Středoškoláci reprezentují Českou republiku na mezinárodní soutěži v Estonsku

Ve dnech 21. až 27. září probíhá v Tallinu 29. ročník mezinárodní soutěže European Union Contest for Young Scientists (soutěž nejúspěšnějších projektů mladých vědců). Do soutěže postupují se svými projekty nejlepší studenti z národních kol soutěží. Do letošního ročníku je přihlášeno celkem 89 projektů ze 38 zemí. Kromě států EU se v roli hostů zúčastní i soutěžící z Kanady, Číny, Nového Zélandu, Jižní Koreje a USA. Českou republiku reprezentují Tereza Kačerová, Alexandr Jankov a Karina Movsesjan.

Tereza Kačerová s projektem „Obtížně léčitelné astma“, který zpracovala jako studentka Gymnázia Nad Štolou v Praze 7. Předkládaná práce je orientována do oblasti medicinální diagnostiky a jejím cílem bylo provést fenotypizaci obstrukčních plicních onemocnění z oblasti bronchiálního astmatu na základě detekce a kvantifikace biomarkerů v kondenzátu vydechovaného vzduchu. Primárním cílem bylo tímto molekulárně diagnostickým přístupem prověřit skupinu OLA pacientů, kteří nereagují adekvátně na podávanou antiastmatickou farmakoterapii.

„Basilejský problém“ je  projekt Alexandra Jankova z Matičního gymnázia v Ostravě. Primárním cílem práce je přednést vlastní, co možná nejsrozumitelnější řešení Basilejského problému a také jeho zobecnění. Sekundárním cílem je co nejzevrubněji seznámit čtenáře s použitou metodikou a některými zajímavými výskyty odvozených hodnot nejen v matematice, ale i ve fyzice. Nejdůležitějším přínosem je vytvoření zobecnitelného důkazu, který nemusí využívat nijak silných matematických prostředků.

Třetím projektem je práce Kariny Movsesjan z Prvního českého gymnázia v Karlových Varech s názvem „Mutace v DNA-opravném proteinu RAD51 a jeho úloha při genomové nestabilitě a vzniku nádorů“. Práce studuje buněčné mechanismy, které odlišují nádorovou buňku od normální a které ji chrání před maligní transformací, a zabývá se úlohou proteinů podílejících se na opravě poškozené DNA. Jedním z klíčových DNA-opravných faktorů je protein RAD51. Navzdory zásadní roli v udržování genomové stability je však souvislost jeho mutací se vznikem rakoviny dosud nejasná, stejně jako jejich terapeutický potenciál při vývoji cílené a efektivní léčby nádorů. Hlavním cílem této práce je proto odhalit mechanismus, kterým mutace v proteinu RAD51, nalezená ve vysoce agresivním děložním karcinomu, přispívá k destabilizaci genomu a vzniku nádorů.

Další informace naleznete zde