Otázky a odpovědi ke společnému vzdělávání: Jaký je vztah Katalogu podpůrných opatření, který vznikl jako výstup projektu „Systémová podpora inkluzivního vzdělávání v ČR“ a vyhlášky k provedení § 19 školského zákona?

úterý 22. prosince 2015 ·


Dle samotných řešitelů projektu „Systémová podpora inkluzivního vzdělávání v ČR“ výstupy tohoto projektu směrovaly převážně do škol. Katalog podpůrných opatření a metodiky práce asistenta pedagoga při realizaci podpůrných opatření obsahují soubor praktických zkušeností učitelů a poradenských pracovníků, kteří s dětmi s daným znevýhodněním už pracovali. Jedná se tedy o nástroje určené školám a školským zařízením pro práci se žáky, kteří potřebují podpůrná opatření.

Naproti tomu, přehled podpůrných opatření bude představovat závaznou součást právního předpisu, vyhlášky, která provádí zejména § 19 školského zákona, ve znění zákona č. 82/2015 Sb. Spolu s vyhláškou obsahuje přehled systematicky uspořádaný souhrn jednotlivých podpůrných opatření a pravidla pro jejich doporučení školskými poradenskými zařízeními. Rovněž vyhláška obsahuje závazná pravidla pro následnou realizaci podpůrných opatření ve školách a školských zařízeních. Nepůjde tedy o metodický, ale o normativní text určující závazná pravidla, podle nichž je nutno v oblasti společného vzdělávání postupovat.

Zdroj: MŠMT (Upozorňujeme čtenáře, že odkazovaná stránky MŠMT se průběžně mění, včetně číslování otázek.)

Související články:

Klíčové dokumenty ke Společnému vzdělávání


4 komentářů:

Jana Karvaiová řekl(a)...
22. prosince 2015 11:58  

Velmi děkuji ministerstvu, že zde ukázalo svoji totalistickou tvář. Na svých stránkách zveřejňuje odpovědi na otázky, které vycházejí z vyhlášky, která JEŠTĚ NEPLATÍ!!!!!!!!
Máme zpět diktaturu )no ale proletariátu to nebude).Proč se dělala kašpárkovina s připomínkováním, nad kterým jste museli trávit spoustu času?!?!.Na h....,pardon, jinak nelze.

Miloslav Novotný řekl(a)...
25. prosince 2015 19:02  

Poznámka na okraj: Žádná inkluze, kromě té papírové, nebude, aspoň ne ta, která je zhmotněním cizokrajné zvůle. Evropský soud pro lidská práva sice může, nad rámec v Čechách obvyklého práva stěžovat si na lampárně nejbližšího nádraží, „odsoudit“ za porušování něčího práva Českou republiku, poněvadž ona tu zvláštnost ratifikovala, ale nemůže k finskonorskodánskošvédskopodobné „inkluzi“, spočívající v náhradním řešení nedostatku poskytování institucionalizované speciální péče potřebným v prostředí, kde tato, na rozdíl od České republiky, není k dispozici, odsoudit rodiče postižených dětí. A ti zpravidla vědí, v čem ta péče spočívá a jak moc ji jejich dítě potřebuje. Ani MŠMT, ani nevládky, vládnoucí kdečím, ale výhradně rodiče postižených dětí, rozhodnou, kam, a hlavně, jestli vůbec, budou ochotní své dítě předat k dalším europokusům. K tomu přidám kousek z Wiki, cit.:“Barnevern, v překladu „ochrana dětí“, je instituce v Norsku, která zajišťuje sociálně-právní ochranu nezletilých dětí a mládeže. Byla založena v roce 1992 s cílem „zajistit, aby dětem a mladým lidem, kteří žijí v podmínkách, jež by mohly poškodit jejich zdraví a vývoj, byla poskytnuta nezbytná pomoc a péče ve správný čas,“ a „pomáhat tomu, aby děti měly bezpečné dětství.“ Instituce vyvolává způsobem ochrany dětí řadu kontroverzí, v roce 2007 v jednom případě rozeznal Evropský soud pro lidská práva počínání Barnevernu jako porušující lidská práva a zkritizoval norskou soudní praxi. Ta však zůstala nezměněna. Česká republika rovněž byla zkritizována. Tož tak. Veselé Vánoce.

Nico Pytlik řekl(a)...
25. prosince 2015 20:06  

Pardon. To není, pane Novotný poznámka na okraj, ale trefa do černého.

tyrjir řekl(a)...
28. prosince 2015 16:19  

Obávám se, že optimismus pana Novotného není tentokrát příliš na místě:

- Česko (člen EU) není bohaté a relativně nezávislé a z hlediska prospívání veřejnému zájmu relativně kultivované Norsko (nečlen EU). Česko je závislé na EU dotacích, které mohou a jsou používány i jako mocenský nástroj (viz např. hrozby jejich snížení v souvislosti s imigračními kvótami).

- Budou-li dosavadní ZŠ praktické v režimu větší pracnosti (individuální vzd. programy) nuceny mít více dětí ve třídě, budou obce snadněji přistupovat na začleňování dětí s LMP do geograficky dostupnějších běžných tříd, kde budou vyučovat běžní zvenčí mentorovaní učitelé s polokvalifikovanými asistenty, jak to současná koncepce předpokládá. Vůle rodičů mít děti ve specializovaných méně početných a speciálními pedagogy vedených třídách tu za takových podmínek myslím nebude moc platná. Radost z toho mají myslím jen lobby externích školitelů a poradenských zařízení, had v rozpočtové kapse Česka a ti, kteří úrovni vzdělávání ve veřejných školách moc nepřejí.

Myslím, že stát by měl koncepčně, finančně a organizačně garantovat výuku dětí s LMP ve specializovaných méně početných, speciálními pedagogy vedených a geograficky dostupných třídách například i v běžných školách. Toto myslím není v současnosti dobře zajištěno.

J. Týř



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.