Patříme k zemím, kde děti tráví učením málo času. Podstatnější ale je, zda tento čas tráví efektivně

úterý 26. září 2017 ·

V mezinárodním průzkumu PISA (Programme for International Student Assessment), který zjišťoval, kolik času stráví ve škole a domácí přípravou patnáctileté děti v jednotlivých státech, patří české děti spíš mezi „flákače“. Méně hodin týdně se vzdělávají pouze Finové, Němci, Švýcaři, Švédové a Nizozemci. Překvapivě se podle PISA relativně málo učí také Japonci. Naopak sousední Poláci, Italové či Španělé patří v Evropě k nejpilnějším. S nižším počtem hodin ovšem skončily země, jejichž žáci mívají dobré výsledky v mezinárodním testování. Kvantita nerovná se kvalita, ukázalo se jasně. Důležitější je umět vymezený čas dobře využít, ať už jde o ten ve školní lavici, nebo doma nad úkoly a přípravou. Umíme to? Reportáž přinášejí Lidové noviny.


V některých zemích, například ve Francii, vstřebávají děti vědomosti teoreticky pouze ve škole. Domácí úkoly by oficiálně dostávat neměly. Podobně jsou na tom děti v opěvovaném školském systému Finska, proti domácí přípravě a úkolům se vzbouřili rodiče v Itálii či Velké Británii.

„Školáci stráví domácí přípravou spoustu času, jen se tomu nesmí říkat úkoly,“ vysvětluje Lucie Karásková, která žije s dvěma školou povinnými dětmi v Paříži. Její děti prý doma pracují na takzvaných projektech – mají například spolu s dalšími spolužáky sepsat historii jedné městské části, ale také napsat esej o tom, co dělaly o prázdninách.

Podobně „zakázané“ jsou úkoly v již zmíněném Finsku. Dětem se nezadává počítání příkladů nebo nácvik psaní, projektové úkoly jsou ale běžné a prý i časově náročné. Ze zkušeností z jiných evropských zemí se tedy zdá, že otázka nezní, zda vůbec domácí práci zadávat, či nikoli, ale spíš v jaké formě.

„Příprava na další den je důležitá a je jedno, zda probíhá doma, či ve škole. Připravit si tašku, připravit se na to, co mě druhý den čeká, je pro život prospěšná dovednost. U úkolů už si tak jistý nejsem – záleží, s jakým cílem jsou zadávány,“ říká k problematice domácí přípravy a úkolů ředitel Základní školy Lyčkovo náměstí Jan Korda.

Praxe českých škol ale vypadá často následovně: žáci takzvaně zlobili, v hodině se nestihlo to, co si učitelka předsevzala, a tak dostali zbylá cvičení jako domácí úkol „za trest“. Druhý den ráno si mezi sebou půjčují sešity, aby úkol opsali. Nezřídka se také stává, že rodiče narychlo vysvětlenou látku znovu „přeučují“ a suplují vlastně práci pedagoga. „Vzniká tím víc škody než užitku. O atmosféře při psaní takových úkolů netřeba mluvit,“ varuje ředitel Korda.

Celý text naleznete v dnešním vydání Lidových novin

4 komentářů:

Jiri Janecek řekl(a)...
26. září 2017 11:39  

"Praxe českých škol ale vypadá často následovně: žáci takzvaně zlobili, v hodině se nestihlo to, co si učitelka předsevzala, a tak dostali zbylá cvičení jako domácí úkol „za trest“."

Jak moc často? A jak to vypadá to občas mezi tím často? Teda v těch školach, kde neřediteluje pan Korda, nebo jiní kvalitní a moderní ředitelé, samozřejme...
Je taky otázka, jestli doprovodný komentář učitelky je vždy něco, co by dospělí museli brát vážně. Já si myslím, že by ten úkol byl stejně, a tím komentářem o trestu se jen učitelka snaží zabít i druhou mouchu na frontě kázně...

Jinak didaktice se věnuji pouze amatérsky a teoreticky, ale rekl bych, že rutinní samostatný úkol typu vypočítejte těchto deset příkladů, opište a přeložte do češtiny úvodní článek lekce, opište text a doplňte i/y... je při učení tak 15x efektivnější než nějaký tvořivý projekt, u něhož polovina dětí ani pořádně nechápe, co se vlastně chce a jak to dělat...

Ygrain řekl(a)...
26. září 2017 13:41  

"Opište a přeložte do češtiny" nijak zvlášť efektivní není, lepší je praktická aplikace slovíček nebo gramatiky na něčem, co žáci sami vytvoří.

U projektů je problém právě s časovou náročností a prací s informacemi, nedá se to dělat pořád.

Jiri Janecek řekl(a)...
26. září 2017 15:23  

""Opište a přeložte do češtiny" nijak zvlášť efektivní není, lepší je praktická aplikace slovíček nebo gramatiky na něčem, co žáci sami vytvoří."

No, byl to teda zjednodusujici priklad, taky mohlo byt "opiste a doplnte vhodny tvar slovesa", "doplnte vhodne prislovce/clen..."... Ale i tak si myslim, ze cokoli z toho, je lepsi (jako domaci ukol) nez prakticka aplikace slovicek nebo gramatiky na necem, co zaci vytvori. Hlavne proto, ze vystup neni az tak ovlivnen tim, co zaci sami vytvori.

Ygrain řekl(a)...
26. září 2017 21:57  

To záleží, čeho chcete dosáhnout - mají se procvičit v analýze textu, aby poznali správný tvar, mají trénovat větnou stavbu, mají odvozovat slovní druhy, mají procvičovat použití obtížných slov? Personalizace je samozřejmě jen jedna z možností, ale dost efektivní pro zapamatování.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.