Reakce Národního ústavu pro autismus, z.ú. na názory MUDr. Matýse, které byly publikovány formou rozhovoru ve Zdravotnickém deníku dne 15. února 2016. Většina mýtů, polopravd a laických interpretací se zrodí v hlavách samozvaných odborníků, rychlostí blesku zaplevelí internet, zpomalí osvětu i efektivní péči. Už jsme si zvykli, že ani vysokoškolský titul neposkytuje žádnou záruku odbornosti. Bohužel zavádějící informace tentokrát poskytl veřejnosti prostřednictvím Zdravotnického deníku psychiatr MUDr. Matýs, místopředseda Sekce dětské a dorostové psychiatrie Psychiatrické společnosti ČLS JEP a předseda Asociace dětských psychiatrů, tedy člověk, jehož funkce by měly zaručovat vysokou odbornost, přehled, osobnostní vyspělost a celkovou kredibilitu.
Z článku Kateřiny Thorové ve ZdravotnickýDeník.cz vybíráme:
V poslední době jsme svědky narůstání napětí při vyjasňování kompetencí mezi pedagogickými, poradenskými a klinickými psychology a psychiatry. Historie nás poučila, že cechovnictví bylo výraznou brzdou pokroku. Neschopnost v takovém systému zavádět pokroková opatření nakonec vedla k zrušení cechů. Analogicky cechovnictvím velmi trpí i český systém péče o duševní zdraví. Člověk, který se v této oblasti pohybuje, cítí z nadbytečné regulace, která v konečném výsledku nechrání klienta, ale brzdí pokrok v systému, bezmoc. Cechovnictvím nejvíce trpí postkomunistické země. Psychiatrie i psychologie jsou specializace zabývající se duševním zdravím. Psychiatrie se více zaměřuje na léčbu chemickými prostředky, psychologie více na psychosociální intervence. Oba obory se v oblasti diagnostiky i terapií doplňují. Každá z profesí je pro určitý okruh poruch lépe odborně vybavena.
Pedagogičtí psychologové, speciální pedagogové a logopedi se zabývají také diagnostikou, do jejich kompetencí, ať už zcela, nebo částečně, spadají především vývojové poruchy řeči, vývojové poruchy učení, poruchy intelektu, ale i poruchy aktivity a pozornosti a poruchy autistického spektra. Důležitým úkolem ve školství je screeningová diagnostika, diagnostika speciálních vzdělávacích potřeb žáků a stanovení podpůrných opatření. Klinická a speciálně pedagogická diagnostika se může lišit, a je to tak v pořádku. Pro školství není důležité, zda dítě přesně splňuje kritéria podle mezinárodní klasifikace nemocí, ale jaký typ speciálně pedagogické podpory potřebuje. Dle Americké psychiatrické asociace je funkce psychiatrů v diagnostice a léčbě autismu hlavně koordinační (nikoliv diagnostická), specifickým a nezastupitelným úkolem psychiatrů je identifikace a léčba k autismu přidružených obtíží.
Pokud má být systém funkční, musí mezi zdravotnictvím, školstvím a sociálními službami existovat pružná a reciproční výměna informací a doporučení, vzájemný respekt k specifikům každého oboru, které vyústí v mezioborovou spolupráci při posilování odborných kompetencí napříč obory.
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
7 komentářů:
Vypadá to, že autismus je nějaká novodobá epidemie, která v současné době zachvacuje dětskou populaci. Paní MUDr. Nesnídalová, která se autismem zabývala celý život a napsala o něm vynikající knížku Extrémní osamělost, za několik desítek let své lékařské praxe diagnostikovala mezi stovkami vyšetřených dětí jen asi 11 autistů.
Cechmistryně kritizuje cechovnictví.
Hlava pomazaná, z boží vůle král je relikt minulosti
Žádný odborník není nezpochybnitelnou autoritou, ani psychiatr. Psycholog má právo polemizovat o diagnóze s psychiatrem a naopak. Rodiče i škola mají právo o správnosti diagnózy pochybovat, mají právo mít připomínky, požádat o dodatečné vysvětlení, případně o druhý názor odborníka. Mají právo svou nejistotu komunikovat bez strachu, že budou pokáráni nebo nevybíravým způsobem kamsi odkázání (třeba na filozofickou fakultu). Některé diagnózy z mezinárodní klasifikace nemocí lépe stanovují nelékaři. Kdyby všechny „efkové diagnózy“ museli posvětit pouze psychiatři, brzy by se celý systém školní podpory, poradenské a psychologické péče zhroutil. Psychiatři by řídili a koordinovali opatření týkající se dyslexií, dysgrafií, náprav sykavek, dloubání se v nose a kousání si nehtů (F 98.8) a děti s vážným duševním onemocněním by neměl kdo léčit. Pejorativní argumentování filozofickou fakultu, které má vést patrně k dehonestaci odbornosti psychologů, je nemístné. V České republice se psychologie studuje na filozofické fakultě, jinde třeba na lékařském institutu. Psychologie je věda, stejně jako psychiatrie, není jí nadřazena, ani podřazena...
Autoritativní, arogantní výkřiky matou veřejnost a mají tak na celý systém péče negativní dopad. Direktivní a mocenské zacházení s pacienty je jedním z důvodů vzrůstající tendence pacientů opouštět ověřené a efektivní metody a hledat pomoc a podporu v alternativních přístupech. Systém péče o duševní zdraví je zastaralý a potřebuje změny. Aby změny byly smysluplné, je nutný mezioborový dialog. Stranou nelze ponechat ani etické hodnoty, mezi které patří ověřování informací před jejich veřejným deklarováním a vzájemný respekt.
Souhlasím. J.Týř
To je přesně ono. Každý si hraje na svém písečku, hájí svoje zájmy místo aby instituce spolupracovaly a vyřešili problém. Psychologové, psychiatři, sociálka, školství ...všichni řeší a nikdo nevyřeší.
Do školy přijde žák, pro kterého to není první štace. PPP napíše(stáhne z PC) doporučení pro práci s žákem plnou frází jako individuální přístup, upřednostňovat ústní resp. písemné zkoušení, apod.(však to vy co učíte znáte - všude je to stejné) bez konkrétních doporučení. Žák bez medikace je ve škole nezvladatelný a je to samozřejmě vina učitele, že ho v plné třídě nezvládá. Nezvládá ho nikdo z učitelů. Škola zajistí po spolupráci s rodiči vyšetření žáka v diagnostickém ústavu. Po několika týdnech se žák vrátí s téměř totožnou zprávou tentokrát podepsanou šesti lidmi, kde se konstatuje, že žák se i tam choval úplně stejně nezvladatelně a dávají stejná doporučení v duchu, že když se podaří dosáhnout aspoň malého pokroku bude to zázrak a situace je stejná jako na začátku.
Kdo má žáka léčit? Jak má škola postupovat?
Žádný odborník není nezpochybnitelnou autoritou, ani psychiatr.
Toť!!!
Tuhle mi jeden napsal do zprávy, že jsem poměrně normální.
Copak s tím můžu mezi lidi? Vždyť by se mi vysmáli. Dnes, kdy nemá-li člověk nějakou psychickou poruchu, jako kdyby nebyl. Jestli se to provalí, tak se z toho zblázním.
Pane Pytlíku a řekl jste tomu odborníkovi, že jste brouk?
řekl jste tomu odborníkovi, že jste brouk?
Neodvážil jsem se. Tvářil se jak rejsek.
Byl to ten samý, který mne před lety vyrazil z ordinace, když jsem mu sdělil, že v souladu s výzvou zaměstnavatele přicházím na preventivní prohlídku.
U mne to ale bude nejspíš tak, že jsem si sám sobě v hlavě. Na to jsou i psychiatři krátcí.
Okomentovat