Česká škola požádala Laboratoř o vyjádření k ironické a kritické reportáži časopisu Týden. Reakci vedoucího Laboratoře Radka Kundta otiskujeme v plném znění: „Jde o "očerňující" reportáž, která má jen málo společného s jinak důležitou problematikou financování základního a aplikovaného výzkumu, protože kdyby měla, řešila by především výstupy výzkumů laboratoře, které mohou v jistých případech sloužit jako jedno z kritérií, jak tuto problematiku řešit. Místo toho se pouze snaží lacině svést na nevědomosti, se kterou v naší společnosti ve vztahu k náboženství stále bojujeme,“ píše Kundt.
A pokračuje:
 |
| Radek Kundt (is.muni.cz) |
Náboženské chování provází lidstvo od jeho počátků až do současnosti a věda k němu tudíž přistupuje jako k jakémukoliv jinému přirozenému jevu (např. sexuálnímu chování, altruistickému chování, válečnému chování atd.), který se snaží vysvětlit, protože
a) jakýkoliv jev stojí za vysvětlení (základní výzkum) a
b) jeho dopady na vývoj civilizací, život lidských společností i životy jedinců jsou zásadní a stojí za to je mít možnost ovlivňovat (aplikovaný výzkum).
Výsledky naší laboratoře řadí naše pracoviště mezi prestižní světová centra zabývající se experimentálním výzkumem náboženského chování. Na obecné rovině prohlubujeme vědecké poznání evolučně vyvinutých behaviorálních mechanismů, které slouží ke zvyšování vnitroskupinové kooperace a koheze. Obohacujeme tak dosavadní pochopení mechanismů procesů formování sociálních skupin, vymezování skupinových hranic a to i u skupin náboženských či extrémistických, např. gangů.
Mezi konkrétnější typy otázek, které řešíme, bychom mohli jako příklady uvést: jaký je efekt úzkosti na spontánní ritualizované chování; jaký je efekt náboženské hudby na morální chování; jaké jsou odlišnosti v náboženském chování u autismu a typicky se vyvíjející populace; jaký je efekt náboženských představ o moralizujících bozích na evoluci kooperace; jaký je efekt rytmu na mezilidskou koordinaci; jaký je efekt extrémních rituálů na lidskou socialitu atd.
Mezi instituce, se kterými spolupracujeme patří např. Max Planck Institute for the Science of Human History, Jena; Department of Human Evolutionary Biology, Harvard; Institute of Cognitive and Evolutionary Anthropology, Oxford; Experimental Anthropology Lab, Connecticut; Interacting Minds Centre, Aarhus; Cultural Evolution of Religion Research Consortium, Vancouver a další.
Naše publikace zahrnují nejprestižnější vědecké časopisy současnosti, např. Nature; Communicative and Integrative Biology; Frontiers in Psychology; Cognitive Science; Current Biology; Psychological Science; Behavioral and Brain Sciences; Religion, Brain and Behavior, Human Nature; Proceedings of the National Academy of Sciences atd.
.png)
3 komentářů:
Hm, možná neumím číst, ale řekl ve svém vyjádření pan Kundt, co konkrétně dělají a jaký konkrétní dopad na společnost má tato činnosti?
dopad na společnost je negativní: náklady jsou, užitečné výstupy nikoli.
Tento výzkum byl jen jeden z mnoha příkladů.
Co když dáme časopisu Týden návrh: K čemu je dnešní obsah školní výuky? Na co je prodavačce Pythagorova věta nebo vyprávění o starém Římu? Na co je zedníkovi? Společnost se diví, že mladí nechtějí pracovat rukama, ale nevede je škola jen k planému řečnění? A učitelé na tohle mají VŠ a ještě si stěžují na platy. Jaké jsou výstupy? Reforma, RVP, ŠVP se to snažily změnit a nic. Není logické, že absolvent dnešní školy, která míří kamsi mimo realitu nebude druhý Babiš a neudělá nic pro lidi, ale bude využívat svoje vzdělání (které získal za naše peníze!) k bádání o nějakých hloupostech (za naše peníze!).
Okomentovat