Jednotné přijímačky samy o sobě kvalitu vzdělávání na ZŠ nezlepší, motivaci žáků nezvýší, úspěch u maturity nepředpoví, vzdělání nezrovnoprávní.
Okolo záměrů jednotných přijímacích zkoušek na SŠ se vede dlouhodobá diskuse. Záměry je vhodné poměřovat s předpokládanými dopady projektu. Proto EDUin shrnuje záměry přijímaček a doplňuje k nim pravděpodobné dopady.
Deklarované cíle jednotných přijímacích zkoušek jsou následující:
1) Zkvalitnit vzdělávání na základních školách a zvýšit motivaci žáků.
Teze: Přijímací zkoušky přinutí školy i učitele k většímu úsilí v těch oblastech, na které se testy zaměří, a tím dojde ke zvýšení kvality vzdělávání.
Realita: Přijímací zkoušky přinutí (nikoliv motivuje) školy a žáky připravovat se na testy (zvládat techniku jejich vyplňování a omezený vzdělávací obsah). Upevní nevhodný přístup ke vzdělávání, který je na mnohých školách praktikován, zejména v matematice.
2) Přijímací zkoušky předpoví úspěšnost budoucích maturantů
Teze: Přijímací zkoušky odfiltrují nevhodné uchazeče o studium v maturitních oborech. Nebude tak docházet ke zbytečné studijní úmrtnosti a stát ušetří peníze za ty, kdo neodmaturují.
Realita: Přijímací zkoušky pravděpodobně nejsou schopny vytvořit účinný filtr (podle analýzy Scio na datech z projektu Vektor, MŠMT žádnou analýzu nezveřejnilo). Aby tomu tak bylo, musela by být jejich laťka nastavena příliš vysoko, čímž by postihla i řadu studentů, kteří maturitu zvládají.
3) Přijímací zkoušky zrovnoprávní uchazeče (budou plošné, nejen krajské)
Teze: Z hlediska spravedlnosti v přístupu ke vzdělávání je nutné, aby byly přijímací zkoušky plošné, nejen v některých krajích.
Realita: Pokud plošně nařídíme přijímačky, které nezohlední kvalitu základních škol, jež žáci navštěvovali, nezvýšíme rovnost v přístupu ke vzdělávání, ale naopak zvyšujeme nerovnost a míru selekce. Děti z funkčních rodin budou úspěšnější, rodiče jim zaplatí přípravu ke zkouškám, u nefunkčních rodin to bude naopak. Jednotné přijímačky zvýší nerovnost.
Tomáš Feřtek, odborný konzultant EDUin, řekl: „Zavádět tak silné opatření, jako jsou jednotné přijímací testy, bychom měli po zvážení všech důsledků a na základě ověřitelných dat. Navíc právě zkušenosti z krajů, kde podobné testy už několik let existují, například Zlínský kraj, ukazují, že nedošlo k významné změně ve struktuře středoškoláků. Je tedy pravděpodobné, že ani tento účel – více žáků na učilištích jednotné přijímačky nesplní. Jakkoli v tomto případě lze říci, že naštěstí.“
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
19 komentářů:
Je to možná off-topic, ale...
Děti z funkčních rodin budou úspěšnější, rodiče jim zaplatí přípravu ke zkouškám, u nefunkčních rodin to bude naopak. Jednotné přijímačky zvýší nerovnost.
Pokud by to znamenalo, že jednotné přijímačky odmění funkční rodiny, musím říct, že tento cíl podporuju. Nefunkční rodiny jsou v současnosti velký společenský problém, takže jakýkoliv stimul (byť nepřímý) ve prospěch funkčnosti rodin považuju za přínosný.
Ono je to s těmi nepřímými stimuly "ošajstlich" všude a vždy.
Pro funkčnost rodiny jsou plošné přijímačky podle mě ještě horší stimul, než pro kvalitu vzdělávání.
Jak moc ovlivní nefunkční rodinu k lepšímu vědomí, že nikoli rodiče, ale dítě bude - jednou, až za x let - za její nefunkčnost potrestáno nepřijetím na SŠ?
Přijímací zkoušky předpoví úspěšnost budoucích maturantů
Běda, třikrát běda každému, kdo si podobnou tezi stanoví jako cíl přijímaček.
Přijímací zkoušky mají mít jediný cíl. Odfiltrovat ty žáky, kteří v daném okamžiku a dané oblasti nezvládli učivo základní školy natolik dobře, aby mohli pokračovat ve studiu na střední škole příslušného typu.
Nemáš výsledek na gymnázium, holt půjdeš na SOŠku, nebo učňák a za rok to můžeš klidně zkusit znovu.
Predikovat na základě přijímaček, kdo zvládne či nezvládne maturitu, to mi přijde jako hodně sci-fi.
Pane kolego Pátku, jde o přesun odpovědnosti z jednotlivců na stát. Pokud stát vysílá signály, že se člověk nemusí chovat odpovědně, protože stát to vždycky nějak vyrovná, pak je přirozené místo namáhavé odpovědnosti volit snazší cestu. Výsledky se dostavily už v mnoha oblastech. Potíž je v tom, že ovoce (ne)odpovědného chování se nesklízí hned. Tudíž aspoň stát musí přestat předstírat, že je to jedno.
"Přijímací zkoušky předpoví úspěšnost budoucích maturantů!. Běda, třikrát běda každému, kdo si podobnou tezi stanoví jako cíl přijímaček.
To je (možná byl, on je pružný) ovšem hlavní Chládkův argument.
Přijímací zkoušky mají mít jediný cíl. Odfiltrovat ty žáky, kteří v daném okamžiku a dané oblasti nezvládli učivo základní školy natolik dobře, aby mohli pokračovat ve studiu na střední škole příslušného typu.
S tím nesouhlasím. Důvod je, abych tak řekl postojový. Má se škola přizpůsobovat dítěti nebo dítě škole? Váš postoj vychází z toho, že dítě se musí převážně přizpůsobit škole. Jistě není odpověď absolutní, ale čím mladší dítě, tím spíš se musí přizpůsobovat škola. Čili např. odklady jsou zcela nežádoucí věcí, stejně jako tzv. ověřování školní zralosti před první třídou. Základní školy by měly umět přijmout všechny normální šestileté děti. Na střední škole to jistě již není tak jednoznačné, ale rozhodně to není tak, že si střední škola může diktovat. Možnost zkusit pokračovat na SŠ by měl mít každý.
Podle mého soudu by se přijímací zkoušky měly dělat výhradně tam, kde je převis poptávky. Tam se tomu nelze vyhnout. V ideálním světě by 1. se žáci hlásili na školy v souladu se svými předpoklady a 2. byli ze základní školy připraveni v souladu se svými možnostmi. Ideální svět ovšem nemáme, a tak se ten rozdíl od ideálního světa musíme nějak řešit. Bod 1 je možné řešit na úkor dětí (je to jejich chybná volba, i když funkční poradenský a osvětový systém by byl jistě velkým přínosem), tedy např. tím, že děti budou ze střední školy vyhozeny, nejlépe hned v prvním ročníku. Bod 2. však nikoliv, to není vina dětí. Eticky mnohem správnějším řešením by bylo, kdyby střední školy vyvíjely zásadní snahu takové nedostatky dětí pořešit (např. vlídným volitelným "doučováním"). Mimochodem podobně postupují i některé vysoké školy ve vztahu k nedostatkům ze středních škol.
Vámi navrhované řešení: Nemáš výsledek na gymnázium, holt půjdeš na SOŠku, nebo učňák a za rok to můžeš klidně zkusit znovu. pokládám za nereálné, kolik dětí ročně to dělá? Mj. i proto, že sociální vazby v tomto věku jsou klíčové. A kromě toho dítě ztrácí rok. A kde vlastně má dítě možnost se doučit, co neumí?
A nakonec technická poznámka k Odfiltrovat ty žáky, kteří v daném okamžiku a dané oblasti nezvládli učivo základní školy. Které učivo přesně máte na mysli? Jak to budete ověřovat? Opravdu uděláte criterion referenced (ověřovací) test s hranicí nejméně 80% úspěšnosti (protože jinak vlastně nic neověřujete - žák umí trojčlenku, ale neumí zlomky jinak projde). Přijmete žáka, který má výbornou češtinu a mizernou matematiku, jak se to dnes běžně dělá?
Tady nejde o přizpůsobení školy, ale o přizpůsobení vzdělání. Dnešní stav, kdy máme maturanty nematuritní úrovně, je výsledkem stavu, kdy si žáci (rodiče, voliči) diktují. A vzdělání pláče. Kdy už tohle probůh někteří diskutující pochopí?
A kromě toho dítě ztrácí rok.
To je naprosto zásadní věc. Z představy, že studenti končí vysokoškolská studia místo ve třiceti až v jednatřiceti, nejspíš asi neusnu.
Někteří lidé jsou důkazem, že když budete dostatečně dlouho lhát, tak sami sebe přesvědčíte o tom, že máte pravdu.
"A kromě toho dítě ztrácí rok." X "Možnost zkusit pokračovat na SŠ by měl mít každý."
Jenože to "zkusit" může znamenat, že "dítě ztrácí čtyři roky".
...odklady jsou zcela nežádoucí věcí, stejně jako tzv. ověřování školní zralosti před první třídou. Základní školy by měly umět přijmout všechny normální šestileté děti.
S tím skutečně nemohu souhlasit! Pokud dítě nemá k dispozici síly, které mu umožní odpoutat se, přijmout jiný režim, plnit jiné požadavky, než v mateřské škole, je nezodpovědné jej do školy přijmout. Takové dítě pak somatizuje a často se propadá do nezájmu, někdy až odporu. A to je to poslední, co bychom mu chtěli dát. Jiná věc je, JAKÉ požadavky škola má. Rozhodně by to neměl být intelektualismus. Ale to nepatří k tomuto tématu.
"...odklady jsou zcela nežádoucí věcí,"
Co chcete, je to učitel, který čtvrt století neučí, školu vidí jenom přes dotazníky a zprostředkovaně.
Už je natolik opitý "mocí a odbornictvím", že se místo do testování a fyziky pustí i do odkladů v první třídě.
Nádherná ukázka, jak "odborník" ztrácí kontakt s realitou.
Dejte mu čas a vytvoří vědomostní test pro prvorodičky k přijetí do porodnice.
(ÚDAJNÁ) „Realita: Přijímací zkoušky přinutí (nikoliv motivuje) školy a žáky připravovat se na testy (zvládat techniku jejich vyplňování a omezený vzdělávací obsah). Upevní nevhodný přístup ke vzdělávání, který je na mnohých školách praktikován, zejména v matematice.“
REALITA: Přijímací zkoušky přinutí (nikoliv motivuje) školy a žáky – SAMOZŘEJMĚ MOTIVUJE, PŘINUTIT ŽÁKY NELZE K NIČEMU připravovat se na testy (zvládat techniku jejich vyplňování a omezený vzdělávací obsah – ALESPOŇ OMEZENÝ VZDĚLÁVACÍ OBSAH JE STÁLE LEPŠÍ NEŽ TÉMĚŘ NIC). Upevní nevhodný přístup ke vzdělávání, který je na mnohých školách praktikován, zejména v matematice.“
Co zpráva tak nějak pominula:
PZ NAZNAČÍ ŽÁKŮM PŘEVRATNÝ FAKT, ŽE JEJICH POBYT VE ŠKOLE BY MĚL PŘINÉST NĚJAKÉ VÝSLEDKY.
PZ ALESPOŇ ZČÁSTI OCENÍ TY ŽÁKY, KTEŘÍ SE VĚNUJÍ ŠKOLE.
Jednou z podmínek funkčnosti přijímacích zkoušek je, že budou závazné pro školy bez rozdílu zřizovatele.
Pro p. Jana Hučína, 4.11. 21:16
Na nežádoucím přesouvání odpovědnosti na stát bychom se jistě shodli.
Jde ale o to, aby stát (kdyby mu skutečně chtěl zabránit) "vysílal signály", které je příjemce schopen přečíst.
Signál typu "za cca 10 let bude u nějaké zkoušky tvoje dítě potrestáno za tvoji nynější nezodpovědnost" - obávám se - příjemce (takový, jakého si představuji) nepřečte...
Dnešní stav, kdy máme maturanty nematuritní úrovně, je výsledkem stavu, kdy si žáci (rodiče, voliči) diktují.
Prosím specifikujte, kdo je oprávněn diktovat.
Oprávněn diktovat je učitel jazyka v případě diktátu a diktátor v případě společnosti.
A proč bychom si měli diktovat? Není lepší, když o jistých věcech prostě rozhodují ti, kteří jim rozumějí? Maturitní úroveň z ČJL vyžaduje jistou schopnost ústního a písemného vyjadřování a jistou úroveň znalostí. Můžeme ji formálně posunovat podle představ kohokoli z laiků, který má právě sílu a moc rozhodnout, ale pak nějak přestává jít o vzdělání, o které by mělo jít především.
Není lepší, když o jistých věcech prostě rozhodují ti, kteří jim rozumějí?
Pokud jde o rozhodování, pak je lepší, týká-li se to všech věcí.
A v tom spatřuji nezanedbatelnou slabinu demokracie, kde o věcech rozhodují lidé volení. A podle toho to mnohdy dopadá všelijak.
Kdysi jsem se byl podívat na nějaké jednání v poslanecké sněmovně. Panovala tam tak dělná atmosféra, že jsem jen čekal, kdy už konečně poslanci vytáhnou lahváče a začnou mastit ferbla.
Okomentovat