„Termíny "elektronický kokain" nebo "digitální heroin" zas tak moc nepřehánějí. A stejně jako u návykových látek je zásadní prevence, u ní zas osobní příklad. Je to banální, ale nic lepšího za nás experti nevymyslí,“ píše Luděk Vainert v Hospodářských novinách v komentáři k závislosti na digitálních technologiích.
![]() |
Luděk Vainert (ihned.cz) |
Rozhodně však neplatí, že zdrojem problémů jsou jen nebo primárně děti. Ty jsou samozřejmě nejohroženější, na jejich chování je však často možné jako pod zvětšovacím sklem sledovat chyby a zlozvyky starších generací. Že se i špatné vzorce chování "dědí", přitom samozřejmě není žádná novinka.
Nářky na mládež, která tráví všechen čas u počítače nebo s lesklými dotykovými obrazovkami všeho druhu, tak často nemíří k jádru věci.
Děti z rodin, kde mobily a počítač (případně i televize) hrají takřka ústřední roli a pravidla jejich používání neexistují nebo se nijak důsledně nedodržují, jsou vznikem digitální závislosti ohroženy nejvíc, ale nejsou samy. Nezřídka problém nastartují rodiče v dobré vůli, ve snaze, aby dítě o nic nepřišlo a s digitálními technologiemi přinášejícími tolik možností se seznámilo co nejdřív. Ovšem uhlídat, aby předškoláci tablet či mobil používali rozumně, je o hodně náročnější než přístroj vybrat a zabalit pod stromeček. Ještě obtížnější je krotit puberťáky. Kdo pravidla nenastaví včas, už to jen těžko dožene.
Celý text naleznete zde
0 komentářů:
Okomentovat