Z článku Daniela Münicha v ČeskáPozice.cz vybíráme:
Zato zatraceně moc potřebujeme vědět, proč české děti škola a učení v mezinárodním srovnání tak strašně nebaví. Tímto tématem se však ani Stanislav Štech ve svém článku, ani náš pedagogický výzkum jako celek bohužel dosud moc nezabývají.
Namístě je ještě jeden obecný postřeh. Česká akademická obec zabývající se pedagogickým výzkumem zatím větší mezinárodní datové struktury, jako jsou šetření PISA/TIMSS, moc nepoužívá. Namnoze s nimi neumí pracovat, je k nim skeptická a drží si od nich velký odstup.
Velká část pedagogických výzkumů má u nás naopak charakter kvalitativní, kde empirické údaje a statistiky hrají malou až mizivou roli. A souvisí s tím i to, že mezinárodní časopisecký publikační výkon českého pedagogického a souvisejícího psychologického výzkumu v oblasti školství a vzdělávání zůstává na extrémně nízké úrovni.
.png)
42 komentářů:
Skutecne jsem dosud nepoznala skolaka, ktery by obliboval skolu. Tato poznamka se nevztahuje k clanku, ale k perexu pripravenemu redakci.
Mě taky v dětství nebavilo mýt nádobí,uklízet,pomáhat okolo baráku a další libůstky, co si na mě vymysleli rodiče a prarodiče. Přesto dnes funguju zcela normálně a mohu o sobě prohlásit, že zvládám domácnost i dům v pohodě.Protože mě mí předkové naučili makat.Protože mi opakovali to známé - bez práce nejsou koláče.Ale oni tím mysleli to, že bez píle a trochy námahy nic nedosáhnu.
Dnešní děti doma nic nemusí dělat.Nebo jich je jen pár. A to se odráží i v tom, že ve škole se jim taky nechce nic dělat. Pak tvrdí, že je to nebaví. No a co? Tak je to nebaví.Jako děti těžko posoudí, co je pro ně dobré. To ví dospělí . Měli by je o tom poučit a ne je jen stále hýčkat.
Že dítka škola nebaví, není nic překvapivého.
Udivuje mne, že do ní pořád až zarputile docházejí.
Já bych jim to zatrhla.To by pak byla bitka o docházku.
Když utrpíme nějaký úspěch, je okamžitě zpochybněn, nebo alespoň zpochybněna role školy (naposledy IT), ale "neoblibování" školy podle PISA (abychom se z ní... – tady nejsou žádné pochybnosti???) se pořád omílá dokola: každý náctiletý vám bude tvrdit, že škola je nuda. Že neudělá někdo výzkum, jak dospělí "oblibují" chodit do práce.
Pane Sotoláři, tím se netrapte. Většina těch výzkumů je buď mimo nebo je nedokáže nikdo správně vyložit (jejich výsledky).
Takže ani z toho, že jsme první v IT ani z toho, že jsme první v nechuti chodit do školy bych si nic nedělal.
Zajímavý by byl např. i výzkum oblíbenosti dodržování dopravních předpisů.
Ještě zajímavější je, že podobné články plodí v poslední době kromě režisérů nebo scénáristů také ekonomové. Uvidíme, kdy začnou psát obchodní cestující.
A hlavně, jak moc se jim bude naslouchat...
Pane Wágnere!
Technická poznámka.
Když už sem dáváte jeden článek, snažíte se dopsat hezky "aktivně" perex a očekáváte, že díky nadpisu (čím víc nasrat učitelům na hlavu, tím líp) se tu strhne diskuse, nebylo by od věci dát sem i článek, na nějž tento reaguje.
Mohl byste se pokusit aspoň o vyrovnání názorů, ale nevím proč, nepřekvapuje mě to, Česká škola je hlásnou troubou hrobníků českého školství.
Kdyby to nešlo najít:
http://ceskapozice.lidovky.cz/skutecne-skola-zabiji-touhu-po-vzdelani-f0x-/forum.aspx?c=A140817_232432_pozice-forum_kasa
http://ceskapozice.lidovky.cz/mezinarodni-srovnani-vysledku-vzdelavani-zatim-zly-pan-pko-/forum.aspx?c=A141007_000725_pozice-forum_kasa
Česká škola je hlásnou troubou hrobníků českého školství
Err...no tak založte web poplácávání po ramenou s názvem třeba "Kantoři jsou kůůl" nebo "Komenského superparta"
Lze jakýkoliv předmět učit tak, aby děti měly vnitřní motivaci? I matematiku? Je-li odpověď negativní, pak se není o čem bavit a některé předměty navždy zůstanou neoblíbené a tudíž méně zvládnuté.
Je-li odpověď pozitivní, je pak je potřeba se bavit o tom, jak docílit, aby převážná většina učitelů toto umění zvládla.
Odpověď je negativní, v tom je celý problém.
Kdyby to tak nebylo, muselo by platit, že pro libovolné množství libovolných žáků v jedné skupině bude každý předmět moci být oblíbený.
"Nemám rád to, čemu nerozumím."
Jo, jo, to platí nejen pro český pedagogický výzkum, že paní Simono a další.
Já viděl i náctileté děti, které se rozplakaly, když jako trest nesměly den do školy.
Lze jakýkoliv předmět učit tak, aby děti měly vnitřní motivaci?
Odpověď je negativní, v tom je celý problém.
Takto položená otázka je samozřejmě nesmyslná a odpověď na ni bude determinována buďto matematickou logikou, anebo postojem odpovídajícího.
Pokud otázku přeformuluji: "Platí, že všechny předměty lze učit všechny žáky tak, aby měli vnitřní motivaci?"
Pak každý intuitivně chápe, že stačí jeden žák, který vnitřní motivaci mít nebude a jediná možná odpověď je negativní.
Pokud se na problém podíváme tak, zda je možné KTERÝKOLIV PŘEDMĚT učit zajímavě, podnětným, motivujícím způsobem, pak odpověď samozřejmě bude znít: "Ano, je to možné."
Problém nastává, pokud z předchozí odpovědi někdo chce implikovat závěr, že je takto možné učit VŠECHNY ŽÁKY. To je samozřejmě nebetyčná hloupost. Přesto je v posledních letech tak často a vytrvale opakována, až ji mnozí začínají považovat za "zjevenou pravdu".
Proto si "odborníci na vzdělávání" nikdy nemohou s praktikujícími učiteli porozumět.
Amen.
Mám jeden konkrétní dotaz. Musí dítě ve Vlastivědě v páté třídě umět z hlavy vyjmenovat levé pravé přítoky českých řek? A když ano, tak ty které jsou v učebnici, nebo ty které jsou v sešitě, nebo ty které jsou na mapě, nebo ty které mají v ústí šířku alespoň 10 metrů? Tuším proč moje dítě Vlastivěda nebaví. Protože se bifluje, bifluje a zase bifluje. V sešitu má napsáno, že mezi Turnovem a Jičínem leží Český ráj. Hádejte, co mě odpověděla na otázku, co to ten Český ráj je?
Jezděte, pane Nutzi, se svými dětmi na výlety a hodně si s nimi o přírodě povídejte. Budete je bavit Vy. Co by mnozí za to dali.
Také se podívejte, jak kvalitně mají na té škole sepsán švp, má-li učebnice doložku od mšmt, poptejte se, proč žáci opisují učebníci do sešitu, popřípadě se porozhlédněte, není-li poblíž vašeho bydliště nějaká jiná škola.
Úplně nejlepší by ovšem bylo, kdyby se podařilo iniciovat a posléze i schválit zákon o zrušení povinné školní docházky.
poste.restante řekl(a)...
"Lze jakýkoliv předmět učit tak, aby děti měly vnitřní motivaci?"
Podle mého soudu je to až případně druhá otázka. První je:
Je důležitější, aby se děti učily tak, aby měly vnitřní motivaci, nebo aby se učily všechno ve všech předmětech?
No a jak je zřejmé, když odpovíte, že to první, tak přirozeně negativní odpověď na Vaši otázku znamená jen to, že pokud u nějaké látky nebude učitel schopen vzbudit u dětí vnitřní motivaci, nahradí ji něčím jiným.
Jednoduše řečeno, není tak důležité, co se děti učí, ale aby pro učení měly vnitřní motivaci, aby učení pokládaly za smysluplné. Jen tak se totiž naučí učit - budou chtít a umět se učit. A to je důležitější, než kterákoliv dílčí znalost a dokonce i než kterýkoliv předmět.
Já jsem kolikrát nechápal, proč mám cvičit na kruzích nebo skákat přes bednu.
A to už nemluvím o malování - proč zrovna teď, když bych si radši četl, mám malovat prvomájový průvod?
Jen tak se totiž naučí učit - budou chtít a umět se učit.
Ale to jste, pane Šteffle, poněkud zaspal. Tímto si drtivá většina lidí prochází záhy po narození. Víte?
Zapozorujte si někdy dvouletého caparta.
Zapozorujte si někdy dvouletého caparta.
"Pak školák s fňukáním jde do školy, na zádech brašnu, tváře čerstvě myté, a loudá se jak šnek."
Jakou že to záhadnou proměnu ten učení-chtivý capart, záhy po nástupu do školy podstoupí, že se z něj stane capart vzdorný, drzý, kyselý až nevzdělavatelný? Já zapomněl, mohou za to rodiče.
Milý Anonymni z 21:30,
1. Perexy nedopisuji, ale přebírám je z originálu.
2. Odkazy na Štechovy články jsou v odkazovaném Münichově článku.
3. Hrobaři českého školství dle mého soudu o publicitu nestojí, natož o Českou školu...
A pane Šteffle,
myslíte, že vnitřní motivaci nějak dodáte zvenčí? Můžeme učit bůhvíjakým způsobem, ale to neznamená, že jenom učením (tedy zvenčí) vytvoříme vnitřní motivaci. Jestliže žák ví (a on to ví), že čtverky odshora dolů mu stačí, tak se můžeme rozkrájet já, vy i Komenský a neuděláme lautr nic. A jestliže má žák opravdu vnitřní motivaci, tak mu to učení učením nezkazíme - ani já, ani vy, ani Komenský.
"Odkazy na Štechovy články jsou v odkazovaném Münichově článku."
To jsou, ale proč nemohou být zde "přetištěny"? Nedovolují to autorská práva?
" že se z něj stane capart vzdorný, drzý, kyselý až nevzdělavatelný? Já zapomněl, mohou za to rodiče. "
Přesně tak, žáci slušných rodičů a hlavně slušně vychovaní jsou ve velké míře vzdělavatelní, nejsou drzí a většinou ani kyselí.
Oni jsou totiž často drzí, kyselí a vzdorní už ve školce!
Soud ukončen. Povstaňte.
Rodiče, vinni. Učitelé, zproštěni všech bodů obžaloby.
Rodiče se odsuzují na doživotní...ehm....rodičovství. Nepodmíněně!!!
Samozřejmě, že vinni jsou rodiče. Genetickou výbavou, výchovou i společenským dopuštěním. I učitelé jsou rodiče.
Nehrajte si, prosím, na Putina s vnějšími nepřáteli. Už jen proto, že žáci za učiteli docházejí, na středních školách pak zvláště. Proč tam chodí, když je to nebaví.
Bývaly doby, kdy jsem se žáků ptal, proč na školu šli, kam směřují, čemu a jak by se chtěli učit. Většinou jsem se nic valného nedozvěděl. Pak se začaly množit petice, kde se mimo jiné uvádělo, že žáky ponižuji dotěrnými dotazy.
A jak u Vás, pane Tajný Učiteli?
Milují žáci Vás i učení vřele?
Bývám zřídka tak smělý,
ještě Vás neposlali do prdele?
Doplněk k Z. Sotolářovi: Na střední škole mne "učili" dva opravdu nemožní učitelé, odborně i lidsky; každý vyučoval jiný předmět. Jak je možné, že jeden z těch předmětů (oborů) jsem si zcela svobodně a ze zájmu zvolil k vysokoškolskému studiu, a chtěl se mu dokonce věnovat coby vědec? A jak to, že vím, že při výuce druhého předmětu bych se většinou otravoval, i kdyby mne učil sám patron Zlatých Amosů?
Musí dítě ve Vlastivědě v páté třídě umět z hlavy vyjmenovat levé pravé přítoky českých řek?
Podobnou otázku si kladu už drahně let.
Hlavně v tom smyslu, kde leží hranice.
Musí dítě ve třetí třídě umět zpaměti vyjmenovaná slova? Odříkat malou násobilku?
Musí se žák na druhém stupni naučit zpaměti Erbenovu Polednici? -ný, -natý, -ičitý? Základní uhlovodíky? Rozdíly mezi zajícem a králíkem? Typ nervové soustavy žížaly? Archimedův zákon?
Vážně, kdy jste naposledy potřebovali odrecitovat Polednici? Nebo vzorec kysličníku uhličitého?
Pak si ale položím otázku. Může se paměť v dětství netrénovaná třeba "Polednicí" naučit na právní fakultě text příslušné pasáže zákona? Může ten, kdo tápe v "-ný, -natý" pochopit a využívat grafenové struktury?
Přiznám se, že nevím.
A pochybuji, že někdo už dnes zná principy utváření vazeb v mozku, způsoby, jak vzniká myšlenka, nebo dokonce geniální objev. A jestli by vzniknul, kdyby žák absolvoval jinou výuku na jiné škole. Jak se zážitky z dětství v mozku skladatele přetransformují v tóny a vznikne nádherná skladba.
Máme jen zkušenost.
Že sval, který se nepoužívá, atrofuje. A že podobně to funguje i s mozkem.
Ale jestli je opravdu potřeba vyjmenovat levostranné a pravostranné přítoky Vltavy od pramene až k Mělníku, to fakt nevím. Za sebe bych řekl, že spíš ne.
Rodiče, vinni. Učitelé, zproštěni všech bodů obžaloby.
Tak, je dobře, že si svou vinu alespoň někteří uvědomují.
Otázka ale zní, co s tím, pane Tajný učiteli, hodláte dělat? Jak svou vinu odčiníte, a jaká přijmete "nápravná a preventivní opatření"?
Rodiče se odsuzují na doživotní...ehm....rodičovství. Nepodmíněně!!!
Však se také svého zločinu rodičovství dopustili většinou dobrovolně a vědomě. A dokonce mnozí svůj čin předem plánovali.
;-)
Ondřej Šteffl řekl(a)...
Jednoduše řečeno, není tak důležité, co se děti učí, ale aby pro učení měly vnitřní motivaci, aby učení pokládaly za smysluplné.
S tím tak zcela nesouhlasím.
Především má cenu takto uvažovat maximálně u středoškoláků, snad u některých jedinců na druhém stupni. Opravdu si nemyslím, že je nezbytné, aby můj syn na prvním stupni chápal, proč se musí učit násobilku.
A pak. Dnešní žák se většinou neptá po skutečném smyslu. Chce si jen najít ospravedlnění, proč se dané učivo učit nechce. Ospravedlnit svou lenost.
...nebo aby se učily všechno ve všech předmětech?
Asi určitě ne všechno a ve všem. Řekl bych, že objem učiva základní školy je nadsazen. Raději méně, ale lépe.
Každopádně trivium a pak určité penzum znalostí, které bychom definovali jako minimální, by nemělo být předmětem sporu. A neměli bychom z něj slevovat. V zájmu budoucnosti.
Pane Steffle, zase ta vase vecna nemoc - neschopnost porozumet psanemu textu. Cekala jsem, ze se ozvete, proto jsem zduraznila, ze nereflektuji obsah clanku, ale slovni vazbu uzitou v perexu. Vy oblibujete Zemana? Ja takovou vazbu neznam. Pro mne by tam lepe sedela forma se zvratnym "se" . Na nic jineho jsem nereagovala.
Snad ještě poznámka ke smysluplnosti učení jako takového. Čím to, že tyto debaty se nevedou v Indii, nebo Japonsku? Že by tam byli jen samí vynikající učitelé? Pochybuji.
Není to tak trochu tím, že pro malého Inda je vzdělání jasnou cestou k lepšímu životu?
Není to tím, že v Japonsku je už po generace všeobecně sdíleno přesvědčení, že pouze cestou vzdělání dosáhla společnost svého rozvoje z původně zaostalé zemědělské země do stádia jedné z nejrozvinutějších ekonomik světa?
Nejsou tak trochu náš postoj a z něj vyplývající postoje našich dětí předurčeny vědomím, že lze dosáhnout "úspěchu" a "velkých peněz" i bez jakýchkoliv znalostí, pouze pomoci "kamarádíčků". Že se lze dostat téměř na jakoukoliv školu prakticky bez vlastního úsilí?
Není náš postoj ke školství tak trochu důsledkem "krize z rozežranosti"?
Pan Munich by se měl vrátit do školních škamen a zopakovat si něco z dějin literatury, aby pochopil, co měl prof. Štech na mysli oněmi nepřesně užívanými odkazy na Komenského. Škola hrou je totiž cyklus Komenského školských her, určených pro výuku latiny v reformovaném školství v Blatném Potoce. Děti se šprtaly zpaměti latinsky psané role, toť vše. Žádné heslo, žádná zásada, jak mnozí nedoukové tvrdí.
umět z hlavy vyjmenovat levé pravé přítoky českých řek
Ještě jeden nezanedbatelný aspektík. Pokud tomu tak doopravdy je, je to svévole učitele? Je svévolně pojat školní vzdělávací program pedagogickým sborem pod vedením ředitele školy? A co rámcový vzdělávací program? Je zaděláno už na této úrovni? Jsou učitelé skutečně vinni?
A obecně, může si učitel dovolit vzepřít se nesmyslným dokumnetům, s kterými nesouhlasí? Kdo se jej zastane, až jej budou tepat kontrolní orgány? Pamatujete dobu nedávnou, kdy byla v tom zkompetentňovacím třeštění uvalena kladba na slova 'učit se', 'znát' a 'umět'?
Už se našich dětiček někdo ptal, jestli se rády zkompetentňují v souladu s revidovanou Blůmovou taxonomií vzdělávacích cílů? A kterou úroveň asi tak mají nejraději?
Nějak nám ta kurikurální reforma zapadává do zapomnění. Už tu máme standardy, nepodkročitelná minima a další rozmělňovače svatého vytržení. Marnost nad marnost...
A vážně se nevedou?
Kdyby se vedly, v eduinu by to už dávno věděli.
Re: Pytlík
Jít v řiť mne již mnoho lidí zvalo,
Však brouk ni jeden zatím byl,
Vašeho umu snad jim nezbývalo,
Student pak, ten by nepřežil.
Pane Šteffle, já mám půl třídy, která bulí,když jsou prázdniny. Doma je totiž totální vopruz ,ve škole sranda. I ty pitominy,co jim vykládám jsou zábavnější něž to ostatní.
Jo a kdybyste se šel pozeptat dětí, proč je to ve škole nebaví, vsadím na tyto nejméně dvě odpovědi:
1 - protože proto
2 - protože autobus
Ondřej Šteffl řekl(a)... 23. listopadu 2014 15:29
Nojo, to jsem tedy naletěl, omlouvám se paní Simono. Máte pravdu, oblizovat (totiž oblibovat) školu je blbost.
A jaký vztah mají čeští školaci k Bohu? Zajímá tohle někoho?
Prý patříme mezi nejméně spokojené lidi v Evropě i ve světě. Patrně nějaká genetická zátěž, či co.
(totiž oblibovat) školu je blbost
Tak už se těm dětem, pane Šteffle, nedivte...
to je roztomiloučký titulek,jako by škola někdy někoho bavila,škola je ze své podstaty totalitní instituce,násilnická,tvarující,ve středověku metly,,v novověku rákosky,,jedině tak bylo možno zajistit vývoj lidstva,církev zavírala mnichy v klášterech ne rpo zábavu,feudálka marie terezie nezavedla povinnou školní docházku aby se dítkám postarala o zábavu,ale aby si vycepovala úředníky a vojáky,komunisté nutili dítkavzdělávat se,aby kráčela vstříc světlým a vývojově vyšším zítřkům,dnes jsem v etapě degradace,úpadku,degenerace....
dnes jsem v etapě degradace,úpadku,degenerace
Vskutku brilantní sebehodnocení. Opatrně však. Jak známo, jedinou doopravdy upřímnou sebekritikou je sebevražda.
Okomentovat