Radek Pavlíček: Inkluze, nebo speciální vzdělávání? Nebo oboje?

pátek 16. ledna 2015 ·

Výrok prezidenta Zemana "Nejsem zastáncem názoru, že by děti, které jsou určitým způsobem handicapované, měly být umisťované do tříd s nehandicapovanými žáky, protože je to neštěstí pro oba. Není to žádný rasismus ani preference etnické skupiny, ale děti jsou daleko šťastnější, když jsou v rovnocenné komunitě. Z hlediska duševní pohody je daleko lepší, když budou existovat praktické třídy. Vůbec se mi inkluze nelíbí a jsem proti ní." opět rozvířil veřejnou diskusi i mé sociální sítě. Jakkoliv mi tento výrok přijde nevhodný a nesouhlasím s ním, stejně tak nesouhlasím s protistranou, která se v boji za inkluzi dopouští naprosto stejného a nešťastného zobecňování jako prezident Zeman.


Situaci moc nepomáhají ani zavádějící ankety typu „Měly by se postižené děti vzdělávat odděleně od těch zdravých, jak navrhl prezident Zeman?“ s možností odpovědět pouze Ano či Ne.

Jistě se nelze divit, že předsedkyně České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání považuje výroky za nešťastné, nepřijatelné a nebezpečné. Že Ondřej Liška za tím vidí upírání práva vzdělávat se spolu s ostatními dětmi, které handicapy nemají. Zapadá to do jejich světonázoru a asi by mě hodně překvapilo, kdyby tomu tak nebylo.

Ale opravdu si někdo myslí, že situace je tak černobílá, jak čtu v médiích i ve spoustě komentářů v diskusích? Skutečně je integrace to jediné správné a speciální školství se dotýká lidské důstojnosti dětí se zdravotním postižením? Opravdu těmto dětem škodím tím, že jim nabídnu „speciální vzdělávání na míru“, které zohledňuje jejich potřeby? Mám za to, že kvalitní speciální škola může být pro dítě často lepší variantou než nepřipravená a nezvládnutá integrace. A naopak.

Za bezmála 17 let, co působím v oblasti služeb pro zrakově postižené, jsem se setkal s řadou lidí, kteří prošli speciálním školstvím. A byli spokojeni.

Za bezmála 17 let, co působím v oblasti služeb pro zrakově postižené, jsem se setkal s řadou lidí, kteří prošli integrací. A byli spokojeni.

Za bezmála 17 let, co působím v oblasti služeb pro zrakově postižené, jsem se setkal s řadou lidí, kteří prošli obojím – chodili například na speciální základní školu a střední a vysokou absolvovali už v integraci. A byli spokojeni.

Dlouhá léta jsem vedl tábory pro děti se zdravotním postižením a nejednou jsem se setkal s tím, že dítě bylo rádo, když se – po roce stráveném v integraci – dostalo na 14 dní „mezi svoje“, s nimiž mohlo sdílet podobné radosti i strasti, které jeho „zdraví“ kamarádi neměli. Jedna z myšlenek Mezinárodní letní školy pro zrakově postižené studenty je poznat vrstevníky z různých zemí světa během desetidenního pobytu v prostředí bez bariér. Můj kamarád Martin Sukaný už roky pořádá integrační zážitkové kurzy. Znám lidi, kteří jezdí na běžné tábory. Skvělé je, že všechny tyto akce mohou být pořádány vedle sebe a jistě by bylo špatné, kdyby byly děti či mladí lidé tlačeni do účasti pouze na těch „správných“ – totiž těch, kde jsou integrováni.

Jediné dva rozumné výroky v této souvislosti jsem zatím zaznamenal jen od Petra Fialy, bývalého ministra školství, a Věry Čadilové, speciální pedagožky z Asociace pomáhající lidem s autismem.

Petr Fiala

Posuzovat, kde je dítě šťastnější, to není princip integrace a inkluze. U některých handicapovaných dětí je lepší, když jsou vzdělávány ve speciálním školství, a pro některé je mnohem lepší, když jsou vzdělávány s ostatními dětmi v hlavním vzdělávacím proudu. Nezáleží jen na typu handicapu, ale i na osobních vlastnostech konkrétního dítěte.

Věra Čadilová

Výrok prezidenta Zemana mi přijde velmi zkreslený. Nelze tuto problematiku paušalizovat, obzvláště u dětí s autismem, s nimiž pracuji. Řada z nich se může vzdělávat v běžných školách. Najdou se však děti, které mají přidružené postižení a potřebují speciální vzdělávání.

Kdybych to měl celé shrnout do jedné věty, tak to vidím nějak takto: adorování inkluze jako jediné správné cesty pro všechny lidi se zdravotním postižením mám proto za stejně nebezpečné jako výrok o šťastnějších dětech v rovnocenné komunitě.

Převzato s laskavým souhlasem autora z jeho blogu POSLEPU.cz

3 komentářů:

Jana Karvaiová řekl(a)...
16. ledna 2015 11:18  

Děkuji za velmi věcný postřeh z praxe. Je vidět, že lidé, kteří dlouhodobě pracují s postiženými mají v té věci dost jasno a převládá u nich podobný názor. Mnoho našich politiků a lobistů (někdy jim říkám zachraňovatelů) nemají žádné zkušenosti,ale přesně ví,co je pro postižené dobré. A prosazují to div ne přes mrtvoly. A je zajímávé, že tito "odborníci" dostávají v médiích větší prostor, než lidé z praxe. K nám nyní nastoupila na školu paní spec. pedagožka.Ani jeden den neodučila v žádné speciální či praktické škole, přesto radí,co máme dělat.Zdá se,že už po několika týdnech začíná pozvolna přehodnocovat své původn názory.
Naprosto nechápu, proč se nikde nediskutuje o dvojí možnosti, o volbě mezi speciálním školstvím a "normálním školstvím". To by bylo opravdu demokratické. Volba by spočívala na rodičích, později na dospělých postižených. Jestliže se dnes smí 15 dívka rozhodnout, zda chce nebo nechce potrat a rodiče do toho nesmí zasáhnout, proč by se nemohli už 15letí rozhodnout o své škole.Pokud budou mít tu možnost.

Nicka Pytlik řekl(a)...
16. ledna 2015 13:43  

Koexistence inkluze a speciální péče není v souladu s tolik žádanou a podporovanou kampaňovitostí našeho školství, která jediná zaručuje pohodlné přežívání expertů, konzultantů a mluvčích.
Nejdřív je třeba tvrdě a bez ohledu na cokoli prosadit bezpomínečnou inkluzi, aby, až se zlikvidují poslední zbytky funkčního speciálního škoství, se začalo se zasvěcenými průzkumy o nevhodnosti inkluze pro některé typy hendikepu dětí a mládeže. Postupně se začne s velkým halasem zavádět vnitřní selekce vytvářením speciálních kroužků, skupin, pak tříd a oborů, a konečně někoho napadne počerpát pár fondů na vznik speciálních školských zařízení. Na čele těchto segregačních trendů nebude transparentně nikdo jiný, než titíž experti, konzultanti a mluvčí, kteří ještě nedávno vehementně prosazovali pravý opak. Bez toho pravidelného střídaní protichůdných kampaní není jakékoli směřování našeho školství už historicky možné. Soustavné a neodvratitelné směřování do hajzlu, totiž.

Jana Karvaiová řekl(a)...
16. ledna 2015 14:21  

Pytlíku,pytlíku,šak ty máš dycky praudu...



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.