Mladí lidé jsou šťastnější a zdravější než dříve, tvrdí studie

Podle nové studie zaměřené na zdraví a životní styl dětí a dospívajících v Evropě a Severní Americe jsou mladí lidé šťastnější a zdravější než stejná generace před deseti lety. Na mezinárodním výzkumu, do nějž bylo zapojeno téměř půl milionu dětí, se podílela také Fakulta tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci.


Zpráva, která je výsledkem spolupráce se Světovou zdravotnickou organizací (WHO) pod mezinárodním dohledem Univerzity v St. Andrews, vrhá nové světlo na návyky a vnímání štěstí u mladých lidí ve věku 11 až 15 let z více než 40 různých zemí, kteří byli podrobeni zkoumání v průběhu 16 let mezi roky 1994 a 2010.

„Tento výzkum představuje zásadní zdroj informací pro politiky, rodiče, ale i samotné děti a dospívající. Dospívání je zásadní životní fází, kdy se formují základní návyky pro období dospělosti, ať už zdravé, nebo nezdravé. I když u mnoha mladých lidí je dnes důvod ke spokojenosti, stále jsou tací, kteří trpí skutečně vážnými problémy,“ uvedl Michal Kalman, vědecký pracovník fakulty tělesné kultury a národní koordinátor mezinárodní studie Health Behaviour in School-aged Children (HBSC).

Více ovoce i lepší komunikace s rodiči

Výsledky, zveřejněné řešiteli této studie ve zvláštní příloze odborného časopisu European Journal of Public Health, naznačují výrazné zlepšení v tom, jak mladí lidé vnímají vlastní zdraví a pohodu. Zároveň však ukazují, že stále existují oblasti, kterým je třeba věnovat pozornost.

Během posledního desetiletí se u dospívajících zvýšila konzumace ovoce a zeleniny a každodenní pohybová aktivita, zlepšila se jejich dentální hygiena, zmenšil se počet zranění, dospívající nyní lépe hodnotí své zdraví, praktikují bezpečný sex a otevřeněji se svými rodiči hovoří o záležitostech, které je trápí. Také u mladých lidí došlo ke snížení výskytu šikany a každotýdenní konzumaci alkoholu, stále více jich žije bez tabáku a marihuany.

Zvýšený výskyt obezity

Navzdory tomuto všeobecnému trendu zdravějšího stravování a životního stylu však výzkum poukázal na zvýšené či stagnující vysoké počty výskytu obezity v období mezi lety 2002 a 2010. V České republice, Rusku nebo USA a několika dalších zemích dokonce došlo k poklesu počtu mladých lidí, kteří jsou každodenně pohybově aktivní. Několik klíčových skupin je stále ohroženo špatným zdravotním stavem a souvisejícími škodlivými a dlouhotrvajícími následky.

Analýzy mimo jiné také odhalily, že dívky, starší děti a zejména ti, kteří žijí v severoevropských zemích, pociťují nižší úroveň životní spokojenosti. Zjištění také naznačují, že ve většině zemí pociťují děti z méně majetných rodin vlastní zdravotní stav hůře. Ačkoli většina dospívajících vnímá vlastní zdraví jako výtečné, u 12 z 20 zkoumaných zemí byl zjištěn výrazný nárůst v užívání léků na bolest hlavy.

Podklad pro účinná politická rozhodnutí

Celkový optimistický obrázek se může podle výzkumníků jevit překvapivý s ohledem na ekonomickou krizi, jíž mnoho zemí v posledním desetiletí čelilo, v mnoha zemích však došlo k zavedení strategií a opatření ke zlepšení veřejného zdraví. Zpráva také zmiňuje, že celkový lepší pocit mladých lidí může být do jisté míry ovlivněn změnami v oblasti módy, behaviorálních norem a společenských hodnot.

„Za více než 30 let se v rámci šetření HBSC podařilo sestavit podrobný obrázek o mezinárodních trendech a vývoji zdraví u dospívajících jedinců. Díky srovnání současných mladých lidí s mladými lidmi před deseti lety můžeme lépe pochopit, jak je jejich zdraví ovlivňováno okolnostmi, kterými jsou obklopeni, tedy dostupností zdravotní péče, škol a rekreačních zařízení a také svými domovy, městy a komunitami. Jedná se o vskutku cenný zdroj informací, které mohou politici využít k tomu, aby jejich rozhodnutí byla cílená, účinná a použitelná v reálném světě,“ dodal Kalman.

Zprávu Trendy ve vývoji zdraví mladých lidí na pozadí sociálních faktorů vydává European Journal of Public Health.