Bromley nabízí učitelům pět strategií, které pomáhají žákům osvojit si „prorůstové myšlení“:
- používejte častou formativní zpětnou vazbu – žáci potřebují vědět, jak si vedou a jak se zlepšovat,
- vysoké nároky na každého žáka – i slabší žáci se více zlepší, jsou-li na ně kladena vysoká očekávání,
- explicitně vítejte chyby – vytvořte bezpečné prostředí, kde žáci nebudou za chyby zesměšňováni, kde se z chyb učí, sami přiznejte chybu,
- věnujte čas pravidelnému procvičování znalostí a dovedností – součástí prorůstového myšlení je i vědomí, že úspěch je výsledkem tvrdé práce, nikoli náhody a štěstí,
- odměňujte úsilí, nikoliv dosažené výsledky – žáky je třeba chválit za dosahování výsledků díky úsilí, snaze, vytrvalosti a vhodným postupům, nikoli proto, že jsou „chytří“.
Výběr ze zpráv, novinek a zajímavostí ve vzdělávání provedlo výzkumné oddělení společnosti Scio.
1 komentářů:
1. Nevím, jak to chodí ve světě, ale co vím, je zpětná vazba, to jest informace o nedostatcích práce a jejich náprava, naprosto běžná věc.
2. Vědí to i v rodinách, ředitelnách, zřizovatelnách a inspektorovnách?
3. Za zesměšnění a osobní výpad považují mnozí, a nejen děti, už jen upozornění na chybu. Zkuste na poradě vyrukovat s tím, že vítáte chybu v organizaci třeba maturitních zkoušek, protože se z ní můžeme poučit.
Chci věřit, že se žáci jako už zaměstnanci vyrovnají se realitou, až je za chybu někdo seřve a za druhou z práce vyhodí.
4. Biflování, dril jako za R-U?
5. No, čeká dětičky rozčarování, až na ně dolehne, že třeba u společné části maturitních zkoušek nikdo, ale vůbec nikdo nezohlední, že se na maturiotu učili celé čtyři dny.
...
Před pár lety tu proběhala diskuse, že se žáci nemají chválit, ale mají se cenit, neboť chválením se nad děti nadřazujeme. Asi pan Bromley naše příspěvky nečte.
Okomentovat