Jan Krtička: Dítě se musí ve škole cítit dobře

pátek 1. prosince 2017 ·

„Já jsem přesvědčen o tom, že pokud se dítě ve škole necítí dobře, mnoho se toho nenaučí. Nemyslím si, že by rodiče měli za své děti rozhodovat, čím chtějí být v životě. Dítě by nemělo být tlačené do toho, co vyhovuje rodičům. Mělo by dostat prostor, aby dělalo to, k čemu má nějaký vztah a nadání. Důležitější je kladný vztah ke vzdělávání jako takovému, nikoli objem nabytých znalostí. Ale to je můj osobní názor, rozhodně si toto nemyslí všichni rodiče. Někteří berou nepříjemné pocity dítěte ze školy jako běžnou součást vzdělávacího procesu, například i kvůli tomu, že mají ze školy sami stejnou zkušenost. A překonání tíživých pocitů v krajině břišní považují za něco, co člověka zocelí,“ říká v rozhovoru pro MF DNES výkonný ředitel společnosti Scio Jan Krtička. Scio mimo jiné provozuje soukromé alternativní školy.

Jan Krtička (facebook.com)


V rozhovoru zazní i tyto otázky a odpovědi:

Mluvil jste o tom, že stále více rodičů přemýšlí o tom, jakou školu pro svého potomka vybrat. Čím si to vysvětlujete?

Řekl bych, že jednou z hlavních příčin je to, že dospívá generace, která prožila podstatnou část života ve svobodné společnosti. A měla možnost strávit nějaký čas v zahraničí, studijně či pracovně. Tato zkušenost odjinud je výrazně ovlivnila, mimo jiné tím, že více přemýšlejí o tom, co je pro jejich děti důležité. Obecně se ve společnosti zvětšuje skupina lidí, kteří chtějí mít život více ve svých rukou. Pokud jde o volbu základní školy, je to patrné zejména během posledních tří až pěti let.

Všímáte si toho, že by na to reagovaly adekvátně i školy?

Velmi se to liší škola od školy. To, jak daná instituce vypadá, záleží ve velké míře na řediteli. On je klíčovou osobou, která má možnost ovlivnit, jestli má škola dostatek peněz, ale i to, kam směřuje v pedagogické oblasti. Jestli se například snaží vyjít vstříc tomu, co by si rodiče představovali. Nedá se říct, že všechny veřejné školy jsou ty konzervativní a rigidní, zatímco soukromé a církevní jsou ty progresivní. Nejvíc záleží na tom, jaký vztah ke škole má zřizovatel a jak schopný a osvícený je ředitel. Jsou veřejné školy, kam bych své dítě bez problémů dal, a jiné, v nichž se vám sevře žaludek, jen co do ní vstoupíte. Samozřejmě na prvním stupni je ve většině škol nejdůležitější osobnost učitele, s nímž dítě často tráví víc času než s vlastními rodiči.

Máte představu, jaká část rodičů má dnes zájem o takzvané alternativní vzdělávání?

Určitě je mezi rodiči minimálně 10 až 15 procent těch, kteří pokud by vedle sebe měli školu alternativní a nějakou tradičního typu, preferovali by tu takzvaně alternativní. Všichni by ale, myslím, uvítali třeba méně dětí ve třídě nebo motivovanější a inspirativní učitele. To jsou faktory, které jsou zpravidla u nestátních škol na lepší úrovni. Ale opakuji, ta dělicí čára nevede mezi veřejnými a soukromými školami. Nejlepší by bylo, kdyby ty věci, které v alternativních školách zpravidla fungují, postupně přebíraly i běžné školy. Aby se zajímaly o nové cesty a snažily se výuku přizpůsobit současnému světu.

Celý rozhovor naleznete v dnešním vydání MF DNES

5 komentářů:

Unknown řekl(a)...
1. prosince 2017 v 9:10  

bude zajímavé sledovat jak si takto vychované dítě poradí v dospělosti v montovně u pásu,nemohou být všichni v kreativních neziskovkách

poste.restante řekl(a)...
1. prosince 2017 v 9:26  

No, já už tady vážně nechci pořád odkazovat na to video "Problém dnešní generace mileniálů), ale ono už se to prostě ví, jak takto vychované děti dopadnou.

Lamm řekl(a)...
1. prosince 2017 v 9:42  

To laimes28
V montovně u pásu končí ti, kteří nemají kladný vztah ke vzdělávání jako takovému a nedělají to, k čemu mají nějaký vztah a nadání, jak říká pan Krtička. A ty v brzké době nahradí roboti. I když kdoví, tuhle jsem od jedné učitelky slyšela, jak je paměť základem inteligence, proto je třeba naučit se co nejvíc nazpaměť a hlavně moc u toho nepřemýšlet. S takovou ty robory nebude mít kdo vymyslet.

Unknown řekl(a)...
1. prosince 2017 v 11:28  

lamm/ ti kdo ud nás pohraničí studují vš v práglu ,tam po studiu i zůszanou ikdyž málodo z nich vykonává povololání ve vš oboru,který vystudoval,ti co na vš nejdou,a všichni v če mít vš nemůžeme,ti odcházejí do montoven,nehladě na vztah a nadání,prostě potřebují výplatu,a co se týče robotů,tak chyba lávky,roboty nenahradí dělníka s pneušroubovákem,ale specializovaného dělníka,který provádí velmi přesnou práci (nastavený stroj dělá 100% všechny operace stejně) a kde člověk má omezený limit úkonů za čas,stroj těch úkonů dovede udělat více,takže nebude potřeba specialistů )kromě těch co budou dohlížet na chod těch robotů a to bude pár ajťáků),nebude potřeba ani kvalifikovaných dělníků ale pouze pomocných,dále pak bude potřeba skladníků,řidičů,uklizečů a vrátných

Unknown řekl(a)...
1. prosince 2017 v 11:31  

pokračování-jinými slovy nebude třeba vzdělaných ale disciplinovaných,trénovaných a odolných

Články dle data



Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.