Jaroslava Indrová: Květen - maturit čas. (Úvaha o maturitě a několik „perel“ z letošních prací)

pondělí 8. května 2017 ·

"Patřím ke skupině hodnotitelů a musím, říct, že letos jsme měla štěstí na poměrně dobré práce. Mohu být docela spokojena. To mě ovšem neuchránilo některých perel, o které se ráda podělím," píše Jaroslava Indrová k letošním maturitám. Se souhlasem autorky přinášíme celý text.

Jaroslava Indrová (archiv autorky)
Dříve byl máj časem lásky, dnes - hned vedle politické krize - otřásají blogovou i jinou scénou státní maturity. Všude kolem mě se přetřásá: Dalo se vybrat z deseti témat? Je podraz větší množství jazykových otázek v didaktickém testu? Je anglický e-mail těžší než vypravování? Zaslechla jsem mezi studenty prestižního gymnázia i zcela vážnou debatu o tom, co je vlastně podstatné jméno slovesné a zpodstatnělé přídavné jméno. Prostě opět nastává čas diskusí a následných výčitek a stížností. Holt není člověk ten, aby se zavděčil lidem všem...


Patřím ke skupině hodnotitelů a musím, říct, že letos jsme měla štěstí na poměrně dobré práce. Mohu být docela spokojena. To mě ovšem neuchránilo některých perel, o které se ráda podělím.

Zde jsou ty nejhezčí: "kolem cesty se vine, nebo-li pluje potok..." "...kolem domečku se rozléhá plot..." "...dům je tvořen dvěma okny a dveřmi..." "...mezi lidmi se rozšiřovala panika..." "...pomocí laserových zbraní se sešli na jednom místě..." "...cestička je obhospodařována stromy do malebné vesničky..." "...nakonec tohoto obrázku se nachází můž..." "...bylo na den přesně posledního srpna..." "...kopce chrání lidské příbytky před přílivy větru..." "...prohlížel si okolí Amazonie..." "...po chvilce povídání jí rozhořelo svědomí..." "...ze stromu uviděl výhled rozsáhlý několik desítek kilometrů..." "...jejich pohledy se mu stranily..." "...obléhá na něj jemný pocit ironie..." "...přeživší byli schraňováni v provizorně vyhloubených zařízeních..." "...z jejích očí sršil plamen štěstí..." "...lidstvo si o zničení žádalo už dlouho..." "...čekali pouze na vypršení zásob..." "...lidská rasa bude téměř vymýcena..." "...v podzemí si vybudovali plantáže s obilím..."

Nechci se nikomu vysmívat, jen opět poukázat na úroveň některých lidí, po nichž se požaduje, aby svá studia završili maturitou. Podle mě je zcela evidentní, že spousta z nich na ni prostě nemají a nikdy mít nebudou, ale že je v jejich zájmu, i v zájmu celé společnosti, aby získali výuční list a své odborné vzdělání mohli dále rozšiřovat, např. v podobě mistrovské zkoušky. Maturita z češtiny jim v životě příliš užitečná nebude a už vůbec ne ta z matematiky - v budoucnosti povinné.

Těm, kteří letos maturují, přeji hodně sil a kapku štěstí při výběru otázek.


Se souhlasem autorky převzato z jejího blogu

65 komentářů:

Unknown řekl(a)...
8. května 2017 v 9:23  

maturity je třeba zrušit,jsou nesystémové,pouhý kšeft !

Michal Komárek řekl(a)...
8. května 2017 v 9:27  

laimes28

Další konspirační teorie? Mohl byste, prosím diskutovat poněkud méně tajemně a úsečně? Děkuji! Hezký den!

Jan Hučín řekl(a)...
8. května 2017 v 11:55  

No, my jako středoškoláci jsme také napáchali spoustu "perel". Sice souhlasím s paní Indrovou, že do maturity jsou zbytečně hnáni i ti, kdo na ni nemají, ale útržky vět zrovna nejsou relevantní argument.

A pro pobavení ještě jedno zpracování maturitní písemky.

Unknown řekl(a)...
8. května 2017 v 11:56  

položme si otázku,k čemu je maturita,co systémově řeší?nezajišťuje sumu vědomostí,není kontrolou,zpětnou vazbou atd atd. slouží pouze jako podmínka k vš studiu,přičemž,podmínka která nemá s vš nic společného

Unknown řekl(a)...
8. května 2017 v 11:57  

asi jako: jestli chceš jezdit na kole,musíš si nejdřív dojít do samošky koupit bonbony

Veronika Valíková řekl(a)...
8. května 2017 v 12:22  

Jsem ráda, že je tu článek paní kolegyně Indrové - i kvůli názorové vyváženosti.

Hloupé formulace se v časovém presu občas dopustí každý. Většina vět je zřejmě z popisu Ladova obrázku a sci-fi vypravování.

A je tu problém, kterému by se češtináři měli věnovat dříve než maturitám - proč studenti různých škol píšou tak málo slohů? Moje přítelkyně se například od češtinářky svého syna dozvěděla, že na opravování slohů paní profesorka nemá čas. Znám třídy, které píšou jeden, dva hodinové slohy za rok - žádné domácí či školní úvahy či eseje o literatuře, žádné poloodborné práce - pak se divíme, že studenti píšou blafy.

Možná je to úkol pro šéfy komisí, ředitele a ČŠI - namísto papírů, třídnic a tematických plánů by povolaní mohli zjišťovat, kolik který učitel zadal a opravil slohů.

Pak teprve můžeme dělat bububu u maturity. Pěkný den.

Ygrain řekl(a)...
8. května 2017 v 14:33  

Naprosto souhlasím, že studenti by potřebovali více psát. Když totiž prvákům v angličtině poprvé sdělím, že si napíšeme sloh, polovina třídy začne omdlévat a druhá sténat, že slohy neumí psát ani česky. A že neumějí dělat odstavce. - Dobrá, jsme škola orientovaná na techniku, ne jazyky, ale zase taková panika by přece jen vznikat nemusela (i když nepochybuju, že je místy poněkud nadsazená).

mirek vaněk řekl(a)...
9. května 2017 v 10:11  

Opět starý problém. Co je to maturita. Co je VŠ vzdělání? Kolik maturantů a vysokoškoláků má být.
Buďto chceme, aby úroveň vzdělání korespondovala se schopnostmi a dovednostmi studenta nebo nám to je jedno. Pokud je nám to jedno, pak zrušme veškeré státní zkoušky a nechme tomu volný průběh. Jediný limit bude, co utáhne ekonomika. Zbytek zaplatí student. Pokud ekonomika neutáhne komunizmus, počítejte s návratem k feudalizmu, možná k ekonomickému otrokářství.

Tajný Učitel řekl(a)...
9. května 2017 v 14:20  

Souhlasím. Psát (a opravovat) je potřeba více než kdy předtím. Nejlépe je zadat hodinovou práci a během té práce opravovat písemky předešlé.

Tajný Učitel řekl(a)...
9. května 2017 v 14:22  

Buďto chceme, aby úroveň vzdělání korespondovala se schopnostmi a dovednostmi studenta nebo nám to je jedno.

Pokud to chceme, tak to udělejme tak, aby korespondovala.

krtek řekl(a)...
9. května 2017 v 15:53  

"Buďto chceme, aby úroveň vzdělání korespondovala se schopnostmi a dovednostmi studenta nebo nám to je jedno.

Pokud to chceme, tak to udělejme tak, aby korespondovala. "

Třeba tím, že zvýšíme laťku - kdo nepřeskočí, nesmí podlézt!

Tajný Učitel řekl(a)...
9. května 2017 v 19:01  

"Třeba tím, že zvýšíme laťku - kdo nepřeskočí, nesmí podlézt!"

Zvyšme kvalitu výuky a zájem o žáka, nároky na skutečné pochopení látky a na hloubku učiva. Úroveň začne korespondovat cobydup. Přestaňme i hrát na nešikovné pomocné trenéry na velké pardubické.

Pavel Doležel řekl(a)...
9. května 2017 v 20:05  

"Zvyšme kvalitu výuky a zájem o žáka, nároky na skutečné pochopení látky a na hloubku učiva."

Zvyšte tajnej, zvyšte. Nevím, co vám do teď bránilo. Akorát abyste jí nezvýšil tak moc, že se studenti už nebudou schopni ani podepsat bez chyby.

Lenka Dohnalová řekl(a)...
10. května 2017 v 9:40  

Paní Indrová,
děkuji za příspěvek. Chtěla bych se Vás zeptat, zda je pravdou, že centrální hodnotitelé opravují slohy tak, že je čtou na monitoru a k sobě si pouze dělají poznámky. To by v konečném důsledku znamenalo, že práce fakticky nejsou opravené tak, jak je to zvykem ve školní praxi - tedy s označením konkrétní chyby.
Děkuji za odpověď.
Lenka Dohnalová

Vladimír Stanzel řekl(a)...
10. května 2017 v 18:57  

Dovolím si odpovědět za paní kolegyni, Lenko. Pravda to není, hodnotitelé si mají práce vytisknout a vytištěné opravit, tak jsou instruováni v metodickém materiálu. Vzhledem k nutnosti počítat chyby malé, velké, chyby v kvantitě hlásek, zařazovat správně chybné koncovky, nemluvě o lexiku a syntaxi, si nedovedu představit, jak někdo opravuje u monitoru a zapisuje si typy chyb. Je to už takový milý český folklór, že odpíračí SM vypouštějí v době konání maturit podobné fámy, které se pak vesele šíří dál. Proto děkuji za Tvůj dotaz, pomáhá čistit kalné vody.

Veronika Valíková řekl(a)...
10. května 2017 v 19:41  

A jsou to fámy, pane Stanzele? Proč tedy neposílají hodnotitelé zpět opravené slohy? Už to tu zmiňovala Ygrain - slohy označkovat, naskenovat a poslat zpět. Pravda, bylo by to dražší - ale poctivější.

poste.restante řekl(a)...
10. května 2017 v 21:52  

Proč tedy neposílají hodnotitelé zpět opravené slohy?
Jen spekuluji.
Že by proto, že jim nikdo nedal za státní peníze skenery?
Nebo nezajistil přístup k DDT a nevytvořil ke skenování hodnocení aplikaci?

Vladimír Stanzel řekl(a)...
10. května 2017 v 23:44  

Notoričtí odpírači samozřejmě neuvěří nikomu a ničemu, s tím nic nenadělám. Poste. restante vystihl naprosto přesn jeden problém - hodnotitelé velmi často nemají skenery, natožpak takové, které by dokázaly komunikovat s IS Certis, a jen těžko po nich můžete chtít, aby opravené práce ještě skenovali.
Skenování by proto muselo probíhat jedině na DDT, jenže skener, který je součástí tohoto systému, pracuje v módu černobílém a zvládá dobře načíst jen modrou a černou propisku. Opravovat těmito barvami je náročné, zhoršuje se orientace v chybách a jejich případné počítání.
Dalším problémem je, že by se musela skenovat celá práce, včetně titulní stránky i těch, které nejsou popsány, aby bylo jasno, že nedošlo k vypuštění části textu atd. Hodnotitelé si ovšem logicky tisknou jen ty strany, na nichž je text práce. Představte si, že by při průměrném počtu cca 150 prací měli tisknout všech 8 stran, tedy 600 papírů oboustranně!!! To po nikom nemůžete chtít (a to odhlížím od různé kvality skenů prací, které když se vytisknou, nejsou často idálně čitelné a další sken kvalitu obrazu ještě zhorší).
A na závěr - posílali svá opravená hodnocení do centra školní hodnotitelé? Neposílali. Bylo to také málo poctivé? Je velmi zajímavé sledovat, jak často ti, kdo principiálně odmítají nahrávání ústní zkoušky, jedněmi a týmiž ústy volají po dozoru a kontrole centrálních hodnotitelů. Sebe kontrolovat nenechají, druhé ano. Proč mě v téhle souvislosti napadá Matouš 23, 2-4 (hlavně 4. verš)?

Ygrain řekl(a)...
11. května 2017 v 6:56  

Nemohu mluvit za jiné, ale mně nešlo o kontrolu hodnotitelů, pouze o přístupnost hodnocení. Školní hodnocení nebylo třeba nikam posílat, protože žák mohl prostě přijít a nahlédnout. A nemyslím, že by hodnotitel musel skenovat komplet celou práci, když porovnání opravené stránky s originálem lze udělat celkem snadno.

Největší problém je zcela určitě technika. Hodnotitelé jsou ale středoškolští učitelé, ne? Nebo se může hodnotitelem stát i někdo jiný? A střední školy musí vlastnit dostatečně kvalitní skener, na kterém skenovali originál (mimochodem, na čem si vlastně hodnotitelé ty práce tisknou, na vlastním nebo na školním?). Bylo by tedy třeba zajistit, aby hodnotitel mohl použít školní zařízení, které už se pro maturity stejně používá.

Veronika Valíková řekl(a)...
11. května 2017 v 12:50  

Pane Stanzele, slohy opravené učiteli se archivují - student může zajít do ředitelny, opravený sloh si ofotit a omlátit ho učiteli o hlavu. Vidí tam značky, znaménka, vidličky...

Po opravě centrálním hodnotitelem si student může ofotit svůj původní sloh a dostane tabulku, ve které se valná část veřejnosti nevyzná (pouze češtináři byli proškoleni). Sedí nad svým textem a marně dumá, kde jsou ty chyby. Shání češtináře, který mu to vysvětlí. Už jsme to jednou zažili.

Nevím, KOLIK STÁLO A STOJÍ CENTRÁLNÍ HODNOCENÍ SLOHŮ MŠMT, POTAŽMO DAŇOVÉ POPLATNÍKY. ALE DOMNÍVÁM SE, ŽE ZA TY PENÍZE SI MATURANTI ZASLOUŽÍ KOREKTNÍ ZACHÁZENÍ.

Eva Adamová řekl(a)...
11. května 2017 v 13:10  

Paní Valíková, hlavní problém je v tom, že se mnozí školní hodnotitelé neudrželi a žákům nadržovali, čímž si návrat k centrálnímu hodnocení způsobili sami. Ono je sice pěkné, že mohou studenti vidět hodnocení svých slohů, ale když ono hodnocení viděli lidé z ČŠI, šly na ně mrákoty. A teď se hledají problémy všude jinde než tam, kde jsou, a to ve schopnostech studentů přijímaných na maturitní obory a v nadržování při hodnocení na školách.

Tajný Učitel řekl(a)...
11. května 2017 v 13:12  

Paní Valíková, nemůžete přeci chtít po systému, aby myslel na kolečka. On prostě jede. Nejdřív se něco vymyslí, pak se to implementuje, pak drbe za uchem, že je to celé nějaké čudné, ale kolos to nezastaví. Ten se valí jak tank a na mravence nebere ohled.

Veronika Valíková řekl(a)...
11. května 2017 v 13:31  

Nevím, jaký vzorek prací lidé z ČŠI viděli. ČŠI by se především měla zajímat o to, zda studenti na učilištích a SOŠ píšou slohy. Má-li češtinář v úvazku sedm až deset češtin, je docela "fuška" slohy opravit. Proto někteří češtináři možná slohy nepíšou vůbec... nebo minimálně. Svádět vše na "hloupé studenty, kteří na maturitu nemají",je trochu neetické.

A dotaz - proč fakt, že studenti na učilištích a SOŠ neumí psát slohy a méně čtou, zapřičinil úpadek gymnaziální maturity? (Prosím, netahejte sem zase VÚ, já jsem ty testy rozebírala, byly teoretické a plné pojmů). Myslím maturitu, kterou gymnaziální učitelé (kteří jsou většinou v oblasti světové literatury samouci - na VŠ se toho mnoho nenaučili) připravovali s láskou a pochopením.





Eva Adamová řekl(a)...
11. května 2017 v 16:13  

Kdo by taky měl nervy na to číst naprosté blafy studentů, které jsou plné stylistických a gramatických chyb, blafy studentů, kteří na maturitu prostě nemají. Já myslím, že i kdyby se češtináři na učilištích rozkrájeli, tak z dobré poloviny "učňovských maturantů" slušný sloh nevyrazí. Učila jste paní Valíková někdy na učňáku, byť na maturitním oboru? Máte vůbec potuchy o tom, jaká je tam realita? Učila jste někdy alespoň na základce? Máte vůbec tušení, jak zoufale na tom dobrá polovina žáků v češtině je?

Veronika Valíková řekl(a)...
11. května 2017 v 16:35  

Učila jsem na všech typech škol - základka, učiliště, SOŠ. Všude jsem studenty nutila psát.

Věřím, že stav češtiny není ideální. A nedivím se, když si vzpomenu na všechny kotrmelce, kterými prošla v posledních několika letech. Napravovat se musí zdola - češtináři jsou utahaní, frustrovaní, otrávení - na odborných školách se snaží pochytat během dvou hodin týdne všechny mouchy (třeba starou literaturu a českou poezii) a nezbude jim čas důležité věci.

Tím, že vyházíme děti od maturity kvůli slohům, které po nich mnohdy nikdo čtyři roky nechtěl, je psát nenaučíme.

Veronika Valíková řekl(a)...
11. května 2017 v 16:35  

.. na důležité věci..

Eva Adamová řekl(a)...
11. května 2017 v 17:48  

Tyto děti také v životě nic psát nebudou (kromě SMS apod.), tyto děti se přece nikdy nebudou schopné živit jakoukoliv intelektuální činností, těmto dětem, i když maturitu horko těžko složí, nakonec k ničemu nebude. Ledaže by vystudovaly VŠ, aby zjistily, že ani ta jim k ničemu není.

Veronika Valíková řekl(a)...
11. května 2017 v 18:57  

Nezlobte se, ale mluví z Vás ... pýcha.

A ta je v seznamu křesťanských hříchu nejvýš.

Pokud má žák na jakémkoli typu SŠ hodiny češtiny, zaslouží si učit se češtinu. Číst dobré knihy, psát přiměřené texty, pilovat pravopis ... nikoli drtit pojmy, literární seznamy a funkční styly.

Současný maturitní model snížil úroveň gymnázií a otrávil češtinu odborným školám. To není cesta.

Možná proto, že na počátku stál pyšný záměr - ukažme učňům, že na maturitu nemají. Nikoli pozitivní snaha něco zlepšit a otevřít nové cesty...

Vladimír Stanzel řekl(a)...
11. května 2017 v 19:18  

"A nemyslím, že by hodnotitel musel skenovat komplet celou práci, když porovnání opravené stránky s originálem lze udělat celkem snadno." - souhlasím z pohledu "normálního" člověka. Jenže do procesu případného odvolání vstupují i právníci, a to pak jde "zdravý rozum" stranou a bazíruje se na naprostých pitomostech.
"A střední školy musí vlastnit dostatečně kvalitní skener, na kterém skenovali originál" - školy mohou vlastnit mnoho skenerů, ale jak jsem psal, skener musí být zřejmě kompatibilní s IS Certis - všimněte si, kolik je na papíru PP různých značek, okrajů ad. - kvůli anonymizaci atp. Skenování musí být rychlé, což u normálních skenerů není (nejprve náhled, pak nastavení výřezu, uložení...) - proto je součástí DDT i skener, který potřebné zvládá, ale s jistými omezeními.
Hodnotitelé si letos tisk prací zajišťují sami.

Ideální by bylo, kdyby existoval systém značek, které by šlo v elektronické verzi PP přiřazovat k jednotlivým nedostatkům. To by ovšem bylo zřejmě technicky dost komplikované.

"Po opravě centrálním hodnotitelem si student může ofotit svůj původní sloh a dostane tabulku, ve které se valná část veřejnosti nevyzná (pouze češtináři byli proškoleni). Sedí nad svým textem a marně dumá, kde jsou ty chyby. Shání češtináře, který mu to vysvětlí. Už jsme to jednou zažili. - inu, valná část veřejnosti nevystudovala bohemistiku, tak je jasné, že netuší, jaký je rozdíl mezi koherencí a kohezí textu (jako já netuším, jak mi blokátory kalciových kanálů snižují krevní tlak). A bez češtináře, to si nemusíme vysvětlovat, žák dvakrát neporozumí ani opravené práci - pouze uvidí podtržené slovo třeba s indexem 2B a bude marně přemýšlet, proč je zrovna toto slovo nevhodné.
DOMNÍVÁM SE, ŽE ZA TY PENÍZE SI MATURANTI ZASLOUŽÍ KOREKTNÍ ZACHÁZENÍ. A nemají ho snad (pokud pominu pro mě dost obtížně akceptovatelné tvrzení, že by se korektní zacházení mělo odvíjet od financí)? Kdo bude s hodnocením nespokojen, ten se stejně odvolá - má na to právo. Maturitní PP je hodnotící prací, která nemá žákovi sloužit k výuce, k tomu, aby se z chyb v ní učiněných poučil - od toho má čtyři roky výuky slohu a komunikace.

Ygrain řekl(a)...
11. května 2017 v 19:24  

Dovolím si rovněž nesouhlasit, paní Adamová. Nejde přece o to, jestli se učni budou zabývat nějakou intelektuální činností, ale jestli je maturita stanovena jako nutná podmínka pro výkon jejich budoucího povolání. Asi nebudou psát romány, ale napsat dopis, reklamaci atd., s tím se klidně potkat můžou a naučit se to dá.Když opravuju slohy v prvním ročníku, skřípu zuby a nezvládnu opravit víc jak jeden-dva, a pak si musím dát aspoň půl hodiny pauzu. Ve čtvrtém ročníku je to někde úplně jinde, a není to jen tím, že umějí lépe anglicky.

Josef Soukal řekl(a)...
11. května 2017 v 20:30  

Několik poznámek ke střípkům z diskuse:
Pokud se valí nějaký kolos, tak kolos snižování nároků. Už řadu let. A kolos demagogie, že to je vlastně úplně normální, a dokonce jediné správné. Viz např. T. Feřtek, ale třeba i D. Hůle.
Korektnost je dána primárně tím, že je hodnocení podložené seriózními kritérii a že je objektivní. Postoj založený na tvrzení, že věcná kritéria jsou neobjektivní a že je třeba opravovat hlavně s láskou a citem, nezaručuje v daném ohledu vůbec nic.
Pokud na nějaké škole není dobrá výuka češtiny, je to v první řadě "zásluha" konkrétních učitelů. A nová maturita otevřela prostor pro úplně jinou výuku, než jaká vládla v českých školách předtím. Doporučuji p. Valíkové, aby si připomněla, jak vypadala většina hodin češtiny na SŠ ještě třeba před deseti lety. O nějaké smysluplné interpretaci textu a v případě jazyka a slohu výuce vůbec se žákům ani nezdálo. A podobu maturit by dnešní maturanti měnit určitě nechtěli, tedy alespoň ti, jejichž cílem je něco víc než prolézt jakýmkoli způsobem.

Eva Adamová řekl(a)...
11. května 2017 v 22:29  

Že za mne mluvila pýcha, no to ani náhodou, spíš ze mne mluví několik setkání s realitou. Třeba příklad z poslední doby. Jedna dívčina, která už na základce procházela tak tak, si udělala maturitu a posléze i Bc. To, že se není schopná živit intelektuálně jaksi průběžně poznala sama a začala se ucházet u nás ve škole o místo kuchařky. Co jí řekl ředitel? Jo, kdybys děvče byla vyučená kuchařka beru tě, takto ti můžu tak maximálně nabídnout místo uklízečky na půl úvazku.

Anonymní řekl(a)...
11. května 2017 v 22:29  

Ach jo, pane Soukale, vy opravdu věříte tomu, že nějaké formativní direktivní testovací standardy zlepší výuku? Zvláště jazyka, což je z velké části umělecký obor vyžadující probouzení citu, pocitů, vhledu? A vy toto chcete vměstnat do chlívečků a těšit se, že jsou všechny správně zaškrtnuté, opatřené "objektivními" kritérii? Co to je objektivní kritérium v umění, v lásce? Svému milému obrazu, své milé ženě také přidělujeme body na objektivní škále? Zůstává mi nad touto vaší "logikou" rozum stát. Nechcete tedy raději, abychom se učili nějakému programovacímu jazyku či esperantu, aby nás řeč zbytečně neodváděla na scestí subjektivity, nepravidelnosti, která se nedá roztřídit do kategorií?

Nevšimla jsem si za deset let nějaké proměny výuky jazyka a literatury: kdo je má rád, se studenty hovoří, diskutuje, vciťuje se, pomáhá žákům hledat cestu, jak se uvědomit sílu a krásu matky myšlenek. Ten nepotřebuje chlívečky a zaškrtávání položek na vnuceném seznamu.

Čeho jsem si naopak všimla, je spousta docela hloupých pracovních listů, které jsou k dispozici na dumách a podobných učitelských "pomocnících". Tyto pracovní listy málokdy mají šanci vzbudit skutečný zájem studentů o dílo, protože pouze nutí učit se pracovat s dílem zvenku, z hlediska pojmosloví, názvosloví a jiných nástrojů, které ani nezvyšují úroveň vládnutí jazykem, ani lásku k němu.

Když potřebuji inspiraci, jak pracovat s dílem, textem tak, aby se žáci cítili vtaženi do děje, abyc chtěli o díle mluvit, psát, jdu se podívat do archívů metod RWCT nebo na stránky v anglickém jazyce, kde je spousta podnětů ohledávajících dílo zevnitř. Tam se setkám přesně s těmi typy úloh, které se nedají naučit, které vyžadují originalitu myšlení, cítění. Bez lásky není myšlení, jen kalkul.

Nároky se snižují proto, že současná podoba výuky žákům nic neříká, proto na ni kašlou . Samozřejmě má tato kolektivní síla odporu již nějakou moc, proti níž ani učitelé, ani CERMAT nic nezmohou, tak se přirozeně snižují nároky, protože ochota studentů biflovat a procvičovat nesmysly klesá. Místo abychom pochopili sílu pozitivní motivace, využili nové technologie, dali žákům více prostoru, autonomie, svobody, naivně si stále někdo myslí, že kvalitu vytluče z nebohých hlav studentů hlídáním, nařizováním, zařazováním do chlívečků, do sterilních úhledných šněrovaček a korzetů "objektivních" kritérií. Vždyt je to absurdita nejabsurdnější. Řekněte, bude kráva více dojit, když ji budeme kontrolovat, předepisovat, ustájovat, zavírat do kójí, nebo když ji pustíme do volného výběhu? Možná v prvním případě bude její výkon vyšší, ale pouze krátkodobě. Život je nevyzpytatelný, stejně i myšlení o něm, i popis toho zápasu. Trocha pokory k životu, k přirozenému proudu života by slušelo.

Anonymní řekl(a)...
11. května 2017 v 22:39  

Už na ZŠ jsou žáci vystaveni stresu, demotivaci a nudě, nudě a nudě při typické hodině českého jazyka. Výklad učitele, zapište si žáci, tady vám odvykládám, o čem je dílo, určíme mluvnické kategorie (ty nám pomohou se pěkně květnatě a pregnantě vyjadřovat), tady vám dám dikát nesmyslných slovních spojení, jen se žáčků třes a nevystrkuj růžky....Kde je aktivita žáků, tvořivost, hledání smyslu, diskuze....? PROTO je úroveň českého jazyka tristní. Proto, protože současné pojetí výuky je NUDNÉ, DEMOTIVUJÍCÍ. Samozřejmě vím, že menšina učitelů se vzdělává, jezdí na kurzy RWCT a jiné, snaží se, cítí, že nejvíce je potřeba rozšiřovat cesty na pouti v nekonečném vesmíru rozmanitostí. Ne cesty značit a měřit a kontrolovat a rozmanitost vážit do sáčků s kritérii.

Často slýchám učitele, kteří říkají: když určitou látku pochopí alespoň jeden dva žáci ze třídy, jsem spokojen(á), že má námaha měla smysl. Ti ostatní to stejně nikdy nepochopí. Jsou to....(doplňte podle vlastní fantazie, naturelu). Takže proč si stále lžeme do kapsy, že vše je vina dnešní generace, špatné výchovy z domova, lenosti bla bla bla?

Mám kolem sebe dost a dost adeptů i nedávných absolventů maturitní zkoušky. Všichni ji považují za frašku, budování vztahu k literatuře, k jazyku jim neposkytla, výuka až na malé výjimky také ne. Většinou se stále jedná o výklad učitele.

Ano, souhlasím s paní Valíkovou - sem by měla napnout ČŠI inspekce, výzkumné ústavy, monitoring, supervize atd atd své pohledy, podporu a poskytnout nástroje - jak s dětmi víc a přirozeně číst, psát, diskutovat. ESEJE by se měly rozšířit do více předmětů. Opustit diktování poznámek, zápisů učitelem. .... Jaká škoda, tolik let, tolik času, tolik potenciálu promarněno kontrolou, dušením, omezováním kreativity. Zajisté souhlasíte se Sirem Kevinem Robinsonem.

A panu Stanzelovi se divím, že v Ulenšpíglovi neobjevil více nadhledu a humornému bojkotu vůči všemu uhlazenému, vnucovanému.

Josef Soukal řekl(a)...
11. května 2017 v 22:55  

Paní Howe,

napsala jste např.:
"Výklad učitele, zapište si žáci, tady vám odvykládám, o čem je dílo, určíme mluvnické kategorie (ty nám pomohou se pěkně květnatě a pregnantě vyjadřovat), tady vám dám dikát nesmyslných slovních spojení, jen se žáčků třes a nevystrkuj růžky....Kde je aktivita žáků, tvořivost, hledání smyslu, diskuze....? PROTO je úroveň českého jazyka tristní."
Pokud to berete jako argument proti objektivnímu hodnocení, odborné terminologii či výuce pravopisu, pak to je ukázkový doklad vaší zmatenosti. Je to totiž argument proti špatné výuce. A učit mizerně učitele nikdo nenutí.
Berte to jako pars pro toto.

Anonymní řekl(a)...
11. května 2017 v 23:09  

zmatené jsou požadavky, učebnice, kritéria - ty totiž ve většině případů vhání učitele do špatné výuky, učitel se musí do velké míry přizpůsobit požadavkům na něj kladeným, bohužel....

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
11. května 2017 v 23:33  

"Nároky se snižují proto, že současná podoba výuky žákům nic neříká, proto na ni kašlou ."

To je ovšem značně naivní, špatná představa.

Vladimír Stanzel řekl(a)...
12. května 2017 v 0:23  

Asi to bude tím, paní Renato, že Costerův Ulenspiegel je především románem o boji za svobodu víry a národa, románem o gézských válkách, v němž je smíškovství vyvažováno bolestí, šílenstvím a oběťmi. Kdepak školsky instantní moudrý klaun... Syn mučedníka víry, bojovník.

Anonymní řekl(a)...
12. května 2017 v 9:09  

"Pokud to berete jako argument proti objektivnímu hodnocení, odborné terminologii či výuce pravopisu, pak to je ukázkový doklad vaší zmatenosti. Je to totiž argument proti špatné výuce. A učit mizerně učitele nikdo nenutí.
Berte to jako pars pro toto."

Pane Soukale, špatná výuka prostě plyne ze špatných cílů. A neefektivní cíle jsou naučit odbornou terminologii - v rámci literatury, stavby jazyka, slohu i pravopisu, a poté otestovat standardizovanými "objektivními" testy. Učebnice, ŠVP a standardizované testy sledují bohužel většinou velmi kontraproduktivní cíle. Vy chcete říci, že se má učitel chovat jako sabotér? Za co je placen? Aby připravil žáky na splnění státem vyžadovaného zadání ve formě testů, RVP, ŠVP, za použití státem placených a schvalovaných učebnic, nebo má toto zcela či částečně sabotovat a vymýšlet učebnice, materiály a testy vlastní, aby naplnil představu svou i žáků o smysluplné výuce???? Takže co způsobuje, že učitel je statečný a nerezignuje na na dobrou výuku? Zcela souhlasím s TU:

"Je to celkové zaměření výuky směrem k dosažení papíru, certifikátu, skóre, odměny, namísto zaměření na obsah výuky, na její hloubku, na pochopení světa a porozumění světu obecně, bez ohledu na odměnu či positivní stimulus, nýbrž kvůli objevování zákonitostí světa, kvůli procesu samotnému."

Zaváděním testů a větší kontroly totiž skutečně "měníme celkové paradigma toho, co to vzdělání a vzdělávání je a čemu slouží, směrem k jeho pragmatickému pojetí, ve smyslu splnění jasně stanoveného a předem určeného minimálního plošného cíle, na který se lze připravit určitým způsobem. Je přitom zcela jedno, zda jde o český jazyk, matematiku či cizí jazyk."

Pokud si myslíte, že problém spočívá ve špatné výuce, v nepoctivosti kantorů (a proto musí být zaváděna nad nimi kontrola), proč nesouhlasíte s návrhem České středoškolské unie, že součástí hodnocení a KŘ učitelů má být také hodnocení žáků, studentů? Ti by toto přeci nejvíce nejlépe mohli zhodnotit. To oni jsou přítomni na hodinách, vnímají dopady stylu výuky na své znalosti, na svou motivaci? Ne, místo ověření a korekce té, i podle vás, nefunkční části systému, navrhujete více testovat a stresovat žáky a studenty. Takže oni musí a učitelé si mohou dál točit svůj kolovrátek výmluv a nářků.

Samozřejmě vím, že je těžké se vzepřít, je těžké čelit všem nesmyslům z MŠMT a ČŠI atd atd. Jenže pokud by si učitelé jako celek, v rámci pedagogické komory například, stanovili vnímat skutečné vzdělání a cesty k němu, mohli by účinně čelit nesmyslným nárokům na ně. Jenže vy a další se těmto nesmyslům podřizujete, přijímáte je a ještě přesvědčujete ostatní, že oni jsou ti hloupí a pomatení.

Je nesmysl tuto debatu vést zde. Skutečně musí vzniknout nějaká platforma, kde se budou moci předkládat, pilotovat a vyhodnocovat různé návrhy pojetí. Zde na blogu není dost prostoru, možností přehledné diskuze. Ale je dobré, že učitelé diskutují, snaží se o vytvoření partnerství s politicky motivovanými strategiemi. Doufám, že z PF UK pod vedením pana Stanislava Štěpáníka vzejde nějaký nosný návrh na proměnu výuky českého jazyka a literatury, že se na novém pojetí budeme podílet všichni svými návrhy a připomínkami. Současný stav výuky a testování je neudržitelný pro přežití českého jazyka a české kultury.




Anonymní řekl(a)...
12. května 2017 v 9:14  

oprava: "Ale je dobré, že učitelé diskutují, snaží se o vytvoření PROTIVÁHY K partnerství s politicky motivovanými strategiemi, které představuje činnost MŠMT, CERMAT a další."

Anonymní řekl(a)...
12. května 2017 v 9:17  

Pane Stanzeli, přesto je v tomto románu v boji za svobodu víry a národa pozitivně využíváno nadhledu a humoru obyčejného člověka, který se vzpírá autoritě nesmyslné moci - to byste z románu mohl více vnímat a aplikovat.

Anonymní řekl(a)...
12. května 2017 v 9:25  

"Ve škole se neučíme žít jako člověk. Neříkají nám tam, že život spočívá v učení. Aby škola vytvořila dojem, že má monopol na učení se, tvrdí, že jen ve škole probíhá vzdělávání a objevování, jak to na světě chodí. A nikde jinde. Nicméně celý život je nepřetržité poznávání a škola není přípravou na život, nýbrž životem samým. A život, to si přiznejme, je o nevědění, zkoušení nových možností a cest a o chybování. Děti tohle všechno přirozeně umí, protože člověk tohle všechno přirozeně ví. A tak se ve škole především učíme nebýt člověkem." Manifest 15

krtek řekl(a)...
12. května 2017 v 9:29  

"Současný maturitní model snížil úroveň gymnázií a otrávil češtinu odborným školám. To není cesta.
Možná proto, že na počátku stál pyšný záměr - ukažme učňům, že na maturitu nemají. Nikoli pozitivní snaha něco zlepšit a otevřít nové cesty..."

Já Vám nerozumím, nerozumím, nerozumím. Maturitní model snížil úroveň, ale učňům se má ukázat, že na maturitu nemají. Prosím výkladový slovník.

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
12. května 2017 v 9:47  

To je marný.

Anonymní řekl(a)...
12. května 2017 v 9:54  

"Současný maturitní model snížil úroveň gymnázií a otrávil češtinu odborným školám. To není cesta.
Možná proto, že na počátku stál pyšný záměr - ukažme učňům, že na maturitu nemají. Nikoli pozitivní snaha něco zlepšit a otevřít nové cesty..."

současný model nacpal testy odbornými pojmy namísto skutečné analýzy textu, interpretace, kreativního psaní - maturanti zvládnou se odborné pojmy nabiflovat, ale smysl jejich studia, tzn. kreativní a analytické myšlení jim bylo upřeno, snížilo to jejich přidanou hodnotu - nyní nemají ani odbornost (jako odborné školy), ani studium umožňující rozvoj kreativních, analytických a duševních schopností - toto je má interpretace

Studenti odborných škol se nezvládnou naučit odborné pojmy z ČJL, protože gró jejich odbornosti spočívá jinde, navíc jim nuceným biflováním otráví češtinu

Romana Howe řekl(a)...
12. května 2017 v 10:34  

Shrnutí problému paní Valíkovou je pro mne velmi dobře srozumitelné, výkladový slovník nepotřebuji.

Josef Soukal řekl(a)...
12. května 2017 v 10:54  

Paní Howe,

nemohu vám napsat nic jiného než to, že rozhodně nehodlám svým žákům upírat možnost rozvíjet jejich kreativitu a schopnost analýzy a syntézy, ba naopak, a přitom mne dnešní maturita v ničem neomezuje. Vy si to zřejmě neumíte představit, budiž; já si zase raději nepředstavuji učitele, kteří učí tak, jak vy popisujete.

Pavel Doležel řekl(a)...
12. května 2017 v 12:11  

"Je to celkové zaměření výuky směrem k dosažení papíru, certifikátu, skóre, odměny, namísto zaměření na obsah výuky, na její hloubku, na pochopení světa a porozumění světu obecně, bez ohledu na odměnu či positivní stimulus, nýbrž kvůli objevování zákonitostí světa, kvůli procesu samotnému."

Proč studenti, když není zavedeno centrální hodnocení, dosahují tak špatných výsledků? Jak je možné, že v prvních ročnících maturit byla tak vysoká odpadovost? Ti studenti většinu svého studia strávili v systému, kde žádné centrální testování nebylo a ani nebylo naplánováno. Jak se mohl student, který do maturitní práce napíše "spolujeskyně", místo "spolujezdkyně" dostat do maturitního ročníku?

Vy se totiž Howe mylně domníváte, že cílem veřejného školství je pouze maximalizovat něco, čemu vy říkáte vzdělání, ale nedokážete říci, co to je a tvrdíte, že se to nedá měřit. Každý si pod tím tedy představí něco jiného a každý se může považovat za vzdělaného. Cílů veřejného školství je mnohem více. Není to pouze příprava studentů na spokojený život, ale také zajištění určité kvality pracovní síly. K tomu, abyste se uživila a nebyla jste závislá na tom, že někdo jiný je s vámi solidární a rozdělí se o část svých příjmů, potřebujete nejen býti spokojená a poletovat si někde na poli s motýlky a králíčky, ale musíte také být schopna uspokojovat cizí poptávku. A to není otázka vaší volby a vašich potřeb, ale také potřeb jiných lidí. Cílem veřejného školství není zajišťovat potřeby jednotlivce, ale zajišťovat potřeby společnosti. A to je jaksi to, co vy nejste schopná pochopit, kdybyste se rozkrájela. Proto je to školství veřejné a proto jej stát financuje. Mimojiné se tím zajišťuje i vyšší míra sociální soudržnosti. Bez veřejného školství se vracíme do středověku, kde vzdělání mají ti, kteří na něj mají prostředky a gramotnost je výsadou pouze vyšších společenských vrstev a církví. Je to cesta zpět, nikoliv ke zvyšování efektivity, ale naopak k jejímu snižování. Stát nemá zájem na tom, aby lékaře dělal každý, kdo chce a kdo to poptává, ale ten, kdo to chce a zároveň má objektivně ověřitelné schopnosti a znalosti. Šanci má každý, ale když příjde pitomec, který sotva čte, o anatomii neví zhola nic, ale chce léčit lidi, tak je to stát, kdo tomu musí bránit, stejně jako vymáhá pravidla silničního provozu, nebo třeba trestní zákoník.

Vaše uvažování je silně vychýlené. Projevuje se nepochopením základních principů, přejímáním naprosto zcestných a nereálných předpokladů, které v praxi neplatí a jsou pouze otázkou vaší víry, která je nevývratná, neboť pro ověření jejich neplatnosti je třeba objektivního zkoumání a měření, které vy odmítáte. Žijete tak v představě, která odůvodňuje samu sebe. Nejste ani pokrokovější, ani svobodnější, ani otevřenější, ani inteligentnější, než prakticky kdokoliv ze zdejších diskutujících. Není to naše zabedňenost, či nedostatek originálního myšlení. Je to pouze naše schopnost racionálně myslet a racionálně hodnotit výstupy pozorování. TO je to, co nám brání s vámi souhlasit. Budete ve svém životě procházet pouze řetězcem nejrůznějších patálií a kauz, protože vaše vnímání je velmi odchýlené od reality a vaše schopnost nezaujatě vnímat a chápat chování světa v němž žijete, je prakticky nulová..

Pavel Doležel řekl(a)...
12. května 2017 v 12:29  

"Pane Soukale, špatná výuka prostě plyne ze špatných cílů. A neefektivní cíle jsou naučit odbornou terminologii - v rámci literatury, stavby jazyka, slohu i pravopisu, a poté otestovat standardizovanými "objektivními" testy. Učebnice, ŠVP a standardizované testy sledují bohužel většinou velmi kontraproduktivní cíle."

Jak to víte, co je neefektivní? A jak to měříte? Nebo to neměříte a jen tak plácáte? Ptám se po stoprvé, jak určím, co je vzdělání, kdo je vzdělaný a kdo nevzdělaný, když nebudu nic měřit, nic ověřovat, nic hodnotit? Jak mám vědět, jestli daného studenta je nutné dále vzdělávat, či ne, když nevím, zda je již vzdělán, či nikoliv, protože to nemám jak ověřit?

"Zaváděním testů a větší kontroly totiž skutečně "měníme celkové paradigma toho, co to vzdělání a vzdělávání je a čemu slouží, směrem k jeho pragmatickému pojetí, ve smyslu splnění jasně stanoveného a předem určeného minimálního plošného cíle, na který se lze připravit určitým způsobem. Je přitom zcela jedno, zda jde o český jazyk, matematiku či cizí jazyk.""

Ale my jsme ještě neslyšeli, co to je to vzdělání. Tedy vyjma teorie tří složek rozumu pana Lippmanna a jejich "rovnocenné komunikace". Což tedy, nehněvejte se, ale opravdu není návod na ověření toho, zda je, či není, někdo vzdělaný. To můžu pak tvrdit, že je vzdlaná třeba housenka. Sice nic neříká, ale prokázat, že komunikace mezi jejími třema složkami rozumu není rovnocenná, asi nepůjde.

Pokud lze něčeho dosáhnouti, tak toho VŽDY lze dosáhnouti určitým způsobem. To bych se fakt poblil z těchto prázdných žvástů.

Řekněte jasně, jak poznáte u studenta, zda je vzdělán, či nikoliv. Na co se ho zeptáte a jakou odpověď považujete za projev vzdělanosti a jakou za projev nevzdělanosti. Ale buďte konečně konkrétní. Zatím předvádíte pouze jakési fráze bez konkrétního obsahu.

Veronika Valíková řekl(a)...
12. května 2017 v 16:03  

"Vím, že nic nevím. "

Neznám lepší odpověď, týká-li se otázka vzdělání moudrého a vzdělaného člověka:)

Dalším projevem vzdělaného člověka je pochybnost.



Josef Soukal řekl(a)...
12. května 2017 v 16:35  

To je sice slavná věta, ale aplikovat ji lze jen do určité míry, jinak budeme stále jen nevědět. Pak by mohl Tajný učit češtinu a já zastávat pracovní místa p. Doležela a vyšlo by to nastejno. Kam by to vedlo, je nasnadě.

PUR řekl(a)...
12. května 2017 v 16:38  

ad Veronika Valíková 12. května 2017 16:03

"Vím, že nic nevím. "
Neznám lepší odpověď, týká-li se otázka vzdělání moudrého a vzdělaného člověka:)

Vzato doslovně a logicky je to výrok spíš hloupý. Ale rozumím, jak to myslíte. Mám raději Čapkovu Knihu apokryfů a jeho charakteristiku chytrosti, rozumu a moudrosti.

Dalším projevem vzdělaného člověka je pochybnost.
Naprosto s vámi souhlasím, paní Valíková. Tak jsem si vduchu prošel zdejší přispěvatele, zvláště ty hodně zaťaté ... :-)

Tajný Učitel řekl(a)...
12. května 2017 v 16:38  

The History Boys

Pavel Doležel řekl(a)...
13. května 2017 v 8:50  

Tak koukám, že zůstane při starém. Nejprve pytel prázdných vzletných blábolů o ničem. Pak z mé strany vysvětelní a položení konkrétních otázek. A pak ticho. Jen tajný se svým posledním slovem. Také prázdným. Nálepky, prázdné bláboly, výmluvy, obcházení problémů, předstírání toho, že jsou někde úplně jinde, než jsou, propaganda pro blbečky, rádoby vznešenost a vzletnost. A na konci prd.

Prostě ta ideologie není založená na myšlení a zodpovídání otázek. Ona vypadá, že dává jakýs takýs smysl pouze když se nikdo neptá na konkrétní realizaci, když se nezkoumá, když se nejde do detailů a do praxe. Zkrátka taková standardní (jak by napasal maturant nového "tipu": "standartní") debilní utopie, jakých choré mozky produkují každý den po světě mraky.

Michal Komárek řekl(a)...
13. května 2017 v 8:58  

Pane Doležele, to je opravdu vtipné, když viníte jiné diskutující z "nálepkování" :-). Hezký den!

Pavel Doležel řekl(a)...
13. května 2017 v 9:00  

Paní Valíková,

Pochybnost není specifickým znakem vzdělaného člověka. Rozdíl mezi vzdělaným a nevzdělaným není v míře jakou si je jist, protože, narozdíl od toho, co vy zjevně považujete za to nejduchovnější z duchovních vzdělání, matematika je postavena na důkazech. Nevím, zda tušíte, co to je a co to znamená, ale vězte, že o tom, co bylo v matematice dokázáno, skutečně netřeba pochybovati. Vy se totiž, odpusťte, pohybujete o jeden stupeň obecnosti níže. Podstatou matematiky a jakékoliv smysluplné teorie je vnitřní konzistence. Axiomatický systém se vytvoří, dokáže se jeho konzistence, případně úplnost a pak se ještě pro srandu králíkům zkoumá jeho minimalita, tj. zda není axiomů ke sdělení téhož zapotřebí méně, než jich je. No a když se toto všechno prokáže (vyjma obecně té úplnosti), tak máme třeba eukleidovskou geometrii. A pak přijde Lobačevský, který nepochybuje o Eukleidově geometrii, nicméně jeden z axiomů změní a dokáže, že systém je sice ve sporu s Eikleidovskou geometrií, ale jinak je sám o sobě vnitřně konzistentní. A vznikne nová geometrie, s jinými pravidly. To ale nic nemění na tom, že Eukleidova geometrie je stále stejně vnitřně konzistentní. Není to o pochybování, je to o nalézání, o objevování. Ovšem nikoliv bezbřehém, jak se domnívají umělci a někteří humanitní vzdělanci. Nablábolit cokoliv nevytváří hodnoty. Blábolit není originální, ani nijak intelektuálně náročné. Blábolit umí prakticky kdokoliv. Ale rozeznat blábolení od smysluplných tvrzení, to je pro mě znakem vzdělaného člověka. A bohužel se ukazuje, že i mezi učiteli jsou exempláře, kterým tato schopnost chybí anebo jsou dokonce sami původci toho blábolení. Dělají ostudu těm učitelům, kteří naše školství drží za pár korun nad vodou.

Pavel Doležel řekl(a)...
13. května 2017 v 9:11  

Proč mysíte pane Komárku? Že jsem někoho nazval ignorantem, nebo blbem? To s tím přece nemá co dělat. Já se netrápím nálepkováním lidí, já píšu o nálepkování pojmů, o zneužívání metajazyka k tvrzením, která nemají žádný význam, nebo vymezují prázdnou množinu. O točení se v kruhu, v němž následek zpětně odůvodňuje příčinu. Vždyť si ty bláboly přečtěte a pak se zamyslete nad tím, jak byste takovou teorii falsifikoval. Ti nebožáci jsou exemplárním příkladem nebezpečné nevzdělanosti, která se utápí ve svých vlastních konstrukcích. Přitom jediné, co je známé, je cíl - nehodnotit, neověřovat, neměřit, neporovnávat, být subjektivní. A jen se hledá cesta, jak ho prosadit. A že se ideová východiska soudruhů neshodují s pozorováními? Že nejsou v souladu s vědeckým poznáním, s daty? Nevadí. Ochrání nás jeden ze základních principů vetknutých do základů naší víry svate jediné - neověřovat. Q.E.D.

Michal Komárek řekl(a)...
13. května 2017 v 11:08  

"propaganda pro blbečky, "rádoby vznešenost a vzletnost", "debilní utopie"... Například tyto výrazy mi dost připomínají "nálepky", pane Doležele. Děkuji! Hezký den!

Jana Karvaiová řekl(a)...
13. května 2017 v 11:12  

...."Nároky se snižují proto, že současná podoba výuky žákům nic neříká, proto na ni kašlou ."......

- která doba byla tou, ve které žáci na školu nekašlali?

Nemohu si vzpomenout, kde jsem četla nebo slyšela: zakazování žákům, aby četli. Zakazování žákům, aby si i po doma psali třeba básničky. Možná ,kdybychom jim to zakazovali, nastal by efekt "zakázaného ovoce". Co my víme.
Lidský mozek a psyché jsou stále stejné. Proč tvrdit, že dnešní žáci jsou jiní? Není to třeba výchovou? Není to přehlceností informacemi? Není to ohromnou povrchností, do které nás tlačí konzumní společnost? Proč veškerou zodpovědnost za to, jak se dnes žáci chovají, jaký přístup mají ke vzdělání, jaký přístup mají k literatuře a dalším věcem , se snažíme přehodit na školu? Na jednu stranu tvrdíte (a je to správně), že vzdělání nezprostředkovává pouze škola (jenže to bylo od počátků lidstva, tak proč z toho dělat ohromné "poznání") a na druhou stranu chcete, aby škola přijala veškerou a bezpodmínečnou odpovědnost za vzdělání? Tu odpovědnost má také rodina, společnost, média a další. Nějak jsem nezaznamenala tlaky i na tyto další "vzdělavatele".

Tajný Učitel řekl(a)...
13. května 2017 v 14:12  

Ještě, že máme do sebe zamilované Doležely ze soukromých kanclíků, kteří nás, nebohé blábolisty, snílky a idealisty vytřídí, poměří, poníží a vytmaví nám, jek to doopravdy je. Bez nich bychom byli nadosmrti odsouzeni k blábolení a vytváření prázdných nefalsifikovatelných množin. Krapet mu uniká fakt, že ti blábolisté, proti kterým zde vede svatou pseudo-positivistickou válku, jsou zároveň učitelé, kteří každý den "drží školství, za pár korun, nad vodou". Učitelé, kteří se snaží, navzdory jeho milované bující centralistické chobotnici, zachovat úroveň vzdělání, která by byla hodna toho jména.

Eva Adamová řekl(a)...
13. května 2017 v 17:50  

Chcete snad říct, že idealističtí blábolisté drží naše školství nad vodou? Že naše školství drží na nohou lidé typu Romany, která během svého poměrně krátkého pobytu ve školství prchá už ze třetí školy? Můj dojem je, že naše školství drží nad vodou lidé typu paní Karvaiové, která tedy rozhodně žádnou blábolstkou není.

Tajný Učitel řekl(a)...
13. května 2017 v 18:54  

Chcete snad říct, že idealističtí blábolisté drží naše školství nad vodou?

Nevím jestli "blábolisté", ale idealistů znám ve školství celkem dost. Možná drží školství "nad vodou" stejně hodně jako realisté.

Josef Soukal řekl(a)...
14. května 2017 v 9:46  

Dobrý učitel spojuje obojí.

Pavel Doležel řekl(a)...
15. května 2017 v 23:06  

Tajnej, voni maj smysl pro humor.

Již od dob národního obrození a později z dob procesu s omladinou je známo, že tajní mají největší přínos. Obzvláště ti, kteří nenávidí českou kontlinku a poohlížejí se po všem cizím, slintajíce při tom blahem.

Anonymní řekl(a)...
18. května 2017 v 9:18  
Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.

Články dle data



Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.