Na rozdíl od tělesného zdraví je duševní zdraví ve školách opomíjeno. Není totiž tak dobře pozorovatelné. Podle odhadů Světové zdravotní organizace (WHO) však trpí emočními či behaviorálními poruchami téměř pětina žáků a osmina žáků má poruchy mentální. To má skrytý, avšak závažný dopad na jejich vzdělávání a další projevy těchto poruch v dospělosti. Navzdory těmto faktům nemá většina zemí zavedenu politickou strategii zaměřenou na mentální zdraví dětí a mladistvých. Vzdělávací systémy sice nejsou jediným faktorem zodpovědným za rozvoj duševního zdraví, mohou však k němu významně přispět. Duševní zdraví ve vzdělávání je jedním z témat, na které upozorňuje Přehled vybraných informací a zajímavostí ze zahraničí ČŠI.
Dalším tématem je globální vzdělávání: V publikaci je představen rámec PISA pro oblast všeobecných kompetencí, vyvinutý v OECD a zároveň úzce spjatý s definicí vypracovanou Centrem pro globální vzdělávání Asijské společnosti (Center for Global Education at Asia Society). Na základě bohatých zkušeností tohoto centra s podporou pedagogů při začleňování globálních znalostí do výuky jsou zde zároveň poskytnuty praktické rady a konkrétní náměty, jak mohou učitelé a další pedagogičtí pracovníci tyto poznatky využít pro obohacení a zkvalitnění stávajícího kurikula, metodických pokynů a kritérií hodnocení.
Celý přehled je ke stažení zde
1 komentářů:
A co teprve učitelé. Kolik jich je vyhořelých, frustrovaných, přetížených a invalidních. Kdyby se tím někdo seriozně zabýval, to by bylo překvapení.
Okomentovat