Memorandum za prosazení opatření vedoucích k modernizaci českého školství.
Obracíme se na vás jménem skupiny odborníků zabývajících se výukou informatiky a využitím výukových technologií na našich školách, protože jsme přesvědčeni, že by měla být veřejnost informována o problémech s touto problematikou souvisejících i o rizicích s jejich neřešením spojených.
Současný stav výchovy našich žáků směrem k informační gramotnosti negativně poznamenalo hned několik politováníhodných nedopatření z let minulých. Je to v první řadě vliv na počátku v roce 2000 jistě dobře míněného programu Státní informační politiky ve vzdělávání (SIPVZ), který sice vybavil většinu škol určitým množstvím technologií, ale fakticky skončil roku 2006 s pachutí korupčního jednání. Od té doby se bohužel nikdo neodvažuje ke koncepci školské informační politiky na úrovni řízení státu vrátit, takže dnes již je naprosto zřejmé, že v této oblasti hrozí selhání.
Druhý vážný problém vyvolala teoreticky též naprosto správná snaha o reformu výukových postupů v duchu moderních, mezinárodními výzkumy ověřených trendů, která pod názvem Rámcový vzdělávací program (RVP) probíhala od roku 2004 až do nástupu ministra Dobeše do funkce v roce 2011, kdy začala být důvěra ve správnost této koncepce zpochybňována. RVP se již v době svého vzniku minimálně na úrovni základních škol vyznačoval zřetelným podceněním úlohy informačních technologií. Vůbec se nepokusil využít potenciálu, který technologie mohou v procesu transformace vzdělávání přinášet. V oblasti ICT bohužel nastavil ne zcela optimální orientaci výukových cílů převážně jen na ovládání často používaných počítačových programů (snad s výjimkou průřezové mediální výchovy). Naše opakované snahy o úpravu RVP se dodnes nepodařilo prosadit. Poslední (i v tomto případě dobře míněná) změna zavádějící od září 2013 druhý povinný jazyk do výuky ZŠ s využitím disponibilních hodin byla navíc v mnoha školách realizována právě na úkor výuky na informatiku orientovaných předmětů.
Vývoj světa vykazuje zjevné tendence naznačující, že všichni naši žáci, bez ohledu na zaměření, budou k životu informační gramotnost nutně potřebovat. Nezbytná je schopnost kriticky zhodnotit význam informací, umět je zpracovat, sdílet s ostatními účastníky sítě a orientovat se v rizicích jejich využití. Schopnost hodnotit, zpracovávat, tvořit – to všechno jsou kompetence související s tzv. funkční gramotností, kterou je třeba vnímat jako vrcholný cíl výuky. Obsahem školní informatiky proto nesmí být jen ovládání technologií a informačních systémů, ale také jejich pochopení a rozvíjení, což se neobejde bez základů algoritmizace a programování. Porozumění informacím zahrnuje též vnímání všudypřítomné nejistoty, posouzení důvěryhodnosti a schopnost budovat osobní vzdělávací prostředí. Informatika (ICT) není jediným předmětem, který by se měl ve zvýšené míře výchovou k informační gramotnosti zabývat.
Technologie se již používají úplně všude, jen ve školách k tomu zatím většinou nejsou podmínky. Nejen, že mohou být přínosem pro výuku, ale jsou zásadní podmínkou budování potřebných kompetencí. Bylo by smutné, kdyby se příprava na život v technologiemi přesyceném světě musela odehrávat převážně pouze v mimoškolním prostředí. Většina vyspělých, ale stále více i vysloveně rozvojových zemí věnuje využití vzdělávacích technologií ve školách velkou pozornost. Totéž se dá říci i o firmách a korporacích vývojem a aplikací technologií se zabývajících. Proto jsme přesvědčení, že bychom se měli ke koncepčnímu řešení této problematiky urychleně vrátit a zabývat se jím. Jako základní navrhujeme realizovat tato opatření:
- Revidovat RVP s cílem akcentovat problematiku informační gramotnosti a zajistit její provázanost napříč všemi vyučovanými tematickými celky.
- Nastavit výukové standardy informatiky (ICT) i dalších předmětů tak, aby byly s inovovaným RVP v souladu.
- Zajistit zařazení příslušné tematiky do přípravy učitelů i do připravovaného kariérního řádu.
- V rámci systémového řízení školství vytvořit prostor tak, aby problematiku informační gramotnosti měl někdo na starosti a byl za ni zodpovědný.
Dne 6. 1. 2014
Bořivoj Brdička, VŠ učitel, Spomocník, člen JŠI
Ondřej Neumajer, VŠ učitel, konzultant vzdělávání
Petr Naske, učitel ICT, předseda Jednoty školských informatiků
David Hawiger, učitel, člen JŠI, člen ICT panelu
Daniel Janata, místopředseda JŠI
PhDr. Alena Mašláňová, učitelka SŠ, ICT koordinátorka, členka výboru JŠI
Martin Lána, učitel, člen JŠI
Ing. Pavel Roubal, učitel ICT, autor učebnic ICT, člen JŠI
Jiří Vaníček. VŠ učitel
Připojte svůj podpis
Přehled všech podpisů s komentáři
Memorandum na Disku Google
.png)
15 komentářů:
všichni naši žáci, bez ohledu na zaměření, budou k životu informační gramotnost nutně potřebovat
Odhaduji, že je pod memorandem podepsána téměř kompletní současná infornační elita našeho školství. Snad mi dáma a pánové prominou, ale jejich podpisy, a podpisy i všech dalších jasnozřivých pedagogů nemají váhu jednoho jediného podpisu bývalého žáka školy, nejlépe s komentářem třeba 've svém profesním životě trpím tím, že jsem v době studií více neakcentoval problematiku informační gramotnosti'.
Rozhodně si netroufneme tvrdit, že naše podpisy mají větší váhu, než zde vložený komentář pana Blahy. Z mé strany to berte jako alibi. To kdyby přece jen náhodou některý bývalý žák nakonec dospěl k závěru, že někde byla chyba. Tímto jsem z toho venku. Já za nic nemohu.
Pane Blaho, nechcete se pro jistotu přece jen také podepsat?
Revidovat ŠVP? Výborný nápad! Nikdo ve škole nedělá nic raději než revizi ŠVP, to je odedávna známá věc. Všichni kolegující byli nadšeni z revize nutné pro začátek tohoto školního roku, a tak jsme si dali závazek, že budeme revidovat každého půl roku, jen tak pro sebe, protože nás to zkrátka baví. A úplně nejlepší pak je jednou za čas RVP napsat úplně znovu, tak jednou za dva roky to podle nás bude fakt špica!
Pokud se týká informatiky ve škole, mám bohužel pocit, že začíná být postupně odtržená od reality (ať už harwarem, softwarem či způsobem výuky). Takže začíná být pomalu lepší, když se děti uči systémem pokus omyl na svých vlastních zařízeních doma. A co se týká uživání facebooku, zavirování PC a podobných věcí, tak tam si musí každý nabít hubu sám. Jinak to v životě bohužel nefunguje.
V zásadě je možné uvažovat o tom, že vývoj informační gramotnost založíme výhradně na individuálnímu osobním růstu žáků. Má to své výhody. V opačném případě totiž musíme sledovat vývoj a modifikovat učební plány doslova průběžně. Jeden nepříjemný problém ale zůstává. Někdo by brzy mohl dospět k závěru, že jsou školy zbytečné.
Souhlasím až na věty:
"což se neobejde bez základů algoritmizace a programování", ale možná nerozumím, co to jsou ty základy.
"Bylo by smutné, kdyby se příprava na život v technologiemi přesyceném světě musela odehrávat převážně pouze v mimoškolním prostředí." Já myslím, že kdybychom uměli zařídit, aby všechny děti byly v ICT i jinde dobře vzdělané i bez školy, tak smutné by na tom nebylo nic. Ta věta je problematická v tom, že u většiny lidí ještě dále omezuje naši již tak omezenou ochotu a schopnost hledat řešení mimo školu. A ta mohou být často efektivnější, jednodušší a levnější (viz třeba Sugata Mitra).
A k panu Blahovi: ve svém profesním životě trpím tím, že jsem v době studií více neakcentoval problematiku informační gramotnosti.
Takových argumentů by se našlo, třeba: ve svém osobním životě trpím tím, že jsem v době studií více neakcentoval problematiku mezilidských vztahů. A to může např. říct každý rozvedený.
Potíže je, že jen málokterý rozvedený hledá příčinu v tom, že on(ona) nebo jeho partner (partnerka)nebyly na vztah dostatečně připraveni. To přece není úkol školy, že? A proč by to mělo být s ICT jinak?
Těžko si někdo bude stěžovat, že něco neumí, protože pak většinou taky neví, že by to mohl umět.
Už zase na základních školách programujeme?
Ach jo.
K panu Štefflovi:
Pod základy programování si já osobně nepředstavuji nic, co by jako skutečné programování opravdu vypadalo. Naučit Karla, želvu či robota vykonávat nějakou posloupnost příkazů je věc, která je velmi užitečná pro pochopení mnoha souvislostí.
Mimo školu se jistě bude i nadále odehrávat většina informální výuky. Prosím, chápejte to, co je v Memorandu jako záležitost týkající se jen toho, co se děje ve školách.
Děkuji za zájem!
ad "Anonymni z 21:30" z 6. ledna 2014 15:16
Už zase na základních školách programujeme?
Myslíte si, že je v pořádku, když naši žáci jsou v algoritmizaci na úrovni těch balkánských - tedy v Evropě zcela na chvostu?
"akcentovat problematiku informační gramotnosti"
Nedávno vyprodukovalo MŠMT blábol o akcentování základních gramotností (a jak se čílili odstrčení přírodovědci!), na podzim jsme plnili přání naší armády a antisexuální lobby a dnes koalice opět haraší etickou výchovou.
Co ještě? Kdo si ještě chce přihřát svoji polívčičku?
P.S. Ale něco musíme s IT dovednostmi učitelů udělat. Já nechápu, proč se mi místo jména zobrazuje 6.B.
nechcete se pro jistotu přece jen také podepsat?
Pro jistotu? Někdy mám nutkání si z toho zkompetentňovacího kvasu vzít pro jistotu na noc plenu.
Docela dobře si vzpomínám, jak se tu před lety vedla diskuse na téma 'zřetelného podcenění úlohy informačních technologií'. Padly i nápady, snad ne z pera některého ze signatářů memoranda, že by se předmět informatika měl úplně zrušit a rozpustit ict témata v ostatních, ve svojí smysluplnosti zachovaných předmětech. A dokonce i s uváděním příkladů dobré praxe.
Když jsem vystřízlivěl z představy, že rvp přetavený do švp povede ku vzdělávacímu blahu a utvrdil se v přesvědčení, že se to bude i nadále pytlikovat, vrátil jsem se ke svojí předchozí učitelské praxi. To jest, v naprostém souladu, v duchu i liteře, s právě platnou školskou legislativou dělám to, co považuji za vhodné a mým žákům prospěšné, bez ohledu na všechny kurikulární revoluce. A hodlám v tom pokračovat až do konce svých pedagogických dnů. Doposud veškeré zavádění informačních a komunikačních technologií do škol skončilo, obrazně řešeno, u školení příznakového registru procesoru Intel 8080A. Protože vždycky šlo především a právě jen o to, jak přehrnout penízky ze státní kasy do kapes kamarádíčků.
Těžko si někdo bude stěžovat, že něco neumí
No bodejť by taky jo. Zpravidla s tím, co se v informatice naučili, vystačili přinejmenším u zápočtů na vysokých školách. Ale, i když jedna vlaštovka jaro nedělá, jeden příběh v zásobě mám. Před lety, kdy připojení k netu nebylo běžné, a lidi za něj platili v kavárnách, dožadovala se jedna bývalá žákyně školy neomezeného přístupu do učebny informatiky s tím, že ji na to vzniká nárok, neboť jsme ji dostatečně nevzdělali, a ona to vnímá jako újmu, kterou jsme povinni odčinit.
Tohle povolání fakt miluju. Žáci jsou pro mne trvalým a nevyčerpatelným zdrojem inspirace.
Schopnost hodnotit, zpracovávat, tvořit – to všechno jsou kompetence související s tzv. funkční gramotností
Signatáři memoranda, kteří jsou ředitelé škol, by měli především ještě dnes začít myslet, aby mohli zítra konat. Nebo nejpozději pozítří dát svoje sesle k dispozici.
Nic proti ITC, ale veškeré dílčí revize RVP jsou zhoubou RVP, protože produkují nejistotu a prohlubují nedůvěru k celé reformě. Vezměte si ony 4 body a nahraďte informační technologii čímkoliv (finanční gramotnost, etická výchova, výchova k vlastenectví). Všichni, tedy všechny zájmové skupiny (a já je nechci nijak hodnotit) si přihřívají vlastní polívčičku a tvrdí, že oni jsou tím nej. Čtvrtý bod se odvolává na systémovost, ale právě takové dílčí úpravy systémové nejsou, a vytvoření nové sesle (těch by mohlo být!) na MŠMT už vůbec ne. Namísto neustálého rýpání v RVP bychom měli chtít, aby školy měly srovnatelný přístup k technologiím nezávislý na sepisování projektů (jejichž cílem je často jen přelévání peněz) a srovnatelný přístup k možnosti zaplatit školního ajťáka na plný úvazek.
Okomentovat