Průzkum zpracovaný Ústavem pro studium totalitních režimů ukazuje, že nenávistné postoje vůči Romům mají často mladí i vysokoškolsky vzdělaní lidé, zatímco vůči Židům jsou netolerantní spíše lidé s nižším stupněm vzdělání. Podle sociologa Martina Vávry, který se na výzkumu podílel, je to dáno menším společenským kontaktem, školy podle něj často dělají krátkodobé programy podporující toleranci, ale atmosféra v nich je jiná. Z průzkumu totiž také vyplývá, že předsudky vůči Romům má i většina učitelů. Rozhovor přináší Aktuálně.cz.
 |
| Martin Vávra (soc.cas.cz) |
Má vůbec vzdělávání a zapojování multikulturních projektů do vyučování reálný dopad na vnímání menšin?
Vzdělávání i škola určitě vliv mají, ale jelikož zapojují do výuky spíše krátkodobé programy, tak to v žácích příliš silný dojem nezanechá. Když studentům pustím nějaký dokument o Romech ve škole, kde je nálada a atmosféra ve vztahu k nim úplně jiná a od učitelů pak slyší něco úplně jiného, tak to zas tak velký dopad nemá.
Jak vysoký je podle vašeho průzkumu podíl xenofobních učitelů?
Je to nadpoloviční většina, nesympatie vůči Romům vyjádřilo v průzkumu téměř 67 procent dotázaných pedagogů.
Má tedy podle vás větší vliv než vzdělávací programy to, jak škola reálně pracuje s integrací?
Škola nejsou jen učebnice a přednášky, ale celek, který utváří nějakou atmosféru. Jsou oblasti, kde do tříd chodí relativně velké množství Romů nebo cizinců, a to, jak s nimi a jejich integrací škola pracuje, na děti působí. Nejde tedy jen o oficiální vzdělávací programy, důležitější je dlouhodobé působení a to, jak se určitá témata prolínají celým vzdělávacím systémem. Třeba jak učitelé mluví o příslušnících menšin ve třídách a podobně. Prospěšnější by tedy bylo podporovat spíše dlouhodobé programy.
Měly by školy o něco podobného zájem? Z vašeho projektu vyplývá i to, že organizace, které se snaží takové programy organizovat, často narážejí na nezájem škol samotných.
To je další problém. Můžeme tisíckrát říkat, že důležitější jsou dlouhodobé programy, ale když už ty školy mají o něco zájem, tak je to třeba jedna přednáška, protože dlouhodobé projekty nabourávají jejich plány a zajeté koleje. Často je to pro ně problém, mají vzdělávací program, který musí v jednotlivých předmětech probrat, a integrovat tam něco rozsáhlejšího je pro ně komplikace. Nemusíme je nutně podezírat z rasismu, mnohdy naráží spíše na organizační problémy.
Celý rozhovor naleznete zde
.png)
8 komentářů:
Napřed nesympatie, pak dokonce xenofobie. Předsudky... Tihle pánové by měli pracovat především s Romy a vysvětlit jim, že pokud se budou chovat podle svých zajetých způsobů, budou vnímáni pořád stejně. Nic na tom nezmění ani ty nejdlouhodobější programy.
To nejsou předsudky, nýbrž životní zkušenost.
Přesně tak. Máte-li špatné zkušenosti s drtivou většinou Romů, jen těžko budete ostatní přijímat bez předsudků.
no vida,tři xenofobové jako kdy vyšije
Hnědne se.
Hnédá je typická barva fašounů a jejich přitakávačů. Hnédne, myslím, především mozek růných tajných provokatérů. J.Týř
A maže, a maže, a maže.
Pane Komárku nestydíte se?
Okomentovat