Z diskuzí na České škole o inkluzi 1.

Pokud nestíháte sledovat komentáře čtenářů, připravili jsme pro vás výběr z nejzajímavějších. Tentokrát o inkluzi u článku Bohumily Patákové Inkluze, aneb sociální inženýrství v praxi.

Gordon Brei

Nehledě na to, že pokud se tento experiment podaří spustit, jakože už asi nezbývá nic jiného, bude to katastrofa pro školská poradenská zařízení, Českou školní inspekci a pro učitele.

Pro školská poradenská zařízení proto, že se jim nahrne tolik práce, že jim nezbude nic jiného, než to brát kus od kusu (žádné dítě - prostě šanon, kterého se chci co nejrychleji zbavit...).

Pro Českou školní inspekci to bude znamenat, že bude zaplavena stížnostmi naštvaných rodičů, a to jak dětí zdravých, tak dětí zdravotně postižených. Takže činnost České školní inspekce se změní z poradenské a kontrolní na vyšetřovací, a dostane se do stavu dnešní justice, která je zavalena neuzavřenými kauzami.

Pro učitele to bude otročí a sisyfovská práce, protože budou hozeni do vody a plavej, nebo se utop... Pokud to nezvládneš, jsi neschopný a musíš se víc připravovat a učit. Všude to zvládají, takže neschopný jsi Ty učiteli jeden. A konečně se sebou začni něco dělat, protože my chceme výsledky, a to exkluzivní, abychom se mohli v Bruselu pochlubit, jak nám to společné vzdělávání vzkvétá.

Chce se mi křičet Brusel, Brusel jako ve filmu "Proč?". Tam to v Bruselu skončilo katastrofou, a mnohem větší katastrofou skončí také tento Brusel A mně nezbývá, než se zeptat: "Proč?"

Iva Švarcová

Proč? To se ptám i já, a to každý den, kdykoliv si přečtu, jak je inkluzivní šílenství bezohledně prosazováno proti všem: proti učitelům, rodičům, ale hlavně proti dětem.

Pouze snad nepříliš početná, ale o to hlučnější skupina profesionálních inkluzistů a jejich příznivců na MŠMT tlačí na pilu, jako kdyby šlo o život.

O život zatím nikomu nejde, ale jde o úroveň vzdělanosti celé naší populace. Začne to na základních školách, kde se nepostižené děti budou muset přizpůsobovat postiženým v tempu i obsahu výuky a kde postižené děti ani při velké snaze nekvalifikovaných asistentů nepochopí prakticky nic, co by jim umožňovalo další návaznost učiva a vytvářelo ucelený (byť zjednodušený) systém znalostí upotřebitelných v životě. Bude to pokračovat na středních školách, které budou dostávat stále hůře připravené žáky a promítne se to i do práce vysokých škol, které tyto žáky budou muset přijímat ke studiu.

Uvědomuje si vůbec někdo ze samozvaných expertů, že dítě s lehkým mentálním postižením má o třetinu nebo dokonce o celou polovinu sníženou úroveň rozumových schopností než jeho průměrní vrstevníci? Že dítě na dolní hranici lehké mentální retardace je v době svého nástupu do povinné školní docházky mentálně tříleté? A že se rozdíl mezi ním a jeho spolužáky bude vývojem prohlubovat?

Pane řediteli, díky za Vaše moudré vystoupení v televizním pořadu paní Jílkové.