Tematická zpráva ČŠI: Pestrost forem práce, která by přispívala k průběžné motivaci žáků, byla velmi nízká a výrazně dominovala frontální výuka žáků

"Pedagogové navštívených škol za největší překážku považují omezující výkon učitelské profese, ovšem bez vlastní sebereflexe a posouzení míry invence, kterou do vzdělávání žáků vkládají. Faktem nicméně je, že byla zjištěna nízká míra odborné kvalifikovanosti pedagogů, nedostatečná míra aprobovanosti výuky v předmětech matematika a cizí jazyk, vysoká míra fluktuace učitelů a zcela nedostatečná zpětná vazba od vedení školy. Také další vzdělávání pedagogických pracovníků neodpovídá potřebám většiny hodnocených škol," píšou autoři Tematické zprávy ČŠI, která se týká středních škol s vysokou neúspěšností studentů u maturity. Přinášíme některé podstatné teze zprávy.

V navštívených školách dokončilo studium pouze necelých 30 % žáků v maturitních oborech, do nichž byli přijati. Důvodem však nebyla jen skutečnost, že se těmto žákům nepodařilo absolvovat maturitní zkoušku, ale také odchody mnohých z nich ze vzdělávání už v průběhu studia (např. z důvodu vysoké absence nebo odchodu do zaměstnání v případě žáků nástavbového studia). Zásadně negativním zjištěním je také skutečnost, že ve dvou třetinách sledovaných škol se během školních let 2012/2013 až 2015/2016 vzdělávali žáci, kteří po úspěšném absolvování všech ročníků u maturitní zkoušky třikrát neuspěli (nejčastěji ve společné části) a následně byli (v souladu s právními předpisy) opět přijati do maturitního ročníku, na jehož konci podnikli další, většinou neúspěšné pokusy o vykonání maturitní zkoušky. V průměru připadli na jednu hodnocenou školu téměř čtyři takoví žáci.


V uvedených školních letech se hrubá míra neúspěšnosti žáků ve společné části maturitní zkoušky postupně zvyšovala. Ve školním roce 2015/2016 se týkala 65 % žáků. Nejhorší situace je v nástavbových oborech, kde bylo takových žáků dokonce 73 %.


V příslušných inspekčních zprávách Česká školní inspekce doporučila 25 z 34 hodnocených škol (74 %) zvážit omezení nabídky oborů poskytujících střední vzdělání s maturitní zkouškou (tzn. nepřijímat další žáky ke vzdělávání) nebo podat žádost o výmaz těchto oborů vzdělání z rejstříku škol a školských zařízení. Mezi obory vzdělání, které by měly být ukončeny, patří zejména nástavbový obor Podnikání, ve kterém bylo zjištěno nejvíce nedostatků. Nepřijímat žáky do daného oboru nebo podat žádost o výmaz bylo doporučeno 16 školám, tedy téměř polovině navštívených SŠ. Několika školám bylo doporučeno omezení nabídky ostatních oborů, např. Gastronomie nebo Provozní technika.


Na nízký podíl žáků, kteří studium dokončí, má významný vliv absence účinného systému přijímacího řízení, kdy jsou přijímáni i uchazeči bez potřebných studijních předpokladů, které školy v rámci školní části přijímací zkoušky nikterak neověřují, pokud nějakou školní přijímací zkoušku vůbec konají. Ke studiu tak bývají přijímáni všichni nebo téměř všichni zájemci, což Česká školní inspekce považuje za velmi negativní skutečnost, zejména proto, že nedostatečnou připravenost přijímaných žáků ani jejich nízký studijní potenciál nedokáží tyto školy v rámci dalšího vzdělávání přijatých žáků nijak kompenzovat.


Konkrétně to znamená, že sledované školy přijaly do oborů ukončovaných maturitní zkouškou ve školním roce 2015/2016 96 % z přihlášených uchazečů. Z toho dvě třetiny sledovaných škol přijímaly dokonce všechny přihlášené zájemce.


Pouze v necelé čtvrtině sledovaných škol byli žáci maturující ve školním roce 2015/2016 přijati alespoň do některých oborů vzdělání na základě přijímací zkoušky a z toho jen v 11 % škol byla přijímací zkouška realizována ve všech oborech vzdělání. Častěji jsou přijímací zkoušky organizovány ve čtyřletých oborech vzdělání poskytujících střední vzdělání s maturitní zkouškou než v oborech nástavbových.


Mezi další zásadní faktory značného podílu neúspěšných žáků patří vysoká míra jejich absence (omluvené i neomluvené vyučovací hodiny) ve výuce. Ve školním roce 2015/2016 tvořily zameškané hodiny neúspěšných žáků u maturitní zkoušky 57 % z celkového počtu zameškaných hodin ve sledovaných školách.


Omluvená i neomluvená absence souvisí s nízkou mírou motivace ke vzdělávání, jež plyne z nižších studijních předpokladů a také z předchozí nedostatečné úrovně dosažených znalostí. V nástavbovém studiu umocňuje nízkou motivaci žáků vysoká poptávka po zaměstnancích bez ohledu na jejich dosažené vzdělání.


Přestože většina středních škol (64 %) neprovádí žádnou analýzu příčin neúspěšnosti žáků u maturitní zkoušky, na nízkou motivaci žáků upozornilo 59 % učitelů českého jazyka, cizích jazyků i matematiky (ve vzorku ostatních středních škol, které Česká školní inspekce v rámci inspekční činnosti ve školním roce 2016/2017 navštívila, na nízkou motivaci žáků poukazovalo jen 33 % dotázaných učitelů).


Pedagogové navštívených škol za největší překážku považují omezující výkon učitelské profese, ovšem bez vlastní sebereflexe a posouzení míry invence, kterou do vzdělávání žáků vkládají. Faktem nicméně je, že byla zjištěna nízká míra odborné kvalifikovanosti pedagogů, nedostatečná míra aprobovanosti výuky v předmětech matematika a cizí jazyk, vysoká míra fluktuace učitelů a zcela nedostatečná zpětná vazba od vedení školy. Také další vzdělávání pedagogických pracovníků neodpovídá potřebám většiny hodnocených škol.


Přestože učitelé navštívených SŠ v naprosté většině hospitovaných hodin (94 %) stanovovali vzdělávací cíle a ve většině hospitovaných hodin (90 %) byly tyto cíle stanoveny vzhledem k příslušnému ŠVP vhodně, v 15 % nebyly cíle ve vztahu k předchozím znalostem a schopnostem žáků určeny optimálně.


Tato disproporce ukazuje na nedostatky v průběžném ověřování znalostí a dovedností dosažených žáky, případně i na potřebu určitých revizí ŠVP (nikoliv z hlediska vzdělávacího obsahu, ale zejména z hlediska rozvržení učiva a časových dotací) s ohledem na složení žáků příslušných oborů vzdělání. Stanovený vzdělávací cíl se podařilo zcela splnit pouze v necelé čtvrtině hospitovaných hodin. Částečně byl cíl dosažen ve dvou třetinách hodnocených hodin a v desetině vyučovacích hodin nebyl splněn vůbec.


Organizační formy výuky v hospitovaných hodinách byly většinou hodnoceny jako účelně zvolené, a to jak vzhledem ke vzdělávacímu cíli, tak i k obsahu učiva a schopnostem žáků.


Pestrost forem práce, která by přispívala k průběžné motivaci žáků, však byla velmi nízká a výrazně dominovala frontální výuka žáků. Zvoleným formám práce odpovídaly i vzdělávací metody. Při hospitacích byla nejčastěji využívanou metodou komunikativní výuka. Naopak málo byly využívány metody, které jsou považovány za efektivnější.


Pouze v pětině vyučovacích hodin byla výuka ve všech parametrech organizačně a pe- dagogicky dobře zvládnuta. Přínos vyučovacích hodin pro žáky byl hodnocen jako vysoký pouze v necelých 13 % sledovaných hodin. Naopak v téměř 18 % hodin byl přínos pro žáky vyhodnocen jako nízký. Vyhodnocování úspěšnosti žáků je nedostatečné Pouze v 59 % škol byly výsledky většiny žáků alespoň částečně v souladu s očekávanými výsledky podle vzdělávacích programů.


Nesystematické vyhodnocování úspěšnosti žáků v průběhu a při ukončování studia bylo zjištěno v 85 % sledovaných škol. Ve 12 % SŠ nebyla úspěšnost žáků v průběhu a při ukončování vzdělávání vyhodnocována vůbec. Jen 9 % škol získávalo informace o pokroku ve vzdělávání žáků na potřebné úrovni. A pouze přibližně v polovině škol výchovný poradce formuloval individuální podpůrná opatření pro žáky ohrožené školní neúspěšností.


To, že mnohé školy dostatečně neřeší nedostatky ve znalostech a dovednostech žáků v průběhu jejich vzdělávací dráhy, dokazuje i fakt, že podíl žáků v 1. až 3. ročníku hodnocených stupněm „nedostatečný“ byl výrazně nižší než podíl neúspěšných žáků ve společné části maturitní zkoušky ve školním roce 2015/2016 (čistá neúspěšnost ve sledovaných školách dosáhla 49 %).


Celou Tematickou zprávu naleznete zde