„Počet těch, kteří maturitu neudělají ani po vyčerpání všech pokusů, rok od roku roste. Oficiální čísla neexistují (pokud to čte někdo z tiskového odboru MŠMT, může je poslat, rádi je doplníme). Ale ředitel Cermatu tento týden řekl, že každý rok nezvládne 8 % žáků maturitu ani na třetí pokus. Vzhledem k tomu, že v šesti ročnících dělalo maturitu v průměru vždy zhruba 75 000 žáků, zdá se, že výsledek se nápadně shoduje s neoficiálním údajem, který říká, že je až 40 000 těch, kteří definitivně neuspěli a nemají žádnou kvalifikaci,“ píše Tomáš Feřtek v komentáři pro server Respekt.cz.
Feřtek pokračuje:
 |
| Tomáš Feřtek (eduin.cz) |
Můžete si říct, dobře jim tak, neměli se cpát k maturitě, když na ni nemají. Ať jdou dělat rukama. Jako obvykle je to trochu složitější. Když jste dřív jako učeň neuspěli u maturity, měli jste alespoň výuční list. Dnes tihle lidé nemají nic a jsou jen dvě možnosti. Být potravou pro montovny, nebo zkusit opakovat ročník či celé studium. Někteří odejdou dělat nekvalifikovanou práci, jiní dál studují a stát to studium platí.
Tahle společenská hra na „poctivou maturitu a pořádné vzdělání“ je opravdu drahý koníček. Oficiální čísla opět neexistují, ale velmi pravděpodobně půjde o stamiliony až miliardy ročně. Zkouška, která měla zkvalitnit vzdělávání a zvýšit kvalifikaci a počet technicky vzdělaných, ve skutečnosti spolu s demotivací na učilištích vyrábí armádu omezeně zaměstnatelných.
Celý text naleznete zde
.png)
12 komentářů:
Osm procent z 25 žáků jsou dva žáci. Není to málo, není to ale, myslím, ani příliš mnoho. Maturita není "dávačka" za nic. Kdo neudělal maturitu, nemusí jít přímo do výroby, když má možnost pokračovat v denním, dálkovém nebo externím formálním vzdělávání, případně i v neformálním vzdělávání, jehož výsledky lze uznávat. J.Týř
Očekávám, že v příštím článku začne pan Feřtek kritizovat americké školství. Vždyť například Bill Gates nedokončil vysokou školu!
:)))
Bylo by velmi zajímavé zjistit, kolik z těch 40 tisíc propadlíků na tento formát MZ jednoduše nemělo a kolik ji pouze nestihlo nebo psychicky nezvládlo. Pak bychom mohli získat zajímavé údaje o přijatelných ztrátách, zapříčiněných nikoli neznalostí, nýbrž faktory vyplývajícími ze způsobu zadávání a dizajnu testů.
Všechno, co uvádí Feřtek je sice zajímavé, ale nemůže to být důvodem ke snížení úrovně maturity.
Máme-li např. pocit, že nám do výroby odcházejí čím dál tím víc žáci už po základce, vraťme se k desetileté povinné školní docházce ve formátu, v jakém existovala před třiceti lety, tedy osm let na základce a další dva roky na střední škole.
Máme-li pocit, že studenti učňovských maturitních oborů, kteří neslouží maturitu, nemají ani výuční list, tak jim umožněme ho v průběhu studia získat.
Ale proboha neřešme vzniklou situaci tím, že budeme snižovat úroveň maturity, přece ji, když se nad tím vážně zamyslíme, nemůže mít student, který v podstatě neumí ani číst, což je bohužel těch 10 % studentů, kteří nezvládli didaktický test z češtiny.
Není třeba snižovat úroveň maturity, nýbrž přehodnotit způsob jejího provedení. Maturita by v určitých ohledech mohla být klidně obtížnější, ale tato obtížnost by se měla odvíjet od toho, co maturita ověřuje, nikoli od toho, jakým způsobem to ověřuje.
Tak pro pana "novináře" jde u maturit o společenskou hru, jejíž poctivost zpochybňuje uvozovkami. To o jeho charakteru vypovídá mnohé. Opět prokázal, jak nerozumí tomu, o čem píše. Maturita neměla za cíl zkvalitnit vzdělání a zvýšit kvalifikaci a počet technicky vzdělaných, ale garantovat jistou úroveň absolventů maturitních oborů, resp. "učinit hodnocení na výstupu ze střední školy srovnatelným". Přesně tuto informaci najde Google při zadání dotazu cíle státní maturity v sedmém odkaze na první straně, v powerpointové prezentaci MŠMT. Pan Feřtek ovšem nic takového nenašel. Proč asi?
Pan Týř ve svém prvním příspěvku poukázal na další nesmysl v článku - kdo neodmaturoval, má mnoho dalších možností, ne jen nekvalifikovanou práci. Že by toto "EXPERT" na vzdělávání netušil? Nevěřím. Ví to moc dobře, ale vědomě zkresluje skutečnost, zamlčuje pravdu. Je to v krátké době druhý velmi špatný text, ukázka post-truth publicistiky.
To jako že za stara, když student SPŠE neudělal matritu, tak byl aspoň vyučeným elektrikářem? Jak to bylo tehdy s gymnazisty a zdrávkama?
---
Asi by bylo víc košer srovnávat počty lidi, kteří nedokončili střední školu. To, že za starého režimu byli méně úspěšní studenti šoupnuti na nižší úroveň vzdělávací soustavy (kde řada z nich středoškolské vzdělání úspěšně ukončila), zatímco za nového režimu je necháme někde třepat se do maturity, je věc, kterou žádnou úpravou maturitní zkoušky neoštříme... To je systémová chyba na úplně jiné úrovni.
Nebudu teď mluvit o tom, že vidině peněz prostě část lidí neodolá, nebo o tom, že "akademickými" znalostmi jsou kromě epizeuxe také - a především - tak elementární termíny jako přísudek jmenný se sponou či funkční styl. Poukážu na něco jiného: Je naprosto nestydaté, když člověk, který se po léta podílí doslova na hazardérském a nemravném nahánění stále většího počtu žáků do maturitního studia bez ohledu na jejich studijní předpoklady, se následně pokrytecky rozhořčuje nad tím, že nakonec část z nich u maturity nespěje. Pokud je něco "společenskou hrou", tak potěmkiáda ve stylu "čím více žáků na středních školách, tím se automaticky zvyšuje úroveň vzdělání".
Aha. Takže třeba advokátské, či soudcovské zkoušky vlastně také vyrábějí armádu omezeně zaměstnatelných. A lékařské atestace stejně tak. A státní zkoušky obecně rovněž. To je všechno taková drahá společenská hra. Když to všechno ověřování zrušíme, určitě ušetříme.
A na co máme třeba hygienické normy? Nebo potravinářské normy? Chemické rozbory pitné vody? Když nebudeme provádět hygienické a potravinářské kontroly, nebudeme přece mít mraky kontaminovaných a škodlivých potravin. Když nebudeme dělat bezpečnostní testy aut, nebudeme mít přece žádná nebezpečná auta. A když zrušíme drahou lékařskou diagnostiku, rázem nebude nemocných. Ó jaká moudrost dýchne z myslitelových slov. Mistrovu genialitu mohl by pan Komárek dávkovati běžným čtenářům v nižších dávkách, aby se takhle najednou a bez varování nepoblili.
To je jako ten vtip z básníků: "Dokavaď děda nevěděl, jakej má tlak, tak byl dočista zdravej." No, a teď je mrtvej.
To si člověk říká, jestli je tohleto opravdu možný. Jestli to soudruzi myslí vážně, nebo z nás jen chtějí udělat kretény.
Náš vzdělávací systém je již leta velice prostupný. Tudíž stěžovat si na to, na co si stěžuje Feřtek, je neznalost a diletantství. Studovat můžete i v padesáti, když máte chuť a někdy i peníze. Je velice zajímavé, že jako učitelka praktické školy jsem se u mnoha svých žáků setkala s opakem, snahou udělat si více výučních listů.Jejich rodiče předem věděli, že syn (dcera) nikdy nebudou mít maturitu vzhledem ke svým rozumovým schopnostech, tudíž se jim snažili poskytnout vzdělání co nejlepší v rámci jejich možností. A mentálně zdraví jedinci si stěžují, že jdou do fabriky. No tak ať jdou. Je to přeci jejich volba, máme svobodu. A když náhodou ve třiceti prozřou, můžou studovat večerní průmyslovku.Takových bylo a je dost. A Feřtek by si měl přestat hrát na znalce v oblasti školství. Většinou pouze škodí.
Možná by bylo dobrá, kdyby Feřtek v té výrobě, a nejenom ve výrobě, ale i v sektoru služeb, alespoň pár roků pobyl. Asi by potom změnil názor na to, k čemu je potřeba většinu dětí ve školách vychovávat a vést.
Okomentovat