Hana Čápová: Vzpoura proti špatné maturitě. Jak má vypadat závěrečná zkouška, která dává smysl

Ekonom Daniel Münich z think tanku Idea by „přežitou“ státní maturitu zrušil a vrátil se k modelu, který u nás začal fungovat v devadesátých letech – každá škola by měla svou vlastní závěrečnou zkoušku. „Každá škola učí jinak, studenti si mezi nimi podle toho vybírají,“ říká v reportáž Hany Čápové v aktuálním vydání týdeníku Respekt. „Státu bych nechal jen kontrolu, aby se nepodvádělo,“ dodává Münich.

Daniel Münich (youtube.com)

Většinová společnost je podle něj ale momentálně jednotné státní maturitě nakloněná. „Na besedách slýchám nepoučené názory, že na lidi musí být přísnost, že všechno musí být jednotné jako na vojně, že špatní studenti mají propadat,“ říká Münich. Politici jdou podle něj tomuhle hlasu lidu naproti. Často si ani neuvědomují, že tím jdou mimoděk proti zájmům svých voličů: „Třeba právě děti těch, kdo volí sociální demokracii, v testech přece propadají častěji než děti voličů jiných stran.“

Bohumil Kartous by si chtěl nejdřív přečíst obstojnou ministerskou analýzu toho, co nám státní maturita dala a co vzala. Následovat by měla široká debata o tom, jak jsou postavené závěrečné zkoušky v jiných zemích a čím bychom se mohli inspirovat. „Stát ale zatím jedná paternalisticky,“ říká. „Chová se, jako by se studenty mohl libovolně nakládat.“ A jako řešení první pomoci by Kartous navrhoval nechat na státu jen ověřování skutečně minimálních základních znalostí nebo zpracovat jiný test pro gymnazisty a jiný pro děti z odborných škol, které už jen vinou méně hodin všeobecně vzdělávacích předmětů mají handicap.

Oldřichu Botlíkovi se líbí dánský model. Maturity sice organizuje stát, ale dává dětem na výběr z řady možností. Kdo chce, může psát zaškrtávací test, může však také napsat jednorázovou práci nebo přinést portfolio toho, čemu se věnoval třeba dva uplynulé roky. Na výběr je i mezi tím, zda chce mít student k dispozici počítač, nebo nikoli.


Celý text naleznete v aktuálním vydání týdeníku Respekt