Jiří Růžička: Zkoušky ubíjejí matiku

úterý 21. února 2017 ·

Povinná maturita z matematiky, kterou vláda včera rozšířila i na odborné školy, uškodí nejen studentům, ale i samotné matematice, myslí si senátor a ředitel pražského Gymnázia Jana Keplera Jiří Růžička. „Myslím si, že bychom měli spíš u studentů posilovat schopnost rozhodnout se a nést za své rozhodnutí zodpovědnost. A to myslím neděláme. Stále jenom přidáváme nařízení a povinnosti, jako bychom říkali: My to přeci víme lépe, co je pro vás dobré. A svoboda jednotlivce se z mého pohledu maličko vytrácí,“ říká Růžička v rozhovoru pro Lidové noviny.

V rozhovoru zazní i tato otázka a odpověď:

Jiří Růžička (top09.cz)
Proč je povinná maturita z matematiky podle vás špatně?

Protože bychom měli matematiku učit tak, aby byli studenti schopni nějaké matematické gramotnosti, matematicky myslet a toto myšlení rozvíjet. A nemyslím si, že toto testovaní je ta správná cesta, jak zlepšit kvalitu její výuky. Akorát se pak část studentů vykašle na to rozvíjení a bude se zcela pragmaticky učit typy příkladů nazpaměť. Myslím si, že je to podobný příklad jako s jednotnými přijímacími zkouškami, kdy základní školy směřují dnes k tomu, že připravují děti na přijímací zkoušky z češtiny a z matematiky a ostatní předměty trošku hoří. Prostě zkoušení neznamená, že zlepšujeme kvalitu.


Celý text naleznete v dnešním vydání Lidových novin

25 komentářů:

poste.restante řekl(a)...
21. února 2017 8:55  

"Zkoušky ubíjejí matiku"
Myslím, že tady máme dalšího adepta na "výrok týdne".

Jen mi není jasné, zda jde o výrok Jiřího Růžičky, anebo jde o redakční úpravu názvu článku, takže nevím, komu odměnu přisoudit.

Mimochodem, když už tedy nějaké výroky hodnotit, pak by asi stálo za to mít samostatné kategorie výrok a "výrok", chcete-li "výžblecht".
Podle vzoru Oskar - Zlatá malina.

Simona CARCY řekl(a)...
21. února 2017 10:01  

Je zajímavé, co udělá politika z celkem schopného učitele a manažera, jímž pan Růžička ještě nedávno byl. Nevím, jak má jeho argumentace posílit tvrzení, že zkouška ubíjí matematiku. Pokud to skutečně řekl, pak jeho další argumentace:
„Myslím si, že bychom měli spíš u studentů posilovat schopnost rozhodnout se a nést za své rozhodnutí zodpovědnost" nesměřuje vůbec proti maturitě z matematiky. Naopak, maturitní zkouška vede studenta k tomu, aby jednoznačně stál za svým názorem, dokázal ho nezpochybnitelně artikulovat a byl jeho jediným autorem. Nikoli, aby tomu bylo tak, že u "školní" zkoušky z matematiky je výsledné stanovisko žáka kolektivním dílem zkoušejícího a žáka.
Nicméně z pohledu senátora mívá i kružnice pár vrcholů.

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
21. února 2017 10:04  

Místo výrok možná zavést pro tyto případy "výblitek".

Naštěstí jiné předměty a obory, jako jazyky (náš i cizí), mezinárodní certifikáty nebo např. obyčejné závěrečné zkoušky u řidičáku nic nezabíjejí. Pouze matematika se "dá zabít".

Pavel Doležel řekl(a)...
21. února 2017 11:02  

"Myslím si, že bychom měli spíš u studentů posilovat schopnost rozhodnout se a nést za své rozhodnutí zodpovědnost. A to myslím neděláme. Stále jenom přidáváme nařízení a povinnosti, jako bychom říkali: My to přeci víme lépe, co je pro vás dobré. A svoboda jednotlivce se z mého pohledu maličko vytrácí."

Ať se snažím sebevíc, nevidím v ověřování znalostí nic, co by bylo v rozporu s posilováním schopnosti se rozhodnout a nést za své rozhodnutí odpovědnost.

Každopádně, z pohledu společnosti, by měla být do určité míry potlačována svoboda zůstat nevzdělaným a negramotným blbcem.

A ano, dospělí vědí lépe, co je pro děti dobré. Mají totiž něco, co děti mít nemohou - zkušenosti. Je pravda, že když čtu tato tělocvikářská moudra, tak si kolikrát říkám, že v některých rodinách je to asi fuk. Ať si děti dělají, co si samy myslí, že je pro ně dobré. Horší to už bude těžko.

Ygrain řekl(a)...
21. února 2017 11:44  

"Akorát se pak část studentů vykašle na to rozvíjení a bude se zcela pragmaticky učit typy příkladů nazpaměť"

I božínku, někdo nám právě spadl z višně. Tohle studenti dělali a dělají, co svět světem bude. Povinná matematika to ani nepokazí, ani nespraví.

Jiri Janecek řekl(a)...
21. února 2017 12:04  

"Akorát se pak část studentů vykašle na to rozvíjení a bude se zcela pragmaticky učit typy příkladů nazpaměť"

Já se v tom nechci nějak moc vrtat, ale není to slavné matematické myšlení právě schopnost řešit příklady podle (ideálně nazpaměť) naučených postupů a jejich kombinací?
Já se aspoň v životě na nic moc víc nezmohl...

Pavel Doležel řekl(a)...
21. února 2017 14:44  

Tak nejdůležitější z mého pohledu je schopnost vytvořit si abstraktní modely fungování reálných procesů v hlavě a pak se jimi řídit v situacích, které jsou nové a v nichž nelze aplikovat úplně přesně nic z již naučeného. Ale k tomu je třeba dospět dlouhodobým trénováním tvorby takových modelů. Je pitoreskní, že o bezmyšlenkovité aplikaci nějakých postupů poučuje matematiky právě tělocvikář. To je prostě obraz dnešní doby. Už tady chybí jen Kartouz.

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
21. února 2017 15:30  

Od roku 1969 studoval Fakultu tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy a v roce 1974 ukončil obor Tělesná výchova - český jazyk a literatura.

poste.restante řekl(a)...
21. února 2017 15:46  

právě schopnost řešit příklady podle (ideálně nazpaměť) naučených postupů a jejich kombinací

Ono je dvojí přístup k matematice, přesněji k "počtům".
Někdo má VHLED. On tam ty vztahy prostě vidí, chápe je, protože jsou naprosto přirozené (pro něj) a jasné.
Podle stupně tohoto vhledu pak rozlišujeme od jedničkářů a úspěšných řešitelů krajských kol matematických olympiád až po geniální matematiky jako byl třeba Euler, Newton nebo Nash.
Tak jako někdo z nárysu a půdorysu objektu nejen že dokáže v mysli vytvořit obraz budovy či strojní součásti, ale ještě si ji odrotovat, nebo rozříznout.
A někdo dokáže simultánně hrát šachy na deseti šachovnicích, aniž by je reálně viděl.
Skutečná matematika začíná tak v druhém pololetí na gymnáziu.

A pak je NAUČENÝ POSTUP. Naučený a PROCVIČENÝ, dlužno podotknout.
Což je přesně ta úroveň, kterou požadujeme po středoškolské matematice a její maturitě.
Každý, kromě mentálně retardovaných jedinců je schopen naučit se určitý postup a procvičováním ho natolik upevnit v mysli, aby ho mohl používat v praxi. Někdo skončí u malé násobilky, někdo u dělení dvojciferným dělitelem, někdo u trojčlenky, atd. To už je různé a proto tady máme také různé stupně škol a jim odpovídající úrovně požadovaných znalostí matematiky.
V matematice ten, kdo chce postoupit na další úroveň, musí bezpodmínečně zvládnout úroveň předchozí. Jinak nemá na dalším stupni co dělat. Není možné řešit soustavy rovnic, bez zvládnutí násobilky. A není možné řešit soustavy diferenciálních rovnic, bez zvládnutí postupů a metod řešení soustavy rovnic.
Proto je potřebná maturitní zkouška z matematiky.
Aby každý adept strojního inženýrství pochopil, že buďto se doučí sinus a logaritmy, nebo nemá šanci uspět a bude jen ztrácet čas a peníze.

To není jako v jiných předmětech. Tam je možné být expertem na Napoleonovskou éru, aniž by tentýž člověk věděl cokoliv o historii civilizací Jižní Ameriky.
Je možné být vynikajícím mikrobiologem a netušit, jestli je žralok ryba, nebo ne.

Každopádně zdůrazňuji - to, co je požadováno po maturantech, jsou jen středoškolské počty, které při odpovídajícím úsilí je schopen zvládnout každý, kdo nepropadnul už v prvním ročníku. Protože v podstatě jde právě o ty "naučené postupy".
Na to není potřeba žádný talent a podobné nesmysly, které se nám tady odpůrci snaží vykonstruovat. Stačí jen mít snahu a chuť se ty "postupy" naučit.
Jenže to se většině nechce, protože "myšlení bolí".
Přiznat si vlastní lenost, či neschopnost je nepříjemné. Bojovat proti "nepřiměřeným nárokům" a "nesmyslným požadavkům" je jednodušší.

Jen by mě ale zajímalo, jak tedy chtějí ti odpůrci maturity z matematiky vybudovat tu "Znalostní ekonomiku" a podpořit "Práci s vyšší přidanou hodnotou", abychom nebyli jen tou "levnou montovnou". To tedy opravdu nevím a rád si to nechám vysvětlit.

poste.restante řekl(a)...
21. února 2017 15:49  

Skutečná matematika začíná tak v druhém pololetí čtvrtého ročníku na gymnáziu.
Pardon za vypadnutá slova.

Jirka řekl(a)...
21. února 2017 16:30  

To není jako v jiných předmětech. Tam je možné být expertem na Napoleonovskou éru, aniž by tentýž člověk věděl cokoliv o historii civilizací Jižní Ameriky.

Pokud jste použil slovo expert v kontextu českého školství, pak bez výhrady souhlasím. Pokud se bavíme o odbornících, pak musím hrubě nesouhlasit. Popisujete totiž morona - člověka mdlé inteligence, který svůj hendikep umně zastírá dobrou pamětí. Bez logického myšlení však není schopen hledat příčiny jevů, ani jejich důsledky. Pak těžko porozumí běhu reálného světa a bude stále opakovat stejné chyby. Týká se jedince i společnosti. Bohužel bych mohl uvádět příklady nejen expertů, ale i lidí přímo z vysoké politiky, úřadů atd. Pak jde do tuhého. Moron není schopen diskutovat a děsí se inteligence jak čert kříže. Nikomu nepřeji morony na vedoucích místech.

Simona CARCY řekl(a)...
21. února 2017 17:23  

Nejhorší je moron s výpadky paměti ale s dobrou stranickou příslušností....

Eva Adamová řekl(a)...
21. února 2017 18:01  

S tím VHLEDEM a NAUČENÝM POSTUPEM máte naprostou pravdu. To jen vyznavači Hejného metody se domnívají, že VHLEDU může dosáhnout každý, na koho se tato metoda aplikuje. Jenže tak to opravdu není, toho alespoň trošku slušného VHLEDU je schopna dosáhnout na 1. stupni sotva polovina dětí a na 2. stupni sotva třetina dětí. Ty ostatní děti na absenci pořádného procvičování dříve nebo později doplatí.

poste.restante řekl(a)...
21. února 2017 19:05  

Pokud jste použil slovo expert v kontextu českého školství, pak bez výhrady souhlasím. Pokud se bavíme o odbornících, pak musím hrubě nesouhlasit. Popisujete totiž morona

Souhlasím. :-)
A díky za upřesnění.
Psal jsem příspěvek v rychlosti a nechtěl jsem se zdržovat pitváním pojmů expert a "expert", i když mne napadlo, že v kontextu předchozích diskusí může být tento pojem chápán různě.
Popravdě si moc neumím představit skutečného experta na nějakou etapu historie, který by o těch ostatních neměl alespoň obecné povědomí. Ale to už je jiný příběh...

Mně šlo jen o zdůraznění nevyhnutelné nutnosti stavět v matematice jednu úroveň poznání na té předchozí. Ve většině ostatních oborů je to spíše potřebné až nezbytné, nikoli nevyhnutelné.

Jirka řekl(a)...
21. února 2017 19:56  

Mám obavy, že bída dnešní výuky vznikla právě tím, že tlak rodičů i celé společnosti nutí učitele nestavět jednu úroveň poznání na těch předchozích a přistoupit na praxi nahrávání a mazání "flashek". Jsem přesvědčený, že budování díla od základů je ve všech oborech nevyhnutelné, nezbytné a velmi potřebné. Jak jinak hledat příčiny a důsledky přírodních dějů i lidského konání?

poste.restante řekl(a)...
21. února 2017 23:50  

Jsem přesvědčený, že budování díla od základů je ve všech oborech nevyhnutelné, nezbytné a velmi potřebné.
Jak jinak hledat příčiny a důsledky přírodních dějů i lidského konání?


Amen.

Snad jen, že možná právě tomu odvozování nového z již dříve poznaného, konfrontování neznámého se známým a schopnosti dovozovat ze zjištěných rozdílů závěry, se nejspíš říká "kritické myšlení".

Fanda Moudry řekl(a)...
22. února 2017 9:25  

"Zkoušky ubíjejí matiku"
Myslím, že tady máme dalšího adepta na "výrok týdne".

Pan Komárek to nikdy nedovolí. On miluje tyto názory.

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
22. února 2017 9:48  

Ten bude redaktorem roku...

Tajný Učitel řekl(a)...
22. února 2017 10:27  

"Každý, kromě mentálně retardovaných jedinců je schopen naučit se určitý postup a procvičováním ho natolik upevnit v mysli, aby ho mohl používat v praxi."

Ano, i mentálně retardovaný papoušek by toto zvládl. To však neznamená, že rozumí matematice.


"15 stránek A4, 37 příkladů (s tabulkami a kalkulačkou) na 105 minut (úloh 26, ale opět samostatně hodnocené podotázky), opět záznamový arch beroucí čas, opět nervozita a stres k tomu." z článku pana Šnircha

Tak by mne zajímalo, kolik kolegů vysokoškoláků by to dalo a kolik je mentálně retardovaných.

poste.restante řekl(a)...
22. února 2017 11:32  

TU
Nesmíte si vždycky vykousnout JENOM jednu větu a tu pak rozporovat.
(Ono to jde, ale nesmí to být na úkor kontextu celého sdělení.)

Celý text zněl:
Každý, kromě mentálně retardovaných jedinců je schopen naučit se určitý postup a procvičováním ho natolik upevnit v mysli, aby ho mohl používat v praxi. Někdo skončí u malé násobilky, někdo u dělení dvojciferným dělitelem, někdo u trojčlenky, atd. To už je různé a proto tady máme také různé stupně škol a jim odpovídající úrovně požadovaných znalostí matematiky.

Čili šlo o nacvičené postupy v celé posloupnosti výuky matematiky. - Přesnější by vážně bylo říct počtů.

Tudíž Vaše zmínka:
Tak by mne zajímalo, kolik kolegů vysokoškoláků by to dalo a kolik je mentálně retardovaných.
absolutně postrádá smysl.
Tak nějak předpokládáme, že mentálně retardovaný jedinec nezvládne už tu malou násobilku a tudíž nepostoupí až na úroveň VŠ studia.
(I když při čtení některých příspěvků začínám ztrácet jistotu.)


To však neznamená, že rozumí matematice.
Na stávající úrovni maturitní zkoušky to téměř ani není potřeba. :-)

Pavel Doležel řekl(a)...
22. února 2017 11:41  

"Tak by mne zajímalo, kolik kolegů vysokoškoláků by to dalo a kolik je mentálně retardovaných."

Skutečnost, že to dám za 15 minut, považuji za tragédii. Chtěl bych ale vidět Sobotku, nebo Valachovou, nebo TU.

Tajný Učitel řekl(a)...
22. února 2017 16:02  

Ó velký Doležele. není pochyb, že kdybyste se soustředil, dáte to i za 5 minut. Tragédie je, že jste zřejmě maturoval po staru, tudíž je, dle ideových otců testů, vaše maturita nejspíše koupená, či jiným způsobem podvodně získaná. Kdo ví, zda byste tehdy dnešní dtma dal. Třeba ne a virtuální svět by zůstal ušetřen jednoho patologického přírodovědce. Kéž by.

Pavel Doležel řekl(a)...
22. února 2017 17:06  

Ó malinkatý Tajný, není pochyb o tom, že ať se soustředíte jak chcete, nic rozumného z vás nevypadne.

Ideoví otcové testů tvrdí, že centrální testování je mnohem více reliabilní i validní, než školní maturity decentralizované a ústní. To neznamená, že každý, kdo má maturitu z doby, kdy bylo zhasnuto, jí získal podvodně. To se musíte naučit nejprve predikátový kalkulus, než začnete "myslet".

Nejsem, opakuji pro natvrdlé - nejsem přírodovědec. Ne každý, komu nerozumíte, musí být nutně přírodovědcem.

Karel Lippmann řekl(a)...
22. února 2017 17:29  

"A nemyslím si, že toto testovaní je ta správná cesta, jak zlepšit kvalitu její výuky."

Když jsem před časem panu J. Růžičkovi vysvětlil, proč nesouhlasím s testováním češtiny, odepsal mi: "Státní část maturity nikomu nic nebere. Naopak! Dává nebývalé možnosti
zlepšit kvalitativně školní maturitu."

poste.restante řekl(a)...
22. února 2017 17:55  

"A nemyslím si, že toto testovaní je ta správná cesta, jak zlepšit kvalitu její výuky."
Tuto myšlenku lze pojmout dvojím způsobem, ale nebudu zdržovat.
Podstatné je něco jiného.
Testování samo o sobě může zlepšit kvalitu výuky pouze nepřímo. Vytváří tlak, který může a nemusí sekundárně kvalitu výuky ovlivnit.
Pokud například na nějaké škole učí matematiku naprosto špatně, ale žáci jsou dostatečně inteligentní, bude navzdory špatné výuce jejich úspěšnost při testech vysoká a tlak na změnu kvality výuky nejspíše nevznikne.
Pokud jinde bude kvalita výuky dobrá, ale žáci slabí, schválně, kdo bude na vině za jejich malou úspěšnost? :-)

Myšlenka z úvodu naznačuje spíše nepochopení samotného účelu testování.
Představme si nějaký výrobní proces, který je téměř doveden k dokonalosti. Můžeme nakonec zjistit, že náklady na testování výstupů procesu jsou vyšší, nežli potenciální škody a v takovém případě můžeme plošné testy výstupů úplně zrušit a provádět je pouze namátkově.
Řečeno po lopatě. Kdyby bylo možné garantovat, že kvalita výuky a schopnosti žáků na všech školách v ČR jsou vynikající až skvělé a znalosti žáků celosvětově nadprůměrné, pak žádnou maturitu nepotřebujeme.
Jsme v této situaci?
Pokud nikoliv, pak je další diskuse o účelnosti maturitní zkoušky zbytečná.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.