Karel Lippmann: Maturitu bych změnil podstatně. Nejprve by měla proběhnout zásadní debata o vzdělání a vzdělávání

pátek 1. června 2018 ·

Česká škola oslovila učitele a teoretiky v anketě k aktuálnímu tématu – odvolání ředitele Cermatu Jiřího Zíky a novém startu diskuse o proměně statní maturity. Ptáme se:
1) Očekáváte, že odvolání ředitele Cermatu bude impulsem k diskusi o změně podoby státní maturity? 2) Vítáte takovou diskusi? Budete ji případně i iniciovat? 3) Jak by podle Vás měla v budoucnu maturita vypadat?
Odpovídá středoškolský učitel češtiny Karel Lippmann.


Karel Lippmann (archiv autora)
Karel Lippmann:

1) Očekáváte, že odvolání ředitele Cermatu bude impulsem k diskusi o změně podoby státní maturity?

Odvolání pana ředitele Zíky nepochybně vyvolá novou diskusi o podobě maturity, velkou otázkou však je, podle jakých pravidel bude tato diskuse probíhat a kdo rozhodne o tom, co z ní bude uvedeno do praxe. Zkušenosti s nedávnou minulostí nejsou v tomto případě příliš povzbudivé. Diskuse většinou jen formálně legitimizovala předem dané exekutivní rozhodnutí.

2) Vítáte takovou diskusi? Budete ji případně i iniciovat?

Vítám každou diskusi, tedy i tuto, sám ji už iniciovat vzhledem k svému věku nebudu, připojuji se jen k iniciativě Společnosti učitelů ČjL.

3) Jak by podle Vás měla v budoucnu maturita vypadat?

Odpověď rozdělím na dvě části:

     a) Nejdříve je zapotřebí eliminovat stále se zvětšující negativní dopady stávajícího stavu. Společnost učitelů navrhuje, redukovat společnou část maturity na „přístupový“ test a maturitu jako celek (slohové práce a ústní zkoušky) ponechat školám. S tím bych souhlasil

      b) Z dlouhodobého hlediska bych maturitu změnil podstatně. Než by dostala nějakou ucelenou podobu, měla by napřed proběhnout zásadní debata o vzdělání a vzdělávání, která by měla mít institucionalizovaný a spravedlivým pravidlům odpovídající formu. Zúčastnit by se jí měli společně učitelé základních, středních i vysokých škol. Za sebe bych navrhoval to, co jsem uvedl ve svém Desateru. Forma a obsah maturity by měly odlišovat vzdělání a odbornost. Ověření odborných vědomostí, schopností a dovedností by mohlo být přiměřeně a podle povahy oborů centralizováno. Úroveň vzdělání by měly hodnotit školy s ohledem na své zaměření a možnosti. Např. pro gymnázium bych navrhoval jako slohovou práci esej, jehož téma by si student mohl do jisté míry vybrat, na jehož napsání by měl dostatek času a k němuž by měl k dispozici i některé výchozí studijní materiály. Na technických školách by takovou prací mohl být třeba odborný popis, výklad apod. Kvalita vzdělání by se nemusela „oceňovat“ současnou klasifikační stupnicí, nýbrž ústním hodnocením, jehož součástí by v krajním případě bylo slůvko „nevyhověl“. Navrhoval bych i celkové maturitní hodnocení, které by ve své vzdělávací části použilo opět jen ústního vyjádření v tomto případě průběžného výkonu ve všech předmětech, snad kromě výchov. Toto hodnocení by zahrnovalo poslední dva roky čtyřletého cyklu, kdy už by také bylo zřejmé, na kterou odbornost (které odbornosti) se bude žák zaměřovat.

Zmíním zde ještě samostatně dnes ožehavý problém povinné maturity z matematiky. Tento problém by se vyřešil tím, že by maturita byla sice povinná, protože jde o obor po všech stránkách důležitý, ale byla by rozdělena na matematické vzdělání a matematickou odbornost. Kdo ji chce v nějaké podobě studovat či v praxi užívat, nechť ji umí, ten, kdo se jí takto zabývat nebude, nechť ji v základních záležitostech umí, ale pak ať jí hlavně rozumí v souvislosti s dalšími oblastmi života, protože i tam, kde to v současnosti ani netušíme, je matematické myšlení přítomno. To samozřejmě platí i pro odborné matematiky.

Soukromě ještě dodám, že si přehnané naděje nedělám. Pozitivistická výuka má velice tuhý kořínek, umožňuje totiž nadřazenost učitelů a politiků nad potřebami žáků. Ti nemají do čeho mluvit a je logické, že vlastně ani nemohou. Učitelé by v jistém smyslu měli být jejich advokáty, s tím však pozitivismus nepočítá, naopak to zavrhuje. A snadno se v jeho rámci zkouší a třídí. Tento systém je navíc tradiční, jak je patrné i z debat na ČŠ. To, co navrhuji, není obtížně realizovatelné proto, že by to učitelé a žáci těžko zvládli (naopak), problém je v tom, že to téměř nikdo nepožaduje. Systém funguje jak perpetum mobile. Jeho inovátoři (podle mne např. Eduin), pan Šteffl atd. jen chtějí přizpůsobit stejné paradigma aktuálním podmínkám. To ale zdaleka nestačí, považuji to dokonce za nebezpečné, protože se po ztraceném čase zjistí, že to zase nefunguje. Už 46 let sleduji snahy o zdokonalování systému, který je evidentně špatný tak, že každá změna o jeho zlepšení přináší jen další problémy. Nakonec z toho zůstane stále přísnější zkoušení a zhoršující se kvalita vzdělání.


V anketě odpovídali Tomáš Feřtek, Veronika Valíková a Lenka Dohnalová, Radek Sárközi, Jiří Zajíček, Ondřej Šteffl a Petra Mazancová

13 komentářů:

laimes28 řekl(a)...
1. června 2018 5:48  

potřebujeme zásadní školskou reformu pro 21. století,
takovou jaká byla ta ve 48,zásadní změnu systému

Karel Lippmann řekl(a)...
1. června 2018 9:12  

Nespěchat a důkladně promýšlet. Hlavně s tím bez předsudků a překrucování názorů oponentů začít.

tyrjir řekl(a)...
1. června 2018 10:13  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
tyrjir řekl(a)...
1. června 2018 10:14  

Jsem názoru, že to, co pan Lippmann nazval jako konkrétní "Stručné desatero školního vzdělávání" a to, co požaduje ve druhém a třetím odstavci části 3b), je zmatečný pokus o jakýsi "Manifest pedagogického populismu".

http://www.ceskaskola.cz/2018/05/karel-lippmann-strucne-desatero.html

Veronika Valíková řekl(a)...
1. června 2018 13:37  

Zdravím kolegu Lippmann, děkujeme za podporu, v zásadních věcech se už dlouho shodujeme. I my se těšíme na slohy s dostatkem času a domníváme se, že si je školy přizpůsobí svému zaměření.

A věříme, že se otevírá debata nejen o maturitě z češtiny...

tyrjir řekl(a)...
1. června 2018 15:07  

Postpedagogika - Pedagogika v kontextu postmoderního myšlení

Postmoderní výchova: je to sílící proud směrů ve filosofii výchovy a antropologii, která hledá východisko ze současné globální krize. Postmodernisté negují obsah a kladou důraz na emoce...¨

Požadavky: svobodná činnost, emocionální momenty, iracionální zážitky, komunikace, morální hodnoty, odpovědnost, elita ducha a týmová práce

Postmoderna řeší řadu problémů, ale nenachází východisko řešení. Hledá nové přístupové cesty...

Konkrétně (a velmi radikálně) jsou proklamována dětská práva v Německém dětském manifestu, vyhlášeném německou antipedagogickou organizací koncem 70. let. Děti tak nemají mít méně práv než dospělí - smějí dělat vše, co smějí v rámci zákona dělat dospělí, mají právo odloučit se od svých životních partnerů a zvolit si jiné, mohou si dávat vlastní příjmení, určovat školu a místo pobytu, mají právo na tělesnou nedotknutelnost (zákaz tělesných trestů).
Stojí zde však také, že děti mají právo přejímat právní zodpovědnost za svůj život a činy, mohou rozhodovat o majetku a uzavírat obchody, požívat všechny látky, které smějí požívat dospělí (alkohol, kouření), mohou rozhodovat o svém sexuálním životě a plodit potomky...

Základní principy globální výchovy:
- vzdělání člověka s důrazem na všelidské hodnoty demokracie
- respektování žáka jako člověka a jeho osobnosti (individuality), úcta k němu, princip vzájemného učení a
ovlivňování
- centrální úloha zkušeností
- systémové pojetí výchovy a vzdělání
- nová role učitele a vzdělávacích institucí svoboda výběru
- vzdělání pro globální občanství
- vzdělání pro uvědomělou Zemi
- duchovní rozměr ve výchově a vzdělání


Viz
http://www.skladiste.janpolak.cz/ucitelstvi/pedagogika/pedagogika-05.pdf

Viz též
Pozitivistická pedagogika Psychoanalytická pedagogika ... - IS MU
is.muni.cz/elportal/estud/lf/ps05/mpmp071/ped_smery.pdf

To, že existuji nějací postmodernisticky orientovaní (anti)pedagogové, neznamená, že by se jejim požadavkům mělo školství v České republice pedagogicko populisticky podřizovat.

Škola je ze zákona primárně vzdělávací zařízení, ve kterém pracují učitelé, kteří mají v humanitních i přírodovědných a technických předmětech především učit a naučit žáky, co potřebují pro tvořivý praktický život a osobnostní růst. Stát to koncipuje, zajišťuje, organizuje a dohlíží na to. Demagogie postmodernistricky (postfakticky) orientovaných pedagogů (pedagogických populistů) na tom, doufám a věřím, v zásadě mnoho nezmění.


Ústava české republiky zaručuje jejím občanům bezplatné počáteční VZDĚLÁVÁNÍ. Neurčuje jim povinnost podrobovat se postmodernistickým výmyslům pedagogických populistů, kteří si pletou učitelství s postmodernistickou pedagogikou.

Učitel je učitel a pedagog je pedagog (vychovatel). To, že někde v zahraničí i v Česku existují antipedagogické tendence snažící se účelově měnit tzv. vzdělávací paradigma (viz např. Eduin) neznamená, že jejich ideje bude české školství nekriticky přejímat. V České republice máme fakulty pedagogické a nikoli antipedagogické. Učitelé učí a pedagogové vychovávají podle státem uznaných vědeckých zásad. Jsou to dvě různé profese. Učitelé nejsou povinni podrobovat se pedagogickému populismu postmodernisticky orientovaných (anti)pedagogů. Už tomu rozumíte, paní Valíková a pane Lippmanne?

J.Týř

PS: Dokud se sněmovna, vláda, MŠMT, Cermat a NÚV nevzpamatují, jsem pro to, aby jednotné státní maturity (metodologicky špatný nástroj nediferencovaný pro jednotlivé typy SŠ) byly podstatně omezeny tím, že by hodnocení maturitních slohů a režie ústních zkoušek přešla zpět do jednotlivých SŠ. S odpovědí 3a) pana Lippmanna a s paní Valíkovou tedy v této věci souhlasím.

Michal Komárek řekl(a)...
1. června 2018 15:28  

Pane Týři, obávám se, že tomu lze porozumět jen velmi těžko. Opět se hodně odchylujete od tématu diskuse a předvádíte volnou exhibici, která je věcné diskusi na škodu. Hezký den!

Karel Lippmann řekl(a)...
1. června 2018 15:42  

Navrhuji-li rozlišovat odbornost a vzdělání, pak mi jde v první řadě o to, aby se z přemíry jednostranné, vše prostupující pozitivistické odbornosti, která není ve svém souhrnu všem středoškolákům dostupná a střední školou realizovatelná, nestalo "kvazipozitivistické odbornictví", jež není ani odborností, ani vzděláním, naopak se vyznačuje chaosem, povrchností, absencí smyslu a v důsledku poklesem úcty ke škole. Typickým dokladem takové pavědy jsou současnou maturitou využívané tzv. didaktické testy, potažmo celý katalog požadavků. Odbornost ani vzdělání přece nejsou nějakým katalogem (seznamem). Moje kritika současné praxe proto nemá s pokleslým postmodernismem ani blíže neurčeným pedagogickým populismem absolutně nic společného. Právě naopak jde o snahu těmto úskalím se vyhnout. Celý vzdělávací proces je velice širokospektrý, od hry až po dřinu. Jen je třeba vědět, kdy který z mnoha postupů zvolit, aby se dosáhlo co nejlepšího výsledku a aby to vše mělo pro žáky smysl.

tyrjir řekl(a)...
1. června 2018 15:50  
Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.
tyrjir řekl(a)...
1. června 2018 16:49  

Kdo je učitel a kdo je Pedagogický populista?

Učitel je ten, kdo zprostředkuje při školní výuce vědění (vědu) žákům a neplete si přitom elementární pojmy s dojmy. Jinak řečeno Učitel je ten, kdo s ohledem na pedagogiku (vědu o výchově) provádí tzv. didaktickou (výukovou, vzdělávací) transformaci vědy do podoby srozumitelné žákům. V posloupnosti pojmů Věda - Didaktika dané vědy - Pedagogika nebo, chcete-li, Pedagogika - Didaktika dané vědy - Věda stojí učitel uprostřed. Učitel je ten, kdo je povinen řádně dbát a skutečně dbá na obě dvě ty věci stojící v té posloupnosti vedle. K tomu, aby tam mohl důstojně a účinně stát, musí ovládat (znát a umět používat) vědu i pedagogiku nebo, chcete-li, pedagogiku i vědu.

Pedagogický populista je ten učitel, který se podbízí žákům nebo něčí ideologii tím že výchovnou (pedagogickou) stránku učitelovy práce systematicky (přehnaně, příliš) nadřazuje své didaktické (výukové) úloze (povinnosti). Například tím, že slevuje z didaktických zásad. Například tím, že v didaktice konkrétního školního předmětu systematicky nadřazuje výchovné cíle cílům vzdělávacím. Například tím, že říká, že cenu má jen to, co žák sám objeví. Například tím, že prohlašuje, že základní pojmy a vztahy mezi nimi lze vcelku (libo)volně vykládat nikoli v jejich všeobecně známém a uznávaném obsahu a významu (například s výmluvou na jejich "kontextové zarámování" - viz třeba ta "hladina doprovázející tání ledovců svým vzestupem") apod...

Vědec, učitel a pedagog (vychovatel) jsou tři odlišné profese. Vědec má v pracovní smlouvě napsáno např. vědecký (výzkumný) pracovník, učitel tam má napsáno učitel a pedagog tam má napsáno pedagog nebo vychovatel. Jsou vědci, kteří učí. V učitelském spektru jsou učitelé, kteří tíhnou k vědě i učitelé, kteří tíhnou k pedagogice. To vše je v pořádku, pokud to učitelům nebrání v zodpovědném výkonu učitelství...

Z výše uvedeného je, doufám, jasné i to, že různí učitelé jsou v různých situacích na různých místech toho spektra. Včetně mě. Nedovolil bych si asi o žádném učiteli, tedy ani o panu Lippmannovi, říci, že je ryzí pedagogický populista...

http://www.ceskaskola.cz/2018/05/tajny-ucitel-inkluze-umeni-humanitni.html

Pane Lippmanne, téhle diskuse o pedagogickém populismu jste se účastnil. Pořád ještě považujete pedagogický populismus za blíže neurčený pojem?

J.Týř

Veronika Valíková řekl(a)...
1. června 2018 18:48  

Kolegu Lippmanna... nemám psát o přestávce. Omluva.

Pavel Doležel řekl(a)...
4. června 2018 11:38  

"Tento problém by se vyřešil tím, že by maturita byla sice povinná, protože jde o obor po všech stránkách důležitý, ale byla by rozdělena na matematické vzdělání a matematickou odbornost. Kdo ji chce v nějaké podobě studovat či v praxi užívat, nechť ji umí, ten, kdo se jí takto zabývat nebude, nechť ji v základních záležitostech umí, ale pak ať jí hlavně rozumí v souvislosti s dalšími oblastmi života, protože i tam, kde to v současnosti ani netušíme, je matematické myšlení přítomno."

Jak se ověří, že student "ji v základních záležitostech umí a že jí rozumí v souvislosti s dalšími oblastmi života"? Uvedl byste konkrétní otázky, které byste studentům dal, abyste toto ověřil? To, že jí v základních záležitostech umí, už ověřuje didaktický test - i když tedy jde opravdu o základ všech základů, spíše z větší části na úrovni základoškolské. Těším se na KONKRÉTNÍ návrhy otázek, které podpoří vaši vizi.

Josef Soukal řekl(a)...
5. června 2018 22:45  

Dovětek k anketě: https://www.ascestinaru.cz/josef-soukal-redukovat-maturitu-z-cestiny-na-didakticky-test-by-byla-chyba/



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.