Co říkají maturitní data o epizeuxi

pátek 27. května 2016 ·

Iniciativa Maturitní data – odtajněno zpracovala dostupné výsledky maturitních testů a představí je příští týden na tiskové konferenci.


K čemu je možné využít maturitní data, ukazujeme na příkladu diskutované úlohy o epizeuxi. Výsledky potvrzují, že u této úlohy, která neověřuje nic důležitého, zbytečně ztratila bod velká většina maturantů. Výsledky jednotlivých testových úloh zveřejnil Cermat. Celkové výsledky s přehlednými grafy ukazujícími poměr správných a špatných odpovědí pro každou úlohu představíme na tiskové konferenci ve čtvrtek 2. června.

Výsledky úloh státních maturit přehledně graficky zpracovala iniciativa Maturitní data – odtajněno. Názorně vypovídají o tom, co maturující ovládají, a co ne. Můžeme lépe posoudit, jaké úlohy jsou v testu účelné, a jaké jsou naopak samoúčelné: ve skutečnosti nic podstatného neověřují, ale zbytečně vyhazují od maturity žáky některých škol.

V úloze, v níž žáci hledali v básni verš s epizeuxí, neuspěly skoro dvě třetiny prvomaturantů (65,8 %). U těch, kteří dělali maturitu v opravném (neuspělo 88,4 %) nebo náhradním termínu (neuspělo 87,2 %), je výsledek ještě drtivější. Je tedy zřejmé, že debata o smyslu­plnosti této úlohy byla a je na místě. Maturitní data ukazují, že v testu je více úloh, které neověřují žádnou opravdu důležitou dovednost nebo znalost, ale zbytečně na nich ztroskotá mnoho maturujících.


Takto zpracované výsledky maturitních testů z českého jazyka a literatury a z matematiky představí Oldřich Botlík, zakladatel iniciativy Maturitní data – odtajněno, v úterý 31. května v 10.30 na tiskové konferenci ve Skautském institutu na Staroměstském náměstí 4. Na tiskovou konferenci byli pozváni zástupci MŠMT a Cermat.

Oldřich Botlík, zakladatel iniciativy Maturitní data – odtajněno, řekl: „Zveřejněná data umožňují mnohem věcnější debatu o třech zásadních věcech. Za prvé: Je to, z čeho středoškoláky zkoušíme, opravdu důležité? Za druhé: Je to, co středoškoláky vyučujeme (protože je z toho zkoušíme), opravdu důležité? Za třetí: Co středoškoláci opravdu umějí? Graf úlohy, v níž měli maturanti hledat epizeuxis, je výmluvný. Číselné výsledky maturity přinášejí i mnohem překvapivější výsledky. Ty chceme veřejnosti a novinářům představit příští týden.“

100 komentářů:

mirek vaněk řekl(a)...
27. května 2016 v 14:03  

Omyl. Tato otázka ověřuje mimo jiné tyto důležité vlastnosti. Číst požadavky k maturitě s porozuměním a schopnost se naučit několik požadovaných pojmů.

Ondřej Šteffl řekl(a)...
27. května 2016 v 15:43  

Tato otázka ověřuje mimo jiné tyto důležité vlastnosti. Číst požadavky k maturitě s porozuměním a schopnost se naučit několik požadovaných pojmů.

Myslíte u češtinářů?

Eva Adamová řekl(a)...
27. května 2016 v 17:17  

Já myslím, že z předešlých diskuzí je jasné, že především u absolventů mat-fyz.

Pavel Doležel řekl(a)...
27. května 2016 v 21:53  

Paní Adamová, já mám taky Matfyz, ale debil snad nejsem :-)

No, ale k věci. Jediné, co se nyní děje, je přesně to, před čím mnozí z nás varovali. Jakmile se Botlík dostane k datům, začne je znásilňovat uhozenou interpretací.

Ano, z dat lze bezpečně ověřit, že většina maturantů na otázku o epizeuxi odpověděla špatně. Co ale z dat rozhodně VYČÍST NELZE, je:

1) Že maturanti na této otázce ztratili bod zbytečně.
2) Že maturitní data ukazují, že v testu je jediná úloha, která neověřuje žádnou opravdu důležitou dovednost nebo znalost (natož, že jich je více takových).
3) Že můžeme lépe posoudit, jaké úlohy jsou v testu účelné, a jaké jsou naopak samoúčelné.

"Výsledky úloh státních maturit přehledně graficky zpracovala iniciativa Maturitní data – odtajněno."

Tak nechci kritizovat za každou cenu, ale ten zveřejněný graf je hodně velký amatérismus. To je i na Excel ošklivé. Čekal jsem nějaké složitější a mnohem zajímavější analýzy, ale zatím je to přesně to, co jsem si myslel, že nastane. Klaunská čepička opět nezklamala. No, hlavně, že je zaměstnaná.

Unknown řekl(a)...
27. května 2016 v 23:03  

Manipulace pana Botlíka je opravdu neuvěřitelná (když pominu drzost, s jakou se tento neučitel a nečeštinář vyjadřuje již roky k úlohám z českého jazyka a literatury).
Budu opakovat to, co jsem k této úloze sdělil na tiskové konferenci MŠMT:
1. Umělecký text má primární funkci estetickou. Estetického účinku (a to nejen v literatuře, ale ve všech uměleckých žánrech) se dosahuje užitím specifických formálních prostředků - v literatuře např. rytmu, rýmu, obrazných pojmenování, FIGUR, narativních technik, kompozice textu.
2. Tyto prostředky je třeba si nejprve osvojit, vstřebat je - a to racionální školní výukou a následně racionální ANALÝZOU řady uměleckých textů; oboje ovšem s cílem, aby je čtenář při vnímání uměleckého díla dokázal procítit intuitivně a obohatil tak svou osobnost.
3. Epizeuxis je jedna z nejfrekventovanějších figur, tedy ozdob, které zvýrazňují určitý motiv. Botlíkův amatérismus v oblasti literární bohemistiky se projevuje mj. tím, že zjevně netuší, jak často ji užívá např. Erben - a to je nějaký básník!
4. Epizeuxis je explicitně uvedena v Katalogu požadavků; pokud ho nějaký maturant vůbec kdy otevřel, pak si měl zjednat jasno, zda ví, oč jde, nebo ne; v druhém případě se ji měl buď doučit, nebo si pak nestěžovat, že je do maturitního testu zařazena.
5. Procento neúspěšných řešení této úlohy přesně kopíruje poměr mezi gymnazisty a negymnazisty; při jednoúrovňové maturitě ovšem musí existovat limitovaný počet rozlišovacích úloh, které dají šanci poučeným maturantům dosáhnout lepšího výsledku.
6. Naprosto PITOMÝ je argument, že znalost tohoto pojmu využijí v budoucí praxi nejvýš 2% maturantů. Jinde jsem již napsal, že kdyby se takto postupovalo v matematice, musely by z maturitního testu zmizet úlohy na logaritmy, úpravy mnohočlenů, goniometrické funkce, ba druhá či třetí odmocnina, Eukleidova věta...
6. ABSOLUTNÍ lží je tvrzení, že kvůli této úloze nějakých 600 maturantů v DT propadlo. V testu bylo dost a dost jiných, a podstatně jednodušších úloh, které by při správném řešení spolehlivě dodaly maturantovi potřebný počet bodů. Jestliže ovšem kandidát nezná ani elementární pravopisné jevy, ať si nestěžuje, že ho potopila epizeuxis.

Na závěr přímá otázka na pana Botlíka, která už jednou padnout musela: Jste ekonomicky zainteresován na tom, aby maturitní testy vytvářela nikoli státem založená a řízená organizace, nýbrž soukromá firma zabývající se tvorbou testů? Jste personálně a ekonomicky spojen s takovou soukromou firmou?

Unknown řekl(a)...
27. května 2016 v 23:14  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Unknown řekl(a)...
27. května 2016 v 23:15  

Pane Šteffl. Možná i některých češtinářů. Ale hlavně žáků. Protože když si žák není schopen přečíst katalog požadavků a vygooglit si neznámý pojem, který nezná z důvodu, že ho nikdy neslyšel nebo ho dávno zapomněl tak si opravdu udělat maturitu nezaslouží.
Nejsou to šestileté děti, ale skoro dospělí lidé nebo alespoň chtějí být dospělými.

Unknown řekl(a)...
27. května 2016 v 23:37  

Pane Kostečka Pozor!

Nenechte se unést. S těmi příklady z matematiky vstupujete na tenký led. Oni by to žáci využili, kdyby to uměli. Nezvolil jste právě vhodné příklady.
Ono argumentovat tím, co žáci využijí či ne je často jen důkaz mizerného rozhledu dané osoby. Nesnižujte se na tu úroveň.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
28. května 2016 v 6:11  

Otázky neověřují "opravdu důležitou dovednost nebo znalost", píše Oldřich Botlík. A jakou opravdu důležitou dovednost nebo znalost ověřilo Kalibro otázkou, zda Karel IV. mohl jíst kapra na černo? Jak by asi vypadal katalog těch opravdu důležitých dovedností a ZNALOSTÍ? To je opravdu velmi tenký led. Nemá smysl vést diskusi o maturitě každoročním bombardováním jednotlivých otázek, je potřeba diskutovat o samém smyslu maturity. Státní nebo nestátní. V maturitě (DT)"musí existovat limitovaný počet rozlišovacích úloh, které dají šanci poučeným maturantům dosáhnout lepšího výsledku," píše pan Kostečka. Proč? K čemu maturantovi je lepší výsledek? Otevře mu dveře na VŠ nebo do zaměstnání? To jsou daleko důležitější otázky, než grafické hrátky s odtajněnými daty.

Pavel Doležel řekl(a)...
28. května 2016 v 7:35  

Pane Sotoláři,
maturanti chtějí, předpokládám, dosáhnout lepšího výsledku kvůli sobě. Chtějí si ověřit, jak na tom jsou a chtějí mít možnost ověřit si, jak na tom jsou v porovnání s ostatními. Pokud by se u maturity vyžadoval jen podpis, pak by prošli všichni gramotní, tj. tak 98% populačního ročníku a mezi nimi by už nebylo možné rozlišit, kdo je lepší a kdo horší. I když by jim ke studiu na VŠ stačil ten podpis, stejně si nemyslím, že ta informace je k ničemu.

Vůbec si poslední dobou všímám, že učitelé na středních školách berou jako metu nejvyšší, když je student přijat na VŠ. To je takové "úspěšné" završení středoškolských studií. No jo, ale ono nám těch studentů pak 40% vypadne v prváku. A pak se tam všelijak na těch školách šmrdolí sem a tam, z jednoho ročníku do jiného a zpět, z jedné fakulty na druhou a zpět a tak pořád dokola, až toho nakonec nechají s tím, že jim to nic nedává, nebo "ze zdravotních důvodů" (to se dnes používá k ospravedlnění vlastní neschopnosti namísto "špatného třídního původu"). Víte, kolik tohle všechno stojí? Jaké zbytečné kapacity financuje stát na středních i vysokých školách? Ono kdyby učitelů byla polovina, tak mohou mít dvakrát vyšší platy. A možná by to nakonec úroveň vzdělání pozvedlo. Studenti by brali vzdělání jako něco hodnotného, co nedostanou na každém rohu zadarmo, ale o co je třeba usilovat a má smysl o to usilovat.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
28. května 2016 v 8:06  

"a mezi nimi by už nebylo možné rozlišit, kdo je lepší a kdo horší"

A k čemu to vlastně tak nutně potřebujete? Že někdo neudělá maturitu, je tím opravdu ten horší? Stále ale zapomínáte (a vůbec celá vleklá debata o maturitě), že za každým žákem střední školy jsou čtyři roky studia. To nám neříká nic? Vůbec nic?

Pavel Kraus řekl(a)...
28. května 2016 v 8:26  

Kolegové vzdělanci! Běžně se formálnímu hnidopišství nevěnuji, ale když už se tu vedou takto vysoce odborné diskuse, zkusme rozlišit mezi 10% (desetiprocentní) a 10 % (deset procent). Děkuji. Sednout!

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
28. května 2016 v 8:29  

"Víte, kolik tohle všechno stojí?"

Maturita také není zadarmo. Kolik bychom ušetřili, kdybychom ji zrušili?

Unknown řekl(a)...
28. května 2016 v 8:53  

Pan Vaněk řekl: "Ono argumentovat tím, co žáci využijí či ne je často jen důkaz mizerného rozhledu dané osoby. Nesnižujte se na tu úroveň."
Pane Vaňku, jednou ze základních kompetencí vzdělaného člověka je umět číst s porozuměním. (Tedy pokud text dává smysl.) Vy jste příliš porozumění neprojevil. Z mého příspěvku přece NAOPAK jasně vyplývá, že tak jako obhajuji zařazení maturitní úlohy na epizeuxis v češtině, obhajuji výuku i prověřování oněch logaritmů atd. v matematice.
Argument využitelnosti čehosi v budoucí praxi je nejen pitomý, jak jsem se vyjádřil výše: je přímo idiotský. Naprosto nechápu, jak ho mohl v jiné diskusi použít pan Botlík, člen akademické obce z titulu svého titulu CSc.

Unknown řekl(a)...
28. května 2016 v 9:16  

Pane Kostečka, já vás chápu. Ale z vašeho příspěvku se zdá, že třeba logaritmus využijí 2% populace a to není vůbec pravda. Každý technik na logaritmus v nějakém vzorci narazí. Vyskytuje se při výpočtech exponenciálních závislostí. Navíc každá finanční smlouva, kde se počítá počet let splácení nebo spoření, logaritmus obsahuje. (Pokud ne logaritmus, tak odmocniny) Možná, kdyby tolik lidí nebylo přesvědčeno, že spoustu věcí nebudou potřebovat a nemusí se je tedy učit, by nebylo tolik zadlužených v exekuci.

Unknown řekl(a)...
28. května 2016 v 9:37  

Pane Doležel. Pokud nějaký učitel na střední škole, bere jako metu nejvyšší přijetí žáka na VŠ tak je totálně několik let mimo mísu. Ale je pravdou, že některé školy se chlubí před veřejností, že např. 98% žáků bylo přijato na VŠ. Což u gymnázia bych bral v dnešní době jako ostudu. Protože slušné gymnázium by mělo mít 100% žáků na VŠ. A z toho co největší procento by mělo vysokou školu dostudovat. Gymnázium by měla být škola, jejímž cílem je připravit žáky na studium na VŠ. Odborné školy a učiliště jsou školy, jejichž cílem je připravit žáky do praxe a ti nejlepší mohou jít na VŠ. Pokud to tak není, pak všechny školy přejmenujme na gymnázia. Nebo ještě lépe dejme každému maturitu po absolvování ZŠ diplom po SŠ a uvědomte si, kolik peněz stát ušetří.

Pane Sotoláři za maturantem je i 9 let základní školy. A věřte mi u mnohých to není vidět i u maturity.
A když potřetí neuspěje u maturity, pak je opravdu ten horší. Pokud se není schopen připravit ani na maturitu z jednoho předmětu a má na to rok, tak si maturitu opravdu nezaslouží.
Věřte mi, že to není z velké většiny o vrozených schopnostech maturanta, ale o jeho lenosti.

Tajný Učitel řekl(a)...
28. května 2016 v 9:46  

Tyto prostředky je třeba si nejprve osvojit, vstřebat je - a to racionální školní výukou a následně racionální ANALÝZOU řady uměleckých textů; oboje ovšem s cílem, aby je čtenář při vnímání uměleckého díla dokázal procítit intuitivně a obohatil tak svou osobnost.

Velmi typické. Osobně se domnívám, že pokud by se podařilo alespoň přitáhnout žáky ke čtení pochopení a ocenění jakéhokoliv souvislejšího textu, čímž nemyslím povinnou četbu, nýbrž způsob výuky, který by žáky k tomuto motivoval, bylo by vyhráno. Člověk by mohl spekulovat, že vzhledem k tomuto cíli, je vstřebání "specifických formálních prostředků racionální školní výukou" spíše kontraproduktivní.

Nemohu se ubránit myšlence, že pojetí výuky jazyka, které bylo, skrze SMZ, kánony a katalogy požadavků úspěšně zavedeno pro všechny středoškoláky, se skutečně spíše hodí na vysokou školu, popřípadě na gymnázia s rozšířenou výukou bohemistiky. Zbývá se zamyslet nad tím, zda by se někteří ambicióznější členové asč neuplatnili lépe jako profesoři na vysoké škole a zda jejich tvrdošíjné lpění na výuce mj specifických formálních prostředků, není pokusem přenést vysokou školu za sebou, podobně jako ve rčení, když nemůže Mohamed k hoře..."

Unknown řekl(a)...
28. května 2016 v 10:35  

Pane Vaňku,
mezi ty zcela zbytečné bohemistické vědomosti patří i umění skloňovat. Čeština je nejflexivnější ze všech slovanských jazyků a pro 5. pád má zvláštní koncovky. Oslovení "pane Kostečka, pane Doležel" vnímají vzdělaní uživatelé naší mateřštiny jako pejorativní.Podobně jako lékaři, jsou-li v ordinaci osloveni "pane doktor" .
Pokud jde o využitelnost dovedností v praxi: Možná jsem to s těmi 2 % logaritmů trochu podstřelil, i když mě v tomto názoru podpořil i pan Šteffl. Ale s uměleckým textem by se snad měli - ideálně a celoživotně - setkávat všichni lidé. I technici. V tom je předmět český jazyk a literatura hodně specifický: oslovuje totiž všechny žáky a studenty.

Pane Tajný,
kromě toho, že schovávat se za nick je zbabělost nejhrubšího zrna, dovolím si poznamenat, že v zakládajícím dokumentu Asociace středoškolských češtinářů stojí jasná podmínka, že se jejím členem může stát jen praktikující středoškolský učitel. Učím na střední škole 35 let a ujišťuji Vás, že znám a průběžně poznávám mladou generaci přímo v akci. Vidím, jak se mění, vnímám a velmi pozorně promýšlím názory svých studentů dnes stejně jako v 80. letech. Jedno se ale nemění: mladí po celou tuto dobu dokonale rozpoznávají blbého učitele od poctivého učitele a poctivého učitele od špičkového učitele. Ano, někteří z nás, praktiků, si rozšířili kvalifikaci i pro výuku na univerzitách, ale to vůbec neznamená, že přenášíme vysokou školu za sebou. My se totiž nadále musíme každý den postavit s křídou/markerem/notebookem v ruce před třídu a něco tam předvést.

Eva Adamová řekl(a)...
28. května 2016 v 12:21  

"My se totiž nadále musíme každý den postavit s křídou/markerem/notebookem v ruce před třídu a něco tam předvést."

Tesat do kamene. A doporučuji to k přečtení a k zamyšlení se pánům Botlíkovi a Štefflovi, kteří té pedagogické praxe za sebou mají jen velmi málo, mají-li vůbec nějakou, ale kritika výuky v našich školách jim jde moc pěkně od huby.

Tajný Učitel řekl(a)...
28. května 2016 v 13:02  

Pane Kostečko, nerozumím tak zcela, proč mi říkáte, že učíte. Učí nás mnoho. Někteří dobře, jiní výborně a jiní zas mizerně. Učení na české škole samo o sobě o člověku nic nevypovídá.

Já se ve svém předešlém příspěvku snažil upozornit na fakt, že není vždy žádoucí, aby se terciální akademismus přenášel na všechny střední školy s maturitou. Jinými slovy, akademici s vysokoškolským nastavením kritérií toho, co žáci na (jejich) středních škole mají v kterémkoliv předmětu vědět a jak to ověřovat, by neměli tyto svoje ambice projektovat na všechny středoškoláky. Toto se bohužel, skrze smz, stalo a přináší to velmi neblahé důsledky na životy tisíců mladých lidí každý rok. Pro nastavovače latěk vašeho ražení disponujících potřebným "nadhledem" jsou to přijatelné ztráty.

Ad anonymita. Podíváte-li se do svého literárně historického sborníku, zjistíte že celkem mnoho lidí psalo pod pseudonymem; asi také "zbabělci nejhrubšího zrna". Věřte, že kdybych měl jistotu, že to cermat/zřizovatel/či jiní aparatčíci, mně, mým žákům a kolegům "neosladí", mé jméno byste se dověděl. Zatím tuto jistotu, po předešlých zkušenostech nemám, což je samo o sobě vypovídající o poměrech v českém školství.

Vl.Václavík řekl(a)...
28. května 2016 v 13:50  

Loni v létě jsem se zastavil u kostela v Červené Třemešné nedaleko Miletína. Je to ten "Na kopečku mezi buky, kostelíček s věží nízkou...". Doma jsem si potom otevřel Kytici a s chutí se začetl. Myslím, že by to mé učitelky češtiny a literatury ocenily. Teď jsem však velice znejistěn. Jak by můj čtenářský zážitek ovlivnila skutečnost, že bych znal pojem epizeuxis a jeho význam? I když jsem maturoval v době, kdy prý bylo vzdělávání mnohem kvalitnější než dnes, tento pojem jsem neznal (ani později jsem se s ním nesetkal). "Kauza epizeuxis" by měla vyústit v debatu o smyslu vzdělávání a způsobu zkoušení, o to patrně panu Botlíkovi jde. Takže s ním souhlasím.

Vladimír Stanzel řekl(a)...
28. května 2016 v 14:29  

Vidíte, Tajný,

tady se ukazuje jeden hezký a velmi signifikantní rozdíl. ASČ začala vznikat v roce 2012, v době vrcholné mediální hysterie kolem centrálního hodnocení písemných prací z ČJaL a dehonestační kampaně vedené vůči těm, kdo se jej zúčastnili. Přesto jsme vystupovali veřejně, pod svými jmény a tento způsob hodnocení obhajovali. Anonymní "hrdinové" se přitom neštítili i takového svinstva, jako bylo vyhrožování rodinným příslušníkům Jiřího Kostečky; také na vedení mé školy dorazil denunciační kádrovácký dopis kvůli mému veřejnému maturitnímu angažmá. Vaše odůvodnění anonymity nejistotou, "že to cermat/zřizovatel/či jiní aparatčíci, mně, mým žákům a kolegům "neosladí"" jen ukazují vaše vnímání světa a případného čtenáře mohou vést k otázce - kdo projevil víc mravní odvahy - členové ASČ, jež tak rád napadáte a nazýváte je třeba úředníčky s prošoupanou zadnicí, nebo vy? Zkuste si na to odpovědět.

"Nemohu se ubránit myšlence, že pojetí výuky jazyka, které bylo, skrze SMZ, kánony a katalogy požadavků úspěšně zavedeno pro všechny středoškoláky, se skutečně spíše hodí na vysokou školu, popřípadě na gymnázia s rozšířenou výukou bohemistiky." - to je spíš laická dojmologie; navíc si zřejmě pletete výuku jazykové složky předmětu český jazyk a literatura s jeho výukou en-bloc, protože o "kánonu" lze mluvit toliko v jeho literární části. Když si projdete katalog požadavků pro češtinu (jazykovou a stylisticko-komunikační složku), zjistíte, že se tam chce jen něco málo víc, než by měli žáci znát ze základní školy (i proto maturitní test zvládali napsat mnozí deváťáci). To opravdu nelze nazývat vysokoškolským nastavením kritérií.

Děkuji panu Doležalovi za brilantní příspěvek z 27. května 2016 21:53 - doufám, že Oldřich Botlík jeho jednotlivé body přesvědčivě vyvrátí (ačkoliv prvděpodobnější je varianta, že nezareaguje, popřípadě poukáže na fakt, že jde o článek EDUinu a že s ním tedy nemá co dočinění).

Unknown řekl(a)...
28. května 2016 v 15:09  

Pane Tajný,
mně za podporu státní maturity vyhrožovali v r. 2012 neznámí lidé nočními telefonáty, z nichž jeden vzal a vyslechl i můj tehdy 13letý syn. Přesto jsem se na rozdíl od Vás nepo... A kluk to po mém vysvětlení vzal. JSTE zbabělec.
Jinak bohužel opravdu nečtete s porozuměním, takže ještě jednou a naposled: Nepřenášíme akademické bohemistické termíny do středních škol. Snažíme se jen vysvětlit, že v každém vědním oboru existují termíny, jež je třeba na středoškolské úrovni znát. Podívejte se na RVP jiných oborů, budete udiven.

Pane Wagnere, ještě jednou ad anonymita: Česká škola je dlouhodobě vysoce respektovaný web. Opravdu nedokážete zajistit, aby seriózní přispěvatelé psali pod svou pravou identitou?

Pane Václavíku, panu Botlíkovi nejde o smysl vzdělávání, protože on sám nikdy nevzdělával a ví o tom starou belu. Chápu, že o víkendu se věnuje jiným aktivitám, ale i tak se těším na jeho odpověď na můj dotaz, zda snad neútočí na Cermat proto, že je personálně a ekonomicky spjat se soukromou firmou, jež se věnuje testovacím úlohám.

Vladimír Stanzel řekl(a)...
28. května 2016 v 15:56  

Pane Václavíku,

svou vlastní zkušenost byste neměl takto zobecňovat. V příštím roce to bude 30 let, co jsem maturoval. Od té doby jsem nepotřeboval pro svůj praktický život drtivou většinu informací, které jsem na ZŠ a SŠ získal (přesto jsem rád, že mi pomáhají třeba jen žasnout nad tím, jak je svět nádherný, složitý a naše - mé - poznání nedokonalé). Naopak s mnoha pojmy, které dnes maturanti mají znát, jsem se nesetkal a nepociťuji to jako handicap. Ale to mě neopravňuje k vynášení soudů o nadbytečnosti té či oné informace, notabene z oboru, v němž nejsem profesionálem.

Stran epizeuxe má Jiří Kostečka pravdu. Navíc katalog uvádí: nalezne v textu tropy a figury (alegorie, aliterace, anafora, apostrofa, dysfemismus, elipsa, epifora, epizeuxis, eufemismus, gradace, hyperbola, inverze, metafora, metonymie, oxymóron, personifikace, přirovnání, řečnická otázka, symbol, synekdocha); - to je 20 taxativně vymezených termínů, z nichž minimálně 10 se probírá již na ZŠ (alegorie, gradace, hyperbola, metafora, metonymie, oxymóron, personifikace, přirovnání, řečnická otázka, synekdocha). Zbývá tedy naučit se 10 termínů v rozmezí 4 let, ovládout jejich aplikaci, chápat, k čemu jejich užití vede. Je to na maturanta, jehož maturita opravňuje k přihlášení se na VŠ, opravdu moc? Nemyslím si ani náhodou, obzvlášť pokud si uvědomíme, že odpadá šprtání "tefonních seznamů" autorů a děl, na nichž kdysi stála ústní část maturitní zkoušky na drtivé většině škol.
Řešením by tedy bylo buď na některých typech škol maturitu neskládat a po jejich absolventech ji nepožadovat, nebo zavést maturitu vícestupňovou, kdy teprve složení zkoušky vyššího stupně prokáže žákovu způsobilost k přihlášení se na VŠ. Možné by bylo ještě jedno řešení - strukturovat síť VŠ a dělit je na školy několika "stupňů" s tím, že by obdobně byli strukturováni i jejich absolventi. To je ale poněkud drahé a asi ne moc efektivní řešení.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
28. května 2016 v 18:02  

"Pane Sotoláři za maturantem je i 9 let základní školy. A věřte mi u mnohých to není vidět i u maturity.
A když potřetí neuspěje u maturity, pak je opravdu ten horší..."

Tak ještě jednou. Jak ten žák (na kterém není vidět ani těch 9 let základní školy) zvládl přijímací řízení? Jak studoval celé ty čtyři roky? Jak se dostal k maturitě? Úspěšně před vámi tajil, že je opravdu ten horší? A odhalila to až právě maturita?

Tajný Učitel řekl(a)...
28. května 2016 v 18:16  

Pane Kostečko, pakliže je prosazování centralizovaného státního konstruktu z pozice učitele na státní škole projevem osobní statečnosti, jste statečný. Bohužel v restrospektivě musím konstatovat, že ti kteří vyjádřili svůj nesouhlas s konceptem smz, jenž jste pomáhal prosazovat a prosadil, měli v mnohém pravdu. Mnoho mladých lidí nezaslouženě odneslo novou maturitu celoživotním traumatem.



Ygrain řekl(a)...
28. května 2016 v 18:18  

Pane Václavíku, zcela s vámi souhlasím. Nevím, jestli je má paní češtinářka ještě naživu, ale snad by ji potěšilo, kolik si ještě bratru po dvaceti letech pamatuji z jejího výkladu a hlavně z básní, které nám předčítala a ke kterým jsem se vracela čistě pro potěšení. Kupodivu, "Hrál kdosi na hoboj" se bez znalosti epizeuxd zcela obešlo.

Pane Stanzele, ve vašem podání to vyznívá, jako by student měl zvládnout k maturitě všeho všudy 20 termínů, což opravdu není zase tak mnoho - jenže on toho má zvládnout drobátko více. Některé básnické/ řečnické termíny by jistě ovládat měl, ano - ale proč proboha dvacet? A proč je znalost typologie opakování slov - protože epizeuxis, anafora a epifora nejsou nic jiného než cool názvy pro opakování podle toho, kde se to opakuje - tak strašně významná? Na rozdíl od metafory, kde ten termín nijak neobejdete a kde vám obvykle někdo musí nejdřív vysvětlit, co to je a jak to funguje, opakování slov si všimnete téměř mechanicky a jeho funkci si také snadno vyvodíte i bez teoretické znalosti.

Tajný Učitel řekl(a)...
28. května 2016 v 18:36  

Pěkně o nové maturitě píše pan Šnirch ve článku Víte, co mne na té maturitě nejvíc štve? zde:http: //blog.aktualne.cz/blogy/ondrej-steffl.php?itemid=27445

Vladimír Stanzel řekl(a)...
28. května 2016 v 19:23  

Pani Ygrain,

jak budete reagovat na námitku žáka, že v angličtině potřebuje na to, aby se domluvil, všeho všudy 3 časy - přítomný, minulý a budoucí? Proč se má učit časové souslednosti a časy jako předpřítomný, předminulý, předbudoucí - prostý a průběhový k tomu? Vy angličtináři na tom nesmyslně lpíte, přitom 90 % lidí schopných domluvit se v cizině vám potvrdí, že s těmi třemi absolutními časy bez problémů vystačí. Proč se učí v biologii taxonomie třeba hmyzu, když lze říct, že to jsou brouci, mouchy, pavouci..., nebo rostlin, kde je to ještě jednodušší? Proč ti naši předkové měli potřebu přesně pojmenovávat? Budeme je považovat za podivíny a jejich poznatky necháme zapadat prachem? Obývají snad prostory Ústavu pro českou literaturu AV ČR Marťani, kteří nevědí, co by měl průměrný středoškolák v dané oblasti vědění znát?
A promiňte, metaforu bez problému obejdete - je to přenesení pojmenování na základě vnější podobnosti. Ale co je jednodušší? Napsat metafora, nebo 6 slov popisujících tento termín? Proč vůbec vznikly termíny? Nepřipadá Vám Vaše argumentace tak trochu děravá?

Dvacet termínů může být ověřeno v rámci DT, o tom se bavíme. Kolik jich může chtít učitel na té či oné škole, je věc další. Z toho množství, které existuje, došlo k redukci na pouhých dvacet, aby žáci nejen odborných škol nebyli přetěžováni a věděli přesně, co je u DT čeká - to je přece pro ně výhodné, nebo snad ne? Ale při takovéto diskusi pomíjíme to nejdůležitější - že ta znalost není samoúčelná, k něčemu vede. Je to jako při poslechu hudby - když dokážete rozeznat, že na nějakém místě autor zajímavě moduluje, střídá tóniny, kreativně pracuje třeba s mimotonální dominantou, užívá pro něj typický sled akordů, melodicky neskutečně invenčně vede generálbas (doporučuji Laetatus sum z Monteverdiho Mariánských nešpor), skvostně instrumentuje - to vše přece Váš posluchačský zážitek znásobí (nejdřív ovšem musíte znát, co dané termíny znamenají a pak je v hudebním toku skladby rozeznat). Když víte, co je a jak funguje hlásková instrumentace, budete stále znova a znova při četbě Máje žasnout nad neuvěřitelnou melodičností Máchova verše. O to se chcete dobrovolně připravit, resp. chcete o to připravit žáky? Ve jménu čeho?

Vladimír Stanzel řekl(a)...
28. května 2016 v 19:27  

Dodatečně se omlouvám panu Doleželovi za nechtěné zprznění jeho příjmení.

Karel Lippmann řekl(a)...
28. května 2016 v 19:44  

Nelze souhlasit s tím, že ,"tyto prostředky je třeba si nejprve osvojit, vstřebat je - a to racionální školní výukou a následně racionální ANALÝZOU řady uměleckých textů; oboje ovšem s cílem, aby je čtenář při vnímání uměleckého díla dokázal procítit intuitivně a obohatil tak svou osobnost". Intuice, aniž její roli podceňuji, jednak není jen citem, jednak se při četbě vždy prolíná se strukturovaným porozuměním, každý prostředek má totiž význam a struktura významů dává smysl. Hledat tyto významy a vytvářet z nich smysluplný celek je úkolem výuky literatury, maturita to však nepožaduje.

"Naprosto PITOMÝ je argument, že znalost tohoto pojmu využijí v budoucí praxi nejvýš 2% maturantů. Jinde jsem již napsal, že kdyby se takto postupovalo v matematice, musely by z maturitního testu zmizet úlohy na logaritmy, úpravy mnohočlenů, goniometrické funkce, ba druhá či třetí odmocnina, Eukleidova věta..."
Prof. Petr Vopěnka - Úhelný kámen evropské vzdělanosti a moci: "Matematika je veletokem valícím se k nám od obzorů minulosti, syceným z nesčetných pramenů i praménků sotva znatelných, okázale se lesknoucích i skrytých v temnotách, vytrysklých na úsvitě vzdělanosti i v dobách nedávných, ba téměř současných. Zprávu, kterou nám přináší, se budeme snažit číst. Ne však tu, jež pluje po jejím povrchu a je zachycena v nepřeberném množství poznatků, jimiž jsou přecpány tisíce knih, ale tu, kterou nám přináší o lidském poznání. Vždyť v té ucelenosti jako ona by nám o něm jen málokdo mohl povědět více. Do ní se zapsaly dějiny lidského ducha – a někdy i srdce."
Ano, učit mnohočleny, goniometrické funkce atd., ale jinak, ne jako "nepřeberné množství poznatků", které se rychle zapomenou (diferencovat přitom typy škol). Totéž platí o definicích tropů figur a dalších prostředků určených pouze k případnému intuitivnímu procítění. I v literatuře je důležité číst "zprávu, kterou nám přináší", ta nás totiž obohatí a utkví nám v paměti. Protože se nás bytostně týká. Teprve potom můžeme mluvit o vzdělání.

Ygrain řekl(a)...
28. května 2016 v 20:23  

Pane Stanzele, časová souslednost, předminulý a předbudoucí čas nejsou považovány za znalost nutnou k maturitě, takže tohle srovnání je zrovna mimo. Co se týká použitelnosti ostatních časů, průběhové časy jsou potřeba, protože otázka "What do you do?" a "what are you doing?" vám poskytnou diametrálně odlišné informace, a ačkoli se Pepa z Horní Dolní možná domluví i bez nich, native speakers je tvrdošíjně a frekventovaně používají i nadále, stejně jako předpřítomný, protože u nich časy suplují to, co česky vyjadřujeme videm, lexikálně atd. Není problém to studentovi ilustrovat na téměř libovolném kousku autentického textu.
Nicméně, rozhodně už nebudu po studentech vyžadovat znalost pojmu "gerundiální vazba", ačkoli je vesele používají a ani o tom nevědí.

Krom toho, vkládáte mi do úst něco, co jsem neřekla - nechci rušit terminologii ani nijak zvlášť oklešťovat obsah učiva. Tvrdím, že při závěrečném testu by se měly testovat vědomosti a dovednosti opravdu podstatné, a epizeuxis nebo synekdocha mezi ně opravdu nepatří, to je věc bohemistiky nebo lingvistiky.

"metaforu bez problému obejdete - je to přenesení pojmenování na základě vnější podobnosti" - krásná definice, úplně slovníková. Máte pocit, že by ji laik vytvořil stejně kompaktně? Nebo že i v té slovníkové podobě je stejně úsporná jako "opakování"? Jistěže termíny mají svůj užitek, ale s mírou - speciální termíny pro opakování na konci, na začátku, po sobě... ? Vážně?

Nicka Pytlik řekl(a)...
28. května 2016 v 20:35  

"Kauza epizeuxis" by měla vyústit v debatu o smyslu vzdělávání a způsobu zkoušení

To bezesporu. Jen si s tím lámejte hlavu v jazycích, nejvýše pak v humanitách. V matematice nám k zesměšňování se stačí ta karnevalová čepice. A technické obory ponechte, prosím, stranou svých brilantních úvah. A to všichni.
Ve strojírenství, stavebnictví, elektrotechnice se lidé zabývají poměrně a zpravidla smyslupnou činností. Tak jim to neprzněte těmi svými pakoidními nesmysly. Projektanti se musejí na svoji práci soustředit, protože i drobná chybka v detailu může znamenat poměrně značný průser, kdy jde případně o život nemála lidí.
Vzdělávání není jen ta naše krásně jadrná mateřština.

Tajný Učitel řekl(a)...
28. května 2016 v 21:02  

Pane Lippmanne, neznám Vás, slyšel jsem o Vás pouze z úst Vašich studentů, ale to, co jste výše napsal (19:44) myslím rezonuje s duší každého učitele. I tajného. Děkuji.

Unknown řekl(a)...
28. května 2016 v 21:11  

Omlouvám se panu Kostečkovi a panu Doleželovi za špatné skloňování jejich jmen. Nepovažuji žádnou kompetenci, ani tu z jazyka českého, za zbytečnou.

Pro pana Sotoláře odpovědi na jeho otázky.
Tak ještě jednou. Jak ten žák (na kterém není vidět ani těch 9 let základní školy) zvládl přijímací řízení? Jak studoval celé ty čtyři roky? Jak se dostal k maturitě? Úspěšně před vámi tajil, že je opravdu ten horší? A odhalila to až právě maturita?

Žák zvládl přijímací řízení hravě. Matematika tak jako čeština vedení školy nezajímá. Žák přináší peníze. Kdyby škola měla brát z přihlášených jen ty, co umí základní školu, tak může zavřít.
Jak studoval celé čtyři roky? S mírnými problémy v matematice, jazycích, za čtyři po komisionálních zkouškách. Tak jako spousta jiných ve třídě. Často z odborných předmětů s pěknou trojkou či dvojkou.
Matematiku si zvolil, protože je jen jeden test na rozdíl od angličtiny. Doufal, že to opíše nebo uhádne. Má přece tři pokusy. Tak proč se vzrušovat.
To že je horší netajil. Tím se žáci chlubí. A ví, že když zvolí správnou taktiku, tak na ně učitel nemá. Maturita to neodhalila, ale vystavila mu konečný účet.
Pokud konečně budou povinné státní přijímasčky tak možná dostane účet dřív. Možná odhalí nedostatky výuky už na základní škole. A učitelé na střední škole nebudou muset inspektorkám zdůvodňovat, proč učí Pythágorovu větu, když to přece mají žáci znát ze ZŠ.

Anonymní řekl(a)...
28. května 2016 v 21:16  

Pane Stanzele,

nevím, zda máte děti, ale má dcera od mala milovala knihy, básně, zvláště když jsme jí je já či babička recitovaly. Teď se mne snažíte vyděsit, že jsem jí ublížila, když jsem ji neučila, že se jí to vlastně nemůže líbit, nemůže to plně chápat, protože neví, jak se který rým jmenuje, že neví, že opakování slov nemá nazývat opakováním, ale epizeuxis....Pokud budu mít jednou vnoučata, budu jim.........ale ne, stejně je termíny nebudu zatěžovat. Ať si třeba maturitu nemají. Hlavně ať jsou šťastné a vyrovnané bytosti schopny oceňovat krásu světa, přírody, hudby, poezie.

Víte, že krásné básně i hudbu dovedou skládat i lidé, kteří nemají formální vzdělání? Já prostě žasnu nad vývody, které tu s panem Kostečkou prezentujete. Pro bohemisty, hudební teoretiky je dobré, když si zavedou termíny, které jim usnadní teoretickou práci, výzkumy, ale pro maturanty, kteří nejsou bohemisty, jsou pouhou zbytečnou zátěží, balastem...

Zvláště tristní je to při srážce s realitou, kterou na školách zažívám: učitelky samy čtou škvár, nedovedou kvalitní knihy ocenit, ale před žáky si hrají na odbornice. Bohužel pouze odbornice přes termíny. Při srážce s opravdovou literaturou, poezií jsou schopné prohlásit, že je to depresivní hloupost....Tak to je výsledek požadavků na znalosti termínů, zvládnutí katalogu požadavků....

Představte si, že já miluji klasickou hudbu, nikdy jsem hudbu nestudovala, ale podle toho, co říká učitelka hudby na naší škole, rozumím já Janáčkovi lépe než ona. Ona ho totiž dost nesnáší. Možná proto, že se musela nazpaměť učit pojmy, které jí nic neříkaly. Místo aby se učila hudbu cítit, byla nucena o ní teoretizovat.

Na základě výše uvedeného tvrdím, že tato Vaše obhajoba znalosti termínů je snůška rozporuplných tvrzení: Je to jako při poslechu hudby - když dokážete rozeznat, že na nějakém místě autor zajímavě moduluje, střídá tóniny, kreativně pracuje třeba s mimotonální dominantou, užívá pro něj typický sled akordů, melodicky neskutečně invenčně vede generálbas (doporučuji Laetatus sum z Monteverdiho Mariánských nešpor), skvostně instrumentuje - to vše přece Váš posluchačský zážitek znásobí (nejdřív ovšem musíte znát, co dané termíny znamenají a pak je v hudebním toku skladby rozeznat). Když víte, co je a jak funguje hlásková instrumentace, budete stále znova a znova při četbě Máje žasnout nad neuvěřitelnou melodičností Máchova verše. O to se chcete dobrovolně připravit, resp. chcete o to připravit žáky? Ve jménu čeho?

Vladimír Stanzel řekl(a)...
28. května 2016 v 21:17  

Paní Ygrain,

já jsem přece v daném punktu psal obecně o námitce žáka - laika, odsuzujícího něco, co pořádně nezná. O maturitě tam nepadlo ani slovo. To jste nepostřehla? A smím-li se ptát, na základě čeho - vy, anglistka - čerpáte odvahu rozsuzovat, co je a co není u maturity z češtiny důležité? Doporučujeme snad my češtináři zde na ČŠ vám angličtinářům, co máte učit a co máte u maturity ověřovat? Nevšiml jsem si.
Kde konkrétně jsem Vám vložil do úst, že chcete rušit terminologii či oklešťovat obsah učiva? Nestavíte tady tak trochu straw mana?
Synekdocha, která se učí na základní škole, dle Vás pak není u maturity podstatná? Jak to víte? Znáte RVP pro češtinu na ZŠ a SŠ? Ovládáte metodiku češtiny a češtinu i učíte? Jestli ne, vaříte z vody a své laické názory stavíte nad odbornost - zkusila byste tohle u lékaře nebo automechanika?

A podotýkám - to, co jsem ve svém příspěvku označil za nejdůležitější, jste obešla velkým obloukem. Proč?

Anonymní řekl(a)...
28. května 2016 v 21:23  

promiňte, já ale na ZŠ synekdochu neučím...

V angličtině i v češtině jde o to samé: žáci nemusí vědět, jak se co jmenuje, nýbrž by měli smysluplně komunikovat, vyjadřovat podstatné, zamýšlené. K tomu jim musí učitel vytvořit podmínky. Bohužel tyto podmínky se nevytvoří tím, že oznámíme, že dnes budeme probírat čas minulý průběhový nebo třeba synekdochu.......

Oldřich Botlík řekl(a)...
28. května 2016 v 21:26  

ad Jiří Kostečka, 27. května 2016 23:03

Pane Kostečko, drzostí, a to opravdu nehoráznou, je především vaše snaha určovat, kdo se smí vyjadřovat k úlohám z českého jazyka a literatury, a kdo naopak ne.

ad 1. Umělecký text má primární funkci estetickou… Děkuji za poučení, bez něho bych byl opravdu ztracen.

ad 2. Tyto prostředky je třeba si nejprve osvojit, vstřebat je – a to racionální školní výukou a následně racionální ANALÝZOU řady uměleckých textů… Myslí si J. Kostečka. Řada špičkových učitelů si myslí pravý opak, dokonce byly doby, kdy to hromadně vyjadřovali peticemi. Mně ta názorová rozmanitost nevadí – dokonce ji vítám, i když sám pokládám vaše didaktické pojetí za předpotopní. Velmi mi však vadí, když opakovaně usilujete o to, aby státní maturita vycházela z vašeho pojetí, a rozmanitost pojetí výuky tak omezila.

ad 3. Epizeuxis je jedna z nejfrekventovanějších figur… No a co má být?

ad 4. Epizeuxis je explicitně uvedena v Katalogu požadavků… Ano, je v Katalogu uvedena a celá republika se směje tomu, jak toho Cermat v testu využil. Výjimkou je zřejmě všech 22 členů Asociace středoškolských češtinářů, G. Baugartnerová a J. Zíka. To možná vysvětluje, jak se epizeuxis do Katalogu (a především do maturitního testu) dostala.

ad 5. Procento neúspěšných řešení této úlohy přesně kopíruje poměr mezi gymnazisty a negymnazisty … Pane Kostečko, zjevně disponujete interními informacemi, které jiní nemají. Měl byste tedy vysvětlit těm, kteří vám tyto informace poskytli, že je mají poskytnout rovněž všem ostatním.

ad 6. kdyby se takto postupovalo v matematice, musely by z maturitního testu zmizet úlohy na logaritmy Ano, mají zmizet, protože výuka matematika má mít mnohem důležitější cíle než osvojení postupů, které dnes už zvládne každý chytřejší mobil. Za situace, kdy maturuje více než 70 % populačního ročníku, navíc jiná možnost neexistuje. PITOMOSTÍ je snaha vracet se ke stavu na začátku 20. století, a to jak podílem maturantů, tak rádoby vědeckým pojetím výuky.

ad 7. ABSOLUTNÍ lží je tvrzení, že kvůli této úloze nějakých 600 maturantů v DT propadlo. Pane Kostečko, zjevně tedy víte, že "nějakých 600 maturantů" neskončilo v DT s výsledkem o 1 bod pod hranicí úspěšnosti. Pak ovšem disponujete interními informacemi, které jiní nemají. Měl byste proto vysvětlit těm, kteří vám tyto informace poskytli, že je mají poskytnout rovněž všem ostatním.

Na závěr k vaší přímé otázce, která už JEDNOU padnout musela. Pane Kostečko, svou otázku mi kladete se zjevným záměrem už PONĚKOLIKÁTÉ a já jsem vám na ni vždy odpovídal negativně. Táhněte k čertu i s ní. Zjevně nedokážete pochopit, že důchodce jako já, který se posledních 25 let snažil posunout české školství kupředu, věnuje svůj čas a peníze kritice nesmyslného projektu, který už šestým ročníkem škodí českému školství víc než cokoli jiného. Tím ovšem na sebe leccos prozrazujete. Tentokrát tedy navíc zdůrazňuji, že jsem nenapsal
– žádnou sbírku úloh pro společnou část maturitní zkoušky z ČJL
– žádnou středoškolskou učebnici českého jazyka
-- ani žádnou středoškolskou čítanku.
Kdybych to byl udělal, držel bych se nyní od státní maturity na sto honů stranou, abych nemohl být nařčen ze střetu zájmů. Mohl by spočívat například v tom, že svými usilovnými snahami narazit pojetí státní maturity z češtiny na pojetí své hodlám dosáhnout zvýšení prodeje výše zmíněných artiklů.

A teď mě omluvte – musím si rozmyslet, co v úterý řeknu novinářům o výsledcích testu z ČJL.

Anonymní řekl(a)...
28. května 2016 v 21:39  

ještě jedna věc je mi záhadou: před lety se jsme se v rámci reformy učili na škole formulovat obsah učení tak, aby úlohy, způsob učení, splňovaly spíše vyšší stupně Bloomovy taxonomie. Jak je možné, že maturita, završení základního a středoškolského učení, obsahuje vlastně v naprosté většině úlohy ze základní hladiny Bloomovy taxonomie???

Vladimír Stanzel řekl(a)...
28. května 2016 v 21:47  

Paní Howe - Kalabisová,

s prominutím plácáte nesmysly. Nic, co by vás opravňovalo napsat "Teď se mne snažíte vyděsit, že jsem jí ublížila, když jsem ji neučila, že se jí to vlastně nemůže líbit, nemůže to plně chápat, protože neví, jak se který rým jmenuje, že neví, že opakování slov nemá nazývat opakováním, ale epizeuxis...." jsem nikde neuvedl, jen Vy překrucujete smysl mého příspěvku, nebo zkrátka odmítáte pochopit, co bylo napsáno doopravdy. To ale vskutku není můj problém.

Ocituji Vám jednu pasáž z jiného svého příspěvku: "Nikoho nemohu nutit dívat se na literaturu svým prizmatem a ani to nedělám, ale jsem povinován žákům tuto cestu ukázat, lhostejno, kolik z nich se po ní potom vydá. Když mi žák interpretuje text úplně jinak, než jej vidím já, nemám sebemenší důvod jej za to peskovat, naopak - pokud mi racionálně zdůvodní, proč názor zaujal. Interpretační pole je totiž velmi široké a neexistuje jeden způsob "čtení textu"." Možná Vám pomůže nahlédnout trochu dál. Doufám ale, že mi dokážete racionální analýzou rozpornost té části mého příspěvku, kterou na závěr citujete. Jsem na to opravdu zvědav. Zatím jste nebyla ani schopna postřehnout, že píšu o přidané hodnotě, kterou k ryze estetickému působení (líbí X nelíbí) přidává schopnost racionální analýzy slyšeného. Je to krásná ukázka, že předporozumění existuje - kdo to v nějaké podobě zažil, ví, o čem píšu. Kdo ne, zřejmě nepochopí.

"Tak to je výsledek požadavků na znalosti termínů, zvládnutí katalogu požadavků...." - další nesmysl, to je výsledek osobního vývoje a kritérií daných kolegyň. Kdybyste tušila něco o odborné percepci Hrabalových próz, zjistila byste, že literární kritici se již zpočátku rozdělili na dvě skupiny, z nichž jedna jeho způsob psaní kritizovala, druhá oceňovala. Tak už se zkrátka běžně děje (Šalda například psal o budoucím českém nositeli Nobelovy ceny za literaturu, že byl, je a zůstane primitivem, tím, čím byl celník Rousseau pro výtvarné umění - i tento mistr se tedy utnul), lidé mají na umění různé názory a jen jedinec ducha mdlého může vyvozovat, že jedny z nich jsou správné a druhé ne. To, že něčí názory konvenují či nekonvenují Vašim, tedy neříká o jejich nositeli vůbec nic.

Anonymní řekl(a)...
28. května 2016 v 21:53  

mne zajímá pouze to, co se vyžaduje a učí ve školách a z čeho jsou žáci zkoušení u maturity - Vaše obhajoby mne, s prominutí, nezajímají a zajímat nebudou

zajímá mne, zda žáci jsou vedeni k četbě, k objevování radosti ze čtení, radosti z objevování světa, různorodých názorů, ať už skrze čtení či jinak....drcením termínů, teoretizováním, nikomu lásky nedopřejete.

Pokud Vy a spol. toto nepochopíte, nemůže zde nastat smysluplná diskuze o obsahu vzdělání, maturity!

Anonymní řekl(a)...
28. května 2016 v 22:03  

a není to POUZE 20 pojmů, které se má ten hloupý líný maturant naučit!

jednak - aby se tyto pojmy "naučil" musí s láskou a zaujetím pročíst, prožít, intepretovat mnoho a mnoho textů

dále - je vyžadováno mnoho jednotlivostí o autorech a dílech (obsahy děl, životopisty)

dále - musí si připomenout celou skladbu a mluvnici ze základní školy (z vlastní zkušenosti, i ze zkušenosti ze širokého okolí, vím, že na SŠ se probírá hlavně literatura - obsahy děl

má dcera například za tři roky SŠ o žádných figurách ani termínech od pana učitele neslyšela. On vykládá pouze literární historii a obsahy děl. Totéž také zkouší - nazpaměť doslova převyprávět

podle mých informací nematurují žáci pouze z českého jazyka, nýbrž z dalších třech předmětů

podle mých informací nemáme v Čechách (jako je tomu například ve VB či USA) v posledním ročníku zvýhodněnou hodinovou dotaci maturitních předmětů a omezené na minimum ostatní předměty, nýbrž se ve všech předmětech až do maturity trvá na zvládnutí v podstatě maturitní úrovně celého učiva

je česká ekonomika, politika, kultura na o tolik vyšší úrovni než v jiných zemích, kde na maturanty nejsou kladeny tak vysoké nároky, že by tyto nároky byly touto vysokou úrovní ospravedlněny???

Anonymní řekl(a)...
28. května 2016 v 22:07  

doplňuji: tak vysoké nároky na znalosti faktů (nižších stupňů Bloomovy taxonomie)

v zahraničí jsou naopak správně vyšší nároky kladeny na myšlení ve vyšších oblastech Bloomovy taxonomie

u nás mám podezření, že zavalování pojmy, trvání na papouškování, jde o záměrné odvádění pozornosti od učení se těch opravdu podstatných dovedností, kompetencí

kdo na tom má zájem? Ti, kteří potřebují pouze poslušné hloupé obyvatelstvo....proč jim k tomu mají pomáhat učitelé, to je mi záhadou

Vl.Václavík řekl(a)...
28. května 2016 v 22:40  

Pane Stanzele (15:56),
posoudit potřebnost či nepotřebnost informace - to je na několik stran textu. Učit se nepotřebné informace není moc efektivní činnost. Ve škole však jde ještě o jeden problém. Za neznalosti i nepotřebných informací se často trestá (pokud za nepotřebnou informaci považujeme epizeuxis, objevil se trest i v maturitní zkoušce). Škola tak vytváří nepříznivé prostředí pro učení žáků. Výsledky kritizujeme, příčiny nevidíme.
Je až moc profesorů Hrbolků i na významných místech. Názor, že "i zaměstnanec šroubárny si může přečíst Vergilia v originále" (Marečku, podejte mi pero!) úrovni vzdělanosti moc nepomůže.

Ygrain řekl(a)...
28. května 2016 v 23:10  

Pane Stanzele, měla jsem dodat, že časová souslednost atd. není k maturitě vyžadována, a (alespoň na naší škole, protože za tři hodiny týdně prostě zázraky neuděláte) tedy se ani nevyučuje, takže na tohle se mě žák laik ptát nebude, a vysvětlení, proč nevystačí se třemi časy, jsem vám předvedla.

A ano, já anglistka a rusistka, se slušným češtinářským základem, protože kdysi jsem o studiu češtiny vážně uvažovala, si dovoluji vyjádřit se k oblasti, o které něco vím - domníváte se snad, že básnické prostředky jsou v angličtině nebo ruštině nějak diametrálně odlišné? Že se po nás nechtělo, abychom vyhledávali a interpretovali kde co?

Do testů z angličtiny nám tu nekecáte pouze proto, že nejsou kontroverzní, a kontroverzní nejsou proto, že naštěstí někdo včas pochopil, že ty první modely (které se mimochodem dost podobaly testům z češtiny - vyberte vhodný titul pro báseň atd) nejsou zdaleka tak vhodné jako standardizované testy mezinárodní.

Druhá část vašeho předchozího příspěvku se mi předtím nějak záhadně nezobrazila, takže jsem na ni nereagovala. V zásadě ale nemám co jiného říci, než už jsem řekla - že podrobná termitologie do globálního testu nepatří.

Anonymní řekl(a)...
28. května 2016 v 23:37  

"Nikoho nemohu nutit dívat se na literaturu svým prizmatem a ani to nedělám, ale jsem povinován žákům tuto cestu ukázat, lhostejno, kolik z nich se po ní potom vydá."

Další perla - tak učitel svým působením a exhbicicí pojmosloví zavede skupinu lidí do uličky, která je pro většinu z nich slepá, a pak jim řekne, že je mu zcela lhostejné, zda si najdou nějak cestu ven!

Jakým právem Vy obíráte mladé lidi o možnost prožitku, rozvoje myšlení, postojů, ve jménu obvinění z nevzdělanosti, pokud se nezvládnou nabiflovat nějaký katalog???

Anonymní řekl(a)...
28. května 2016 v 23:44  

k přidané hodnotě - jste schopen Vy vysvětlit, jak někdo lépe ocení účinku opakování v básni, když bude vědět, že se tomu opakování říká odborně epizeuxis?

jako kdyby mne kadeřnice špatně ostříhala, ale řekla mi, že tento nový účes se jmenuje číro. To by mi fakt zlepšilo náladu. Není nad přidanou hodnotu :) Ale já bych se jí neodvážila do toho mluvit, vždyť je to přeci odborník, takže může vše....nebo ne?

Anonymní řekl(a)...
28. května 2016 v 23:50  

nebo automechanik vymění špatnou součástku, ale poučí mne o jejím odborném názvu atd atd

nikdo zde vaše věty nepřekrucuje, pane Stanzele a spol, pouze poukazuje na možné důsledky vašich podivných nápadů, jejichž dalekosáhlé neblahé působení si nejste, bohužel, zatím schopni přiznat...

Vladimír Stanzel řekl(a)...
29. května 2016 v 7:23  

Paní Kalabisová - Howe,

nahraďte své emocionálně zvichřené rozhořčení racionální argumentací, pokud Vám tento modus nečiní nepřekonatelné potíže. Zatím předvádíte povýtce demagogické orgie, ovšem ve své podstatě hodně jednoduché. Nemám sílu a hlavně čas na to, abych Vám vyvracel Vaše bludy a manipulace, tak jen jeden příklad za všechny - nemusíte poučovat mě, češtináře učícího na SŠ, že žáci musejí k maturitě ovládat více termínů než oněch dvacet. Psal jsem o jediné položce maturitního katalogu - o tropech a figurách. Vy do toho začnete tahat i jazyk a další předměty. Jinak je samozřejmě skvělé diskutovat s učitelkou angličtiny ze ZŠ o problémech výuky středoškolské češtiny a literatury, notabene když tato pravděpodobně netuší, že skladba je součástí mluvnice (spolu s tvaroslovím) a napíše "musí si připomenout celou skladbu a mluvnici ze základní školy". To je pak vskutku fundovaná disputace jedna báseň. Mimochodem - zapomněla jste provést analýzu mé "snůšky rozporuplných tvrzení" - na tu se opravdu těším, zatím ovšem marně.

Ygrain,

na Vaši otázku "domníváte se snad, že básnické prostředky jsou v angličtině nebo ruštině nějak diametrálně odlišné?" odpovídámm - nedomnívám, neodlišují se. Ale tady jsme na poli jiném, metodickém. A mezi metodikou ČJaL a CJ asi budou rozdíly, že? A ne zrovna malé. Co Vás tedy opravňuje kromě sebevědomí k víře, že jste schopna relevantně na dané téma diskutovat? Já jsem kdysi uvažoval o studiu chemie, dokonce mám maturitu z technické chemie, ale do diskusí s chemiky se přesto nepouštím.
Do testů z angličtiny nám tu nekecáte pouze proto, že nejsou kontroverzní," - to se Vám opravdu, ale opravdu nepovedlo. Nevím, jestli jste ji napsala pod vlivem svého přístupu k diskusím, ale má odpověď je jednoduchá - protože tomu nerozumím. A když nejsem fundován a něčemu nerozumím, mlčím, nechávám to na odbornících, maximálně se zeptám na to, co je mi nejasné. Jak kdysi pronesl Bertrand Russel: „Problém současného světa je, že hlupáci jsou si skálopevně jistí, ale lidé inteligentní jsou plní pochybností.” Nějak se mi příčí patřit do první skupiny.

Ygrain řekl(a)...
29. května 2016 v 8:07  

"mezi metodikou ČJaL a CJ asi budou rozdíly, že?"
Kterou metodiku máte na mysli - středoškolské výuky, nebo výuky poezie? Pět let jsme rozebírali nejrůznější umělecké texty, dokonce je i překládali - to je docela dost prostoru na vysledování, jakými cestami nás k rozboru i k porozumění vedli.

Dále prosím laskavě srovnejte:
"Doporučujeme snad my češtináři zde na ČŠ vám angličtinářům, co máte učit a co máte u maturity ověřovat?"
"Do testů z angličtiny nám tu nekecáte "
"protože tomu nerozumím . A když nejsem fundován a něčemu nerozumím, mlčím, nechávám to na odbornících, maximálně se zeptám na to, co je mi nejasné."

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
29. května 2016 v 8:18  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Zdeněk Sotolář řekl(a)...
29. května 2016 v 8:20  

Paní Kalabisová, mám vážné pochybnosti o maturitě jako takové, mám námitky tudíž i proti maturitě státní, občas se v diskusi naštvu, nadsázka ani ironie mi není cizí, ale napsat na adresu p. Stanzela obvinění

"Jakým právem Vy obíráte mladé lidi o možnost prožitku, rozvoje myšlení, postojů, ve jménu obvinění z nevzdělanosti, pokud se nezvládnou nabiflovat nějaký katalog???"

je totální pitomost z ničeho nevyplývající, snad jen z Vašeho hlubokého nepochopení či opravdu jen z Vaší zlé vůle. Pan kolega Stanzel mě jistě nepotřebuje jako advokáta, ale zdá se, že Vy potřebujete upozornění na nesmysl, který jste napsala.

Pavel Doležel řekl(a)...
29. května 2016 v 10:37  

"Přesto jsem se na rozdíl od Vás nepo... A kluk to po mém vysvětlení vzal. JSTE zbabělec.

Souhlas. Na druhou stranu se nemusíme tolik bát o vzdělanost našeho národa, když za její zprznění "bojují" takoví hrdinové.

"Jinak bohužel opravdu nečtete s porozuměním, takže ještě jednou a naposled: Nepřenášíme akademické bohemistické termíny do středních škol. Snažíme se jen vysvětlit, že v každém vědním oboru existují termíny, jež je třeba na středoškolské úrovni znát. Podívejte se na RVP jiných oborů, budete udiven."

Za matematiku mohu říci totéž. Pokud se na střední škole studenti nedostanou ani k branám infinitezimálního počtu, pak se VŠ studium matematiky, fyziky, techniky, chemie a informatiky ve standardní době nedá stihnout. Nevadí mi, že tajný hrdina neovládá matematiku na takové úrovni, aby pochopil, že to, co se učí na střední škole je jen nezbytný úvod do jakéhokoliv oboru matematiky. Že nezná obory, které lze v rámci matematiky studovat a ani netuší jejich obsah. Co ale nechápu, je ta drzost a bohorovnost, určovat, co je důležité, potřebné, užitečné, použitelné v praxi, účelné, či samoúčelné. Takovéto soudy si může dovolit vynášet člověk, který daný obor alespoň v jeho základech ovládá a má o něm přehled.

Nikdy by mě nenapadlo přenášet na střední školy třeba holomorfní funkce, reziduovou větu, Laplaceovy transformace, nebo soustavy diferenciálních rovnic, podobně jako třeba teorii grup, diferenciální geometrii, Itóův či Lebesgueův integrál. A to jsem zažil výuku na střední škole v USA, kde jsme probírali Eulerovy vzorce a pokročilejší partie komplexní analýzy. To si nemyslím, že má smysl, ale ty základy, které se dnes u nás na SŠ učí jsou pro celou budoucí dráhu všech budoucích inženýrů, matematiků, fyziků, informatiků, chemiků a možná i dalších přírodovědců, naprosto nezbytné. A toto jsou obory, které nás budou v budoucnosti činit konkurenceschopnými, nebo nás naopak položí - pokud je zničíme.

Pavel Doležel řekl(a)...
29. května 2016 v 11:04  

"Tak ještě jednou. Jak ten žák (na kterém není vidět ani těch 9 let základní školy) zvládl přijímací řízení? Jak studoval celé ty čtyři roky? Jak se dostal k maturitě? Úspěšně před vámi tajil, že je opravdu ten horší? A odhalila to až právě maturita?"

Dobrá otázka. Jak je možné, že učitelé/ředitelé pustili k maturitě tolik maturantů, kteří pak nezvládli ani celkem jednoduché didaktické testy? Tipuji, že to není tím, že by žák před svým učitelem tajil svoji neschopnost a hloupost, ale tím, že učitelé a zejména ředitelé jsou motivováni nikoliv k efektivitě, ale k množství. Za kus stejné peníze - lhostejno, zda jde o kus povedený, či nepovedený.

Jde o střet zájmů a nefunkční systém. Ano, korigovat ho až na konci maturitní zkouškou není úplně efektivní, nicméně máme-li skutečně každému dát šanci, aby mohl studovat střední školu na košt, tak je to jediné mně známé řešení, jak zabránit tomu, aby student studoval VŠ na košt, nebo pak vykonával povolání na košt. Jako že dáme každému šanci okoštovat implantaci endoprotézy a když se nepovede, tak necháme okoštovat něco dalšího - třeba operaci adenomu hypofýzy, nebo konstrukci mostní konstrukce.

Ygrain řekl(a)...
29. května 2016 v 11:13  

"učitelé a zejména ředitelé jsou motivováni nikoliv k efektivitě, ale k množství. Za kus stejné peníze - lhostejno, zda jde o kus povedený, či nepovedený."

Nevím, jak kde, ale u nás to lhostejno není, vysoká neúspěšnost by poškozovala jméno školy a opravdu je snaha nechat k maturitě dojít jen ty, kdo jsou schopni.

Pavel Doležel řekl(a)...
29. května 2016 v 11:25  

"Pane Kostečko, pakliže je prosazování centralizovaného státního konstruktu z pozice učitele na státní škole projevem osobní statečnosti, jste statečný. Bohužel v restrospektivě musím konstatovat, že ti kteří vyjádřili svůj nesouhlas s konceptem smz, jenž jste pomáhal prosazovat a prosadil, měli v mnohém pravdu. Mnoho mladých lidí nezaslouženě odneslo novou maturitu celoživotním traumatem."

Celoživotním traumatem trpíte především vy sám. A tak se na svět díváte skrze toto trauma.

Ještě jednou opakuji - cílem jakékoliv certifikační zkoušky není zamezit někomu dosáhnout životních cílů. Tomu se zamezit nedá a ani to nemá žádný smysl. Smyslem je ochrana společnosti před dopadem negativních následků výkonu povolání lidmi, kteří k němu nemají předepsané znalosti a schopnosti. Nikdo netvrdí, že Pepíček Vonásků nesmí vykonávat cévního chirurga. Opakuji pro natvrdlé: NIKDO! Co ale společnost právem požaduje, je to, aby cévní chirurg rozeznal srdce od mikrovlnky a cévu od optického kabelu.

Na miskách vah tedy stojí individuální prospěch na straně jedné a ochrana společnosti na straně druhé. Ten systém kvality a certifikace byl u nás dlouho budován, už od dob Rakouska-Uherska, přes první republiku až po období socialismu. U nás se nestává, že by někde spadla desetipatrová budova zabila stovky lidí. Máme přísné, dlouho vytvářené a vyzkoušené normy. Po sametové revoluci ovšem vzniklo jakési období uvolňování všeho - mravů, norem, ekonomiky, vztahů, etických principů,... Uvolňování norem je pak jedním z důsledků tohoto procesu. Není povinné očkování, není povinné navštěvovat základní školu a vytvářejí se tlaky na to, aby nebyla povinná ani jednotná certifikace vzdělání. Každý chce maximum mít, ale minimu dát a obětovat. Že bez práce nejsou koláče je ale tisíce let známá poučka, která se za tisíce let nezměnila. každý, kdo tvrdí, že ji lze obejít, je šejdíř a lhář - šmejd. A nepomohou ani zázračné pilulky, ani zázračné metody založené na nejnovějších vědeckých objevech neurověd. To je jen tlachání nejrůznějších podnikavců, kteří se na hlouposti lidí snaží pouze vydělávat.

Pavel Doležel řekl(a)...
29. května 2016 v 11:26  

"Nevím, jak kde, ale u nás to lhostejno není, vysoká neúspěšnost by poškozovala jméno školy a opravdu je snaha nechat k maturitě dojít jen ty, kdo jsou schopni."

A v kterém ročníku ráčíte ty nebožáky z procesu dalšího vzdělávání vyselektovat?

Pavel Doležel řekl(a)...
29. května 2016 v 11:42  

"Ano, učit mnohočleny, goniometrické funkce atd., ale jinak, ne jako "nepřeberné množství poznatků", které se rychle zapomenou (diferencovat přitom typy škol)."

Jak jinak? Matematika je krásná, ale svou krásu projeví jen tomu, kdo jí chce poznat. To ale něco stojí. Někdo se ovšem domnívá, že to, že někdo znalý napíše, že matematika je krásná, znamená ve skutečnosti, že existuje nějaká pohádková, překrásná, přímá a nekamenitá cesta k matematickému poznání, kterou mu jen zlí a zákeřní učitelé tají, ten žije v omylu. Takový člověk nechápe pojem "krásy". Ta krása a nádhera je právě v tom, že ta cesta je pevná a velmi náročná. Nejsou v ní zkratky a nelze jí obalamutit, uprosit, ukecat ani ulichotit. Nabízí se každému, ale ne každý má schopnosti na ní dojít daleko.

Pavel Doležel řekl(a)...
29. května 2016 v 11:46  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Pavel Doležel řekl(a)...
29. května 2016 v 11:48  

"I v literatuře je důležité číst "zprávu, kterou nám přináší", ta nás totiž obohatí a utkví nám v paměti. Protože se nás bytostně týká. Teprve potom můžeme mluvit o vzdělání."

Pane Lippmanne, vašemu pojetí vzdělání nerozumím. Číst zprávu může každý, kdo umí číst. Pochopit sdělení je náročnější a velmi závisí na předchozích zkušenostech a kognitivních schopnostech čtenáře. Mohl byste, prosím, na nějaké ukázce předvést, jakou "zprávu, kterou nám přináší" máte na mysli a jak vypadá ono obohacení? Jakou obohacující informaci máte na mysli? Je to o prožívání, nebo o vědění?

Pavel Doležel řekl(a)...
29. května 2016 v 11:57  

"V angličtině i v češtině jde o to samé: žáci nemusí vědět, jak se co jmenuje, nýbrž by měli smysluplně komunikovat, vyjadřovat podstatné, zamýšlené."

Howe, jak lze smysluplně komunikovat, když nevím, jak se co jmenuje?

Kupříkladu nebudu znát pojem determinant. Jak se o něm pak mám s kolegy bavit? Jako "henten onen nad čtvrcovou maticí"? A když nebudu znát pojem řtvercová matice, tak to bude už jen "henten onen nad onakou hentou onou"? Tak to se opravdu domluvíme. Plácáte nesmysly.

Pavel Doležel řekl(a)...
29. května 2016 v 12:04  

"Ano, je v Katalogu uvedena a celá republika se směje tomu, jak toho Cermat v testu využil. Výjimkou je zřejmě všech 22 členů Asociace středoškolských češtinářů, G. Baugartnerová a J. Zíka."

Tohle mi ani zdaleka nepřipadá tak vtipné, jako představa, jak děda Botlíků po nocích obkresluje prádelní hrnec, který u Zlatušků nemají, aby mohl sestrojit nesestrojitelnou klaunskou čepičku. A velmi vtipný mi příjde i tzv. "Zlatuškův důkaz" nesestrojitelnosti klaunské čepičky. Úplně vidím, jak děda Botlík klečí za svitu luny na kolenou a s vyplazeným jazykem si strouhá tužku tvrdosti č. 2. s vidinou, že zesměšní nenáviděný Cermat. Přijměte moji omluvu za to, že mi připadá, že jste spíše zesměšnil sám sebe.

Vlastě epizeuxis mi celkem nepřipadá vtipná vůbec a tak se omlouvám, že se, na rozdíl od celé republiky, nesměji.

Pavel Doležel řekl(a)...
29. května 2016 v 12:11  

"ABSOLUTNÍ lží je tvrzení, že kvůli této úloze nějakých 600 maturantů v DT propadlo. Pane Kostečko, zjevně tedy víte, že "nějakých 600 maturantů" neskončilo v DT s výsledkem o 1 bod pod hranicí úspěšnosti. Pak ovšem disponujete interními informacemi, které jiní nemají. Měl byste proto vysvětlit těm, kteří vám tyto informace poskytli, že je mají poskytnout rovněž všem ostatním."

Ale Botlíčku, nezlob. Vždyť i průměrně inteligentní duševně zdravý člověk chápe pojem kauzality. Pokud maturantovi chybí jeden jediný bod k vykonání SMZ, lze stejně oprávněně říci, že mu chybí kvůli neznalosti epizeuxe, jako že mu chybí kvůli neschopnosti správně zodpovědět jakoukoliv jinou úlohu, kterou správně nezodpověděl - a že jich muselo být, když mu chyběl jeden bod, že? K propadnutí v DT SMZ z ČJaL tedy nestačí pouhá neznalost epizeuxe, ale je třeba neznalostí mnohem fundamentálnějších. Tak nedělejte blbého.

Pavel Doležel řekl(a)...
29. května 2016 v 12:14  

"Zjevně nedokážete pochopit, že důchodce jako já, který se posledních 25 let snažil posunout české školství kupředu, věnuje svůj čas a peníze kritice nesmyslného projektu, který už šestým ročníkem škodí českému školství víc než cokoli jiného."

No ale, že jste ho teda posunul, co? Ať žijí vaše továrny na falešné šeky!

Pavel Doležel řekl(a)...
29. května 2016 v 12:16  

"Jak je možné, že maturita, završení základního a středoškolského učení, obsahuje vlastně v naprosté většině úlohy ze základní hladiny Bloomovy taxonomie???"

A jak je možné, že ani základní úroveň Bloomovy taxonomie, podle vás velká část maturantů - tj. prakticky dospělých lidí, nezvládá?

Pavel Doležel řekl(a)...
29. května 2016 v 12:20  

"zajímá mne, zda žáci jsou vedeni k četbě, k objevování radosti ze čtení, radosti z objevování světa, různorodých názorů, ať už skrze čtení či jinak....drcením termínů, teoretizováním, nikomu lásky nedopřejete."

Láska není předmětem SMZ.

Pavel Doležel řekl(a)...
29. května 2016 v 12:23  

Paní Ygrain,
tou termitologií jste mne opravdu pobavila.

Pavel Doležel řekl(a)...
29. května 2016 v 12:27  

"Jakým právem Vy obíráte mladé lidi o možnost prožitku, rozvoje myšlení, postojů, ve jménu obvinění z nevzdělanosti, pokud se nezvládnou nabiflovat nějaký katalog???"

Howe, nechápu přesně, kterak je mladý člověk obrán o možnost prožitku a rozvoje myšlení tím, že po něm někdo chce znalost dvaceti figur. Jako, že se musí věnovat něčemu jinému a pak se mu nedostává duševních sil? Tak to je chudáček musí mít ale hodně omezené. Nebožátko oloupené.

Pavel Doležel řekl(a)...
29. května 2016 v 12:37  

"jako kdyby mne kadeřnice špatně ostříhala, ale řekla mi, že tento nový účes se jmenuje číro."

Vzdělání není množinou toho, co se vám líbí a nevzdělání množinou toho, co se vám nelíbí. K čemu přesně potřebuje kadeřice maturitu?

Pavel Doležel řekl(a)...
29. května 2016 v 12:48  

Obsahem středoškolského učiva, dle mého názoru, nemá být utváření si správných názorů na společenská témata. Mnozí se zde snaží o zničení základů vzdělanosti tím, že trivilaity, hospodské tlachání a pavlačové drby se snaží převléci do hábitu středoškolského učiva.

Obsahem SŠ učiva by mělo být osvojení si nástrojů k hledání, nikoliv vytvoření si jediného správného názoru na to, co je literární brak a co veliká myšlenka. Když si někdo nedokáže osvojit ani ty nástroje, těžko po něm můžeme chtít víc.

Anonymní řekl(a)...
29. května 2016 v 13:04  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Anonymní řekl(a)...
29. května 2016 v 13:16  

české kontrolory "vzdělanosti" zastupují pseudo-odborníci, kteří si pletou pojmy s dojmy a SROVNÁVAJÍ NESROVNATELNÉ!

někteří z nich jsou arogantní dokonalost neomylnost sama, ovšem tvary zájmen si, zřejmě v emotivním záchvatu, také pletou, že?

28.května, 11:42: "Jak jinak? Matematika je krásná, ale svou krásu projeví jen tomu, kdo JÍ chce poznat."

jsme lidé, asi všichni souhlasíme, že chybu z nepozornosti, zvláště pod časovým tlakem, odpustíme. Ovšem nedostatek elementárních zásad slušného chování by tolerován být neměl. Zvláště ne u učitelů.

nihil est in sensu quod non fuerit in intellectu

škoda dalších slov

Ygrain řekl(a)...
29. května 2016 v 13:29  

"A v kterém ročníku ráčíte ty nebožáky z procesu dalšího vzdělávání vyselektovat?"
Ideálně po prvním, aby oni neztráceli čas na nevhodně zvolené škole a my s nimi nervy.

"jak lze smysluplně komunikovat, když nevím, jak se co jmenuje?"
Poznáte, jestli jste vytvořil souvětí souřadné nebo podřadné, a ovlivňuje tato vaše znalost vaši schopnost takové souvětí vytvořit?
Mimochodem, zrovna s epizeuxí je to podobné - opravdu nepotřebujete tento termín znát, abyste si vyvodil, že pro zdůraznění máte něco zopakovat.
Vzhledem k tomu, že v matematických termitech se nevyznám, dovolím si vás zeptat: existuje nějaký jev, který má stále stejnou funkci, ale pokaždé jiný název podle toho, jestli se nachází na začátku nebo na konci výrazu?

Pavel Doležel řekl(a)...
29. května 2016 v 14:22  

"existuje nějaký jev, který má stále stejnou funkci, ale pokaždé jiný název podle toho, jestli se nachází na začátku nebo na konci výrazu?"

V matematice je to mnohem exaktnější. Musíte říci, co to je jev, co to je začátek, co to je konec, co to je funkce a co to je výraz.

"Poznáte, jestli jste vytvořil souvětí souřadné nebo podřadné, a ovlivňuje tato vaše znalost vaši schopnost takové souvětí vytvořit?"

To neovlivňuje, ale mluvit a psát jsem uměl již při vstupu na SŠ. Na střední škole potom očekávám, že se mé znalosti jazyka prohloubí jak po stránce formální, tak obsahové.

Odmítám zásadně výuku jakýchsi témat a takové to rozebírání děl za účelem promítnutí poučení do vlastního života, případně nastavení zrcadla. Proč? Protože jsem jí zažil a viděl jsem, kam to vede. Kde? V USA na střední škole. Dopady dva - děti mnohem sebevědomější a mnohem nevzdělanější. Neschopné řešit problémy, chápat podstatu. Jediné, co uměly lépe, bylo vyjadřovat názory, prezentovat je a oponovat námitkám. Ty názory ale nebyly hluboké, pramenící z pochopení, neboť znalosti byly extrémně kusé, omezené a mělké. V matematice výběr pouček, ale absolutní nepochopení toho, že vše z něčeho plyne a je třeba dokazovat. Neschopnost smyslupně poučky aplikovat.

Anonymní řekl(a)...
29. května 2016 v 14:24  

"Protože jsem jí zažil."

zažil jsem tu výuku, tudíž JI!

prosím o kontrolu elementární znalosti tvarů zájmen!

Pavel Doležel řekl(a)...
29. května 2016 v 14:41  

"jsme lidé, asi všichni souhlasíme, že chybu z nepozornosti, zvláště pod časovým tlakem, odpustíme. Ovšem nedostatek elementárních zásad slušného chování by tolerován být neměl. Zvláště ne u učitelů."

Nejsem učitel. Nebudu slušný, pokud proti mě stojí někdo, kdo se neštítí používat manipulaci ve svůj prospěch a kdo se neštítí vyhrožovat. Z projevů páně Botlíka na mě vždy zavane duch metod STB.

Pavel Doležel řekl(a)...
29. května 2016 v 14:44  

Paní Howe, děkuji za opravy. Těch chyb ve svých textech vidím bohužel více. V těch vašich jsou ovšem také.

Pavel Doležel řekl(a)...
29. května 2016 v 16:51  

Teď jsem dočetl rozhovor s Jiřím Kostečkou na iDnesu. Radost číst. A i ty nejvíce oceňované komentáře. Je vidět, že ani velmi vzdáleně není pravda to, co se snaží naznačit Botlík - tedy, že se celá repubilka směje epizeuxi. Spíše to vypadá, že prostě v každé populaci se najde nějaký ten manipulativní Botlík se spasitelským bludem a bludem o vlastní výjimečnosti, který okopává za každou cenu kotníky každému, kdo by mohl mít větší vliv, nebo byl schopnější, než on.

Pane Kostečko, děkuji Vám za sebe i své děti. A to i kdyby měly být těmi, kteří na tu maturitu nedosáhnou. Vaše práce má smysl a je spousta lidí, kteří jsou Vám vděční.

Unknown řekl(a)...
29. května 2016 v 17:09  

"Matematika je krásná, ale svou krásu projeví jen tomu, kdo jí chce poznat. To ale něco stojí".
Pane Doležele, děkuji za tato slova. Když jsem se v r. 1975 hlásil na FFUK, musel jsem - nemaje protekci ani členství v KSČ - přijít k přijímačkám s vyznamenáním. A protože jakýsi úřednický idiot mě na gymplu podle jakýchsi tabulek zařadil o čtyři roky dříve do přírodovědné větve gymnázia ("když už máte dědečka Rakušana a umíte německy, proč byste se učil další jazyk?"), musel jsem z matematiky maturovat povinně. A nejhůř za dvě. Dřel jsem tehdy jako mezek a výsledkem byla tvrdě zasloužená dvojka (bohužel druhá vylosovaná otázka byla ze stereometrie, kterou úplně nevidím). Ale taky doživotní respekt ke kráse matematiky. A k přesnému vymezování pojmů. To je to, co třeba pan Lippmann nikdy nepochopí.

Unknown řekl(a)...
29. května 2016 v 17:12  

Šmarjá, pane Doležele, tyhle poslední naše komentáře se fakt minuly. Oni mi v idnes říkali, že to vyjde někdy o víkendu, ale kdy...
Jdu si to přečíst.

Karel Lippmann řekl(a)...
29. května 2016 v 18:05  

Pane Kostečko, z matematiky jsem rovněž maturoval (také na dvojku) a pojmy rozlišuji, např. odbornost a vzdělání, interpretaci a analýzu atd., učím totiž rovněž logiku. A patrně jste četl "velmi pozorně a nepředpojatě" to, co jsem o matematice napsal, resp. co o ní napsal vynikající odborník prof. Vopěnka. S tím, že představitelé ASČ mají ve zvyku neustále překrucovat to, co říkají jejich názoroví oponenti, že jim neustále cosi podsouvají a používají přitom i dost silných výrazů, s tím se nedá nic dělat a bylo by nejlepší to ignorovat. Bohužel jste však reálně velmi "odvážně" užiteční pro grafy a tabulky milující ministerské byrokraty (a jimi stvořený Cermat), kteří pak mohou tvrdit, že všechna plošně ordinovaná opatření byla konzultována s odbornou veřejností. A tak např. představitel organizace, která má údajně jen něco přes dvacet členů (pokud mám špatnou informaci, omlouvám se a opravte mne) stojí na tiskové konferenci po boku ředitele Cermatu a ministryně školství. Do debaty se zapojuji jen proto, že to za těchto okolností pokládám za povinnost.

Pane Doležele, zajisté prvotně o vědění, o "intuitivním procítění" hovořil pan Kostečka. Literatura toho totiž o světě ví neuvěřitelně mnoho. I o matematice, byť nepřímo. Možná byste se divil, jak ji ovlivnil např. Decsartes. Jenže s tím současná maturita vůbec nepočítá.

Ondřej Šteffl řekl(a)...
29. května 2016 v 18:11  

Co tak lidé píší na Facebooku:

Makro Hauliš Ja mimochodem taky netusil, co je to take epizeuxis. Tipoval jsem akorat, ze neco jako zeugma.
1 hod

Lukáš Dušek celý život poezii píši, občas dokonce i překládám, a nevím, co je epizeuxis. nesmyslný bláb- ech, teorie páně kostečkova právě vybuchla jak černobyl.
1 · 1 hod

Lidmila Kábrtová To jsme na tom stejně, viz Makro Hauliš. Moje češinářka mě naučila milovat češtinu a literaturu. Považovala to za důležitější.
1 · 1 hod

Anna Formánková Tak určitě, epizeuxis ftw
https://49.media.tumblr.com/.../tumblr...

Ladislav Loukota Učit k lásce literatury drcením sofistikovaných slov je jako učit k lásce přírody kydáním chlívku.
3 · 1 hod

Lenka Liebichová Hurá, epizeuxis! Ty jo, dvě zkoušky z teorie literatury za mnou a furt nedám dohromady definici.
1 · 1 hod

Vendula Šafránková Jak praví Jaroslav Hašek: Skleničko skleněná, který sklenář tebe sklenil...!
2 · 1 hod

Miroslav Libicher Zrovna epizeuxis je krásným příkladem pojmu, který je k porozumění / analýze poezie dokonale zbytečný Emotikona frown
3 · 1 hod

Jan Jr Vaněk V sobotních LN měl hezký článek Botlík; ta slavná ASČ prý má 22 členů.
2 · 1 hod

Petra Neomillnerová A co já, furt to používám a teoretického begraundu nemám. Emotikona smile
1 · 59 min

Martin Gust Básník touží státi se trpaslíkem. Tenhle způsob výuky jazyka jest na hovno, na hovno, na hovno. A pro kostečkované češtináře je připravený zvláštní kruh pekla, kde budou navěky rozebírat umělecké prostředky, zatímco jim Satan bude zvolna pražit koule na mírném ohni.
6 · 50 min

Magda Řeřichová Zrušme dětskou literaturu. Děti ji přece nikdy nemohou umělecky prožít.
33 min

Radka Potměšilová A co teprve my, co jsme si epizeuxis na střední knihovnické škole neosvojili, máme vůbec právo číst uměleckou literaturu?!
1 · 32 min

Petra Neomillnerová Odpovím ti jasně. Ne Emotikona grin
1 · 29 min

To, že teoretické znalosti (obecně) zvyšují citlivost k dílu, je pravda. Stejně jako to, že člověk musí mít nějaké znalosti v hlavě, jinak se hodí maximálně na luštění křížovek.
1 · 26 min

Mw MyWay Mně se hrozně líbí ta představa, že když nebudu vědět, co je to epizeuxis, resp. jak se taková figura nazývá, vůbec si nevšimnu, že básník něco opakuje, že to patrně udělal schválně a že to ve mně má vyvolat nějaké pocity. Okouzlující pohled na svět a na lidské vnímání.
2 · 23 min

Jana Fialová Kučerová Já už si moc nejsem jistá ani tím, co je podmět, přísudek, ty ostatní věci a kdo přesně vedl krávu na trh.
Znamená to, že nejsem kvalifikovaná číst ani články v Lidovkách abych si je dostatečně procítila?...Zobrazit více
4 · 20 min

Miroslav Libicher Ono je to komplikovanější. Je třeba otázka, jestli mluvíme o bezprostředním estetickém prožitku, nebo o celkové citlivosti k nějakému dílu (která nám umožní cítit estetický prožitek tam, kde ho méně zkušený konzument necítí). A nebo o schopnosti rozumě...Zobrazit více
8 min · Upraveno

Zuzana Kostićová Lze i to vzít i přesně naopak - čím více se učíme text teoreticky uchopovat a nedej bože dekonstruovat, a to jakýmkoli způsobem, tím méně jsme následně schopni si jej vychutnat, protože namísto toho, co bychom se nechali unášet zážitkem, se v něm budem...Zobrazit více
8 min


Ondřej Šteffl řekl(a)...
29. května 2016 v 18:16  

Myslím, že pánové z ASČ zařazením a podporou úlohy o epizeuxi pro zrušení státní maturity učinili již hodně. A jsem rád, že v tom neochvějně pokračují.

Pavel Doležel řekl(a)...
29. května 2016 v 18:21  

"Možná byste se divil, jak ji ovlivnil např. Decsartes. Jenže s tím současná maturita vůbec nepočítá."

Ale vůbec bych se nedivil. Descart je známý i jako matematik i jako filosof - byť z mého pohledu překonaný. znáte kupříkladu Descartovo znaménkové pravidlo? A víte, jaký dopad má třeba na výpočet vnitřní míry výnosnosti finančního instrumentu? Včetně třeba výpočtu RPSN?

A nejen Descartes, ale i Leibnitz, Frege, Whitehead, Russel, nebo třeba Gödel. Abych nevěděl. Vždyť by to byla ostuda :-)

Pavel Doležel řekl(a)...
29. května 2016 v 18:29  

Ano, pane Šteffle. Facebůk se ukazuje býti místem, kde "pro kostečkované češtináře je připravený zvláštní kruh pekla, kde budou navěky rozebírat umělecké prostředky, zatímco jim Satan bude zvolna pražit koule na mírném ohni.". Proberte se. Oháníte se výblitky té největší spodiny národa. Já zase přidám nejvíce pozitivně hodnocený příspěvek z iDnesu uveřejněný pod rozhovorem s panem Kostečkou:

"Kdy už konečně pochopí, že Gaussovu křivku nejde předělat. Když jsem já opouštěl SŠ (elektro), tak jsme kromě zkoušek z elektrotechniky (dneska pomalu na úrovni bakalářské státnice na univerzitě) maturovali z češtiny a ruštiny. Slohová práce v obou případech byla jednotná pro všechny (vyhlašovaná rozhlasem z MŠ) a práce měla běžně 4 až 6 stran A4 (z toho by ty dnešní maturanty "kleplo"). Ústní zkouška z ČJ z "teorie" (větný a gramatický rozbor) a literatury. U RJ to bylo podobně (mimo větného rozboru). Z matematiky (a to jsem z ní nematuroval) jsme ovládali základy diferenciálního a integrálního počtu, limity, matice atd. Dneska už tohle snad ani neberou na gymnáziích přírodovědného zaměření.

Na straně druhé, když se moji spolužáci šli učit zedníkem či kuchařem, tak je skutečně učili postavit rovně zeď nebo uvařit guláš. Nevím, k čemu je zedníkovi maturita, když tu zeď rovně nepostaví a kuchaři, který uvaří blivajs. Tam by spíš měly být nějaké tovaryšské, případně mistrovské zkoušky, aby bylo jasné, že dotyčný(á) svoje řemeslo skutečně ovládá.

Připadá mi to jak komárů, soudruzi, vy prostě pětiletku splníte. A když holt nejde sehnat dostatečný počet lidí schopných dosáhnout určitého, skutečného stupně vzdělání, tak snížíme požadavky. Co nezvládne puška, zvládne tužka. Kupředu, do Brusele!!
"

Pavel Doležel řekl(a)...
29. května 2016 v 18:39  

"Myslím, že pánové z ASČ zařazením a podporou úlohy o epizeuxi pro zrušení státní maturity učinili již hodně. A jsem rád, že v tom neochvějně pokračují."

Nestačilo? Tak další:

(1)
"Konečně někdo, kdo přímo řekl, že na maturitu je třeba se připravovat. Já mám někdy pocit, že někteří studenti a zejména rodiče žijí v tom, že maturita se "dostává" za docházku....a těmto typům se bohužel úroveň maturity v posledních letech dost přizpůsobila...."

(2)
"Jsem rad, ze existuji i takhle rozumni lide, kteri se k maturite vyjadruji. Doufam, ze to vydrzi, a opet nevzdame povinnou maturitu z matematiky tesne pred zacatkem a udrzime aspon nejakou uroven maturiy."

(3)
"Má pravdu, ikdyž někdo nevěděl epizeuxis, tak by ten test dal. Minulý rok to probíhalo úplně stejně, každý se vymlouval na Jidáše a Pallas Athénu. Jen mě štve, že čeština začíná být víc a víc vstřícnější vůči blbcům( skrz uznávání některých variant slov)."

(4)
"V cukrárně mívám učně, švagrová je má v restauraci. 80% dětí chce jít po složení učňovských zkoušek na nástavbu s maturitou. Ne pro nějaký zájem o vzdělání, ale protože další dva nebo tři roky nebudou muset pracovat. A protože škola potřebuje žáky, bere na tuto nástavbu děti, které měly na učňáku čtyřky. Jeden z učňů opakoval každý rok učňáku dvakrát (i třikrát) a i tak pokračoval na nástavbě.
Dnes má téměř každá servírka nebo prodavačka maturitu, ale spočítat peníze jim dělá velký problém.
Mám prodavačku (samozřejmě s maturitou), která má tahák, kde jsem jí vypočetla, kolik stojí dvě, tři, čtyři ... kávy, protože z hlavy to nevynásobí. Švagrová se vždy směje, že její "maturantka" nespočte, kolik stojí 15 dkg tlačenky, když 10 dkg stojí 26 Kč. A samozřejmě v kasírce má, kolik stojí dvě, tři, čtyři... piva.
Maturita dnes ztrácí úroveň, kterou měla dříve. Ono v rámci socialistického myšlení o rovnosti začíná platit, že na maturitu má nárok každý.
Ale mělo by platit, na maturitu má nárok ten, kdo na ni má.
"

Bojujte pane Šteffle, bojujte. Budete to mít hodně těžké. Zdá se, že národ se oblbnout tak snadno nedá.

Anonymní řekl(a)...
29. května 2016 v 18:45  

nejste nějak podezřele selektivní? Národ se možná oblbnout nechá, ale to i díky blbé výuce kladoucí důraz na epizeuxis a jinou havěť, než na kritickém myšlení....proto je třeba bojovat

Ondra Glac 55162
Tenhle pán, co tak rozumně mluví, nás už stál hezkých pár miliard a pořád mu to není dost. Speciální skenovací zařízení pro všechny školy, provoz té obludy jménem CERMAT, každoroční příprava testů... teď by chtěl nahrávací zařízení a úložiště. Až mu to splníme, zase nám rozumně řekne, že na středních školách máme studenty, co tam nemají co dělat, a další blablabla, které jsme říkali už před deseti lety. Aktivní blb je horší než třídní nepřítel.

+2/0

Anonymní řekl(a)...
29. května 2016 v 18:49  

Ondřej Šindler 27865
To v každém případě. Já si jen pamatuji, když jsem se musel učit nazpaměť čísla asi 20ti ČSN norem (ne na UK tedy). Nezblote se na mě, ale to je hovadina která náročnost studia zvýši ale jeho užitečnost rozhodně ne ;-) Jen jsem chtěl abysme si rozuměli, že ono to spolu nemusí nezbytně souviset.

+2/0

Jan Novák 644
Předmět "Čeština" není žádná čeština, ale "Literární historie". Kdo je pro, aby se maturovalo z "Literární historie"? V dnešní době je to naprostý nesmysl. Já bych místo toho dal raději sociologii.

+2/−1 29.5.2016 15:33


Mirek Závodný 72708 Facebook
Myšlenka jednotné maturity je nesmyslná, přímo zvrácená. Buď chceme, aby maturita byla něco elitního a byla udělována pouze na gymnáziích a ostatní budou mít jiný typ výstupu a nebo se smiřme s tím, že bude maturita degradovaná. Nemohou chtít stejnou úroveň znalostí na různých typech škol. K čemu by pak byly různé školy? Mějme jednu a je to... Druhá věc je, jaké nesmysly se v těchto testech vyskytují a nemají absolutně nic společného s tím, co se ve školách učí. Řekněme to narovinu, státní maturita selhává na několika frontách. Současný stav je paskvil.

+2/0 29.5.2016 15:33

Anonymní řekl(a)...
29. května 2016 v 18:56  


Martin Faltýn 91648
Pan Kostečka by se měl jít v prvé řadě léčit.

Evidentně trpí nemocí zvanou porucha osobnosti, a to zejména nemocí popsanou v psychologii a psychiatrii jako: !nepřiměřené požadavky na dítě (výchovný perfekcionismus)."

Většina studentů se mimo jiné nehodlá věnovat univerzitnímu studiu linvistiky českého jazyka, proto jsou jím vznášené požadavky nepřiměřené a zcela marginální.

Zavřít a léčit. "Tako sprška, to by bylo něco!"

+2/−8

Nicka Pytlik řekl(a)...
29. května 2016 v 18:58  

Pravil dnes ministr zdravotnictví, že se příprava zdravotního personálu připustitelného k pacientovi přestěhuje zpátky na střední školy. Nějaká hlava si kdysi všimnula, že absolventi střední školy jsou v dnešní době v praxi vesměs nepoužitelní. Tak tedy až jako bakaláři. Neuvědomily si ty hlavy ale, že pokud střední školu může dokončit i telátko, tři další roky studia jeho stav nevědomí zase až tak moc nevylepší, telecí se zakonzervuje a celou záležitost to jen zkomplikuje.
Absolventa, který není schopen vstřebat takovou prkotinu, jako je apizeuxe či karnevalová čepice, bych tedy k pacientovi nepustil ani omylem. Natož pak k ditěti nebo starému člověku, kteří se ani bránit nemohou.
Před chvílí jsem zaznamenal informaci, že se hořečně pracuje na tom, jak do našich severozápadních krajů dostat co nejrychlejí několik set sester z Ukrajiny jako náhradu za ty naše, které za lepším výdělkem odcházejí k našim severozápaním sousedům. Chci věřit, že na Ukrajině ty jazykomatematické maturitní prkotiny zvládejí zdařileji a bez zbytečných řečí o vnitřněmotivační lásce ke vzdělání pro příští tisíciletí, kreativní tvořivosti v enviromentální, etické a mediální výchově, svobodě ve využívání digitálně číslicových technologií a nevyloučeně multikulturnímu začleňování selektovaných segregantů.

Anonymní řekl(a)...
29. května 2016 v 18:59  

Peter Vaňušanik 47662
Mohl bych se zeptat na ktere vysoke skole, respektive oboru (krome filologickych oboru) bude neco takoveho (jako epizeuxis) potreba?

+1/0

Eva Adamová řekl(a)...
29. května 2016 v 19:26  

Paní Kalabisová, cituji Váš dnešní příspěvek ze 13:19:

"Ovšem nedostatek elementárních zásad slušného chování by tolerován být neměl. Zvláště ne u učitelů."


Mohla byste mi, prosím sdělit, jak s tímto Vaším vyjádření koresponduje, že jste zde zveřejnila vyjádření Martina Faltýna, který nechutným způsobem napadá pana Kostečku?

Předem děkuji za odpověď.

Ygrain řekl(a)...
29. května 2016 v 19:34  

"Oháníte se výblitky té největší spodiny národa"

Ale fuuj, pane Doležele. Já se sice Facebooku vyhýbám jako čert kříži, ale má na něm profil většina mých studentů, a jakkoli o nich iluzemi rozhodně netrpím, zase tak zlé to s nimi není.

"práce měla běžně 4 až 6 stran A4 (z toho by ty dnešní maturanty "kleplo""
Ale nekleplo. Období dlouhých slohovek nebylo zase tak dávno, to zas někdo přibarvuje od zeleného stolu. Má ovšem pravdu v tom, že Gaussovu křivku nelze předělat, a že má-li mít maturitu vyšší procento populace, musí jít laťka nutně dolů. Toto rozhodnutí ale neučinili studenti, tak by na něj neměli doplácet ani být za pitomce, že nezvládají to, co maturanti z dřívějších dob.

Nicka Pytlik řekl(a)...
29. května 2016 v 19:34  

Zaneřádit Českou školu fejzbůkem, to je tedy vodvaz!

na ktere vysoke skole, respektive oboru (krome *) bude neco takoveho (jako *) potreba?
* doplňte cokoli s ohledem na certifikát o svém vzdělání, poznamenává Pytlik

Podle svého ale doopravdy mnohaletého výzkumu mohu doložit, že svoje právnická nebo lékařská vysokoškolská studia bez větších, a spíše bez jakýchkoli problémů absolvovali studenti, kteří bez větších, a spíše bez jakýchkoli problémů jako žáci zvládli problematiku dvojkové soustavy. A to ne proto, že by to ve svém oboru nějak zvlášť potřebovali, ale zejména proto, že už v prvním ročníku střední školy prokázali schopnost vstřebat i téma, které k ničemu nepotřebovali bezprostředně, a ani do budoucna. Což považuji za projev nejen patřičné inteligence, ale především za projev potřebné, a dnes značně nedostatkové pra-co-vi-tos-ti.

Anonymní řekl(a)...
29. května 2016 v 20:43  

Paní Adamová,

jednak to není mé vyjádření, jednak je to ilustrace toho, že na iDnes nediskutovali účastníci tak kladně, jak se tady někdo snažil sugerovat.

Osobně se nedomnívám, že popis vlastností člověka podpořený argumenty zakládajícími se na vyjádřeních, činech té dané osoby není nic nechutného.

Kdy jste tady Vy protestovala proti opravdu nechutným napadáním diskutujích místo věcné diskuze?

krtek řekl(a)...
29. května 2016 v 21:50  

"Jak je možné, že učitelé/ředitelé pustili k maturitě tolik maturantů, kteří pak nezvládli ani celkem jednoduché didaktické testy?"
Ať se posuneme kousek dál - máte pravdu. Ale - bohužel - dílčí znalosti potřebné k té a té čtvrtletní práci zvládli na čtyři, takže je - občas - nemůžeme nepustit, i když víme, že jejich skutečné znalosti z matematiky nejsou dostatečné. Úloha druhá z didaktického testu z matematiky to prokázala.

Josef Soukal řekl(a)...
30. května 2016 v 8:21  

Vzhledem k časovému zaneprázdnění jsem se s blogem a komentáři seznámil až nyní. Diskusi jsem spíše jen přelétl, omlouvám se, pokud uvedu něco, co již bylo řečeno.
Všichni se prý epizeuxi smějí...
Pokud jsou mezi smějícími se i středoškolští češtináři a maturanti, smějí se své vlastní hlouposti nebo lenosti. Za dva roky, kdy je nový KP v platnosti, nepřišla do Cermatu ANI JEDNA PŘIPOMÍNKA ve smyslu, že by v obsahu bylo cosi nadstandardního.
VELMI PROSTÁ úloha s termínem epizeuxis ukázala jediné: Část maturantů a zřejmě i část češtinářů se NEOBTĚŽUJE SE ČTENÍM ZÁKLADNÍHO MATURITNÍHO DOKUMENTU. Je to podobné, jako když si se zavedením centrálního hodnocení mat. slohů v r. 2012 T. Feřtek na EDUinu stěžoval, že někteří maturanti ani nevědí, co některá z (šesti) hodnotících podkritérií znamenají! Věru velmi pádný argument pro návrhy O. Šteffla na zrušení státní maturity. Nechme to na školách a nemusíme se s žádným obsahem oboru a žádnou moderní metodikou vůbec obtěžovat.
Všichni se epiezuxi smějí... Inu, proč by se nesmáli, když se ve škole takřka s žádnou literární teorií nesetkali. Já jsem se to neučil, já jsem to nemusel umět, tak to nemusí umět nikdo... Viďte, pane Šteffle.
Epizeuxis je velmi jednoduchá. Ale to platí skoro pro všechny jazykové figury. Navíc nemohou za to, že se nám „přemnožily‟. Mezi těmi, jež jsou uvedeny v KP, lze těžko vybírat ty nedůležité, resp. ty důležitější. Buď figury a jejich analýza - stejně jako analýza tropů, slovní zásoby, zvukové či grafické stránky jazyka – k rozboru literárních děl patří (a jacísi zmatenci typu literárních vědců by na tom mohli trvat, mj. už proto, že zejména v básnických textech bývá figur jak naseto, viz ukázka z Halase), nebo ne. Pokud ne, musíme to umět odůvodnit. O. Šteffl a O. Botlík jsou v médiích vedeni jako odborníci, rád si jejich odbornou analýzu přečtu.
Odborníci – při zadání termínu epizeuxis se z vyhledavače vyvalí Botlík, Botlík, Botlík, Botlík (v x médiích), pak jako další odborník O. Šteffl, pravda, doplněný ředitelem ÚJČ AV. Čerstvě se objeví rozhovor s J. Kostečkou. Proč nebyl osloven ředitel ÚČL AV, či dokonce přímo maturitní komise tohoto ústavu, to nevím. Že by velká média zajímal jen či hlavně jeden názor? Že by vlastně řada novinářů ve vztahu k maturitě disponovala názorem, ale jinak nulovými znalostmi?
Češtinář mne učil lásce k literatuře i bez figur... Samozřejmě, „učit lásce‟ k literatuře – a k češtině, k matematice atd. -, se dá i bez užití termínů; hůře už se ale takto učí porozumění literárnímu textu a oboru vůbec. Skoro abych se tu bál vyslovit kacířský názor, že nejlepší jsou ti učitelé, kteří zvládnou obojí, ba že jedno bez druhého tak úplně nejde. Pro ty, kteří se vzpírají to pochopit: Učím-li literární termíny, neznamená to automaticky, že nechci u žáků budovat pozitivní vztah k literatuře a předmětu.
Maturita pro všechny je „zvrácená‟... Klasická ukázka toho, jak část veřejnosti přisuzuje nové maturitě chyby za něco úplně jiného – tu výuku a hodnocení zcela v rozporu s maturitní metodikou, tu neexistenci vícestupňové zkoušky. Proč vlastně pan Šteffl a další experti těmto čtenářům nepřiznají: To jsme intenzivně propagovali my!
Poslední poznámka k neuvěřitelné Tajného eskapádě o „strachu z Cermatu‟: Po všech těch anticermatovských kampaních, zaujatosti velkých médií, pokusů o denunciace, například ze strany O. Botlíka, po všech faktech o setrvalém vylepšování maturitních výsledků tam, kde rozhodují školy? Zhruba stejně důvěryhodné, jako srovnávat svobodu slova dnes a před rokem 1989.

Eva Adamová řekl(a)...
30. května 2016 v 8:28  

Paní Kalabisová, zřejmě jste přehlédla, že Vámi uvedený příspěvek Martina Faltýna, ve kterém já tedy žádné skutečné argumenty, na rozdíl od Vás, nenacházím, měl ohodnocení +2/-8, takže to jen těžko může ilustrovat to, co byste chtěla, aby ilustroval.

Pavel Doležel řekl(a)...
30. května 2016 v 21:53  

Vybíral jsem příspěvky z nejvíce kladně hodnocených. Pochopitelně ne všechny příspěvky jsou pozitivní, ale o tom, jak vidí problém většina lidí, vypovídá právě hodnocení příspěvků ze strany čtenářů. Z toho vyvozuji:

1) Rozhodně se nesměje celá republika.
2) S pravděpodobností hraničící s jistotou, je většina národa pro SMZ.

Články dle data



Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.