Přestože se dovednosti žáků na základních školách nemění a v některých oblastech se zlepšují, jejich rodiče a učitelé se domnívají, že obecně jsou znalosti a schopnosti dětí horší než dřív. Před Ministerstvem školství a Českou školní inspekci stojí úkol zjistit, proč to tak je a jak lze postoj veřejnosti změnit.
Evaluační ohlédnutí 1996/2016 bylo postaveno na jednoduchém principu. Žáci posledního ročníku čtyřiceti základních škol dostali k vyplnění několik testů, které jejich předchůdci vyplňovali před dvaceti lety. Výsledky ukázaly, že ve většině testů vykazují dnešní žáci v podstatě shodnou úroveň znalostí, ale zásadně se zlepšili v angličtině, téměř o deset procentních bodů. Výsledky tohoto šetření byly prezentovány v červnu tohoto roku.
Čemu byla zatím věnována minimální pozornost, je fakt, že i ředitelky a ředitelé škol, kde došlo k velmi výraznému zlepšení výsledků, v dotaznících, jež byly součástí šetření, uvádějí, že podle jejich názoru se schopnosti dětí snižují. Tento dotazník samozřejmě vyplňovalo vedení škol dříve, než vědělo, jak jejich škola v testech dopadla.
Z grafu je patrné, že jediné, v čem vedení škol vidí jednoznačnou změnu, je sebevědomí žáků, což je ale parametr, který mnozí učitelé nevnímají jako zlepšení. Zdá se tedy, že učitelský pohled na žákovské dovednosti se v mnohém míjí s realitou. Jde o zásadní informaci, kterou by měl stát ověřit a v případě potvrzení na ni reagovat.
Tomáš Feřtek, odborný konzultant EDUin, řekl: „Především by bylo třeba ověřit informace, které šetření Kalibra přineslo. Pokud je to opravdu tak, že v dlouhodobém horizontu jsou na tom děti, pokud jde o znalosti, víceméně stejně, stojí za úvahu, proč si myslí dospělí opak. Důvodů může být víc. Svoji roli hraje vzpomínkový sentiment, také jsou pravděpodobně mezi jednotlivými školami dnes větší rozdíly než před dvaceti lety. I tak je ale rozpor mezi schopnostmi dětí a názory ředitelů překvapivý a měli bychom se ptát, co s tím lze udělat.“
Shrnutí šetření naleznete zde
.png)
10 komentářů:
Způsob odkazování, resp. citování zdroje, ze kterého Eduin všechny podstatné informace převzal, je mírně řečeno neobvyklý.
Uz podruhe behem tydne dalsi tzv. vyzkum.
Dobra, ucitele by mohli byt "podjati", ale tam se pise, ze stejny pocit maji i rodice.A ti maji velmi casto tendenci sve deti nadhodnocovat. Zlepseni v anglictine je jasne i mentalne retardovanemu- po roce 1989 se teprve postupne zacala rozjizdet anglictina na vsech skolach s tim,ze jeste nekolik let bylo mnoho ucitelu tak 3 lekce pred zaky.Postupne se to vylepsilo a je jasne, ze vysledky po nejake dobe musely prijit. Nejak jsem prehledla vysleky v mTice ci fyzice.
Jak ukázala starší diskuse zde, minimálně v jedné otázce je opakovaný výzkum zkreslující, ba přímo nesmyslný. Navíc šlo tuším o srovnání žáků věkově mírně rozdílných. Jinými slovy opět velmi nespolehlivá zpráva, kterou ovšem novinářští nedouci budou opakovaně operovat.
Zlepšilo se sebevědomí žáků - neznamená to snad "žáci si dovolují to, co by si před patnácti lety dovolit nemohli" a nikdo je za to nemůže nebo nechce potrestat?
"Rodiče a učitelé se domnívají, že obecně jsou znalosti a schopnosti dětí horší než dřív. Před Ministerstvem školství a Českou školní inspekci stojí úkol zjistit, proč to tak je a jak lze postoj veřejnosti změnit."
Co je třeba změnit? Úroveň zalostí žáků, nebo postoj veřjnosti t.j. učitelů a rodičů, kteří se se žáky stýkají každý den a zřejmě je znají dost dobře ?
A to zvýšené sebevědomí při horší úrovni znalostí je dobré?(Schopnosti bych zde neřešila, to je jiná kategorie).
To měli žáci před dvaceti lety stejný počet hodin výuky angličtiny, aby se z toho dal tvořit takový závěr?
No, nevim... Co jsou ta čísla v grafu, která dohromady dávají 78? To na těch 40 školách (až na 2) mají ředitele i ředitelku? Nebo se ptali ředitelů úplně jiných škol?
Jak byly školy vybrány? Porovnával se stejný vzorek jako před 20 lety?
---
" Zdá se tedy, že učitelský pohled na žákovské dovednosti se v mnohém míjí s realitou. "
To se jako učitelů někdo na něco ptal? Navíc u znalostí (" ve většině testů vykazují dnešní žáci v podstatě shodnou úroveň znalostí") je ten pohled ředitelů celkem odpovídající výsledkům testů.
(Celkově mi to ptaní přijde marné. Už proto, že třída je obvykle celkem nehomogenní skupina a jinak se mění daná složka chování v průměru, jinak v prostředku, jinak u nějakého horního či dolního percentilu... A jestli například zájem o výuku [což asi lze navíc oddělit od "motivace"] zůstane v průměru stejný, ale u 3 nejhorších žáků ve skupině se silně sníží, může to vnímáno jako zhoršení nebo stagnace.
Takže snad jen že každý ředitel to asi vidí nějak.)
Jak jsem již naznačil v prvním příspěvku, je daleko lépe jíti ke zdroji (který Eduin uvádí jen velmi "nenápadně" v nějaké přímé řeči na konci jeho tiskové zprávy), kde je toho podstatně více:
http://www.kalibro.cz/novinky/tiskova-konference-k-vysledkum-zaku-tretich-rocniku
(Na konci dokumentu, který je na té stránce ke stažení, je i kontakt pro získání dalších podrobnějších informací, kdo by potřeboval...)
Děkuji za odkaz, pane Pátku.
K mým otázkám tím přibyla ještě jedna... Asi nechci ani znát odpověď...
Jak udělal Eduin např. v kategorii "Motivace, zájem o výuku" z četnosti odpovědí 20-28-81-4 (zpráva Kalibro) hodnoty 12-17-49-0 ?
...a odpovím si - z nějaké prezentace Kalibra.
http://www.eduin.cz/wp-content/uploads/2016/08/KalibroPodklady_160620.pdf
Ale stejně nechápu.
Okomentovat