Z komentáře Martina Fendrycha v Aktuálně.cz vybíráme:
Sem přesně zapadá další věc, která vám nemůže při čtení Chládkovy pětiletky uniknout. Nenajdete tam ani slovo o domácím vzdělávání. Ani na prvním, ani na druhém stupni. Ministr viditelně nemá rád ony podezřelé individualisty, kteří si troufají své dcery a syny učit sami. To je hrubá chyba školského záměru na roky 2015 – 2020.
Ministerstvu školství leží v žaludku šesti- a osmiletá gymnázia. Stěžuje si, že i „přes opatření uvedená v DZ 2011 nedošlo ke snížení podílu žáků odcházejících na víceletá gymnázia“. (DZ je dlouhodobý záměr.) Není úplně jasné, proč to tolik vadí. Ano, víceletá gymnázia byla původně míněna pro „nadané děti“. Ale když je o ně zájem, proč je utlumovat? Je to jeden z příkladů klasického sociálního inženýrství: Víceletá gymnázia se ujala, nám se to nelíbí, tak je začneme omezovat. Nepochopitelné.
.png)
5 komentářů:
Víceletá gymnázia by opravdu měla být určena pouze pro nadané žáky. Ve větších městech s nimi není až takový problém, ale obrovskou paseku nadělají na menších městech do cca. 15 000 obyvatel. Víceletá gymnázia zde představují únik dětí z bezproblémových rodin před stále více se rýsující realitou základních škol, které a rámci inkluze a integrace mají stále horší sociální skladbu žáků. Vzrůstá neustále počet velmi obtížně vzdělavatelných až prakticky nevzdělavatelných dětí, které vážně narušují výuku a často obtěžují a šikanují ostatní spolužáky. Pokud je hlavním cílem inkluze a integrace myšlenka, aby spolu žily a vyrůstaly všechny děti, tak právě existence víceletých gymnázií způsobuje pomalý, ale trvalý pokles úrovně základních škol a jejich až přerod do speciálních škol. Je to možná trochu přehnané tvrzení, ale zcela jednoznačně to potvrzuje realitu.
A když nyní bylo možné jednoduchým způsobem omezit na zcela objektivně určitelném základě množství žáků přijímaných na víceletá gymnázia - onou slavnou nepodkročitelnou hranicí, tak se zjistilo, že je to vlastně politicky neprůchozí. Jednoznačně by se ukázalo, že víceletá gymnázia přijímají ke studia i žáky, kteří by zde být neměli a vlastně by se dokázalo, že jsou v malých městech zbytečná, neboť jak jsem již uvedl výše, sebelepší program současných základních škol je pro rodiče vždy horší než sebehorší program a úroveň gymnázia, které se tím mění v jakési soubory žáků s vyloučením studijně a sociálně slabých až vyloučených žáků.
Co je tu tak nepochopitelného? Naše školství je provrtáno schizofrenií: chcem být inkluzivní, obdivujeme co nejdelší společné vzdělávání žáků (jako v severských zemích), ale z nostalgické tradice udržujeme c.k. víceletá gymnázia. Byla (nebo je) sociálním inženýrstvím finská reforma??? Nebo sociálním inženýrstvím jen nálepkujeme to, co se nám znelíbí???
V našem školství se propaguje a prosazuje "rovný přístup všech žáků ke vzdělání", což v praxi znamená: inkluzívní vzdělávání po celou dobu povinné školní docházky pro všechny děti bez rozdílu, bez odborně zajištěného respektování jejich speciálních vzdělávacích potřeb, ruší se speciální školy a vzdělávací programy, které by zejména žákům s kognitivními problémy mohly absolvování školní docházky usnadnit, zároveň se tolerují víceletá gymnázia nejen pro žáky talentované či aspoň průměrně nadané a otevírá se doširoka cesta ke zřizování různých soukromých, alternativních a nepojmenovatelných škol, kam se budou uchylovat žáci, kterým inkluzívní vzdělávání nebude vyhovovat a jejichž rodiče si budou moci dovolit platit školné.
Nesouhlasím s názorem Kamínka, že osmiletá gymnázia nedělají paseku ve velkých městech. V Praze jde podle statistik na víceletá gymnázia téměř 30 % žáků a paseku to dělá pořádnou. Druhé stupně základek jsou doslova a do písmene vybrakovány, na některých to vypadá jako ve zvláštních školách.
Okomentovat