Česká škola oslovila učitele a zástupce neziskovek, aby se vyjádřili k roli neziskových organizací v českém školství a vzdělávání.
Anketu jsem uvedli takto: Na adresu neziskovek se ozývá řada kritických hlasů – 1) Jsou ideologické (AI, ČOSIV, EDUin...), 2) Reprezentují je odborníci, kteří nemají zkušenost s učením, školám a problémům učitelů nerozumějí, 3) Neumějí nebo nechtějí s učiteli diskutovat, 4) Jde jim často spíš o shánění grantů než o věc samotnou.
Zeptali jsme se i ministerstva školství: Jak vidi MŠMT roli neziskovek? Vnímá častou kritiku neziskovek ze strany čitelů? V čem jsou neziskovky přínosem? Kde jsou jejich slabé stránky?...
Neziskové organizace jsou nedílnou součástí občanské společnosti a živá, aktivní občanská společnost je předpokladem zdravé demokracie.
Jakékoliv zobecňování ohledně NNO či jejich plošná kritika nejsou na místě, protože se věnují různým tématům, vyvíjí různé aktivity, jsou rozdílně personálně vybaveny a mají různé zdroje financování.
Přínosy, které však také nelze snadno zobecňovat, mohou spočívat např. v organizaci volnočasových aktivit pro děti z vyloučených lokalit, v podpoře protidrogové politiky či v aktivitách na podporu integrace dětí cizinců na území ČR.
Pokud se v odborných kruzích diskutuje nějaké odborné téma týkající se vzdělávacího systému, pak se MŠMT nebrání podnětům a návrhům za strany neziskových organizací. Jedná se například o prosazování genderové rovnosti. NNO se už tradičně staly v naší společnosti součástí veřejného diskursu a MŠMT jejich názory i nadále vnímá jako podnětné.
V anketě už odpověděl Tomáš Feřtek z EDUin zde
.png)
8 komentářů:
Mluvící ministerstvo - to nemají nikde na světě.
Chápu to správně, bude MŠMT na podnět NO genderově podporovat muže na školách? Budou nějaké kvóty, nebo jak chtějí úředníci vyrovnat současný nepoměr? Děkuji. Hezký den.
No ta genderová otázka mne hodně zajímá. Zkoumal někdo, jak se cítí muž - učitel, mezi osmi kolegyněmi (můj případ) a jak se cítí tři muži - učitelé, mezi třiceti osmi kolegyněmi (případ na ZŠ v našem městečku). Nikdo to nezkoumal a nikoho to ani nezajímá a zvláště mystérium by si mělo narvat hadr do huby a v tomto případě mlčet a nevypouštět takové kecy o nějaké zasra.. rovnosti. Mystérium by se mělo starat o kvalitu vzdělávání a ministra by se měla starat o školství a ne o nějaké politikaření a inkluzionaření.
Školství bez chlapů se rozesere úplně stejně, jak pevně budovaný ženský kolektiv. Stačí jedna intrika a už to jede.
Howg.
jak se cítí muž - učitel, mezi osmi kolegyněmi (můj případ) a jak se cítí tři muži - učitelé, mezi třiceti osmi kolegyněmi (případ na ZŠ v našem městečku). Nikdo to nezkoumal a nikoho to ani nezajímá a zvláště mystérium by si mělo narvat hadr do huby a v tomto případě mlčet a nevypouštět takové kecy
Souhlasím.
Před více než 20 léty jsem byl po úprku kolegů na lépe placená místa tuším rok jediný učitel mezi cca 20 kolegyněmi. Mentalita sboru, atmosféra školy i druhy a způsoby řešení vzdělávacích i výchovných problémů se odchodem mužů ze školy podstatně změnily. Pak přišly slavné RVP a ŠVP. Mnohé školy pak brzy zrušily školní pozemky a pracovní vyučování v dílnách, poklesla celková úroveň výuky atd. atd.
Všichni to vědí, ale těm nahoře to očividně příliš nevadí. MŠMT, odbory a vláda mumlají něco neurčitého o 1,3 násobku průměrného platu pro učitele, když platy VŠ kvalifikovaných zaměstnanců jsou mnohem větší. Mnohem lépe placeným zdravotníkům přitom vláda letos opět přidala víc než učitelům. Atd. atd. Hlavně že se i ve spolupráci s vypasenými neziskovkami čerpají vzdělávací EU dotace.
Přál bych si, aby lidé z MŠMT, školských odborů a vlády alespoň učitele a veřejnost neprovokovali řečmi, kterým snad ani oni sami nemohou zcela věřit...
J.Týř
Neziskové organizace jsou nedílnou součástí občanské společnosti a živá, aktivní občanská společnost je předpokladem zdravé demokracie.
Jakékoliv zobecňování ohledně NNO či jejich plošná kritika nejsou na místě, protože se věnují různým tématům, vyvíjí různé aktivity, jsou rozdílně personálně vybaveny a mají různé zdroje financování.
Přínosy, které však také nelze snadno zobecňovat, mohou spočívat např. v organizaci volnočasových aktivit pro děti z vyloučených lokalit, v podpoře protidrogové politiky či v aktivitách na podporu integrace dětí cizinců na území ČR.
Souhlas: Jedna a jedna jsou dvě, kolečko není hranaté a voda neteče do kopce.
Pokud se v odborných kruzích diskutuje nějaké odborné téma týkající se vzdělávacího systému, pak se MŠMT nebrání podnětům a návrhům za strany neziskových organizací. Jedná se například o prosazování genderové rovnosti. NNO se už tradičně staly v naší společnosti součástí veřejného diskursu a MŠMT jejich názory i nadále vnímá jako podnětné.
To, že se MŠMT "nebrání podnětům a návrhům za strany neziskových organizací" a dovoluje některým aktivistickým neziskovkám mít silnější pozice, než by jim při řádném řízení a správě školství ze strany MŠMT a vlády ČR příslušelo, víme až moc dobře. Viz např. konference Budoucnost pro školu. Viz například v porovnání činnosti NÚV nebo NIDV s nesrovnatelně větší publikační a osvětovou aktivita EduInu, který vlastně supluje nedostatečnou činnost MŠMT a těchto dvou organizací přímo řízených MŠMT a v důsledku toho i dostává v médiích větší prostor, než by mu jinak příslušelo.
Rodiče dětí, Učitelé, zřizovatelé škol, vědecké týmy pedagogických fakult, poslanecké sbory a celá veřejnost, včetně veřejnoprávních médií, by se měly, myslím mnohem důsledněji a důrazněji začít MŠMT a vlády ČR začít ptát, jak je možné, že MŠMT školství svůj resort řádně neřídí a nespravuje a vyklízí tím jemu Ústavou a zákony ČR určené pole ne-mocným aktivistickým neziskovkám, jejichž někteří představitelé se k českému školství nechovají právě přátelsky.
J.Týř
Viz též
http://www.ceskaskola.cz/2016/01/martin-odehnal-poslancum-ohledne-inkluze.html
http://www.ceskaskola.cz/2016/09/ministerstvo-skolstvi-je-nominovano-na.html
Já teda nevím, ale možná by si MŠMT zasloužilo doplňující otázku konkrétně k osobě předsedkyně/poradkyně/náměstkyně/ředitelky (ne nutně současně) KLŠ a působení její neziskovky... Tam ta neziskovka dělá kapku víc než organizace volnočasových aktivit.
Diskurs = rozmluva, dialog, debata, rozprava, vyprávění, rozhovor
Diktát = čtení textu, který má být zapsán; rozkaz, autoritativní řízení
Taky se mi někdy zdá, že MŠMT jedná spíš na základě jakéhosi diktátu odněkud, než na základě diskursu se všemi relevantními aktéry ve školství. To, co MŠMT dělá, mi někdy připomíná spíše dyskurs na základě diktátu odněkud než diskurs. Potvrdil to myslím přímo i mezi řádky i pan ministerský náměstek Štech. Nejen na té konferenci Budoucnost pro školu. Například i ve článku Mýty a fakta o společném vzdělávání:
Také to byli jiní, kteří v zájmu „uklidnění“ situace slíbili v květnu 2014 v Bruselu zrušení přílohy LMP jako podmínky pro to, aby EK vyhodnotila pozitivní posun v nediskriminačním nastavení vzdělávacího systému a nehrozila zastavením čerpání všech dotací z ESF. Toto vedení se od sklonku prázdnin 2015 snažilo najít realistické řešení mezi názory těch, kteří chtěli inkluzi hned a všude a oháněli se EK jako klackem...
Mimochodem:
Bude letos druhý ročník konference Budoucnost pro školu?
Bude letos DRUHÝ ročník konference Budoucnost pro školu?
http://www.ceskaskola.cz/2015/11/video-1-rocnik-odborne-konference-skola_23.html
Okomentovat