Z důvodové zprávy vybíráme:
1. Definice problému, popis variant řešení a volba vhodné varianty
1.1 Definice problému
Organizace školního roku, který se člení na období školního vyučování od září do konce června následujícího roku a období hlavních prázdnin v červenci a srpnu, vede školy a školská zařízení k uzavírání pracovních poměrů s pedagogickými pracovníky na dobu určitou 10 měsíců odpovídající právě období školního vyučování. Pedagogický pracovník je pak po dobu hlavních prázdnin bez zaměstnání, zpravidla sice čerpá náhradu platu za nevyčerpanou dovolenou, avšak nejvýše v poměrné části 10/12 z nároku na 8 týdnů dovolené.Školy tímto postupem sice mohou dosahovat jisté úspory finančních prostředků na platy a související zákonné odvody, náklady projevující se vyšší mírou existenční nejistoty spojované s pedagogickou profesí jsou však dosahovaným „úsporám“ zcela nepřiměřené. Z hlediska prostředků poskytovaných ze státního rozpočtu na činnost škol a školských zařízení přitom právnické osoby získávají ze státního rozpočtu finanční prostředky na tzv. přímé výdaje na vzdělávání na období celého školního roku.
Z hlediska právní jistoty, stability zaměstnání a s tím související motivace k profesnímu rozvoji a spolupráci pedagogického pracovníka na rozvoji školy, není praxe sjednávání pracovních poměrů pouze na dobu školního vyučování přijatelná.
1.2 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti
Obecná úprava zákoníku práce preferuje uzavírání pracovních poměrů na dobu neurčitou, ve vztahu k pracovním poměrům na dobu určitou však pouze omezuje jejich opakování ve smyslu § 39 odst. 2 („Doba trvání pracovního poměru na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami nesmí přesáhnout 3 roky a ode dne vzniku prvního pracovního poměru na dobu určitou může být opakována nejvýše dvakrát.“). Tento zákaz platí i pro školy a školská zařízení a je vynutitelný v rámci kontrolní činnosti inspekce práce. Zákazem však není pozitivně řešena specifická otázka trvání pracovních poměrů pedagogických pracovníků. Při dodržení podmínek § 39 odst. 2 zákoníku práce tak nelze shledat praxi škol a školských zařízení, při níž uzavírají pracovní poměry s pedagogickými pracovníky pouze na období školního vyučování školního roku, v rozporu s právními předpisy.1.3 Varianty řešení a zhodnocení dopadů navrhovaných variant
VARIANTA NULOVÁ
Zachování existujícího právního stavu. Nulová varianta neřeší výše popsanou nedůvodnou praxi škol a školských zařízení při uzavírání pracovních poměrů na dobu určitou s pedagogickými pracovníky. Zamezení dosavadního postupu škol a školských zařízení nelze docílit jinak, než změnou právní úpravy.CÍLOVÝ STAV – VÝCHODISKO K VARIANTÁM 1 AŽ 3
Obsah právní úpravy byl předurčen cílovým stavem, tj. zavedením pravidla minimálního trvání pracovního poměru na dobu určitou na dobu nejméně 12 kalendářních měsíců (tj. období celého školního roku). Současně bylo třeba pamatovat i na výjimečné případy, kdy je potřebné uzavřít pracovní poměr na dobu kratší, například při zástupu za zaměstnance v pracovní neschopnosti nebo při dočasném zaměstnávání pedagogického pracovníka bez příslušné odborné kvalifikace.Doprovodným pravidlem bylo zkrácení celkové doby trvání pracovního poměru na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami oproti obecné úpravě zákoníku práce na 3 roky. V souvislosti s úpravou minimální standardní délky pracovního poměru pedagogického pracovníka se jevilo jako vhodné upravit též pravidla čerpání dovolené tak, aby dovolená mohla být zaměstnavatelem určena na dobu (hlavních) školních prázdnin. Bez této úpravy by musel zaměstnavatel v souladu s § 218 odst. 1 zákoníku práce určit čerpání nároku na dovolenou vzniklého za období od září do prosince ještě během těchto měsíců. Důvodným požadavkem je možnost přesunu dovolené do následujícího kalendářního roku tak, aby dovolená pedagogického pracovníka mohla být koncentrována na dobu školních prázdnin.
Obecná úprava pracovněprávních vztahů je předmětem úpravy zákoníku práce. Nenulové varianty tak řešily otázku nejvhodnějšího legislativního „nosiče“ speciálních pravidel sjednávání pracovních poměrů a čerpání dovolené pedagogických pracovníků.
VARIANTA 1
První uvažovanou variantou bylo zakotvení speciálních pravidel sjednávání pracovních poměrů pedagogických pracovníků a čerpání dovolené přímo do ustanovení § 39 a § 218 zákoníku práce. Tato varianta se z legislativně-technického hlediska jevila jako nejvhodnější, neboť stanovila specifická pravidla v rámci obecné právní úpravy pracovních poměrů na dobu určitou. Vyloučila tak pochybnosti o tom, co všechno se z obecné právní úpravy použije, resp. v jakém rozsahu je obecná úprava zákoníku práce v případě pracovních poměrů pedagogických pracovníků vyloučena.Z věcného hlediska však tato varianta není vyhovující, neboť zákoník práce jako obecný právní předpis upravující pracovněprávní vztahy stanoví pouze obecné podmínky pro sjednávání pracovních poměrů na dobu určitou mezi zaměstnavateli a zaměstnanci s tím, že případné odchylky od této obecné úpravy mohou stanovit jiné právní předpisy. Je tomu tak např. v případě zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a taktéž v případě školských předpisů, pokud jde o jmenování ředitelů škol a školských zařízení na dobu určitou (§ 166 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů).
VARIANTA 2
Druhou uvažovanou variantou bylo zakotvení nových pravidel v zákoně č. 563/2004 Sb. s tím, že by zákon výslovně upravil pouze odchylky od obecné úpravy sjednávání pracovníchpoměrů na dobu určitou dané v § 39 zákoníku práce, tj. nepřebíral by ta ustanovení zákoníku práce, která zůstávají nedotčena i v případě pracovních poměrů pedagogických pracovníků. Tato varianta byla variantou legislativně-technicky úspornější, přinášela však riziko nejednoznačného výkladu a aplikace, pokud jde o určení, v jakém rozsahu je úprava zákona č. 563/2004 Sb. ještě speciální a kdy již je třeba užít obecnou úpravu zákoníku práce.
VARIANTA 3
Třetí varianta přenáší obecnou úpravu sjednávání pracovních poměrů na dobu určitou ze zákoníku práce do zákona č. 563/2004 Sb., uzpůsobuje ji však specifikům pracovního poměru pedagogických pracovníků. Ač tato úprava přebírá některá ustanovení obsažená v zákoníku práce, přináší právní jistotu pro adresáty právního předpisu, pokud jde o rozsah a obsah relevantní právní úpravy.1.4 Přehled vybraných variant a návrh věcného řešení
Dosažení cílového stavu odpovídá varianta 3, která též přináší právní jistotu pro adresáty právního předpisu. Zákon č. 563/2004 Sb. bude upravovat pravidla sjednávání pracovních poměrů na dobu určitou ve své celistvosti, tj. převezme úpravu § 39 zákoníku práce, kterou uzpůsobí specifikům pracovního poměru pedagogických pracovníků. Rovněž zakotví odchylku z pravidel čerpání dovolené a výslovně odkáže na použitelná ustanovení § 218 zákoníku práce.
2. Implementace, vynucování a přezkum účinnosti
2.1 Implementace a vynucování
Předpokládá se nabytí účinnosti novely již v červenci 2015 tak, aby se nová pravidla promítla do praxe již při sjednávání pracovních poměrů k 1. září 2015.Významným prostředkem vynucování nové právní úpravy je zejména nárok zaměstnance v případě porušení zákona ze strany zaměstnavatele při sjednávání pracovního poměru na dobu určitou trvat na dalším zaměstnávání a způsobit tím změnu pracovního poměru na pracovní poměr na dobu neurčitou.
Kontrolní činnost bude příslušet orgánům inspekce práce v souladu se zákonem č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů.
2.2 Přezkum účinnosti
Následné vyhodnocení dopadů nové právní úpravy bude vycházet z vyhodnocení případných podnětů z praxe, z konzultací s odborovými organizacemi a orgány inspekce práce, popřípadě může být využito tematického šetření České školní inspekce.Předpokládá se, že od 1. ledna 2016 bude postupně spouštěn systém registru pedagogických pracovníků zavedený novelou zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, jejíž návrh je v současnosti projednáván v Parlamentu. Registr bude důležitým zdrojem statistických údajů o sjednávání pracovních poměrů s pedagogickými pracovníky, délce trvání pracovních poměrů, popř. jejich opakování.
0 komentářů:
Okomentovat