Konkurenci čítající téměř šest stovek elitních žáků ze 111 zemí porazil nedávno student olomouckého Gymnázia Hejčín Pavel Turek na Mezinárodní matematické olympiádě (IMO) v Rio de Janeiru. Turek se tam zařadil mezi zlaté medailisty a domů se vrátil celkově jako čtrnáctý nejlepší na světě. Reportáž přináší MF DNES.
 |
| Pavel Turek (uprostřed) (gytool.cz) |
„K olympiádám mě přivedli máma s tátou. Zjistil jsem, že je to zábava, tak jsem zkoušel soutěžit pořád dál a ve vyšších kategoriích,“ ohlíží se student, který matematikou vyplňuje i volný čas. „Je super zapřemýšlet si. Občas dá zabrat, než člověk něco vyřeší, ale jakmile se to podaří, má radost. Když je ta úloha navíc pěkná, tak to potěší dvojnásob,“ popisuje mladý muž.
Nyní čeká na zprávy, zda bude přijat na prestižní britskou univerzitu v Cambridge. Pokud ne, má jisté studium matematiky a fyziky na Karlově Univerzitě v Praze.
Na olomouckém gymnáziu na Turka nezapomenou i proto, že jeho úspěchy dodaly odvahu k účasti na olympiádách i dalším dětem. „Matematika je obecně považovaná za strašáka. Pavlův příběh ale dokázal strhnout k soutěžím další studenty. Myslím, že bez jeho vzoru by se o účast na na nich ani nepokusili,“ říká učitelka matematiky Šárka Richterková.
Celý text naleznete zde
8 komentářů:
Bez Hejného?
Zdravím z cest, pane Sotoláři, Váš komentář je nesmyslný. Proč řešíte Hejného?
Mimochodem, Pavel Turek je náš student a já jsem moc ráda, že učím takto talentované děti. Netvrdím, že naše škola je plná Turků, jsem si však jistá, že zde potkávám mnoho pracovitých lidí a že stesky kolegů týkající se mladé generace a její neschopnosti opravdu nesdílím. Pane Doležele, až mě zase budete podsouvat, že mé představy o školství jsou zatíženy jakousi alternativou, pro kterou je důležité, aby nedejbože nebyla kontrolována ve svých výstupech, jelikož by se prokázalo, že po dětech nechceme výsledky, vzpomeňte si na Pavla Turka a na další a další studenty, se kterými pracuji já a moji kolegové. Víte, v čem je vtip takové práce s nadanými a pracovitými dětmi? Potřebují velmi vzdělané učitele, jinak to nefunguje. A věřte, že je jedno, jestli mluvíme o přírodovědných nebo humanitních oborech...
Paní Dohnalová, vtipné to moc není, velmi vzdělané učitele potřebují i děti nenadané a nepracovité.
Pane Paláte,
samozřejmě, to se omlouvám, zda to takto vyznělo. Byla to replika pro pana Doležela, který často napadá "úroveň" kantorů, kteří nesouhlasí se současnou podobou SM.
A ještě oprava ...mně :-)
Pochopil jsem ten štulec na pana D. z vaší strany (ten se mi taky trochu nelíbil), ale musel jsem se ozvat. Učím na ZŠ taky skvělé žáky, i když nevyhrávají top soutěže a olympiády. Možná to sem nepatří, ale právě to je problém pro některé experty - oceňování práce učitelů podle jimi adorovaných úspěchů.
Paní Dohnalová, mnozí kritici školství si nedokážou představit, že by matematika mohla někoho bavit a předkládají pana Hejného jako vzor správné výuky. Proto páně Sotolářova připomínka byla plně na místě. Nebo snad na gymnáziu učíte podle H-mat?
Pane Paláte,
to je výborné, že učíte také skvělé žáky, to jste mi udělal radost! Víte, mě potěšilo, že byl otištěn příspěvek, který hovoří o úspěších studentů. Někdy mám pocit ze zdejší diskuze, že se mladá generace vůbec k ničemu nehodí, je líná a vůbec celá zparchantělá. Já mám zkušenosti jiné, za dobu své praxe jsem potkala mnoho výborných a inspirativních mladých lidí, kteří jistě předtím studovali na ZŠ - takže věřím, že je potkáváte také.
S Vaší poznámkou o oceňování práce učitelů na základě jakési adorace naprosto souhlasím, myslím, že víme, o čem je řeč, jen je to na dlouhou debatu a já jsem momentálně v Maďarsku a mám omezený přístup k internetu :-)
Pane krtku, děkuji tedy za osvětlení poznámky p. Sotoláře. Podle Hejného neučíme, nicméně si myslím, že by rozmanitost metod mohla být zcela přirozenou záležitostí, o vzoru správné výuky (už to zní dost divně) nechť rozhodují pouze výsledky, ne?
Paní Dohnalová,
souhlasím. "Naši" "odborníci" na školství jsou ale jiného názoru.
Okomentovat