Kateřina Valachová: Systém speciálních škol se nijak nemění a speciální školy se neruší

středa 9. března 2016 ·

Projev v třetím čtení novely školského zákona v Poslanecké sněmovně ve středu 9. března 2016. "Beze změny budou vzdělávány děti se středním, těžkým a těžkým mentálním postižením. U dětí s lehkým mentálním postižením dochází k jediné změně - rozšiřují se možnosti jejich vzdělávání. Děti na druhém stupni vzdělávané podle přílohy pro lehké mentální postižení své vzdělávání dokončí podle této přílohy. Bude pro ně tedy platit až do roku 2020/2021. Hlavní slovo má stále rodič. Ani na tomto se nic nemění."



Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi uvést před třetím čtením vládního návrhu zákona, kterým se mění školský zákon, stručně jeho stávající stav, obsah a pozici Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ke klíčovým pozměňovacím návrhům.

Jeden z cílů novely školského zákona je zavedení postupného nároku na předškolní vzdělávání dětí od čtyř, tří let, s tím, že současně zavádíme povinné předškolní vzdělávání.

Jak už jsem se vyjádřila v rámci prvního čtení, toto povinné předškolní vzdělávání je doprovozeno také možností individuálního vzdělávání, to znamená ti z rodičů, kteří si nebudou přát od pěti do šesti let své děti vzdělávat prostřednictvím školských zařízení, mají možnost dítě pouze zapsat a zvolit vzdělávání individuální.

Co se týká povinného předškolního vzdělávání, je to samozřejmě jedna z možností, kterou můžeme předškolní vzdělávání zajišťovat. Další možností může být detailní úprava postupných nároků dětí na přístup do mateřských škol. Zvolili jsme způsob kombinace povinného předškolního vzdělávání od pěti do šesti let věku a následné přednosti při přístupu do vzdělávání od čtyř, tří let s tím, že to respektovalo legislativní techniku stávajícího školského zákona a je to podle nás i pro jejich adresáty, jak učitele, tak rodiče, srozumitelnější.

Chtěla bych upozornit, co se týká této metody, to znamená jít cestou detailního popisu nároků nebo kombinací povinného předškolního vzdělávání a přednosti přístupu do předškolního vzdělávání, ve státech Evropské unie se objevují oba přístupy. Co se týká účasti předškolních vzdělávání z hlediska povinnosti, chtěla bych říct, že se jedná o Švýcarsko, Bulharsko, Chorvatsko, Dánsko, Kypr, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Rakousko či Řecko. V některých dalších zemích Evropské unie sice nehovoříme o povinnosti předškolního vzdělávání, ale de facto existuje, protože povinná školní docházka zde existuje od čtyř nebo od pěti let - Lucembursko, Nizozemí či Spojené království.

Co se týká jednotné přijímací zkoušky z hlediska středních škol, zavádíme jednotnou přijímací zkoušku v testech z českého jazyka, literatury a matematiky, navazujeme na pilotní ověřování, které ověřilo životaschopnost této jednotné přijímací zkoušky i její přínosnost pro praxi. Drtivá většina škol, která byla do tohoto pilotního ověřování zapojena, osvědčila výhodnost centrálních jednotných přijímacích zkoušek.

Co se týká účelu jednotné zkoušky, jde o to zajistit uchazeči o vybrané obory vzdělání ukončené maturitní zkouškou předpoklady pro studium, poskytnout ředitelům středních škol objektivní zhodnocení znalostí a dovedností uchazečů, poskytnout ředitelům středních škol srovnatelné a jednotné kritérium v rámci přijímacího řízení a také snížit administrativní náročnost přijímacího řízení.

Chtěla bych jenom říct, že v případě centrální jednotné zkoušky se nešlo cestou, že by se určovala natvrdo hranice, přes kterou, pokud daný uchazeč nebude úspěšný, nebude mít možnost studia na střední škole, a zůstává povinností středních škol a gymnázií uvést anonymně posledního přijatého, včetně toho, jak si v centrální zkoušce vedl, tak aby se zvýšila informovanost rodičů, ale také abychom z těchto údajů mohli vycházet z hlediska Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v rámci nastavování kvalitnějšího vzdělávání v našich školách do budoucna.

Společná část maturitní zkoušky je dlouho diskutovaná. Zavádíme tři povinné zkoušky společné části maturitní zkoušky - český jazyk, literatura, cizí jazyk a matematika, nicméně poprvé od školního roku 2020/2021. Toto bylo posunuto právě v návaznosti na zavádění jednotných přijímacích zkoušek na střední školy. Pokládáme za korektní, že se nespokojujeme pouze se zvýšením dotace matematiky v rámci rámcového vzdělávacího programu, což jsme již učinili, ale zajímá nás také, jaký je obsah vzdělávání matematiky, a přijde nám fér, že matematika bude součástí maturitní zkoušky právě čtyři roky poté, co začnou platit jednotné přijímací zkoušky.

Účinnost změn souvisejících se zavedením povinného posledního roku předškolního vzdělávání je od 1. ledna 2017, včetně přednosti přístupu do předškolního vzdělávání pro děti čtyřleté nárokově a rok později, tedy od roku 2018, pro děti tříleté.

Nová pravidla spočívající v jednotné přijímací zkoušce se poprvé uplatní ve školním roce 2016/2017. Žáci, kteří konali jednotnou přijímací zkoušku, tak nastoupí do školního roku 2017/2018. Tři povinné zkoušky společné části maturitní zkoušky včetně matematiky budou poprvé ve školním roce 2020/2021. Sjednocený systém hodnocení písemných prací z českého jazyka se uplatní poprvé od školního roku 2016/2017. Ostatní změny budou účinné od 1. září 2016.

Nyní krátce k jednotlivým pozměňovacím návrhům.

Co se týká pozměňovacího návrhu na podporu předškolního vzdělávání od dvou let od roku 2020, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy souhlasí.

Co se týká potřebné rozšíření sítě poskytovatelů předškolního vzdělávání o tzv. lesní školky Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy souhlasí. Nepodpoříme naopak návrh, podle kterého by bylo možno ředitele školy odvolat i bez udání důvodu. Považuji tento návrh za nebezpečný. Rozhodně by nevedl ke zvýšení kvality řízení škol a vzdělávacího procesu, naopak by mohl vést k destabilizaci.

Poslední věc, ke které se vyjádřím, je návrh na odložení účinnosti novely školského zákona, takzvaného § 16 nebo chcete-li společného vzdělávání. Také tento návrh doprovodím negativním stanoviskem, a to z toho důvodu, že novela vytváří podmínky pro vzdělávání některých žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v běžných školách, ale současně i nadále umožňuje existenci důležitého článku vzdělávacího systému, a to speciálního školství.

Systém speciálních škol se nijak nemění a speciální školy se neruší. Beze změny budou vzdělávány děti se středním, těžkým a těžkým mentálním postižením. U dětí s lehkým mentálním postižením dochází k jediné změně - rozšiřují se možnosti jejich vzdělávání. Děti na druhém stupni vzdělávané podle přílohy pro lehké mentální postižení své vzdělávání dokončí podle této přílohy. Bude pro ně tedy platit až do roku 2020/ 2021. Hlavní slovo má stále rodič. Ani na tomto se nic nemění.

Společné vzdělávání proto není novinkou, která by začínala 1. září 2016. Základní principy inkluzivního vzdělávání obsahují jak dlouhodobý záměr rozvoje vzdělávací soustavy, tak strategie vzdělávací politiky do roku 2020. Z hlediska práva se jedná o rovný přístup ke vzdělání dětí, a to samozřejmě není pro nás jako Českou republiku novinka. Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami dnes tvoří necelých 11 % ze všech žáků na základních školách, kterých je asi 880 tisíc. Většina těchto dětí je již dnes vzdělávána v běžných třídách běžných základních škol. U žáků se zdravotním nebo sociálním znevýhodněním je to 97 %, u žáků se zrakovým postižením 73 %, se sluchovým postižením 56 %, s vývojovými poruchami učení 92 % vzdělávaných v běžných školách. Více než 25 % dětí s lehkým mentálním postižením se již dnes vzdělává buď v běžných, nebo ve speciálních třídách na běžných základních školách.

Není také pravda, že systém není připraven nebo že není dostatek finančních prostředků. V letošním roce je rozpočet připraven. V příštím roce bude zcela přirozeně jako u ostatních věcí, které jsou nárokové, vyjednáván.

Odložení účinnosti novely tak nemohu podpořit, protože se nejedná tady o žádný nucený proces ani revoluci, a naopak se jedná o to, že reagujeme na systém, který dnes je založený jen velmi na pokrytectví, systém, který je nedostatečně financovaný a který školám neumožňuje realizovat vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami v dostatečné kvalitě. Podpůrná opatření jsou nyní nedostatečná, často je školy dofinancovávají z platů pedagogů nebo se na jejich financování podílejí sami rodiče. Věřím, že uznáte, že taková situace je nadále nepřijatelná.

Zajištění podpůrných opatření a stabilizace speciálních i běžných škol je hlavním cílem novely zákona schválené v únoru 2015, a proto věřím, že se nakonec v rámci rozpravy se mnou ztotožníte, že odklad této části původní novely školského zákona schválené Parlamentem v minulém roce by nám nepomohl. Naopak by ten stav, který oprávněně učitelé kritizují, zakonzervoval.

Děkuji vám za pozornost.

10 komentářů:

Nico Pytlik řekl(a)...
9. března 2016 15:50  

Hlavní slovo má stále rodič. Ani na tomto se nic nemění.

A je to! Strachovali jsme se předčasně a zbytečně. Hálé lůů ůjá.

Jana Karvaiová řekl(a)...
9. března 2016 16:09  

Většina těchto dětí je již dnes vzdělávána v běžných třídách běžných základních škol. ...............Ale raději se nikoho neptejte, jak jsou některé ty děti vzdělávány. Někdy se tomu říká - proseděl si školní docházku než absolvoval školní docházku.

Hlavní slovo mají rodiče, AŽ POTÉ, co jim něco povolí poradna.Jinak ani prd.Proto se taky ti rodiče, co jako mají hlavní slovo soudí u ústavního soudu.Proč by to asi dělali, že??????

Miloslav Novotný řekl(a)...
9. března 2016 19:07  

Valachová lže o budoucnosti v každém svém prohlášení týkajícím se rušení speciálních škol, používajíc pečlivě čas přítomný (kdyby to v češtině šlo, použila by průběhový). Ať tedy vysvětlí, proč její náměstek Štech Evropské komisi prý "vysvětloval např. kvalitu našeho speciálního školství a nutnost zachovat tento sektor a umožnit vzdělávání v hlavním proudu jen těm žákům, u kterých je to podloženo odbornými argumenty." Viz ČŠ 7. března. Znamená to, že Štech čelil tlaku na zrušení českého speciálního školství? Současné prohlášení Valachové pak znamená, že ten tlak byl zrušen? Jak zněl ten tlak původně? Jak zní to jeho současné zrušení? Zveřejněte oba dokumenty. Nebo jste si jen tak pokecali s někým na EK?

Josef Soukal řekl(a)...
9. března 2016 19:17  

http://www.novinky.cz/domaci/397094-ve-zprave-o-diskriminaci-romu-u-nas-amnesty-international-nepsala-pravdu.html

CatCatherine25 řekl(a)...
9. března 2016 22:31  

Speciální školy se neruší, protože těžce postižení žáci, kteří se vzdělávají ve speciálních školách, by se opravdu v běžných školách vzdělávat nemohli.

Základní školy praktické se taktéž neruší, ale ruší se jejich vzdělávací program. Vzdělávat budou podle RVP základní školy, což víme, že nelze, a proto se pro každého jednotlivého žáka bude vyrábět individuální vzdělávací plán.

Zvláště zajímavé bude vytváření individuálních vzdělávacích plánů pro inkludované žáky. Podle mínění MŠMT tito žáci veškeré učivo pro nepostižené žáky zvládnout "nemusí".

Docela by mě zajímalo, jak si ministerští úředníci, kteří vymýšlejí tyto nesmysly, představují žáka s lehkým mentálním postižením.

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
10. března 2016 6:46  

Jejich představa je taková:

http://images.clipartpanda.com/semantics-clipart-afd-105227.jpg

Fanda Moudry řekl(a)...
10. března 2016 14:19  

" proseděl si školní docházku "

Docela trefné, "do jednoho litrového hrnku nikdo nenalije dva litry". Tak jsem se po nadlidské práci ptal takového žáka. Kolik je 2 + 3? Odpověď 7. A důsledně na tom trval. Mimochodem, jednalo o inkludovaného žáka sedmé třídy s asistentem. Kolegyně, máte pravdu. Neplatí to samozřejmě ve 100 %, ale v 95% určitě ano. Jsem zvědavý na to, jak dopadne návštěva ČŠI. Výsledek zná každý z nás. Na vině je přece učitel.

laimes28 řekl(a)...
10. března 2016 15:36  

trošku reality do vašich ideových vášní: stát nemá peníze,prostě nemá,fakt nemá,kde by je taky bral,takže žijeme na dluh a ten kdo nám půjčuje ten rozhoduje na co půjčuje,takže na speciální a zvláštní školy nám eu peníze nedá,ale dá nám nai nkluzované žáky,takže musíme z těch zvláštních udělat inkluzované,co je na tom stále nepochopitelného?

poste.restante řekl(a)...
10. března 2016 17:13  

co je na tom stále nepochopitelného?
1. Nic, kromě toho, že to tak není.
2. Nepůjčuje nám někdo, ale dotuje nás instituce, na jejímž rozhodování máme i my svůj podíl. Tak jak pracují naši zástupci v EU?

CatCatherine25 řekl(a)...
11. března 2016 12:15  

Víte jaký je rozdíl mezi integrovaným a inkludovaným žákem?

Integrovaný žák se zdravotním postižením byl do běžné školy zařazen z vůle rodičů a "inkludovaný" žák často i proti vlastní vůli a vůli svých zákonných zástupců.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.