O školství se zejména v digitálním prostoru diskutuje na mnoha různých místech: pod články na Respektu, na EDUinu, na České škole, na rvp.cz. Jenomže ta diskuse je čímsi neúplná. Někam se vytratil hlas učitelů. Jako bychom ze symfonického orchestru vypreparovali třeba smyčce.
V takových diskusích jsou obvykle nejhlasitější různí experti, kteří nikdy neučili, nebo už dávno a dávno neučí. Mnozí z nich se v cévéčku sice ohánějí několika léty učitelské praxe, ale jednou či dvakrát tolik let už před žáky nestojí. Učitelé jsou také často zastupováni nezřetelnými společnostmi, které ve skutečnosti nikoho nezastupují a nikdo je vlastně ani nezná. Ty zřetelné a užitečné pak často zůstávají v jejich stínu. Média si do diskusí stereotypně zvou buď předsedy nezřetelných společností, nebo jen notoricky známé tváře. Že ani takové známé tváře nemají často k danému tématu co říci, jsme názorně slyšeli a viděli nedávno v Hyde Parku.
Nesníme o sofistikované profesní komoře, nesníme o tom, že bychom nahradili odbory a nesníme o slepenci stávajících společností a asociací. Chceme, aby se hlas učících učitelů vrátil do hry a byl slyšet vedle hlasu podivných expertů, vedle hlasu hlučných jedinců, kteří hájí často své zájmy obchodní, vedle hlasu snílků, kteří už nestojí nohama pevně na zemi. Chybí nám obyčejný učitelský hlas, hlas, který by také komentoval kroky MŠMT, nebo se stal dokonce pro MŠMT partnerem, užitečnou protiváhou. Aktuálně máme před sebou kariérní řád, velice problematický, ba nepovedený kariérní řád, který postihne všechny učitele. Dnešní i budoucí. Snad kromě oněch neučících expertů. Chceme, aby se k tomu učitelé mohli vyjádřit. Chceme, aby se s hlasem učitelů konečně počítalo.
Nabízíme aktivním učitelům projet neformální profesní platformy, která by pomohla tomuto hlasu zaznít vždy, kdy bude potřeba.
Naším cílem je kvalitní školství, zejména v hlavním proudu, který stále nabízí vzdělávání většině dětí, chceme, aby kvalitní vzdělání bylo dostupné všem, vstřícné, nikoliv však podbízivé, bez zbytečné nivelizace výkonu.
Stejně dostupný musí být kariérní růst pro všechny učitele bez předem stanovených limitů a bez zátěže mnoha zcela formálních činností.
Nechceme omezovat vzdělávací nabídku, ale zároveň nepovažujeme vznik různých alternativ, většinou založených na školném, za řešení problémů českého školství, protože zkušenosti výběrových škol nelze snadno přenášet do škol běžných, stejně jako nelze snadno přenášet zkušenosti ze zahraničí.
Chceme, aby se učitelé – a především učitelé, kteří se naplno věnují učitelskému povolání – mohli vyjadřovat ke všem změnám ve školství, aby hlas učitelů měl váhu, aby nebyl vytlačován nikým, kdo k tomu nemá skutečný mandát.
Máte-li zájem zúčastnit se tohoto projektu, dejte o sobě prosím vědět prostřednictvím webu kantor8.webnode.cz.
Jana Karvaiová, Zdeněk Sotolář, Josef Soukal, Vladimír Stanzel
Zdroj: www.ascestinaru.cz
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
52 komentářů:
Chceme, aby se učitelé – a především učitelé, kteří se naplno věnují učitelskému povolání – mohli vyjadřovat ke všem změnám ve školství
Nechci nějak chytat za slovo, ale nemám pocit, že bych se nemohl vyjadřovat v souladu se svým nutkáním. O tom nakonec svědčí za ta léta téměř šest tisíc příspěvků na zdejším diskusním fóru. Otázkou je, jestli jejich obsah případně někdo zohlední.
Nezanedbatelnou překážku ovšem spatřuji ve skutečnosti, že se učitelskému povolání už delší dobu nevěnuji naplno. Ukázalo se, že takové věnování se už dávno nikdo neočekává, spíš naopak, a tak je mi víceméně ku škodě.
Proto jsem zbytky svojí energie přesměroval k rodině, fyzické práci a k posilování tělesné i duševní kondice. Tímto se považuji za v rámci možností poměrně spokojeného člověka.
Pytlíku,je to dobrovolné.Ale tím, že zde diskutujete je vidět, že vám osud učitelstva není stále lhostejný. Je fakt, že tyto diskuse zde asi nikdo z kompetentních nečte.Proto by mělo být sdružení, které se prosadí někam ,kde už to někdo číst bude. Stále tím ale nebude zajištěno, že se něco změní. I s tím do toho jdeme. Jenže pokud se zrovna nechcete zviditelňovat atentáty či jinými teroristickými činy, nic jiného nám v tomhle světě nezbývá.Je to jediná demokratická cesta, jak prosazovat naši vůli. Soustavným tlakem a prosazováním našich názorů v médiích. Jestli čtete, tak sám vidíte,jakou mediální masáž jsou schopni dělat Eduin, pan Kartous a další třeba v lidovkách.
Jen jestli oni za to nebudou tak nějak placení.
Klaka zářných zítřků české vzdělanosti...
Samozřejmě, že jsou za to placeni. Těch projektů, co v nich eduíni a jim podobní jedou, jsou jistě stovky. A za práci v projektech peníze jsou, to vám teda řeknu.
A komu osud učitelstva není lhostejný se sám neprosadí. Proto takovou aktivitu plně podporuji a připojím se. Přesvědčit ostatní učitelstvo je však těžké. Mně to připadá, že kolegové jsou jaksi vyhořelí, letargičtí, nemají snahu se angažovat a jen se vezou. Doufám, že je to jen můj pohled a že někde jinde jsou na tom líp a chytí se příležitosti.
"Klaka zářných zítřků české vzdělanosti," to je skutečně skvostná formulace. Děkuji.
Prosím.
Nejsem si ale jist, nemá-li být spíše klaka komu, čemu...
Nejde o vazbu, ale o spojení klaky a zářných zítřků. Tak nějak to cítím, když čtu články kartousovského ladění. Ve vztahu k nám to beru s přihlédnutím k vašemu puzení ironizovat jako pochvalu. I kdybyste to tak náhodou nemyslel.
Mrzká konspirace za proměnu vzdělávání směrem k potřebám dítěte a společnosti. Feřtek, Kartouz, Eduin a spol., toť spolek oportunistů, usilujících o nadvládu nad....něčím, asi systémem, placení někým...asi EU, Amnesty International a ombudsmankou za to, aby rozvraceli školství tak nějak zevnitř. Skuteční odborníci Soukal a spol. nejsou slyšet, neboť organizace k ventilování učitelských frustrací jsou nefunkční, či nechtějí dostatečně naslouchat právě jim. Pomoc pronásledují mne paranoici. Nebo je to prostě tím, že učitelé mají spoustu různých názorů a na rozdíl od lékařů se nemohou nikdy, nikde a na ničem dohodnout.
Ventilování frustrace, paranoia, Tajný učitel... ano, už jsem si zvykl, že to k sobě tak nějak patří.
Učitelé se pravděpodobně neshodnou na tabletech nebo třetí hodině tělesné výchovy, ale mohli by se shodnout na právním postavení škol, na kariérním řádu, na tom, že vzdělávací soustava nemá být založena na rozporných principech apod. Profesní organizace lékařů nebo advokátů také neřeší aplikaci kdejaké mastičky nebo odstavce vyhlášky o zoologických zahradách. Každý pokus za to stojí :)
Články lidí z Eduinu a jim podobných se snaží o to, aby byl vyslyšen i hlas rodičů a těch učitelů. kteří se domnívají že vzdělávání dětí nemá stát na paradigmatu třídění, testování, segregace a soutěže o nejvyšší studijní úspěch, nýbrž na tom, co děti ke zdravému rozvoji všech svých dispozic potřebují. Fakt, že jim daří stále více publikovat své názory, zdá se být trnem v oku těm, kteří chápou svou učitelskou roli jako roli opraváře a údržbáře stoletých zaběhlých postupů nastavených výkonnou mocí a poslední dobou ovlivňovaných i průmyslem.
Vy, pane Soukale zarputile ignorujete výzkum a zkušenosti úspěšných evropských vzdělávacích systémů. Usilujete o posílení centralizace pod záminkou objektivizace hodnocení či zvyšování laťky. Vůbec si přitom neuvědomujete, že toto vaše Donquijotské snažení je marné. Časy se mění, rodiče nečekají se založenýma rukama na Chládkovy direktivní moudra a zakládají vlastní školy. Domácího vzdělávání bude víc, alternativních soukromých škol a školek rovněž.
Systém je dlouhodobě nefunkční a vlastně nepotřebuje Eduina ani Kartouze aby jej zrevolucionizoval. Změny již probíhají. I archaické přežitky, jako je státní maturita či jednotné přijímačky se eventuálně podaří překonat. Děti jednoduše nejsou stejné a systém, který je postaven na uniformitě nemůže v moderním světě přežít.
Já vám závidím tajnej jak vy nás máte prokouklé a jak víte co chceme.Co takhle kariera u CIA?
Velký rozdíl mezi námi,pane Tajemný,tkví v tom, že my chceme domluvu a spolupráci. Vy chcete boj. Zatímco my argumentujeme z pozice lidí, kteří léta pracují s dětmi, Eduin, a další argumentují z pozice odborníků. Kteří sice s dětmi nepracovali, ale určitě vědí jak na to. Je mi špatně z toho, jak člověk jako vy ,tu osočuje pana Soukala,aniž byste se s ním nějak osobně znal.Nebo snad jo? Nebo vlastně osočujete všechny ty, co se snaží dát dohromady sdružení. Nikoho z nás neznáte. Nemáte jediný důvod takhle se o nás vyjadřovat. Není mi dobře z toho, že učitelům z praxe nikdo nenaslouchá. Je to pro ně asi hendikep, když mají za sebou několik let práce. Staví je to podle vás do role zastaralých, přichcíplých, nemoderních kverulantů, kteří nesledují žádné poslední trendy v psychologii či pedagogice. Údajně si přejí status quo. A jak to prosím víte?
My jsme chtěli pouze poukázat na to, s čím se v praxi setkáváme. Přejeme si dialog. Na Eduinu jsme se setkávali s arogancí a podobným přístupem, jako máte vy. Především paní Lánská v tom vynikala. Pokud jsem kladla otázky, absolutně na ně neodpovídala. Jenom se hnidopyšsky ňamrala v textech a hledala slovíčka, za která by mě vypeskovala.Klidně vám tu můžu zkopírovat některé naše diskuse. To je nějaká spolupráce? Ne, je to arogance, povýšenost. Dnes prostě není cool být starší a zkušený. Je to spíš tělesná vada,podle některých . Věřte tomu, že chceme naslouchat a spolupracovat .S někým, kdo o to stojí. S někým, kdo bude chtít dělat i nějaké kompromisy. S někým, kdo má o děti zájem. My máme. To zde deklaruji, jestli chcete, budu i přísahat. Jestli znáte hodnotu přísahy.
Asi spíše. hnidopišsky
Paní Karvaiová,
bojovat není potřeba. Změna se děje každý školní den. Jen je pomalá, nesystémová a místy izolovaná.
Děkuji pane Tajný.Nebýt vás,žila bych dále v bludech a nereálných představách.
Ano změna je život,jen to málokdo je ochoten akceptovat "as it is"...a jde o to kdo chce mít změny pod kontrolou...systémově, uspořádaně či jinak :-)Nějaká pravidla má každá hra, i systém, jde jen o to zda se JASNÁ PRAVIDLA prostě vymezí a zbytek nechá na přirozené odpovědnosti každého za svůj vlastní zadek, nebo že nutíme hrát druhé hru a to středověkou stále platnou metodou cukru a biče, či neúčinné chvilkové vnější motivace...kterou druhý hrát nechce. Nebo spíše jak vtáhnout do hry i ty o které jde především - žáky. Kdo přikládá důležitost čemukoli co není dlouhodoběji "životné", všimne si možná jak celoživotní vzdělání se děje leckdy i efektivněji a zábavněji i mimo školu. Na učitelích a systému pak je, zda na období POVINNÉ školní docházky bude žák vzpomínat s vděčností že měl daného oblíbeného konkrétního učitele, anebo zda většina vzpomínek bude jen jako převážně "ztracený čas" někdy více jindy méně příjemné epizody života (viz např.kniha Špatní žáci, rebelové a jiní géniové od L.Koláčka). Nebo snad dnes už na učiteli nezávisí a jde jen o odškrtnutí "presenční docházky" a splnění požadovaných lejster a nároků u učitele i žáka? Jak si to vlastně děláme zbytečně těžší (a nemusíme), že přirozená zvídavost dětí a touha učitelů učit, se změní na muS a opruz? Učitel chce pochopitelně mít radost z práce jako každý jiný kdo dělá svou práci nejen pro peníze. Co k tomu potřebuje...?
Urážky od člověka, který je příliš zbabělý na to, aby je podepsal, můžeme klidně ignorovat.
dr: Základní problém je že chybí profesní stavovská organizace, pdg komora.
Souhlas. Co však dělat, když učitel učiteli vlkem? Rádi bychom alespoň trochu podpořili právě učitelskou jednotu. A právě na profesním, stavovslém principu, i když ne pevně organizováni jako lékaři. Rádi bychom, aby více učitelů pociťovalo (třeba i to pytlíkovské) nutkání se ke školství vyjadřovat. Když sečteme diskutéry na České škole, EDUinu a RVP.ZS, uvezl by nás jeen autobus.
Sleduji tyto a podobné diskuse se zájmem. Rád bych i přispěl k tomu, aby se dosáhlo "domluvy a spolupráce" nebo alespoň věcné diskuse (což by mě osobně zajímal nejvíc) a pochopení cizích názorů a pochopení pro cizí názory. Udělal jsem už i jeden pokus viz http://www.ceskaskola.cz/2015/03/ondrej-steffl-sonda-do-duse-ceskeho.html a další chystám.
Bohužel se nemohu zbavit dojmu, že vzájemné pochopení naopak klesá a věcná diskuse se ztrácí pod osobními výpady, kterých přibývá. Doporučuji každému projít si pár desítek diskusních příspěvků a podívat se, kolik z nich je jen věcných (málo) a kolik z nich se zabývá i (nebo jen) osobami diskutujících, a u koho zjistíte jaký poměr. I diskutující dříve věcní hrubnou a stávají se osobními.
"Vidíš třísku v oku bratra svého, ale břevno ve svém nevidíš." píše se v té knize o Jidášovi :-). Ano všichni máme břevna v očí svých.
Začněte konstruktivně a odpovězte Pytlíkovi, které že vysoké školy/obory jsou vhodné pro studenty s nižšími studijními předpoklady (asi necituji přesně, ale Vy budete vědět...).
I já bych to rád věděl.
konstruktivně a odpovězte Pytlíkovi
Víte to, je těžké, když Nico Pytlik řekl(a)... Feřtekova, Kartousova, Botlíkova a Štefflova gradientu blábolení. a našel bych podobných víc.
Pokládá-li kolega Pytlík má sdělení za blábolení, nemohu se bavit dojmu, že mu vlastně o odpověď nejde. A pokud by ho to opravdu zajímalo, mohl si už dávno přečíst text, na který jsem ho odkázal, je to tam vysvětlené, stačí i titulek.
Ale dobrá: ten text má titulek "Až bude truhlář bakalář" a píše v něm mj. o tom, že lidí, kteří by i rádi dělali řemeslo, vidí, že bez maturity a bakalářského titulu jsou jejich možnosti v životě už dnes omezené a podle všeho to bude ještě horší. To všechno jsou ti, na něž se kolega Pytlík ptá.
Studenti s nižšími studijními předpoklady se, statisticky vzato, hlásí nejvíce na pedagogické fakulty.
Přesná formulace:
'vysokoškolské studijní obory vhodné pro studenty se slabšími předpoklady'.
Myslím, že pan Šteffl by měl zaujmout stanovisko. Ne, že bych z toho měl nějakou zvlášť velkou radost u člověka, přes kterého si v médiích lidé dělají obrázek o učitelstvu, ale staví se na roveň toho rodiče, který, jak se traduje, pravil něco v tom smyslu, že 'ta naše holka žádný lumen není, já vím, ale mohla by jít studovat alespoň na tu učitelku zvláštní školy'. Tedy toho poněkud omezeného rodiče.
Takže časem Nobelova cena pro badatele, kteří nic moc neobjevili, profesůra pro akademické pracovníky, za kterými sice moc práce vidět není, ale které je prezident ochoten jmenovat, a tak nějak na obdobné brdo.
Aha. Nemám odskakovat od rozepsaného textu. Než jsem to sesmolil, kolo pedagogických dějin se pootočilo.
Tak že teď se pan Šteffl dostává na roveň matky, která píše synkovi na vojnu: 'chtěla ti poslat nějaké peníze, ale už jsem zalepila obálku'.
O gradientu blábolení jsem napsal až po opakovaném dotazovaní na ty studijní obory. I když přiznávám, že si to myslím už delší dobu.
A tak nějak obdobně je to s těmito experty často. Nachytáni na švestkách, začnou blábolit o hrušni. A to je asi tak všechno.
Studenti s nižšími studijními předpoklady se, statisticky vzato, hlásí nejvíce na pedagogické fakulty.
Aby se z nich pak povětšinou stávali činovníci státní správy a samosprávy ve školství, ředitelé škol, školní inspektoři, poslanci, senátoři, starostové, hejtmani, konzultanti, experti, mluvčí...
A někdy také učitelé.
Nico Pytlik řekl(a)...
A tak nějak obdobně je to s těmito experty často. Nachytáni na švestkách, začnou blábolit o hrušni. A to je asi tak všechno.
Mluvíte k nějaké věci, o níž lze diskutovat, nebo jen k osobě, mé či jiné?
Jinak,
Jeden příspěvek Tajný učitel - jen věcný
Tři příspěvky Nico Pytlík - dva zabývající se i (nebo jen) osobami diskutujících, jeden věcný
Jeden příspěvek Ondřej Šteffl - zabývající se i (nebo jen) osobami diskutujících
"Studenti s nižšími studijními předpoklady se, statisticky vzato, hlásí nejvíce na pedagogické fakulty."
To jsou ti truhláři, co chtějí mít titul bakaláře?
Otázkou je, zda by se neměly měřit studijní předpoklady pouze u těch studentů, kteří vysokou školu skutečně absolvují.
"Studenti s nižšími studijními předpoklady se, statisticky vzato, hlásí nejvíce na pedagogické fakulty."
Nevím, kdo zpracovával tuto statistiku, na jakém vzorku a podle jakých testů a kriterií měřil ty studijní předpoklady.
Já jsem se vždycky domnívala, že studenti s nižšími předpoklady se hlásí na práva, ale žádné satistické údaje k tomu k dispozici nemám.
Otázkou je, zda by se neměly měřit studijní předpoklady pouze u těch studentů, kteří vysokou školu skutečně absolvují.
Tudy vede cesta!
Vždycky, když jsem v minulosti slýchal někoho se holedbat, kolik absolventů té či oné školy pokračuje ve studiu na vš, říkal jsem si, kdyby tak byl přehled o tom:
- kolik studentů dosáhne jakého titulu,
- kolik studentů dostuduje na původní škole, kolik na druhé, třetí...,
- jak dlouho studenti studují,
- kolik absolventů pracuje v profesi související s předmětem studia,
- kolik absolventů pracuje,
a tak podobně.
Kupodivu jsem trochu informován o studiu matematika na PedF UK a hned několik různých zdrojů potvrzuje, že tenhle obor není žádná "dávačka".
Na druhé straně jsem viděl několik diplomek či bakalářek z neučitelských oborů z jiných fakult či škol, a ty se vyznačovaly celkovou zmatečností a nízkou jazykovou úrovní. Ale nechci tu nikoho obhajovat či hanět, jen varovat před zjednodušováním. Ostatně kolega Pytlik to opět promyslel lépe než já. A než všichni ti, kteří rádi operují zásadně těmi údaji, jež v zásadě nevypovídají takřka o ničem.
Moje původní poznámka: Ondřej Šteffl řekl(a)... 17. dubna 2015 23:08
Eleně. Školy budou mít úroveň velmi, velmi různou. Od špičkových, po ty pro se slabšími předpoklady, ale i ti poslední mají možnost se do 22 či do 25 let vzdělávat.
Byla reakcí na: Elena řekl(a)... 17. dubna 2015 21:35
Pokud v Austrálii jde na VŠ 90% ročníku, jakou asi budou mít ty školy úroveň? Dost těžko bude mít 90% jakéhokoliv národa inteligenci na VŠ, že? ...
A jak je zřejmé nijak se netýkala učitelů, ba dokonce v ní šlo o předpoklady obecně, tedy ne jen studijní předpoklady.
Nicméně otázka kvality uchazečů, studentů a jak správně říká Nico i absolventů učitelských oborů je nepochybně vážná. Máme poměrně detailní data o obecných studijních předpokladech uchazečů a přijatých. Údaje o absolventech existují a bylo by je možné zpracovat, kdyby na tom mšmt chtělo spolupracovat. Ale nechce, patrně to nikoho nezajímá.
Pokud bude zájem, mohu takové statistiky zveřejnit nebo s radostí dám data někomu, kdo se v nich chce hrabat. Nicméně upozorňuji, že bohužel obecně platí tvrzení Tajného učitele: "Studenti s nižšími studijními předpoklady se, statisticky vzato, hlásí nejvíce na pedagogické fakulty". a že jsou, až na výjimky (např. obory s angličtinou) také přijímáni, což je zase dáno tím, že poptávka tak tak dosahuje nabídky míst.
Máme poměrně detailní data o obecných studijních předpokladech uchazečů a přijatých.
Zajímavé. Bezesporu. Jak ale patrno výše, než samotné studijní předpoklady, mne zajímá spíše jejich uplatnění při studiu a jejich průmět do pracovních příležitostí.
Tedy ne jen počet přijatých uchazečů podle jejich předpokladů, ale především počet studentů absolvujících.
Pane Šteffle, ale vy - nejen vy - zaměňujete vysokoškolské vzdělání s rozšiřujícím středoškolským vzděláním. Nemám nic proti tomu, aby se po maturitě dále vzdělával každý, kdo vyvine odpovídající úsilí, ale připadá mi naprosto nesmyslné předstírat, že zhruba u poloviny z dnešních vysokoškoláků snese toto studium vysokoškolské parametry, a současně mi připadá naprosto neefektivní ho jako vysokoškolské provozovat (tj. formálně vyžadovat bakalářské aj. práce apod.). Kromě čistě ekonomické stránky to má i své důsledky etické. I vaší zásluhou tedy jdeme cestou, která poničila školství v západní Evropě, místo toho, abychom se z tamějších chyb poučili. Chápu, že je to cesta pro určitou část společnosti populární a pro byznysmena s dobrým nosem pro to, co zákazník chce, velmi výhodná, ale v konečném důsledku je nejvýraznějším výsledkem vašich podnikatelských aktivit destrukce vzdělávacího systému.
Hádejte, který ze zdejších diskutérů napsal toto:
"Nezoufej však. Svět je tvé hřiště. Razítko neznamená nic. Chuť do života je všechno. Můžeš pracovat, cestovat, pomáhat, studovat a milovat dál, mimo ten podivný, kdesi kýmsi vykonstruovaný křeččí kolotoč. Svět je plný možností. Svět není, díky bohu, česká škola. Práskni do bot. Nech pročuraný český provinční píseček v prachu. Žij. Až budeš kdesi na Maui ležet na pláži pod palmou se svým surfem a přítelkyní, vzpomeň si na zažloutlou českou maturitku a z chuti a nahlas se rozesměj. Pomysli na "úspěšné" úředníčky rozsedlými zadky leštícími židle kdesi v kancelářích ministerstva školství. Pomysli na předčasně šedivé kantůrky vcházející den co den to stejných tříd, hrozící tou samou hloupou maturitou sami sobě i generacím vyplašených prváků.
A pak si vychutnej své ledově studené mojito."
Kdo jste vsadili na "učitele, tátu, humanistu, bývalého cestovatele" aka Tajného, hrdinu bez bázně a hany, který jednou anonymně spasí české školství, dobře jste učinili. Je vidět, že má ke svým kolegům velmi vřelý, ba co dím - humanistický - vztah, což potvrzují i jiné výroky jako "Skuteční odborníci Soukal a spol. nejsou slyšet, neboť organizace k ventilování učitelských frustrací jsou nefunkční, či nechtějí dostatečně naslouchat právě jim. Pomoc pronásledují mne paranoici."
Ano, "maturita je výplod archaického řádu, který dnešní politici a učitelé tak nějak ze setrvačnosti udržují při životě." Blíží se však ona nová doba, kdy staré zlořády odstraníme. Jen jestli to pak nebude spíš onanová doba ...
Skvěle vyjádřeno – myslím tu první část, v níž J. Krátký cituje autora blogu. Cituje ovšem jen část jeho příspěvku, který lze naštěstí snadno vygooglovat. Tady je celý:
Maturita, lásky čas
Ptáčci švitoří, krokusy vystrkují hlavinky a kolem studentů 4. ročníku lze, při přimhouření očí, rozeznat jakési tetelení vzduchu, či zvláštní vibráto. Čas, který si příroda vybrala pro pučení, množení, rození a zamilovávání, je pro čtvrťáky středních škol s maturitou časem osudným a ostudným. Oni se bojí. Bojí se zkoušek a selhání, bojí se o svoji budoucnost, která v jejich myslích spjata s úspěchem u maturity.
Nevědí, že o kvalitě lidského života nemůže rozhodovat jedno razítko na jednom papíře. Nechápou, že papír a štempl nevypovídá nic o tom, jací to jsou lidé, jakou budou mít budoucnost, zda budou šťastní či nešťastni. Nikdo jim neřekl, že maturita je výplod archaického řádu, který dnešní politici a učitelé tak nějak ze setrvačnosti udržují při životě. I kdyby to studenti věděli, je jim to houby platné. Bát se budou. Moudří a laskaví učitelé, kterým by měli důvěřovat, jim na konec tratě připravili žaludek obracející laťku, kterou lze pouze přeskočit a za kterou se rýsuje vidina zářné budoucnosti pracovního i osobního úspěchu a hmotného zajištění. Běda ti, pokud nepřeskočíš. Peklo samo se otevře a tvá budoucnost se rázem promění v prach a popel spálených nadějí. Rodiče budou zklamaní, spolužáci tě budou ignorovat, přítelkyně tě opustí.
Nezoufej však. Svět je tvé hřiště. Razítko neznamená nic. Chuť do života je všechno. Můžeš pracovat, cestovat, pomáhat, studovat a milovat dál, mimo ten podivný, kdesi kýmsi vykonstruovaný křeččí kolotoč. Svět je plný možností. Svět není, díky bohu, česká škola. Práskni do bot. Nech pročuraný český provinční píseček v prachu. Žij. Až budeš kdesi na Maui ležet na pláži pod palmou se svým surfem a přítelkyní, vzpomeň si na zažloutlou českou maturitku a z chuti a nahlas se rozesměj. Pomysli na "úspěšné" úředníčky rozsedlými zadky leštícími židle kdesi v kancelářích ministerstva školství. Pomysli na předčasně šedivé kantůrky vcházející den co den to stejných tříd, hrozící tou samou hloupou maturitou sami sobě i generacím vyplašených prváků.
A pak si vychutnej své ledově studené mojito.
V době po okupaci Československa armádami zemí Varšavské smlouvy koloval vtip o tchoři, který vlezl někomu do chalupy a prohlásil: „Něco tady smrdí a já neodejdu, dokud to smrdět nepřestane.“ Neboť ve skutečnosti odejít nechtěl. Názory části zdejších diskutujících jsou v něčem podobné: „Žákům je naše výuka k smíchu, ale my ji nezměníme, dokud se jí smát nepřestanou.“ Neboť ji ve skutečnosti měnit nechtějí. A tak udělají všechno pro to, aby její pojetí legitimizovali. Například podobou státní maturity či jednotných přijímaček – obojí (myslím to pojetí) je ve 21. století opravdu k smíchu. Nebo spíš k pláči.
Vím (a už jsem to na České škole napsal mnohokrát), že je také dost učitelů, kteří se snaží výuku měnit – nikoli snižováním nároků, ale tak, aby vůbec mohla žáky více zajímat. Na školách, kde jsou podobné snahy úsilím celého učitelského sboru, se to obvykle daří. Dokonce i tehdy, když nejde o školy výběrové. Osamocení učitelé jsou na tom podstatně hůře, protože sklízejí plody špatné práce svých kolegů a kolegyň ve sboru i na školách, odkud jejich žáci případně přicházejí.
Pane Krátký, děkuji za šíření mého blogu. Jeho smyslem bylo upozornit studenty na fakt, že pokud se jim nepodaří obdržet ten pitomý maturitní papír s razítkem, nemusí proto skákat z okna.
Dobrý den, dělal jsem maturitu na potřetí a byl jsem tak nervózní, že jsem zapomněl na čas a špatně opsal výsledky. Takže to nedopadlo. Ted prakticky nevím, co dělat. Takže se chci zeptat, jestli mohu jít znovu do čtvrtaku na jinou školu se stejným oborem? A jak probíhá komunikace s jinou školou? Dělám přijímačky stejně jako ostatní, co jdou do prváku nebo to je pro mě jiné? A mohu na té škole studovat dálkově? Bude mít stejný vliv na maturitu, prezenční studium a dálkové studium? A pokud jsem přijímací řízení nestihl, mám ještě šanci, že mě vezmou? Děkuji za odpovědi P. S. Kdyby jste náhodou našli nějaký portál, forum či blog na téma maturita, tak mi pls napište jejich web.
Ten pocit selhání u "osudové" zkoušky, lze jen stěží popsat. Zanechá stopy na celý život. Naším úkolem je učit a inspirovat. Naším úkolem není třídit a drezírovat děti na opičí dráze skrz hodnocení. Jsme nuceni v této roli být a ještě k tomu jsme u toho nedůstojně kontrolováni a všelijak jinak buzerováni úředníky. Vás to, pane Krátký, nedrtí?
Mnoho učitelů v diskuzích o vzdělání učitelů používá hloupou analogii s doktory či mechaniky. Co by pacient (žák) řekl, kdyby, po operaci kuřího oka, zůstala noha nefunkční? Co byte řekl mechanikovi, kdyby vám vyměnil gumy ale auto by nejelo?
Maturitu ano. Na dobré úrovni. pro každý typ školy jinou,protože nelze srovnávat hrušky a jabka.
Na vysoké jsou taky zkoušky.Někdy těžší jak celá matura. (teda na opradových vysokých s určitou úrovní).
Jestliže začneme pohrdat pravidly a taky zkouškami, jediná cesta je nezkoušet vůbec a nikde. Dát všem zrovna diplomy a pak ať ukážou ,co umí.Což si vůbec neumím představit,protože v životě většinou vyhrává klientelismus, kamarádíčkování, pr....lní alpinismus apod. Ten obrovský neoliberalismus by vedl nejspíš do někam. Tak, jako vede při výchově dětí. U té výchovy se to již prokázalo.
Kdyby v blogu šlo jen o hloupost a protimluvy, nabídl bych ho svým studentům jako cvičení k rozboru. Je ale také plný zášti a takové věci z principu nešířím. Hodí se tak akorát pro Botlíky.
Naším úkolem je jistě učit a inspirovat. Ale je tady zcela jasný systém závěrečných zkoušek. Protože učíme, musíme i zkoušet. Nebo raději maturity zrušíme? Zrušíme veškerá hodnocení? Každý bude přijat a každý vystuduje? Všichni budeme úspěšní (a bohatí a ...)? Takový "kapitalistický realismus"?
Byl jste někdy účasten na výběrovém řízení, kde o 1 místo usiluje třeba 50 zájemců (ale stačí i 10)? Víte, jaká tam panuje atmosféra? Umeteme cestičku všem až do 25 let a pak přijde po takovém konkurzu co? Hroucení? Sebevraždy? I neúspěch přece patří k životu a je nutné, aby se s ním mladí lidé naučili pracovat, využít jej k růstu a překonávání překážek. Hodnocení v tomto poskytuje cennou zpětnou vazbu, ukazuje, kde jsou slabiny, kde silná místa, kde je nutno přidat.
Jak dopadá cesta snižování nároků v akademické oblasti popisuje v Revolver revue Petr Hruška:
http://www.revolverrevue.cz/petr-hruska-ma-svoboda-slova-nema-zadnou-vahu
http://www.revolverrevue.cz/petr-hruska-ma-svoboda-slova-nema-zadnou-vahu-pokracovani
http://www.revolverrevue.cz/petr-hruska-ma-svoboda-slova-nema-zadnou-vahu-posledni-dil
Vaše analogie je pak také velmi hloupá (abych citoval Vaše hodnocení)- je při operaci nutná spolupráce pacienta a lékaře? Není. Dokonce ani není možná, vše závisí jen na lékaři. V procesu edukace je žák objektem i subjektem. Dál snad není třeba pokračovat.
Děkuji panu Botlíkovi, že svou roli v chalupě českého školství tak pěkně popsal. Hezký "coming out".
Z příspěvku studenta na mne více vykukuje skoro bezmoc poprat se s životem.Strašná bezradnost.To ten kluk chtěl dělat maturu kdyˇz si neumí sehnat informace?V dnešní době internetu a telefonu?Proč se obrací na někoho na blogu?Přece jsou na školach výchovní poradci,dá se zavolat na ministerstvo..........
Jak vidno, hlas učitelů se nevytratil.
Kupředu za staré zítřky.
Několik věcí k zamyšlení.
ČR je, s 50% přijatých vysokoškoláků, na chvostě zemí OECD.
Dle rektora MU na vš nastupují děti, nikoliv mladí dospělí, jak tomu bývalo. Věk zralosti se posunul z 18 na 21 až 22 let.
Maturita není a už nikdy nebude tím, čím kdysi bývala. Tím je nyní diplom Bc. To je globální trend, který nelze zvrátit.
Zdroj: http://archiv.ihned.cz/c1-63911160-rektor-masarykovy-univerzity-bek-dnes-ucime-deti-ne-studenty
Domnívám se, že nelze nadále uzurpovat všeobecné a vš vzdělání jako dar pro vyvolené.
Můžeme tomu říkat devalvace, nebo tomu můžeme říkat evoluce, stejně jako kdysi bylo cestování letadlem exkluzivní a nyní je dostupné všem.
Vzdělání by mělo být dostupné všem dětem a dospělým bez rozdílu.
Pokusy vrátit staré dobré časy, kdy vzdělání bylo privilegiem jsou kontraproduktivní.
A do kdy to budeme nazývat vzděláním a od kdy už jen chozením do školy?
"Co by pacient (žák) řekl, kdyby, po operaci kuřího oka, zůstala noha nefunkční?"
Hm, pokud je pacient po operaci poučen o nutnosti rehabilitace, úpravě životosprávy (dietě, cvičení, omezení kouření atd.) a těmito radami se neřídí, mnoho prostoru pro stížnosti asi nemá, nemyslíte?
V souvislosti s kauzou "Jidáš" jsem si vzpomněla na dávnou historku, kdy jsem jako poměrně mladá kantorka s velkým zápalem probírala v hodině dějepisu (v prvním ročníku gymnázia solidní pověsti) vznik křesťanství. Až luxusně velkou pozornost a množství času jsem věnovala postavě Piláta Pontského, četli jsme můj milovaný apokryf Karla Čapka Pilátovo krédo (poslouchali jsme to navíc i v kouzelném podání Vlastimila Brodského), bavili jsme se pak o tom, jak rozdílně lze interpretovat historické/literární postavy, dokonce jsme zabrousili až k diskusi o "pravdě" a (nejen náboženské) toleranci... zkrátka jsem měla pocit, že se mi to povedlo ;-). O dva týdny později lehoučký testík, a tak dva tři lidé z té třídy byli schopni napsat, že Pilát Pontský byl velitel povstání Galů proti Caesarovi :-( Od té doby jsem velmi opatrná v soudech, co zase kde "nenaučila škola" a co zase kantoři zanedbali :-(.
Když už jsme u té věcnosti: Opakovaně jsem upozorňován na skandální rozhovor M. Hřebeckého z EDUinu a redaktorky J. Krásné v ČT (http://www.ceskatelevize.cz/porady/1096902795-studio-6/215411010100504/video/). Hřebecký se vyslovuje k maturitě a zejména k maturitě z češtiny, aniž by bylo uvedeno, že není nezávislým expertem, ale expertem ("manažer vzdělávání a služeb") instituce, jež dlouhodobě zaujímá k nové maturitě negativní postoj, přesněji vede vůči ní místy velmi nevybíravou kampaň. Po úvodních věcných informacích, jež se týkají organizace zkoušky, přejde Hřebecký k vyslovování svých domněnek a smyšlenek, které redaktorka vzápětí přebírá jako fakta a s chutí sdílí, nebo které dokonce rozvíjí, ovšem naprosto zmatečným způsobem (chvíli si oba přizvukují, že maturita vede k "robotizaci"). Tato směsice redaktorčiny neschopnosti a neetického jednání obou zúčastněných je bohužel pro úroveň diskuse v nejmasovějších médiích spíše pravidlem než výjimkou.
Vzdělání by mělo být dostupné všem dětem a dospělým bez rozdílu.
Ale to by bylo báječné, přece. Něco jako lékařská péče nebo spravedlnost ve zdejším provedení. O tom by mohly vyprávět třeba děti s nemocí motýlích křídel
http://bit.ly/1dUckNt
nebo ti čerstvě plnoletí dlužníci
http://bit.ly/1Errb7J
Maturita není a už nikdy nebude tím, čím kdysi bývala. Tím je nyní diplom Bc. To je globální trend, který nelze zvrátit.
Nezbývá tedy než, místo maturitního vysvědčení rozdávat ty Bécé diplomy.
Okomentovat