Ondřej Šteffl napsal výborný článek o školství – Totálně neúspěšný experiment. V něm poukázal na to, že naše školství stále využívá technologie z dob parního parního stroje, má katastrofální výsledky a skutečnému vzdělávání dětí škodí. Není v tomto názoru zdaleka osamocen, v ČR existuje například projekt Svoboda učení, který poukazuje na něco podobného. Jsem moc rád, že pan Šteffl zakládá novou experimentální školu. Výborný počin!
O čem, ale pan Šteffl nemluvil? O dvou věcech.
Proč to tak je a jaké to má dopady.
Proč?
Myslím, že hlavním důvodem je to, že ve školství máme socialismus. Ministerstvo má monopol, který určuje podobu produktu vzdělání. Školy mají zákazníky své zákazníky jisté a inovovat nepotřebují. Úředníci na ministerstvu nejsou za výstupy příliš odpovědní, tristní výsledky jim platy nesníží. I České dráhy, jsou více orientovány na zákazníka než české školy. Vlakem jezdit nemusíte. Státní školy si ale koupíte tak jako tak. Efekt konkurence dobře vidíme tam, kde mohou rodiče volit nohama a zkouší své děti zapsat do té školy, která jim nabídne lepší podmínky, což se běžně děje. V Praze a velkých městech, to ale funguje lépe než v Zašové, kde je jen jedna škola. No, ale copak může vůbec být v Zašové konkurence? Jistěže může. Jiná forma vzdělávání může vypadat třeba tak, že paní učitelka má 8 dětí a učí je ve větší místnosti rodinného domku. Je mnoho možností, včetně různé online výuky, zapojení do práce či známých. Prostě nemusí být jen jeden rigidní model a navíc pro všechny stejný.A ty dopady?
Lidé s nižšími příjmy se jen těžko dostanou ke kvalitnímu a inovativnímu vzdělání. Jejich šance na kvalitní život zůstanou stejné, nebo se zhorší.Lidé, kteří si to mohou dovolit, zaplatí svým dětem školu lepší. Jako třeba bývalá ministryně školství, Petra Buzková, nebo jako zákazníci nové školy pana Šteffla. Věřím a doufám, že i Ondřej Šteffl se svým projektem uspěje. Ale to opět řeší jen ty, kteří na to mají (měsíční školné prý nebude větší než 6500 Kč na dítě, mou rodinu by to tedy stálo ne více než 19 500 měsíčně. Au.) Pro ty ostatní nevznikne vzdělávací systém, ve kterém bude „kvalita za rozumnou cenu“, protože ta ke svému vzniku potřebuje experiment, inovaci, uvolnění trhu a následnou velkou konkurenci, která umí stlačit náklady. Dokud budeme mít centrálně plánované školství, je skutečné podnikání ve vzdělávání dětí jen těžko možné.
Chci, aby v naší zemi bylo kvalitní vzdělání dostupné co největšímu počtu lidí.
Jaká je tedy dle mého názoru cesta ven? Jako první krok je třeba umožnit rodičům a dětem svobodný výběr formy vzdělávání. Bez zákazů a příkazů. Povolit domácí vzdělávání, povolit experimenty, povolit cokoli bez většího papírování. Umožnit dětem a rodičům podepsat revers ministrovi. „Pane ministře, děkujeme za starost, volíme si tento rok vlastní cestu. Peníze, které jste nám už vzal na daních, si nechte a nechte nás žít, jak chceme.“ Dalšími kroky je pak samozřejmě řešení finanční. Když revers, pak daňová úleva. Ale i první krok by pomohl.
A odpověď na otázku v titulku?
Ta je snad jasná. Ministři moc dobře ví, že vzdělání je zájmem jednotlivce a zlepší život jejich dětí. Na žádný společenský přínos si s plebsem hrát nepotřebují. Tvrdě hrají na sebe a svou rodinu. Nám ale svobodu vybrat si vzdělání podle sebe bohužel nenechají. Nebo ano, pane Chládku?
Převzato s laskavým souhlasem autora z Pajonk.cz
.png)
21 komentářů:
Pokud máte zájem na tom, aby někdo experimentoval s Vašimi dětmi a měsíčně Vám zbývá 19 500 Kč, tak chutě do toho!
Nerada bych se mýlila, ale myslím, že pan kolega Pajonk pravý socialismus ve školství bohužel nezažil. Asi by mluvil jinak a jeho černobílý pohled by se poněkud změnil. Určitě by o školách hovořil jinak, a nikoli v tom smyslu, že současné školy mají své zákazníky jisté a inovovat nepotřebují. Teprve po návratu ze socialistické školy by pochopil, jaký je propastný rozdíl mezi socialistickou a dnešní školou. Jak se ve školách změnil nejen styl výuky, metody, přístup učitelů, ale i školní atmosféra, ve které se dá nejen dýchat, ale i tvořit a jak říká pan Pajonk inovovat.
Pravdu má autor v tom, že lidé s nižšími příjmy se jen těžko dostanou ke kvalitnímu a inovativnímu vzdělání. To ovšem není jejich vinou, ani vinou ministerstva školství, ale vinou socioekonomických podmínek, ve kterých jsou nuceni žít. Lidé, kteří si to mohou dovolit, zaplatí svým dětem školu lepší. Nejen jako třeba bývalá ministryně školství, Petra Buzková, nebo jako zákazníci nové školy pana Šteffla, ale značná část poslanců ODS či TOP09. Vrtěti Štefflem nebo vrtěti Sciem bohužel může jen někdo, kdo na to prostě má finanční prostředky. Kdyby pan Šteffl či PORG nepřijímali jen mimořádně nadané žáky, ale žáky z běžné populace, jejíž součástí jsou například i romští žáci či žáci se SPUCH, asi by jejich experimentální entuziasmus velmi brzy povadl.
Svobodný výběr formy vzdělávání, vzdělávání bez zákazů a příkazů, povolení domácího vzdělávání a vzdělávacích experimentů bez většího papírování jsou nesporně krásné volební slogany, které pan Pajonk má možnost uplatnit za čtyři roky, kdy opět vypukne volební marketingový cirkus.
Pseudoteorie pana Šteffla, že školy dělají zbytečně z učení práci a že i odměna je vlastně špatně, lze chápat jako individuální názor jednoho úspěšně podnikajícího excentrika, jehož názory jsou pro mnohé kantory sice zajímavé, ale v praxi v podstatě nepoužitelné. Mnoho lidí, přestože vyrůstali za socialismu, učení neotrávilo a stále a pořád je baví. Argumentace, že bychom neměli žákům nutit hodně konkrétních znalostí, když nevíme, které budou potřebovat, je s odpuštěním idiotská. Ve stejné situaci byli kantoři za Rakouska-Uherska i za první republiky. A jejich žáci nejsou zcela určitě horšími žáky, než žáci dnešního postmoderního světa.
Pajonku, Pajonku! Z ceho vy usuzujete, ze Treba Stefflova skola bude lepsi? Vy to umite zmerit? To byste byl v tehle zemi uz druhy! Jinak to nikdo neumi. Je to jen naprosto bezna sediva dalsi akce v rade. A my mu tady pomahame s marketingem tim, ze se hluboce zamyslime, jak to asi ten Steffl udela, ze bude lepsi. Takovych tu bylo, co rikali, ze budou makat a proste to zaridi a pak odjeli lyzovat. Nebo chteli o vsem referendum, hlas lidu a kradli jako straky. Sice jsou velikonoce, ale necekejte mesiase.
Mluvme o vyslecich te skoly po peti letech. Pak to bude mit smysl. Dnes ne.
Pan Pajonk je člen strany Svobodných, inženýr ekonom s mottem „CHCEME VYDĚLÁVAT NA POLITIKY A ÚŘEDNÍKY, NEBO PRO SEBE A SVÉ DĚTI?“ Je potřeba dodávat něco víc? Takový člověk většinou nepřijme fakt, že školství není postaveno na zákaznickém systému, že v něm nefungují účetní kolonky - má dáti/dal.
http://www.svobodauceni.cz/clanek/desatero-skolskeho-systemu
Samozřejmě, že pan Šteffl má pravdu. A jen zabedněnci, kteří mají pocit, že oni přesně ví, co je pro jiné dobré a jsou ochotni jim to násilím vnutit, se tomu stále brání...
Deset základních myšlenek, na kterých je naše školství postavené:
1.Šestileté děti nastupují do škol jako duté prázdné nádobky, do kterých je třeba natlačit co nejvíce informací, aby se z nich stali „kompletní“ dospělí.
2.Každé dítě je stejné a děti se musí ve stejném věku naučit identické věci.
3.Děti se nerady učí. Musíme je k tomu nutit a pak testovat „naučené“.
4.Děti nevědí, co se mají učit.
5.Namísto záživného objevování „proč?“ stačí dětem pouze normalizované „protože!“.
6.Instinktivní hru a nezastavitelnou touhu zkoumat u dětí potlačujeme.
7.Život není hra, ale práce a povinnosti.
8.Aktivní pohyb je zbytečný, stačí sedět v lavici.
9.Děti se nejlépe učí, když jsou rozděleny do skupin podle věku.
10.Děti musí chodit do školy!
................
Kdo si myslí a propaguje, že toto dělá obyčejná základní škola je demagog nejhoršího ražení.
.......úkolem klasické školy
-je naučit lidi chodit do práce
Naučit lidem pokoře a podřízení se autoritám
-ukázat lidem ,že učitel a nadřízený všechno ví a má vždy pravdu
-naučit lidi nežádat o lepší odměnu než jakou mu přidělí nadřízený
-odradit lidi od spolupráce s kolegy(spolužáky),pokud jim to není vysloveně přikázáno
-vycvičit lidi bezmyšlenkovitě plnit zadané úkoly bez zbytečných otázek
-ukázat budoucím zaměstnancům, že nepřikázaná iniciativa se nevyplatí
-zahltit žáky zbytečný učivem a tím zabránit samostudiu a rozvoji osobních talentů
-držet žáky mimo trh práce a tím opticky snižovat nezaměstnanost
-nastavit pohled na trh a obchod z perspektivy zaměstnance a konzumenta
............
Podobné vejslinty si najděte na panem Křížem odkazované stránky.Jde o nádhernou ukázku nadřazenosti kapitalisty nad plebsem, který si za svou nemohoucnost a chudobu může sám, neboť postrádá onu dravost a aroganci podobným týpkům vlastní. A teď by do toho ještě chtěli zatahovat školství. Pánbůh s námi.
Úkolem základní školy je hlídat děti, aby se nepopíchaly křivákama a neudrogovaly, v době, kdy jsou jejich rodiče v práci. To, že se děcka i něco naučí, je jen vedlejší produkt tohoto hlavního úkolu školy.
Školy mají zákazníky své zákazníky jisté a inovovat nepotřebují.
Když příznivce trhu a svobodného podnikání si není schopen zjistit ani základní informace o oblasti, ke které se vyjadřuje, je to smutné a vypovídá to hodně i o jeho závěrech.
1. Žáci ani rodiče nejsou zákazníky školy.
2. "Jisté" už nemají své žáky ani základní školy ve městech, natožpak školy střední.
Chci, aby v naší zemi bylo kvalitní vzdělání dostupné co největšímu počtu lidí.
A cestou k tomu má být placené školství?
Pan Tomáš Pajonk (* 11. srpna 1981) o socialistickém školství ví leda to, co si někde přečetl.
Obavam se, poste restante, ze nemohu souhlasit s tim, ze zaci (a rodice) nejsou zakazniky skoly. Mozna mate pravdu v tom, ze jsou zakazniky zrizovatele, ale to je jedine, co vam mohu priznat. Vzdelani je sluzba stejne jako je sluzba nasyceni, kdyz si objednam pizzu. Nechci to dehonestovat, ale v cem se lisi odpoledni kurs anglictiny (kde mi doufam neuprete, ze jsem zakaznik) od ranni hodiny telesne vychovy nebo odpoledni lekce aerobiku? Nemyslim obsahove, ale formalne ve smyslu dodavky neceho, co jsem pred tou kterou danou lekci nemela?
pro kolegu Kříže
Samozřejmě, že pan Šteffl má pravdu. A jen zabedněnci, kteří mají pocit, že oni přesně ví, co je pro jiné dobré a jsou ochotni jim to násilím vnutit, se tomu stále brání...
Milý pane kolego, ta vaše argumentace trochu kulhá, neboť i pan Šteffl samozřejmě trpí utkvělou představou, že právě on přesně ví, co je pro jiné dobré. Sice jim to nenutí, ale pro změnu prodává (za 65 000,- Kč ročně)...
Už jsem to psal mnohokrát, madam CARCY.
Když si soukromě objednáte odpolední kurz angličtiny, jste zákazníkem.
Když vstoupíte do budovy základní školy, jste občanem, který užívá služeb placených z veřejných prostředků.
Je to naprosto stejný rozdíl, jako mezi policistou, který Vám dá při silniční kontrole dýchnout a Vaší soukromou ochrankou.
Nebo jste snad zkoušela někdy odmítnout zastavit, když dopravní policista řídí dopravu, protože VY JSTE JEHO ZÁKAZNÍK?
A což takhle nakráčet k soudu a vybafnout na soudce, aby poslouchal přání ZÁKAZNÍKA?
Vsoupím-li do soukromé základní školy, jsem asi "částečný" zákazník.
Platím školné a škola dostává ze státního rozpočtu min. 60%.
Petr
Petr.
Chápete to vlastně správně. Podepisujete smlouvu se soukromým zřizovatelem, že bude Vaše dítě vzdělávat podle pravidel daných zákonem a příslušnými normami. To, co je nad rámec těchto předpisů, si můžete se školou dohodnout. A za to platíte. Je to dvojstranná záležitost a projev Vaší svobodné vůle.
No ještě dnes naposled, než zítra půjdeme do práce a budou jiné starosti, než polemizovat na Čs Škole :-)
Tedy vy pane poste.restante i Mme Carcy máte oba pravdu a sice že v některých případech není a v jiných je rodič zákazníkem školy.
I ten odpolední jazykový kurz angličtiny v rámci jazykové školy se děje sice placeně, ale v intencích školského zákona.
Vůbec se nedivím panu Šefflovi, že se pokouší o něco nového v našem zkostnatělém státním školství.
Být žáčkem, budu žadonit aby mě rodiče dali do školy, kde se budu moct na svém vzdělání podílet i za tuto ne málo placenou službu :-(
Jo to je holt ten kapitalismus :-)
Petr
Být žáčkem, žadoním o domácí výuku! A doufám, že mne rodiče nechají vzdělávat samotného!
Pane Petře, on Vám někdo v běžné škole brání podílet se na vzdělávání svých dětí?
Všem děkuji za komentáře a zde je shrnující odpověď:
http://www.pajonk.cz/1289/osudna-domyslivost-podruhe/.
Okomentovat