Více než polovina základních škol žáky jen známkuje a další zhruba třetina používá při hodnocení převážně známky. Pouze 6,5 procenta škol hodnotí slovně. Známkování tak podle školní inspekce stále dominuje, přestože se podíl škol, které volí alternativu, meziročně mírně zvýšil. Podle odborníků, které oslovily Hospodářské noviny, známky často vyžadují sami rodiče. Považují je za měřítko kvality vzdělání a přesného a srozumitelného ohodnocení dítěte.
 |
| Jaroslav Jirásko (rodicevitani.cz) |
Problém vidí ve známkování „výchov“, které je prý v dnešní době neobjektivním přežitkem. „Dětem se dávají jedničky za snahu, ale rozhodně tam není žádná zpětná vazba o tom, jak se jim daří v dovednostech ve výtvarné, tělesné, občanské a hudební výchově,“ míní.
Školy podle Jiráska navíc příliš svazuje školský zákon, který de facto ukládá, že hodnotit se musí. „Myslím si, že nastává doba, kdy by se mělo začít diskutovat o tom, co všechno hodnotit a co ne,“ dodal.
Kombinaci slovního hodnocení a známkování přitom využívají pouhá čtyři procenta základních škol. Prezidentka Asociace ředitelů základních škol Hana Stýblová potvrzuje, že známkování vyžadují rodiče. „Pro ně je známka srozumitelná, i když slovní hodnocení má výhody,“ uvedla. Každoročně se ale diví, pro kolik rodičů je vysvědčení překvapením. „Pokud se rodič děsí a dětem za vysvědčení vyhrožuje, selhal hlavně on sám, a to během celého školního roku,“ dodává Stýblová.
Celý text naleznete zde
9 komentářů:
"Otázka zní: proč vlastně téměř za všechno žáky hodnotit? Do školy přicházejí s vnitřní motivací, na všechno se ptají ‚Proč?‘, chtějí zkoumat a najednou se v první třídě jejich snaha ohodnotí známkou," říká člen Rady Asociace ředitelů základních škol Jaroslav Jirásko, který je ředitelem základní školy K. V. Raise v Lázních Bělohrad.
Videl pan reditel nekdy skutecnou tridu?
když pan inženýr píše o škole, je to jako bych já,učitel ,
psal o chemickém provozu
Na škole pana ředitele Jiráska se známkuje...
Slovní hodnocení propaguje ředitel, který známkuje, zástupce Eduinu, který neučí, a psycholožka, která ho ve škole nepoužívá, protože není učitelka... To není příliš přesvědčivé.
Škoda, že v tak zajímavém tématu, jakým je problematika klasifikace a slovního hodnocení, jsou kladeny zbytečné a hloupé otázky (zda ředitel základní školy viděl někdy skutečnou třídu).
Známkování zatím převažuje, nelze však přehlédnout posun, k němuž u nás za posledních 30 let došlo. Další vývoj je předvídatelný.
Proč rodiče často brání změnám a kdo by měl jejich postoje ovlivňovat? Snad média, ale především učitelé a učitelky, kteří by měli být o přednostech formativního hodnocení (viz strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020) přesvědčeni. Vždyť mají psychologické a pedagogické vzdělání.
Tou otázkou jsem chtěl jen říct, že ne všechny děti chodí do první třídy motivované pro školní práci a zvídavé... A je jich tolik, že se najdou v každé třídě.
Jak by asi vypadalo vysvědčení se slovním hodnocením na střední škole?
možná by se měl pan jirásko raději věnovat řízení chemického provozu někde ve firmě nežli řízení školy
Jak by asi vypadalo vysvědčení se slovním hodnocením na střední škole?
No, bylo by hlavně obrovským zdrojem zábavy všech žáků.
:-)
Vážnost učitelského sboru by rostla neuvěřitelně.
:-)))
Okomentovat