Přečtěte si: Zkušený pedagog hovoří o tom, jak čelit spratkům, tělesných trestech i o strašné úrovni vysokoškoláků a gymnázií

středa 29. ledna 2014 ·

Pedagog a spisovatel Petr Kukal souhlasí s tím, že na školách upadá kázeň a že rodiče často neoprávněně brání proti učitelům své nevychované ratolesti. Přestože míní, že kázeň a respekt k autoritám jsou důležité, tělesné tresty odmítá. Velkým problémem podle něho je, že se dnes na vysokou či střední školu může dostat i ten, kdo na to objektivně nemá, přitom by bylo potřeba více učňů a řemeslníků. Diplom z některých „vysokých“ škol je podle něho bezcenný a je spíše ostudou.


Z rozhovoru Lukáše Petříka s Petrem Kukalem v ParlamentníListy.cz vybíráme:

Často se hovoří o tom, že žákům stačí, aby uměli informace vyhledávat a nemusí jich tolik nosit v hlavě. A také, že je nutné více diskuse. Ale pokud nemají základní přehled, není zde nebezpečí, že si nebudou moci informaci zařadit či nebudou vědět kde ji hledat? Mohu diskutovat o něčem, když o tom nic nevím?

Past obecně těžko zpochybnitelného tvrzení „Žáci si to mohou najít“ spočívá v tom slovese „mohou“. Tato potencialita zůstává potencialitou u všech obsahů, které pro žáka nemají dostatečnou momentální atraktivitu. Žáci si jistě mohou najít na internetu nejvyšší vrchol Krušných hor nebo dílo Kurta Vonneguta. Ale nikdy to neudělají – pokud k tomu nemají motivaci ležící v individuálním kontextu jejich životů, zájmů a podobně.

Lze namítnout, že to přece stačí. Naučíme žáky vyhledávat informace, a oni si vyhledají ty, které je zajímají. Jenomže v samé podstatě školy stojí úkol předávat sumu garantovaného vzdělávání všem dětem. Proto si moderní společnost školu vytvořila a pro nic jiného.

Podobně je to s diskusí. Žáci nic neznají, nemohu tedy diskutovat o žádném věcném problému. To ale současné škole nevadí, stačí, když žáci budou v diskusi „projevovat svoje názory“. Trochu to sice kazí fakt, že pro utvoření názoru je nutné nějaké znalosti mít, protože o čem nic nevím, o tom si nemohu žádný názor vytvořit. Ale i s tím si škola poradila. Předmětem diskuse učinila sama fakta, na něž si žáci tvoří názor. Na webu jedné obchodní akademie jsem koncem loňského roku našel anketu (sic!): Kdy začíná advent? Žáci na to měli různé názory a moc hezky o tom diskutovali. Jenže o tom se nedá diskutovat a mít na to názor – advent začíná čtvrtou nedělí před svátkem Narození Páně. Příště by mohli diskutovat na téma, kolik je 6 + 3. Jistě by na to měli řadu osobitých názorů.

30 komentářů:

BoBr řekl(a)...
29. ledna 2014 12:55  

Řekl bych, že otázka stojí trochu jinak. Je možné v rámci diskuze budovat základy poznání? Odpovíme-li ano, pak můžeme každou podobnou aktivitu posuzovat podle toho, zda má výukový dopad. Je na učiteli, aby toto zajistil. Neumí-li to, asi udělá líp, bude-li předávat nadále vhodně upravené informace. I tak ale musí řešit závažný problém. Jde o to, aby nějaké ty informace dospěly až k cíli a transformovaly se na znalosti. Jsem si docela jist, že ten první způsob je teoreticky účinnější. Prakticky to ale tak být vždy nemusí.

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
29. ledna 2014 13:19  

Budu si ten článek muset přečíst, z toho co je v nadpisu a z toho, co jste napsal pane Brdičko, som volakýsi zmatený.

Eva Adamová řekl(a)...
29. ledna 2014 14:02  

Jen pár poznámek k chování žáků ve školách. Na 1.stupni to je vcelku v pohodě. Problém nastává na 2. stupni základních škol. Proč? Bohužel v 10 letech dochází k předčasné selekci dětí. Lepších 30 % dětí a možná i více jde na osmiletá gymnázia a dalších 2O % na ZŠ zaměřené na výuku jazyků apod. Na těchto školách pak s chováním dětí nemají výraznější problémy. Zbylých 50 % žáků zůstává na "běžných" základkách bez vzoru rozumějšího chování svých vrstevníků a se vzorem chování různých nevychovaných spratků. Jaké to tak asi může mít důsledky? O předčasné selekci dětí se moc kecá z hlediska výukového, ale z hlediska výchovného, které je možná ještě důležitější, to asi nikdo jako problém nevnímá. Ale ten problém tady prostě je a zadělali jsme si na něj jen a jen sami.

Jan Hučín řekl(a)...
29. ledna 2014 16:18  

Podle statistik školství (ročenek) na osmiletá gymnázia odchází v průměru 10 % populačního ročníku. Na některých školách to může být 20 %, ale školy nad 20 % odchodů jsou naprosté výjimky.

Eva Adamová řekl(a)...
29. ledna 2014 18:12  

Pane Hučíne zjistěte si informace ne celorepublikové, ale informace z velkých měst, protože tam je procento dětí na osmiletých gymplech a specializovaných základkách v úplně jiných relacích než ve vesnických oblastech s malými městy. A také tam mají na "běžných" základkách největší problémy s chováním. 10 % odchází na osmiletý gympl tak v Horní Dolní a tam také problémy s dětmi v podstatě nemají.

A zkuste se zamyslet spíše než jenom nad čísly občas i nad jiným obsahem sdělení.

Milan Keršláger řekl(a)...
29. ledna 2014 19:25  

Kázeň je problém toho, že se změnila doba a škola ještě ne. Nikoliv toho, že nějaké děti odcházejí. A jestli odcházejí ti lepší, je to jen dobře, alespoň se jim bude lépe studovat. Měli bychom přece podporovat vzdělanost, ne? Nebo bychom si měli na úkor těch lepších usnadňovat práci? No to snad nemyslíte vážně? Přečtěte si životopis (skoro) kteréhokoliv člověka, který chodil do školy před 100 lety a v něčem vynikl. A zjistíte, že tam je napsáno něco ve smyslu: "Vesnický učitel odhalil jeho talent a zařídil mu postup o dva ročníky výše ve větší městské škole. Tuto školu dokončil o dva roky dříve, než bylo běžné atd.". Kde jsme k čertu tohle nechali? Jak máme vyniknout, dohnat okolní Evropu? Tím, že budeme podporovat průměrnost? Státní maturity, státní přijímačky? Všichni v jednom pytli? Desítky odkladů a výjimek z učení ve třídě????

poste.restante řekl(a)...
29. ledna 2014 20:24  

Odchod inteligentnějších a také slušnějších (ne vždy) žáků ze základních škol na NG sice atmosféru ve třídě ovlivní, ale hlavní příčinu problémů bych zde rozhodně nehledal. Ono totiž poklesu kázně čelí i na těch gymnáziích. Synáček podnikatele či pana doktora si pomyslně otírá ústa o "učitelskou socku" často ještě spíše, nežli synáček traktoristy.

V čem by se měla škola změnit, aby byla "na výši doby"?
Myslím, že příčinou poklesu kázně je právě naopak mnoho změn, které i ve škole proběhly, ale šlo o kroky špatným směrem.

V minulosti se běžně stávalo, že i žák s dobrými studijními výsledky nebyl například přijat na gymnázium, protože měl snížený stupeň z chování. "Škola nemá zájem, aby její dobou pověst poškozovali žáci s nevhodným či závadným chováním."

A dnes?
Mediální hvězdy a VIP-ky se v přímém přenosu chlubí historkami o svých kázeňských prohřešcích a dvojkách z chování.

Mladistvý násilník surově zmlátí bezdomovce, ale trojku z chování nedostane, protože tak učinil v době mimo vyučování. To už snad nelze ani nazvat paradoxem, to je prostě absurdní pitomost.

Není nutno vracet do škol rákosku. Ale nelze vychovávat a přitom nemít možnost potrestat nepřijatelné chování.
Jak dnes může učitel potrestat žáka? Dá mu třídní důtku? Dvojku z chování? No to se už i dvanáctiletý spratek určitě budí hrůzou ze spaní, že jo?

Aby dítě změnilo své chování, musí pocítit důsledky. Jinak to nepůjde.

Proto je třeba:
Zavést detenční místnosti a možnost vyloučit žáka z výuky či rovnou ze školy z kázeňských důvodů. Až si tatínek bude muset vzít v práci volno a přijet si pro svého "dárečka" osobně do školy, až mu bude muset na tři dny zajistit hlídání, sám se postará, aby chlapec zkrotnul.
Až bude jeden rodič muset vozit dítě do školy ve vzdálené obci, protože bylo vyloučeno ze školy v místě bydliště, ostatní rodiče už dohlédnou aby se to jim nestalo.
Až sociální odbor odebere dítě a sociální dávky rodině, která zjevně neplní své funkce, přizpůsobí se i "nepřizpůsobiví".

Až nebude škola financována podle počtu žáků, pak bude sama zainteresována na řešení problémů a vytváření bezpečného prostředí pro své žáky i učitele.
Dnes je naopak motivována k zametání problémů pod koberec.

Unknown řekl(a)...
29. ledna 2014 21:02  

Pane poste.restante, nezlobte se, ale velmi živě si představuji ten řev ze strany brunátného tatíka na adresu "opocené hysterické socky", která si dovolila chtít vyloučit jeho drobečka. Myslím, že toto opatření by z důvodu strachu učitelů časem zkrotlo stejně jako těch velmi málo dalších, která nám ještě zbyla. Víte, na naší škole si už někteří kolegové nedovolí udělit ani tu důtku nebo dvojku z mravů. Prostě ty nekonečné prázdné diskuze s některými primitivními rodiči už nemají zapotřebí. Pocit že NIKDE nemáte zastání v kombinaci s psychickým vyčerpáním dokáže divy.

Nicka Pytlik řekl(a)...
29. ledna 2014 21:20  

Proto je třeba:

To se ale, pane poste.restante, nikdy nestane. To přece oba, i mnozí další, moc dobře víme. Kdyby to totiž zafungovalo, a mohli bychom se vsadit, že ano, školství by začalo být funkční, to jest mnohé problémy by zanikly, tak by také zanikl smysl existence mnohých pedobardů, a na ně nabalených organizací, sdružení, společností, portálů, kulatých stolů a, a to především, penězotoků, tedy velmi zajímavých zdrojů obživy.
Protiargumentace je zřejmá. Nelze přece nikoho omezit v jeho rovných podmínkách přístupu a právu na vzdělání. To, že spratek o žádné vzdělání žádný zájem nejenže nemá, ale dokonce jiným v jejich zájmech svým spratkovstvím překáží, už nikoho nezajímá. Lépe, zajímat nechce.

Nicka Pytlik řekl(a)...
29. ledna 2014 21:28  

NIKDE nemáte zastání

Ono by, pane Dvořáku, doopravdy mnohé šlo už dnes. Ale mnozí učitelé nemají zastání především v osobě ředitele školy, protože je tyto otázky nezajímají, neboť jejich řešení škole, rozumějme ředitelům, lepší peníze nepřinese. Jednodušší je pobuzerovat učitýlka, než došlápnout si na robátko.

poste.restante řekl(a)...
29. ledna 2014 21:30  

Josef Dvořák
Musíte číst můj text celý a nikoliv jen část. :-)
V posledním odstavci píšu, že je třeba odstranit závislost na počtu žáků. Dnes je běžné, že ředitel raději "srovná" učitele, nežli žáka. Například na středních školách by problémového žáka mohli vyloučit, ale neudělají to, protože by s ním odešly i "peníze za hlavu". Obzvláště pikantní je to v případech, kdy by odchod žáka způsobil sloučení dvou paralelních tříd do jedné.

Přínosem by bylo ale už jen zavedení detenčních místností a institutu vyloučení z výuky. Když nic jiného, tak by alespoň největší darebáci nenarušovali výuku ostatním. Dozor v detenční místnosti ale někdo musí zaplatit...

A mimochodem zvažovat by se mělo také poskytnout učiteli status veřejného činitele. Na policistu si hned tak někdo netroufne nejen proto, že má u opasku pendrek.

Eva Adamová řekl(a)...
29. ledna 2014 21:35  

Dneska už každý v klidu zmlátí i doktora od záchranky, přestože jde mnohdy o život, tak proč by si netroufl na učitele, kde jde o prd.

poste.restante řekl(a)...
29. ledna 2014 21:36  

Pytlík Blaha
To se ale nikdy nestane...

Naděje umírá poslední.
Jsem docela zvědav, zda mi dříve dojde trpělivost, či naděje...

poste.restante řekl(a)...
29. ledna 2014 21:40  

Eva Adamová
Máte sice pravdu, ale ožralých žáků se zatím vyskytuje podstatně méně, nežli ožralých pacientů záchranek.

Eva Adamová řekl(a)...
29. ledna 2014 21:41  

Mám obavy, že dřív Vám dojde ta slivovice, co při dnešním diskutování popíjíte.

Nicka Pytlik řekl(a)...
29. ledna 2014 21:54  

No jo, odkud on ten poste.restante vlastně přispívá? Dneska jsou, zdá se, konektivní i na záchytce. Holt pokrok nezastavíš.

Unknown řekl(a)...
29. ledna 2014 21:56  

poste.restante:
Váš text jsem samozřejmě louskl celý a v zásadě s Vámi souhlasím. Jen jsem si představoval, jak by vypadala praxe :-)

Jestliže teď jednají dvanáctiletí spratci s učitelkami jako se sobě rovnými husopaskami, nevím, do jaké míry by je od podobného jednání odradil status veřejného činitele. Policisté totiž mají v popisu práce "nepárat se". Pokud by bylo dovoleno "nepárat se" i učitelům, status veřejného činitele by ani nepotřebovali.

poste.restante řekl(a)...
29. ledna 2014 22:12  

Status veřejného činitele je pochopitelně podstatnější spíše vůči rodičům a žákům zletilým, nežli dvanáctiletým spratkům. (I když pochybuji, že by kupříkladu fyzický útok na příslušníka policie prošel zcela bez následků i jim.)
Ono označit učitelku vulgárnějším výrazem může také znamenat slovní útok na veřejného činitele a napadnout ji fyzicky, to už si útočník koleduje o zápis do trestního rejstříku.
Jen se tak rychle neodříkejme nástroje, který ještě ani nemáme.
Ale netvrdím samozřejmě, že jde o to nedůležitější a samospasitelné opatření.

Základ problémů pořád vidím v modelu financování.

Unknown řekl(a)...
29. ledna 2014 22:17  

Toho nástroje se neodříkám, chraň Bůh. Jen jsem uvažoval o míře jeho efektivity.

Jan Hučín řekl(a)...
29. ledna 2014 23:39  

Tady to žije, ani jsem nestihl včas zareagovat na pokyn paní Adamové. Ale zkompetentnil jsem se, takže:

Pane Hučíne zjistěte si informace ne celorepublikové, ale informace z velkých měst, protože tam je procento dětí na osmiletých gymplech a specializovaných základkách v úplně jiných relacích než ve vesnických oblastech s malými městy. A také tam mají na "běžných" základkách největší problémy s chováním. 10 % odchází na osmiletý gympl tak v Horní Dolní a tam také problémy s dětmi v podstatě nemají.

Tak fajn. Statistická ročenka školství 2012/13 (novější zatím není k dispozici) říká, že v Praze odešlo po 5. r. na SŠ 1 270 žáků a do 6. r. jich přešlo 7 452, celkem jich tedy před touto výhybkou bylo 8 722. (Tabulky C1.13.1 a C1.18, s dovolením pro malé počty neberu v úvahu speciální třídy a propadlíky.)

To znamená, že v Praze je po 5. r. odpad 14,6 %. Mrzí mě to, ale vašich 30 %, ba dokonce 20 % to není ani zdaleka.

A zkuste se zamyslet spíše než jenom nad čísly občas i nad jiným obsahem sdělení.

Udělal jsem to, ale k výchovným problémům jsem neměl celkem co dodat, zato střelba čísel od boku mě trochu popuzuje. Nicméně slíbím vám, že se vždy budu zamýšlet nad všemi obsahy sdělení, když mi na oplátku slíbíte, že si před psaním příspěvku zjistíte skutečná čísla. Domluveno?

Eva Adamová řekl(a)...
30. ledna 2014 12:38  

Nu dobrá pane Hučíne tak vysoké procento to tedy není. Nicméně v Praze přechází na osmileté gymnázium po 5. třídě cca každý 6 žák, ve Zlínském kraji cca každý 15 žák. Kolik je jich soustředěno na specializovaných základkách a kolik jich zůstalo na těch "běžných" bohužel ze statistik nepoznáme. A zkuste si promluvit v Praze s některými učiteli z "běžných" základek, které se nezaměřily na jazyky či něco jiného. Uslyšíte, že Vám řeknou, že mají "materiál", se kterým se nedá pracovat ani po vzdělávací ani po výchovné stránce, ať už tam chybí ta Vaše třetina schopnějších dětí nebo moje polovina.
A nejhůře jsou na tom základky, které se zaměřily na děti se SVP. Z nich rodiče své děti bez SVP urychleně přesouvají jinam a stávají se z nich zvláštní školy. Jenže zvláštní školy, kde jsou mezi dětmi se SVP zamíchány těžké psychiatrické případy, děti výchovně nezvladatelné, děti s těžkým ADHD. Na těchto školách se nedá učit téměř vůbec.

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
30. ledna 2014 13:23  

Nijak nejsaem nadšen ze současného stavu, kdy viceletá gymnázia způsobují drastickou probírku na základních školách.

Nesdílím názor, že to je příčina "nekázně" na základních školách.

I kdyby byla zavřena víceletá gymnázia úplně, k výraznému zlepšní kázně by nedošlo.

Příčin poklesu je několik. něco zaznělo i v rozhovoru s panem Kukalem. Vývoj má zatím (možná navždy) směr k horšímu. Nenapadá mě, co by dokázalo zvrátit směr. Snad několik velkých tragédií, ale ty u nás naštěstí zatím nehrozí ve velkém měřítku a až na ně dojde, bude už zase pozdě.

Jan Hučín řekl(a)...
30. ledna 2014 14:13  

Paní Adamová, souhlasím, že se ZŠ co do podílu odchodů na VG můžou lišit, např. podle velikosti obce. Ono by se to ze statistik zjistit dalo, ale na webu jsou momentálně jen souhrnné přehledy. Nicméně ze svého působení v ÚIV vím, že přehledy existují i po jednotlivých školách.

Docela případně jste upozornila, že VG nejsou jedinou destinací pro nadprůměrné žáky ZŠ. (Což je dobrou inspirací pro další analýzy.) Pozoruhodné, že se po zrušení jazykové a matematické specializace na ZŠ nevolá tolik jako po zrušení VG.

Eva Adamová řekl(a)...
30. ledna 2014 14:52  

"Po zrušení VG by ke zlepšení kázně nedošlo."

No samozřejmě, že ne. Ony by se totiž ty děti, které by nešly na VG přesunuly na ty specializované základky a selekce by tu byla furt. Bohužel to umožnil školský zákon.

Doporučuji anonymnímu z 21:30 si zjistit, jak se na některých pražských tzv. běžných základních školách "skvěle" učí. Zkuste si tam tak třeba rok zaučit a pochopíte, že ona ta kázeň se selekcí dětí po 5.ročníku souvisí docela dost.

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
30. ledna 2014 15:20  

Paní Adamová, já učím na druhém stupni, učím dokonce i ve speciálních třídách, kde jsou žáci výhradně s papíry na hlavu (počínaje exotickými dyslektiky, konče nízkým intelektem přes všemožné poruchy).

Neučím sice v Praze, ale myslím, že představu jakousi o žácích základní školy mám.

Problém kázně opravdu není primárně problémem "inteligence" žáka.

Eva Adamová řekl(a)...
30. ledna 2014 15:38  

Do prčic a říká snad někdo, že primárně? Tak třeba sekundárně, když chcete.

Těch faktorů je samozřejmě více, leč my jsme tady od toho, abychom ty nepříznivé faktory pokud možno eliminovali a ne jen se útrpně dívali na shromažďování nebohých dyslektiků a dysgrafiků do tříd s nevychovanými spratky, kteří už pobývali několikrát v diagnosťáku, místo toho, aby se učili spolu s inteligentními dětmi, protože většina skutečných dys inteligentních je.

Jenže to, co se na mnohých a nejenom pražských školách v rámci tolik opěvované inkluze děje, je to podle mne zvěrstvo.

obyčejná učitelka řekl(a)...
30. ledna 2014 16:44  

Dozor v detenční místnosti ale někdo musí zaplatit...
... třeba rodiče dotyčného žáka.

Nicka Pytlik řekl(a)...
30. ledna 2014 17:57  

Žít největší z Čechů vizionář Cimrman dnes, jeho výrok by zněl:
'Budoucnost patři detenci.'
Dokud nebudou detenční místnosti, a další 'nápravné' mechanismy běžnou součástí školního života, budu trvat na tom, že všechny reformní 'pokusy' o ozdravení vzdělávacího systému jsou jen plané řečičky, popřípadě kamufláž penězotoků.

Unknown řekl(a)...
2. února 2014 21:11  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Unknown řekl(a)...
3. února 2014 13:37  
Tento komentář byl odstraněn autorem.

Články dle data



Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.