EDUin zveřejnil záznamy z kulatého stolu SKAV a EDUin Proč je téma inkluze tak výbušné? Debata se konala 15. října, účastnili se jí Pavla Baxová z platformy Rodiče za inkluzi, Jitka Kendíková, ředitelka ZŠ J. Gutha-Jarkovského v Praze, Klára Laurenčíková, předsedkyně ČOSIV, Václav Slavík, starosta města Žlutice a bývalý ředitel základní školy praktické, Martina Šmídová, zástupkyně Asociace neslyšících, nedoslýchavých a jejich přátel a Marie Smékalová ze Školy 21, čerstvá absolventka Pedagogické fakulty UK.
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
9 komentářů:
na tématu nic výbušného není,zruší se pár zařízení,propustí se pár ředitelů a zaměstnanců a to je vše
To je vše? Nepřehlédl jste něco? Ono jde především o žáky, víte?
O žáky? Pardon, ale kdo to je?
Co se nevejde do kategorie 'hlavní vzdělávací proud' je pod naši rozlišovací schopnost.
o žádné žáky tedy nejde,jde o byznys,nic osobního,kdyby tu někomu o nějaké žáky šlo,tak to školství nevypadá,tak jak vypadá, probuďte se do reality
Jednou z brzd inkluze je prý nechuť některých učitelů měnit své zajeté koleje.
Za čtvrt století, co stojím před tabulí, už jsem pochopil, že sám svět nespasím, ale svůj praxí podpořený konzervatismus stále považuji v porovnání s mladšími kolegy za velmi liberální. Přesto nemám chuť trápit děti s LMP v klasické třídě, byť s asistentem, který nemá patřičné vzdělání, zřejmě aby nemusel být dobře placen. Zvláště pak ve chvíli, kdy hrozí nebezpečí, že zkušení speciální pedagogové přijdou o práci v zaniklých školách praktických.
Zkrátka učit dítě s diagnostikovaným IQ 71 (nemá integraci) angličtinu spolu s ostatními spolužáky bez jakékoliv pomoci je zvěrstvo, i když mu do IVP napíšeme, že místo třiceti slovíček musí zvládnout jen tři.
Jsem šťastný jak blecha, že alespoň jednu panelistku napadlo, že dát děti s hendikepem do běžné třídy je první krok. Zjišťovat bez "příkras", jak prospívají, je krok druhý a podstatný. Opravdu musíme v některých případech počkat až "vylepšeným" systémem projdou první negramotní, kteří dostali šanci dosáhnout na "stejné" vzdělání jako ti ostatní?
Přistupuji ke každému dítěti profesionálně, ať je to dítě výrazně talentované, "obyčejné", nebo s hendikepem, a právě proto mu přeji jen to nejlepší. A když mu to nemohu nabídnout, protože to neumím, nebo to z jakýchkoliv důvodů nejde, tak to musím odmítnout, protože se nechci tvářit, že je všechno v pořádku a já mu budu muset škodit.
Přitom z osobní zkušenosti vím, že to fungovat může. Dokonce jsem přesvědčen, že to má i své přínosy. Proto čekám, až politici rozhodnou, že na to máme, a vláda zajistí podmínky. Jinak se má nechuť bude jen prohlubovat, protože už jen učit na základní škole dnes bývá na hranici sebeobětování. Přece nechcete, aby budoucnost národa ovlivňovali sebevrazi. Zdraví fyzické i duševní máme jen jedno a život také.
Ano fungovat to může a nejzajímavější osobou v celé diskuzi byl pro mne bývalý ředitel praktické školy, který popisoval sloučení běžné školy s praktickou se zachováním tříd praktické školy a pokusem o částečné začlenění lmp žáků do výuky v běžných třídách. Takto to totiž funguje ve Finsku. Jenže pan ředitel zjistil, že vzhledem k rozvrhu mělo začleňování žáků lmp svoje limity. Dál už se o tomto problému nediskutovalo. No, já si myslím, že ten problém s rozvrhem souvisel jednoznačně s personálním obsazením školy. Ve Finsku by totiž měl k dispozici nejenom speciální pedagogy do speciálních tříd, ale i volné speciální pedagogy a volné asistenty, kteří by tuto inkluzi zajišťovali. My si chceme hrát na Finsko, ale bez řádného finančního a personálního zajištění.
Co mne však nejvíc dodalo, byl Feřtekův popis ředitele ve Znojmě, který má z Inkluze obavy, přičemž Feřtek tvrdí, že začlenit osm žáků s lmp do běžné školy, kteří by tam přešli ze školy praktické přece nemůže být problém, zvláště, když už tam některé podobné žáky integrují. No, on to pane Feřteku problém je. O tom, že by se žák např. páté třídy praktické nyní vzal a přesadil do páté třídy běžné školy, se nemíním vůbec bavit, to prostě nelze. Ale pan Feřtek jaksi opomíjí i skutečnost, že žáci, kteří jsou v současnosti na běžných základkách integrovaní, jsou žáci hraniční, tedy s IQ kolem 70. Jenže v praktických školách jsou vzdělávání žáci s IQ daleko nižším až hraničním se středně mentálním postižením, a ti už tak snadno začlenitelní do běžné základy nejsou.
U nás to fungovalo jen tak, že skupina čtyř žáků měla speciálního pedagoga, který s nimi mohl chodit do prázdné učebny, dílny, na pozemek na předměty, které se nekryly s rozvrhem zbytku třídy, ve které bylo jen devět běžných žáků. Stejně se často stávalo, že museli samostatně procvičovat a znovu vysvětlovat učivo ve chvíli, kdy podle rozvrhu mohli být v kmenové třídě. Ani po čtyřletém experimentu (snad úspěšném – nijak se nevyhodnotil) bych nedal ruku do ohně za to, že to do života nějak ovlivnilo všech devět jejich spolužáků. Děcka s hendikepem nemusím potkávat jen ve škole. Ani si nejsem jist, jak to ovlivnilo mé hendikepované žáky. Jakýkoliv hendikep jde překonat jen zvýšeným úsilím, a když nemám s kým porovnávat, tak mohu sklouznout do roviny, že mi to prostě nejde, protože jsem jiný. Těžko se pak hledá motivace.
Bože! Já jsem chvilku učil jako ve Finsku! Jenom na platu jsem to nějak nepoznal a aprobovaná speciální pedagožka v pozici asistenta pedagoga už vůbec ne. Zkrátka INKLUZE po česku. O tom mluvil jak pan starosta, tak ředitelka gymnázia a základní školy.
Proč je téma inkluze tak výbušné?
Protože je to podvod století, který zlikviduje dlouho budované kvalitní speciální školství, poškodí většinu postižených dětí a sníží úroveň vzdělanosti nejméně pro jednu generaci. Pak se přijde na to, že to byl omyl a začne se to složitými cestami napravovat.
Inkluze i její napravování bude stát spoustu finančních prostředků.
Okomentovat