Těsně před prázdninami přišla relativně dlouho očekávaná změna na postu ministra školství. Osobními peripetiemi i zjevným diletantismem zdiskreditovaného Marcela Chládka vystřídala Kateřina Valachová. A objevila se jako relativně nečekaná volba.
Z komentáře Boba Kartouse v Literárních novinách/EDUin vybíráme:
Bude sledovat skutečně veřejný zájem, nebo zájem konkrétních skupin? Akta inkluze, její prováděcí vyhlášky a katalogu podpůrných opatření budou jedním z prubířských kamenů. Pokud to Valachová myslí s inkluzí skutečně vážně, bude muset udělat i něco navíc: bude se muset za tuto reformu osobně, viditelně a jednoznačně postavit, bude muset sdělit českým učitelům, proč je důležitá a potřebná, bude jim muset ukázat, že právě oni jsou těmi, kdo mohou velmi výrazně změnit budoucnost této společnosti a posunout ji na vyšší úroveň. Je toho současná ministryně schopná?
Těžko říct. Z dosavadních prohlášení vyplývá, že převzala agendu svého předchůdce, horké brambory, které je možné odložit – například přijímací zkoušky na SŠ, povinné maturity z matematiky nebo kariérní řád – odložila a v ostatních záležitostech jde cestou vyšlapanou Marcelem Chládkem. Tak je tomu například s mnoho let očekávanou reformou financování regionálního školství, která podle všeho bude sledovat model připravovaný skupinou sestavenou předchozím ministrem a která by měla vycházet z tzv. optimálně naplněné třídy. Mělo by tak dojít k eliminaci konkurenčního boje škol o děti, k němuž školy vede současné financování na žáka, tedy potřeba naplnit školu co nejvíce, bez ohledu na důsledky. Z vyjádření ministryně školství se však zdá, že byť o reformu stojí, pravděpodobně se s její podstatou ještě úplně neseznámila.
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
5 komentářů:
Docela mne fascinuje, jak je nekdo schopny psat furt dokola to same...
Některé výroky už jsou skoro žalovatelné. Jedná se o záměr nebo blbost?
Ad. - výroky o "ochuzeném" vzdělání. I opice by pochopila, že mentálně postižený se těžko může naučit stejné poznatky, jako dítě zcela zdravé a normální. Pan Kartous to nepochopil dodnes nebo to možná ani pochopit nechce.
Ad. - výklad o 2letých oborech,jako jediných, kam mohou žáci praktických škol docházet. Že 95% těchto dětí chodí na 3leté obory a to i tzv. základkové asi zůstalo autorovi zatajeno.A někteří dělají i 2-3 obory za sebou.
Ad. - opět počty Romů. Jestliže státní správa přiznává, že nemá ponětí, kolik přesně Romů se nachází na území ČR , někdo z toho neznáma dokáže vypočítat 30% dětí v praktických školách.
Ad. - Jestliže jsme chtěli začlenit sociálně zanedbané děti, měli jsme na to jít tak, že nebudeme tento záměr balit do krásně okrasného papíru s názvem inkluze. Ta se týká také nemalého množství opravdu nemocných a postižených, kteří, pokud budou naplněna očekávání tak, jak je tito chytroušové jako Kartous, chtějí naplnit (povinná inkluze, pozvolné rušení speciálních apraktických škol), PŮJDE O DISKRIMINACI NA KTEROU SE TAK VELMI RÁDI SAMI ODVOLÁVAJÍ.
Mediální sršení všelijakých konzultantů, odborníků, diletentů, šarlatánů a tlučhubů, tedy všech chrličů zaručených nápadů na spasení české vzdělanosti vypovídá mnohé i o těch médiích.
A o státní správě a samosprávě pak neméně, neboť tato není ochotna, nebo spíš schopna uvést věci na pravou míru. Tápe, zamotána do svých veletočů a vývrtek. Chápu, že v tom našem společenském marasmu nemusí být právě jednoduché prokázat, že je někdo pitomec na slovo vzatý, ale snad na to mají nějaký aparát. Mohli by se klidně inspirovat Jirotkovým Saturninem, který s spolu dědečkem založil Kancelář pro uvádění románových příběhů na pravou míru.
Bude sledovat skutečně veřejný zájem, nebo zájem konkrétních skupin?
Co je to veřejný zájem? Projevuje se tím, že je veřejné školství v mezinárodním srovnání dlouhodobě ožebračované? Nebo tím, že ti movitější, motivovanější nebo bystřejší nechtějí být inkludováni s Romy, cizinci, postiženými a chudými? Je zničení funkční sítě speciálního školství veřejný zájem? Za koho mluví pan Kartous, jaká "veřejnost" za ním stojí?
Není všechno zlato, co se třpytí
Nejznámějším průbířským kamenem je buližníková (kamenná) destička používaná ke zkouškám ryzosti zlata. Potřebujeme k tomu standardizovaný roztok kyseliny dusičné a standardizované tyčinky zlata s různou ryzostí. Třením o kámen uděláme čárku tyčinkou se známou ryzostí a vedle ní uděláme třením o buližník čárku ze vzorku neznámého kovu. Pak přes obě čárky naneseme kyselinu. Pole toho, jak kyselina působí na standardizovanou a zkušební čárku můžeme posoudit stupeň ryzosti neznámého kovu. Uděláme li např. vedle standardizované čáky 14karátovým zlatem čárku mědí, rozpustí kyselina měď úplně ale 14K zlata se sotva dotkne. Uděláme-li tu druhou čárku 18K zlatem, zůstane ta druhá čárka po nanesení kyseliny zachovalejší než ta 14karátová.
Zkoušení a kontrola výsledků je jednou ze základních složek každé řádně vykonávané práce. Na buližník českého vzdělávání píší různí lidé různé čárky. Uvidíme, které čárky budou pro vzdělanost a konkurenceschopnost lidí ty pravé. Není totiž všechno zlato, co se třpytí.
Přeju paní ministryni, jejím poradcům, MŠMT, žákům, rodičům a školám dobrý prubířský kámen a dobré čárky na něm.
Jiří Týř
Okomentovat