Ředitel Cermatu reaguje na článek „Ředitel Cermatu nás vodí za nos“ publikovaný dne 2. 6. 2017 na portálu Česká škola.

pátek 2. června 2017 ·

"Připouštím, že je možné, jak to pan Botlík zhusta činí, spekulovat o tom, že ta či ona otázka byla v důsledku změny bodování v dopadu na dílčí hodnocení odlišná. Ano, ale při tvorbě testu nejde o obtížnost a srovnatelnost jednotlivých typů otázek, ale o test jako celek. Všechny testy a jejich psychometrické parametry posuzují dvě validační komise složené z externích expertů, kteří se ve svých stanoviscích vyjádřili pochvalně právě ke kvalitě testu z českého jazyka jako celku," píše v reakci na text Oldřicha Botlíka ředitel Cermatu Jiří Zíka. Přinášíme celou jeho reakci.

Úvodem, pro připomenutí, zopakuji část své reakce na jeden z minulých článků pana Botlíka. Testy jsou konstruovány vždy tak, aby obsahovaly dostatečný počet otázek na základní vědomosti a dovednosti. V následujícím grafu je ukázáno porovnání „bodové dostupnosti“ v závislosti na úspěšnosti řešení jednotlivých otázek v letech 2016 a 2017, tedy v letech, kdy se testy konaly na základě stejných katalogů požadavků.



Nejsnadnější část testu (13 bodů, tj. 26 %) řešili maturanti v r. 2017 s vyšší průměrnou úspěšností. Další část testu (16 bodů, tj. 32 % testu) tvoří středně obtížné úlohy s průměrnou úspěšností 80 % – 60 %. V těchto úlohách byli o něco úspěšnější žáci v r. 2016. Úlohy s úspěšností 60 % – 50 % (11 bodů, tj. 22 % testu) řešili maturanti v obou testech naprosto srovnatelně a nejtěžší úlohy s úspěšností pod 50 % (posledních 8 bodů, tj. 16 % testu) byly lépe řešeny v r. 2017.

Připouštím, že je možné, jak to pan Botlík zhusta činí, spekulovat o tom, že ta či ona otázka byla v důsledku změny bodování v dopadu na dílčí hodnocení odlišná. Ano, ale při tvorbě testu nejde o obtížnost a srovnatelnost jednotlivých typů otázek, ale o test jako celek. Všechny testy a jejich psychometrické parametry posuzují dvě validační komise složené z externích expertů, kteří se ve svých stanoviscích vyjádřili pochvalně právě ke kvalitě testu z českého jazyka jako celku.

Bohužel musím konstatovat, že pan Botlík se ve svých článcích opět poddává spekulativním úvahám, co by kdyby. Jak už jsem mnohokrát uvedl, cílem tvorby testů je, aby navzdory ne zcela stejným podmínkám v jednotlivých letech byly vzhledem k celkovému dopadu co možná nejvíce srovnatelné. Konstrukce takových testů obzvláště v českém jazyce, jak uvedl sám pan Botlík, není snadná. Každá z otázek přináší, byť podobná minulým, jinou úroveň obtížnosti a zejména pak různou pro různé obory vzdělání. Pro vyváženost testu jako celku je proto potřeba využít všechny možnosti, včetně struktury bodování, a to jak otevřených, tak i uzavřených úloh. Znovu tedy opakuji, nemá větší smysl srovnávat jednotlivé otázky, je třeba porovnávat dopad testu jako celku.

Ještě ale musím reagovat na další spekulaci pana Botlíka ohledně vlivu otevřených úloh. Nebudu spekulovat a uvedu konkrétní příklad z roku 2015.



Z porovnání průměrné úspěšnosti v otevřených a uzavřených úlohách v roce 2015 je patrný významný rozdíl, a to zejména u žáků dosahujících slabších výsledků v testu jako celku. Například žáci, kteří dosáhli celkové úspěšnosti 42 %, řešili uzavřené úlohy v průměru na 50,41 % a otevřené úlohy na 15,38 %.



Další graf zobrazuje konstrukci stanovení celkového dopadu na úspěšnost testu v případě, pokud by test neobsahoval žádné otevřené otázky a žáci řešili všechny uzavřené otázky se stejnou průměrnou úspěšností (žlutá křivka). Výsledkem takové úpravy (za výše uvedených podmínek) by byla změna celkové neúspěšnosti z reálně dosažených 6,54 % na 2,56 % (distribuční křivka – tmavě modrá). To odpovídá vcelku dobře skutečnému nárůstu neúspěšnosti mezi roky 2014 a 2015. To není spekulace, ale reálný obraz změny struktury otázek.

Závěrem chci konstatovat, že pro Cermat (správně Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání) jsou rozhodující názory odborných komisí. Polemiku s panem Botlíkem vedu jen proto, aby nezůstaly v odborném a mediálním prostoru viset bez odezvy žádné spekulativní úvahy. Jiří Zíka ředitel Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání

25 komentářů:

Karel Lippmann řekl(a)...
3. června 2017 8:26  

Pane Zíko potvrdil jste to, co jsem napsal pod textem O. Botlíka.
K tomu ještě dodám, že metodikou Cermatu lze srovnávat kvalitu různých variant jednoho druhu neživého užitného zboží (třeba automobilů, piva atd.). Musím zcela zásadně protestovat proti tomu, že duševní a duchovní zralost studenta, jejíž kultivace je podstatným cílem výuky češtiny, cpete bezohledně do grafů, kam patří tak leda výkony robotů. Čím se od nich liší člověk? Naivní, "humanoidní" otázka, že?! Proč netestujete měřitelné výkony v oblastech, kde má člověk i s roboty něco společného (různé druhy odbornosti)? Nepletete si odbornost se vzděláním? A máme být všichni nevzdělanými odborníky na všechno?

Jan Hučín řekl(a)...
3. června 2017 11:28  

Nakolik jsem pochopil, CERMAT před testem ani v jeho zadání neupřesnil, jak se budou ve svazcích úloh přidělovat body, uvedl jen maximální počet bodů. Pan Botlík z toho vyvozuje, že to udělal úmyslně, aby mohl nastavit způsob bodování až po testování.

1. Způsob bodování by při high-stake testech měl být známý předem. Pokud to CERMAT neudělal, je to chyba. Z hlediska účastníků to naštěstí nemá vliv na strategii (náhodné tipování při neznalosti je výhodné v každém případě).

2. Podsouvat CERMATu manipulaci s bodováním ex-post je silné obvinění. To by měl pan Botlík dokázat, anebo mlčet.

3. Oceňuji pana Zíku, že pohotově reaguje.

4. CERMAT je instituce na testování a zadání pana Zíky není zabývat se podobou maturity jako celku.

Veronika Valíková řekl(a)...
3. června 2017 11:45  

Mám dotaz na pana Zíku - odtajní někdy Cermat jména odborníků, respektive členy odborných komisí, kteří se zabývají maturitou z ČJL?

Všechny změny v posledních sedmi letech se děly za zavřenými dveřmi, učitelé o nich byli informováni po projednání či schválení. Při znovuzavedení centrálního hodnocení se ministryně Valachová zaštiťovala odborníky. Testy validují odborníci.

Slovo "odborník" začíná mít stejný nádech jako "oni" za totality.

Prosím, pane Zíko, prozraďte nám, o jaké odborníky se jedná. Děkuji.

Karel Lippmann řekl(a)...
3. června 2017 11:56  

Ano, pan Zika se skutečně nemá zabývat podobou maturity jako celku. Jenže jeho podřízení se jí zabývají a v důsledku ovlivňují i předchozí výuku. On je za to odpovědný. Ano, tak to dopadá, když o všem rozhodují odborníci. Vzdělání se vytratí. Ještě jednou cituji A. Einsteina:
"... věda dodává především prostředky, jimiž lze určitých cílů dosáhnout. Ale cíle samotné jsou koncipovány osobnostmi s vysokými etickými ideály a - pokud tyto cíle nejsou mrtvě narozené, ale zásadní a prudké - jsou přijaty a neseny vpřed těmi mnoha lidskými bytostmi, které zpola nevědomky určují pomalý vývoj společnosti."

Zaštiťovat se pouze odborníky v oblasti vzdělání je škodlivé. Odborník zdaleka nemusí být současně vzdělaný pedagog.

Karel Lippmann řekl(a)...
4. června 2017 8:10  

Pane Zíko, ...

Pavel Doležel řekl(a)...
4. června 2017 10:13  

Členové odborné validační komise jsou zveřejněni na internetu: Odborná validační komise. Že si to neumíte najít, je váš problém paní Valíková, nikoliv pana Zíky.

"K tomu ještě dodám, že metodikou Cermatu lze srovnávat kvalitu různých variant jednoho druhu neživého užitného zboží (třeba automobilů, piva atd.). Musím zcela zásadně protestovat proti tomu, že duševní a duchovní zralost studenta, jejíž kultivace je podstatným cílem výuky češtiny, cpete bezohledně do grafů, kam patří tak leda výkony robotů. Čím se od nich liší člověk? Naivní, "humanoidní" otázka, že?! Proč netestujete měřitelné výkony v oblastech, kde má člověk i s roboty něco společného (různé druhy odbornosti)? Nepletete si odbornost se vzděláním? A máme být všichni nevzdělanými odborníky na všechno?"

Pane Lippmanne, protestujte si proti čemu chcete, ale k tvrzení, že nelze danou metodikou něco testovat nemáte dostatečné znalosti ani dostatečné zkušenosti. Běžně se používá testů v situacích, kde jde o životy lidí ještě mnohem více, než v tomto případě - od konstrukce automobilů, letadel, řízení letového provozu až k lékařské diagnostice. Je smutným obrazem doby, že protestují ti, kteří toho nejméně vědí. Maturita nemá posuzovat nějaké vaše vybájené duševní a duchovní zralosti, které nedokážete ani jednoznačně popsat a posoudit, ale konkrétní jednotlivé znalosti a dovednosti předepsané rámcovými vzdělávacími programy. Že vy byste raději testoval něco, co není definováno, nedá se měřit, ale zato se o tom dá donekonečna kecat a všechno na tom relativizovat a zpochybňovat, to je problém především váš. Musíte se s ním nějak poprat.

Já nesouhlasím s tím, že vzdělání je jakási rovnocenná komunikace mezi třemi složkami rozumu. Nesouhlasím s tím, že příznakem vzdělance je nevolit Zemana a Trumpa. Nesouhlasím s tím, že příznakem vzdělance je vstřícný přístup k uprchlíkům. A obecně, nesouhlasím s tím, že vzdělání je přijetím souboru těch jedině správných názorů a postojů. Vy se svoji kritkou téměř všeho, čemu nerozumíte, jste ukázkovým příkladem antivzdělance.

A ještě bych poprosil pana Komárka, aby publikoval reakci profesora Zuny na další blábol Bobíka Kartousů v LN v minulém týdnu, kde zase žvatlal něco o montovnách a neflexibilnosti technického vzdělání.

krtek řekl(a)...
4. června 2017 10:40  

Ten článek pana profesora Zuny je tu: http://www.eacr.cz/cs/sd/novinky/hlavni-stranka/news_0020.html
Jenom se bojím, že pan Lippmann doplní, že jde o odbornost a ne vzdělávání.

Karel Lippmann řekl(a)...
4. června 2017 11:00  

"A obecně, nesouhlasím s tím, že vzdělání je přijetím souboru těch jedině správných názorů a postojů."

S tím zcela jednoznačně souhlasím! Jen si nejsem jist, pro koho opačné tvrzení vlastně platí.

Karel Lippmann řekl(a)...
4. června 2017 11:07  

S tím, co napsal prof. Zuna, souhlasím také! Jen se vzdělávání v tomto smyslu na našich školách neodehrává. S názory Eduinu naopak často nesouhlasím, už jsem o tom i psal. Nějak mi, vážení pánové, nechcete rozumět. Máte bohužel k vámi opovrhovaným oponentům blíže než si myslíte.

Michal Komárek řekl(a)...
4. června 2017 11:09  

Děkuji za tip, pane Doležele a připomínám svoji prosbu, abyste neznevažoval diskutující či kritizované komolením jejich jmen a nepoužíval zbytečně expresivní výrazy.... K věci: reakce pana Zuny podle mě nemá velký smysl bez znalosti textu Boba Kartouse, který jsem nepublikoval a ani už publikovat nehodlám. K nalezení je zde http://www.eduin.cz/clanky/lidove-noviny-demagogie-ohrozujici-vzdelavani/. Hezký den!

Tajný Učitel řekl(a)...
4. června 2017 11:23  

Doležele, můžete nesouhlasit s čím chcete, ale nemůžete popřít, že člověk není stroj, tudíž metody na měření věcí člověčích a mechanických by se měly zcela zásadně lišit. Snažíte se vmáčknout člověka do předem daných neživých šablon, což bylo, je a bude vždy kontraproduktivní, jelikož člověk je neustále měnící se bytost a to na mnoha rovinách.

Z podstaty tohoto faktu vyplývá, že měření měřitelných banalit, zákonitě pomíjí mnoho jiných, ne tak snadno měřitelných, vlastností toho, čemu říkáme vzdělaný člověk. Tragédií je, že se na základě této osekané redukce člověka na sumu měřitelných fragmentů, determinuje jeho další profesní i životní dráha.

Lidé, kteří rozumí lidem a zejména ti, kteří pracují s dětmi, toto chápou, jelikož ve své praxi vidí jak se děti proměňují; často stačí prázdniny a do školy vám přijde někdo velmi odlišný od toho, kdo v červnu odcházel s vysvědčením. Často to chápou i myslící rodiče.
Lidé s vaším nastavením mysle by se měli držet od vzdělávání na sto mil. V historii vzdělávání napáchali mnoho dalekosáhlých škod, skrze podsouvání snadných řešení vstřícným uším akce-chtivých politiků. Nyní tento nakažlivý trend prosákl i k nám. Bohužel.

Karel Lippmann řekl(a)...
4. června 2017 11:40  

Musím upřesnit: "Argumentace" některých diskutujících je totožná s tou, kterou, neoprávněně, podsouvají druhým, zatímco sami ji názorně předvádějí.

Pavel Doležel řekl(a)...
4. června 2017 12:01  

""S tím zcela jednoznačně souhlasím! Jen si nejsem jist, pro koho opačné tvrzení vlastně platí."

Dvě poznámky:

1) Porušujete své vlastní předsevzetí, že na mě nebudete reagovat. Nevadí, ale nedávejte si předsevzetí, která pak neplníte. Působíte pak nevěrohodně.

2) Tvrzení platí, obávám se, pro vás a pro lidi, kteří s vámi názrově souzní. Možná ne, ale pak nechápu, proč nejste ochoten přesně napsat, jak tu komunikaci mezi těmi vašimi třemi složkami rozumu vlastně ověřujete. Je podle vašeho pojetí ověřování vzdělaný třeba prezident Zeman? Jsem vzdělaný já? Jste vzdělaný vy? Jak konkrétně to zjišťujete a ověřujete? Zamyšlením a usebráním? Siderickým kyvadélkem jako kolega Cibulka, který jím ověřuje, kdo je agentem KGB, či GRÚ? Popište postup ověřování vzdělanosti u vašich žáků a jak poznáte, zda jsou vzdělaní, či nikoliv a možná se shodneme. Do té doby však jsem nucen považovat vaše teze za pouhé vágní plácání, jehož cílem není snaha o navržení metody ověřování nějaké duchovní vyspělosti, nýbrž pouze snaha vymyslet jakousi teorii, která by znemožnilo ověřování toho, co ověřit lze - jestli je člověk blbec, který skoro nic neví a moc mu to nepálí, či nikoliv.

Karel Lippmann řekl(a)...
4. června 2017 12:16  

Nereaguji a nebudu reagovat na osobní výpady a stejně osobně zaměřené, vyspekulované nesmysly, což je jediný obsah Dvou poznámek. Nevím, proč bych nemohl reagovat na sice vzácné, leč od tohoto balastu oproštěné názory.

Pavel Doležel řekl(a)...
4. června 2017 12:21  

"Doležele, můžete nesouhlasit s čím chcete, ale nemůžete popřít, že člověk není stroj, tudíž metody na měření věcí člověčích a mechanických by se měly zcela zásadně lišit."

A proč bych to jako nemohl popřít? Co to melete? Samozřejmě, že to kategoricky odmítám. Já se liším od automobilu a přesto mohu měřit jeho i svojí maximální rychlost. A měření budu provádět úplně stejně prostřednitcvím rychloměru. Auto má nějakou výšku, já rovněž. Auto má nějakou váhu, já rovněž. Auto má nějakou průměrnou životnost, já rovněž. Celá statistika je o tom, že se aplikují matematické metody na nějaké reálné procesy, z nichž lze dostat nějaká data. Že vy trpíte nějakou vírou svatou, že něco nejde, je váš problém. Bohužel, vyjma té víry svaté a omílání jejích východisek, nic více nepodáváte. jen tvrdíte, že něco nejde, že by se mělo něco lišit, protože proto, apod. To je argumentace na úrovni dvouletého dítěte a to ještě blbého.

"Snažíte se vmáčknout člověka do předem daných neživých šablon, což bylo, je a bude vždy kontraproduktivní, jelikož člověk je neustále měnící se bytost a to na mnoha rovinách."

Zaprvé se nikoho nesnažím nikam vmáčknout - člověk prokazatelně má nějakou hmotnost, má nějakou výšku v daném okamžiku, má nějaké kognitivní schopnosti, atd. je součástí fyzikálního světa, nikoliv něčím výjimečným, co se z Boží vůle nemusí řídit přírodními zákony. To je možná vaše představa, že člověka je třeba vyloučit ze všeho ostatního arbitrárním rozhodnutím, aby bylo v souvislosti s ním možné cokoliv zpochybňovat. Bohužel, věda zatím neobjevila nic, co by naznačovalo, že by se člověk nějak vymykal přírodním zákonům. Když skočíte z desátého patra na beton, uděláte si bebí, neb na vás bude působit gravitace. Ta samá gravitace, která bude působit na automobil, či jiný stoj. Pro popis pádu z desátého patra se proto hodí úplně stejná měření pro člověka, jako pro stroje. Kromě toho, pochopitelně maturitní testy jsou tvořeny pro lidi a nikdo jiný je, pokud vím, nevyplňuje. A jistě jsou odlišné od testů bezpečnosti automobilů, či testů zmetkovitosti v průmyslové výrobě. Statistika ale v obou případech funguje stejně. Testy hypotéz totiž nelze ošálit blábolením, které předvádíte.

Pavel Doležel řekl(a)...
4. června 2017 12:27  

"Z podstaty tohoto faktu vyplývá, že měření měřitelných banalit, zákonitě pomíjí mnoho jiných, ne tak snadno měřitelných, vlastností toho, čemu říkáme vzdělaný člověk. Tragédií je, že se na základě této osekané redukce člověka na sumu měřitelných fragmentů, determinuje jeho další profesní i životní dráha."

I kdyby tato ničím nepodložená domněnka platila, stejně očekávám, že člověk vzdělaný a duchovně vyspělý, ty snadno měřitelné banality zvládne bez sebemenšího zaváhání a tak lze těžko dovozovat, že nám uniknou geniální mozky, které, jak již psal kolega, sice počítají obsah obdélníka dvě hodiny, ale jinak jsou to lumeni, po nichž touží světové firmy ze všech oblastí, a po kterých každý skočí a které potáhnou konkurenceschopnost národů. Čili nejedná se o žádnou tragédii. Žádná neměřitelná výkonnost, dovednost, či znalost neexistuje. Pouze existuje skupinka deprivantů, kteří se snaží existencí takové kompetence argumentovat, aby vytvořila dojem, že sama je intelektuálně na výši, ačkoliv to není čím doložit. Zkrátka vytváří se prázdné nálepky, aby mohli intelektuální deprivanti být tím, čím chtějí, a aby se mohli sami považovat za cokoliv - třeba odborníky na vzdělávání, nebo nedej bože dokonce na vzdělání.

Karel Lippmann řekl(a)...
4. června 2017 12:38  

Přečetl jsem si článek pana Kartouse a souhlasím s jeho autorem, že nelze ve školství pouze podléhat tlakům představitelů průmyslu. S terapií, kterou Eduin nabízí, mám však jisté potíže. Možná se mýlím (pak se předem omlouvám), ale spatřuji v ní jen jinou cestu směřující ke stejnému cíli - pouhé odbornosti, k požadavkům dnešní doby ovšem vstřícnější. Jejím důsledkem je pak poněkud černobílý pohled na politické dění, což může být sice mravně úctyhodné, prakticky ale těžko použitelné. Vzdělání praxi respektuje.

Pavel Doležel řekl(a)...
4. června 2017 12:47  

"Lidé, kteří rozumí lidem a zejména ti, kteří pracují s dětmi, toto chápou, jelikož ve své praxi vidí jak se děti proměňují; často stačí prázdniny a do školy vám přijde někdo velmi odlišný od toho, kdo v červnu odcházel s vysvědčením. Často to chápou i myslící rodiče.

Musíte se rozmyslet, zda svoji víru svatou chcete obhajovat tím, že existují zcela neměřitelné podstatné vlastnosti objektů, nebo tím, že posuzované objekty se mění v čase. To druhé totiž to první vylučuje. Nemůžete detekovat změnu, pokud nic neměříte. Víte, ono měření neznamená pouze přiřazení čísla, jak se asi mylně domníváte. To může být přiřazení i zcela jiné, než číselné množiny. Ale to se zase dostáváme úplně jinam, protože nikdo netvrdil, že se nic nemění, nebo děti že se v čase nemění. To je váš vývod, kterým se snažíte odůvodňovat svůj postoj postavený na neznalosti a nepochopení. Stroje se vám taky v čase mění a co má být? Že je nebudete kontrolovat, měřit jejich výstupy? No, tak tento převratný koncept navrhněte třeba leteckým společnostem a úřadům pro bezpečnost v letectví. To bude zase v álejích mrtvol.


"Lidé s vaším nastavením mysle by se měli držet od vzdělávání na sto mil. V historii vzdělávání napáchali mnoho dalekosáhlých škod, skrze podsouvání snadných řešení vstřícným uším akce-chtivých politiků. Nyní tento nakažlivý trend prosákl i k nám. Bohužel."

Ale neprosákl nyní, ten je tady naštěstí dlouhá léta. Mně spíš připadá, že to vaše nastavení mysli, lze-li to tak nazvat, je nějakou chorobou moderního post-faktického světa (abych použil vyjádření vašeho soudruha Kartouse). Naštěstí většina lidí jsou myslící tvorové, kteří chápou základní souvislosti. Mimochodem, zopakujte si skloňování podstatného jména "mysl".

Hrdě se budu hlásit k tomu, že jsme napáchali mnoho domnělých škod intelektuálním deprivantům tím, že jsme jim jako podmínku k výkonu intelektuálně náročných povolání, v nichž lze neznalostí a nepochopením, napáchat nevratné škody, postavili do cesty takové překážky, jako je triviální logaritmická rovnice, nebo přísudek jmenný se sponou a ještě je doplnili distraktorem v podobě ministerstvem najatého datla, který po celou dobu ověřování neúnavně a v našem žoldu plnil funkci distraktoru tím, že svým zobákem bez slitování a přerušení kloval do stromu vedle otevřeného okna do třídy a působil tím hluk. Tyto škody jsou však více než vyváženy těmi škodami, kterým jsme tím zabránili. Pitomec lékařem, idiot konstruktérem, dyskalkulik účetním? Ano. U nás můžete být čímkoliv chcete. Nenechte se omezovat stárnoucími elitáři! Nenechte se omezovat nikým. Máte právo si dělat, co chcete.

Pane Lippmanne, v čem konkrétně se chovám stejně jako ti, které kritizuji? Že tvrdím, že ničím nepodložené bláboly jsou ničím nepodložené bláboly? To je naopak znakem vzdělanosti, dokázat se kriticky vymezit proti pavědeckému, prázdnému tlachání. Jsem připraven uznat vaše argumenty, když mi ukážete, jakým způsobem to vzdělání ověřujete vy. Na základě čeho? Jakými metodami? Jak zajišťujete reliabilitu takového ověřování? Třeba příjdete s něčím geniálním, co mě ještě nenapadlo. Zatím ale čekám marně.

Pavel Doležel řekl(a)...
4. června 2017 12:56  

"Nereaguji a nebudu reagovat na osobní výpady a stejně osobně zaměřené, vyspekulované nesmysly, což je jediný obsah Dvou poznámek. Nevím, proč bych nemohl reagovat na sice vzácné, leč od tohoto balastu oproštěné názory."

Jste veliký manipulátor. Už chápu, proč cítíte souznění s panem Botlíkem. Obsahem těch dvou bodů bylo upozornění na to, že jste mi sdělil, že na mne nebudete již reagovat a že jste toto vlastní omezení porušil. Nikdo vám nikdy nezakazoval na cokoliv reagovat. Jediný, kdo zde zakazuje reakce, případně je rovnou vymaže, je kolega Komárek. Čili ani já nevím, proč byste na něco nemohl reagovat. Můžete a já jsem nikdy netvrdil nic jiného. Asi jste nepochopil obsah toho mého sdělení.

Součástí druhého bodu je několik otázek, které vám kladu stále dokola a vy se z nich stále stejně trapně snažíte vylhat. Otázka není ani osobním výpadem, ani vyspekulovaným nesmyslem, neb nic netvrdí. Snažím se jimi zjistit vámi navrhovaný způsob ověřování kvality vzdělání. A vy nejste schopen jej podat a osvětlit. Toť vše.

Pavel Doležel řekl(a)...
4. června 2017 12:57  

"Auto má nějakou průměrnou životnost, já rovněž."

Oprava: "Auto má nějakou průměrnou životnost, člověk rovněž."

Tajný Učitel řekl(a)...
4. června 2017 14:33  

Doležele, výroky, že stroj a člověk není totéž a člověk se mění se vylučují? Změnu detekovat mohu, aniž bych něco musel měřit testy. Začne-li se moje manželka chovat jinak, nemusím vytáhnout starý test na lásku a udělat nový, abych mohl "detekovat změnu".

Prosím pokračujte. Vaše srovnávání auta a člověka je zábavné. Možná pomohu ještě tím, že auto i člověk potřebují pohonné hmoty, vylučují zplodiny, některá moderní auta mají "smysly", oba potřebují čas od času přezout a doplnit olej a musí se mýt, jinak zkorodují.

"Žádná neměřitelná výkonnost, dovednost, či znalost neexistuje." Vážně? Takže vy skutečně věříte, že člověk JE stroj a jako takový je rozebratelný na díly, měřitelný, pochopitelný se vším všudy? Se svými city, aspiracemi, tvořivostí, talenty, se svým celoživotním růstem, inteligencí, vědomím sebe sama? Pokračujte. Tohle ještě bude legrace.

Pavel Doležel řekl(a)...
4. června 2017 18:36  

Tajnej, každá změna je ve výsledku změnou měřitelnou. Na úrovni fyzikálního světa zcela jistě. Já nevolám po tom, abyste přeměřoval lásku manželky pravítkem pochopitelně. K tomu, abyste dva stavy porovnal a byl schopen prohlásit, že jsou odlišné, potřebujete mít nadefinovánu binární relaci. Vím, že je to divné, ale problém není v tom, že bych já byl blázen, který si myslí, že si lidé nejprve formálně definují binární relaci na množině možných kombinací variant a pak se teprve rozhodují. Pochopitelně, že to s formalismy nemá co dělat a takto formálně neuvažuje snad vůbec nikdo. Problém je v tom, že tu binární relaci mají intuitivně přijatou a vůbec netuší, že vlastně něco takového používají. O to směšnější je, když se někdo jako Frištenský domáhá toho, že on tedy nedriftuje, že to nikdy nedělal a nikdo ho k tomu nedonutí. To je asi stejné. Váš problém je, že se na všechno díváte strašně přízemně, z pozice svých velmi omezených znalostí a schopností. Proto vám nelze mnoho věcí vysvětlit a mnoho věcí asi nikdy nepochopíte.

Člověk ani stroj nejsou rozebratelné na jednotlivé díly a plně poznatelné. Fyzikální svět je podle mého soudu nepoznatelný, neměřitelný (ve smyslu schopnosti přesně spočítat jeho budoucí stavy), ale je deterministický. A to platí o každé jeho části, ať je jí člověk, nebo stroj, nebo jediný atom. Nevidím obecně problém v tom, aby city, aspirace, tvořivost, talent, růst, inteligence a vědomí sebe sama, měla i entita, kterou vy nazýváte stroj. Víra, že člověk je něco více, než biologická fyzikálně determinovaná struktura, je pouhou vírou a tvrzení o existenci duše není vysvětlením, ale Cimrmanovským krokem stranou. Je totiž zcela prázdné.

Tajný Učitel řekl(a)...
4. června 2017 21:35  

"Víra, že člověk je něco více, než biologická fyzikálně determinovaná struktura, je pouhou vírou a tvrzení o existenci duše není vysvětlením, ale Cimrmanovským krokem stranou. Je totiž zcela prázdné."

Bohužel, díky takovým žvástům budou eventuálně učitelé nahrazeni zásuvnými moduly. Jsem přesvědčen, že opravdové učení, inspirativní, transformační učení probíhá mezi lidmi. Z duše do duše, takříkajíc. Včetně ověřování jeho výsledků. Myslím, že povrchně se na svět díváte vy. Je tak snadné redukovat člověka na deterministické zvíře. Spousta problémů se pak snadno a rychle "vyřeší".

Pavel Doležel řekl(a)...
5. června 2017 11:01  

"Bohužel, díky takovým žvástům budou eventuálně učitelé nahrazeni zásuvnými moduly."

Kdybych si měl pro své dítě vybrat mezi zásuvným modulem a vámi, tak nemám co řešit.

"Jsem přesvědčen, že opravdové učení, inspirativní, transformační učení probíhá mezi lidmi. Z duše do duše, takříkajíc. Včetně ověřování jeho výsledků. Myslím, že povrchně se na svět díváte vy. Je tak snadné redukovat člověka na deterministické zvíře. Spousta problémů se pak snadno a rychle "vyřeší"."

Přesvědčen můžete být o čem chcete. Děti tak nějak už nyní dávají často přednost přenosu informace mezi člověkem a iPadem. Já vám nevím. On ten iPad je tak nějak asi zábavnější, barevnější a více se hýbe, než nějakej tajnej. Navíc iPad se dá vyměnit a většinou se upgraduje na vyšší úroveň, zatímco tajnej tak nějak stále jen degraduje. Běžte si do IQlandie popovídat s Thespianem. Myslím, že vás strčí do kapsy už při první větě.

Jan Hučín řekl(a)...
26. června 2017 16:16  

Jen pro férovost: na začátku této diskuse jsem uvedl, že by pan Botlík měl prokázat, že došlo ke změně bodování ex-post. Pan Botlík dnes v jiné diskusi uvedl, že má k dispozici dokument, který to podle něj prokazuje. Tím mému požadavku učinil zadost. Už se k tomu nebudu vracet.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.