Damir Solak: Ezop a epizeuxis

Před rokem jsem napsal článek Jidáš a poprsí Pallady, kde jsem se vyjadřoval k podobám státní maturity. Loni jsem si didaktický test zkoušel nanečisto a otázku s Jidášem i s Palladou jsem věděl.


Letos se do hledáčku nás maturantů dostaly otázky s Ezopem a figurou epizeuxis. Ani jedno mi nepřišlo těžké. Když jsem měl najít epizeuxis, vzpomněl jsem si hned na projevy pana Václava Klause, ve kterých se epizeuxis často nachází. A otázka na Ezopa a jeho bajky patří k základním vědomostem. Po letošních písemných maturitách je hodnotím s vlastními zkušenostmi a můžu říct, že svůj názor na ně jsem nezměnil, nýbrž jsem se ještě více utvrdil v tom, že státní maturity jsou špatné.

Státní maturity byly v pondělí ráno zahájeny písemnou zkouškou z matematiky. Oblíbenost volby zkoušky, ze které „rupne“ něco méně než čtvrtina studentů, stále klesá, letos si ji zvolila ani ne třetina maturantů. Není to málo s ohledem na to, že je v učebním plánu každého studenta už od 1. třídy ZŠ? A není skandální, že se vzhledem k počtu propadnutých více méně nic neděje? Pokud Sněmovna přehlasuje prezidentské veto, tak se první otázkou vůbec nebudeme muset příliš zabývat, maturita z matematiky bude totiž povinná (ve studijních oborech určených vyhláškou Vlády). Povinná maturita z matematiky ale lavice na technických oborech VŠ nenaplní, jistě ale bude ještě více těch, kterým se matematika zprotiví. A co se týče studentů s pětkami, kterým se věnuji v druhé otázce, tak jejich počet poroste taky. Budou i tací, co si půjdou matematiku napsat tak, aby jenom nedostali pětku.

Stejná novela školského zákona navýší počet předmětů, ze kterých se bude maturovat. Ve školách, kde se z matematiky povinně maturovat nebude, jich bude pět. Zato třeba na gymnáziích to může být až šest předmětů. Domnívám se, že takto dochází i k samotné degradaci zkoušky. Při zvyšování počtu předmětů budou nakonec v každé zkoušce vyžadovány jen velmi plytké informace, raději bych proto upřednostnil model tří zkoušek, který jsem načrtl v blogu Jidáš a poprsí Pallady. Stručně řečeno – raději méně zkoušek, zato pořádně.

Za zmínkou stojí i zkouška Matematika+, která se konala ve čtvrtek odpoledne. Jedná se o dobrovolnou zkoušku z matematiky, kterou vytváří také Cermat. Úspěšní absolventi této zkoušky mohou získat výhody v přijímacím řízení na VŠ. Považuji tuto zkoušku za zbytečné vyhazování státních peněz. Pokud VŠ raději zohlední zkoušku, která se vytváří navíc, namísto té, která se psala minulé pondělí, znamená to, že je něco špatně. V čem je matematika tak speciální, že je zde nutnost vytvářet další zkoušky?

U státních maturit chci také zkritizovat způsob zveřejňování výsledků a celou (ne)transparentnost s tím spojenou. Zatímco je zadání vzorně vyvěšeno už ten samý den, na správné odpovědi se čeká až dva týdny. Cermat by si měl vzít přiklad od jedné soukromé společnosti pořádající přijímací zkoušky na VŠ. Zadání se správnými odpověďmi je pro účastníky zveřejněno obratem po vykonání zkoušky. Navíc všichni studenti mají možnost podat námitku on-line proti té které otázce, kterou pak vyhodnotí nezávislá komise.
Cermat se však nikdy neměl ke transparentnímu zveřejňování. Maturitní testy a zadání jsou dostupná pouze z roku 2015 a 2016. Veřejnost by u takovéto zkoušky měla mít snadno přístup ke všem dosud vytvořeným zadáním. Zde bych chtěl vyzdvihnout Masarykovu univerzitu, která zdarma zveřejňuje všechny varianty svých TSP i s klíčem k vyhodnocení od roku 2003. Centrum pro zjišťování výsledků ve vzdělávání činí také problém zveřejňovat anonymizovaná statistická data o výsledcích. Proč se nemůžeme veřejně dočíst, ačkoliv se jedná o zkoušku pořizovanou za naše peníze, kolik procent maturantů odpovědělo loni špatně například na otázku o Jidáši? Tuto problematiku si letos vzal na paškál projekt Data-mat.cz, na jejich webových stránkách se dozvíte víc.

Opravování písemných prací je pak kapitola sama pro sebe. Slohové práce z ČJ zůstávají ve škole, cizí jazyky se posílají na opravu externistům. Ani jedno není ideální, když se opravovaly slohovky z ČJ externě, vyvolalo to zpochybňování kvality a objektivity hodnotitelů. U školních hodnotitelů pak existuje možnost, že práci neobjektivně posoudí z důvodu antipatie či přílišné sympatie vůči žákovi. Velmi se mi líbí model, který se používá při opravování Státní jazykových zkoušek, kdy jsou veškeré slohové práce opravovány hned dvěma hodnotiteli.

Cermat kromě špatného způsobu vyhodnocování neumí maturitu ani správně zadávat. Není přece normální, aby se každý druhý rok zadání maturity musela pomalu řešit až v soudních síních. Narážím zde třeba na loňskou úlohu s čepicí v testu z matematiky. Zadavatelé chtěli matematiku přiblížit více reálnému životu, a tak se ptali, kolik papíru je třeba na vyrobení čepice. Za správnou odpověď, ale považovali takovou, kde je do povrchu započítána i podstava. Takou čepici od Cermatu by si na hlavu asi nikdo nedal.
Abych ale jen nekritizoval, tak musím uznat, že nemám výhradu k letošním písemným maturitám z ČJ a ani z AJ, které mám (snad úspěšně) za sebou. Po minulém týdnu jsem se ale ujistil, že státní maturity jsou krok špatným směrem. Věřím proto, že jednou skončí (stejně jako jednotné přijímačky na SŠ i celý Cermat) na smetišti politických omylů.

Držte mi příští týden palce u ústních zkoušek!

Převzato z autorova blogu na iDNES.cz, kde byl článek zveřejněn 11. května 2016.