EDUin publikoval obrazový záznam kulatého stolu SKAV a EDUin z minulého týdne, kde se diskutovalo o vztazích ředitelů a zřizovatelů. Řešily se především otázky spojené s konkurzy a rekonkurzy, které vyvolala změna v zákoně stanovující funkční období ředitelů na šest let. Diskutovalo se o tom, zda posílily závislost ředitelů na politické reprezentaci obce či kraje.
Debatující a témata:
- Josef Procházka, bývalý člen Školské rady a Klubu rodičů při ZŠ TGM v Poděbradech, který popsal konkrétní případ ředitele, který byl odstraněn prostřednictvím rekonkurzu. V tomto případě za výměnou ředitele stály především osobní vztahy.
- Pravoslav Němeček, místopředseda Asociace ředitelů základních škol, jenž konstatoval, že politizace školství není hrozba, ale už dnes realita. Tu by podle něj mohl do jisté míry změnit standard ředitelské profese a kariérní systém.
- Jaromír Krejčí z Ministerstva školství vysvětlil, proč úřad přistoupil ke změnám v zákoně a popisoval, jak obtížné je vyvažovat zájmy různých skupin ovlivňujících řízení školství.
- Marcela Štiková, zástupkyně Svazu měst a obcí ČR obhajovala právo zastupitelů ovlivňovat obsazení ředitelské funkce. Argumentovala, že obec takovému člověku svěřuje do správy majetek velké hodnoty. Alternativou by podle ní musel být návrat k odvětvovému řízení školství.
- Jiří Stárek, šéf Asociace Základních uměleckých škol, shrnul vývoj pozice ředitele v historickém kontextu. Na tomto základě vysvětloval, že velké zlepšení nečeká, protože stále žijeme mentálně v rakousko – uherském prostoru. Také ale vysvětloval, že šestileté funkční období neumožňuje řediteli ve škole něco opravdu důkladně změnit. Snadná odvolatelnost podle něj připravuje školství o kvalifikované manažery.
Videozáznam
.png)
2 komentářů:
popisoval, jak obtížné je vyvažovat zájmy různých skupin ovlivňujících řízení školství
To je skoro jako v Čikégu za časů prohibice. Nebylo by to na scénář nějakého televizního seriálu?
Mám tomu rozumět tak, že na řídících úrovních ve školství existují skupiny, jejichž zájmy jdou proti sobě? A já, starýho vola pitomec, jsem si vždycky myslel, že náš edukační zájem je jen jeden.
Dal pan Krejší pár příkladů do placu? To by mne fakt zajímalo, co tam asi tak vyvažují.
Tedy ne že bych proti aktérům něco měl, ale cítím nezvladatelnou potřebu se vyjádřit i k ostatním.
byl odstraněn prostřednictvím rekonkurzu
Tedy pardon, ale spíš po letech neuspěl a tedy neobhájil. Vzpomínám si, jak před lety, bylo to v době, kdy se rušily školské úřady, odvolalo ministerstvo ředitelku naší školy, prý snad bez udání důvodu. Tomu by se už dalo říci odstranění. Nejspíš tam ale nějaký důvod byl.
politizace školství není hrozba, ale už dnes realita
Pokud by tomu tak bylo, pak by pan Němeček byl předsedou zpolitizované asociace. Jak asi myslí a chová se takový zpolitizovaný ředitel školy. Jaké učitele přijímá, jaké propouští, podle čeho které hodnotí. Možná by bylo zajímavé posčítat, kolik bylo u rekonkurzů posléze úspěšných samouchazečů, protože ostatní nabyli intenzivního pocitu, že to zřejmě stejně nemá cenu.
obec takovému člověku svěřuje do správy majetek velké hodnoty
Tuším, že paní Štikovou znám z nějaké debaty v senátu. Nebo tak nějak. Tady dokázala, že paralela může být současně i superhyperbolou. Přirovnat děti k majetku velké hodnoty je přinejmenším neotřelé. Neměly by být spíše národním bohatstvím?
stále žijeme mentálně v rakousko – uherském prostoru...
No, kéž by tomu tak v některých ohledech doopravdy bylo. Nemohu si třeba nevšimnout, že v Rakousku mají hezky a čisto. Maďaří si zase v oblasti vzdělávání poměrně hodně hledí romské menšiny.
šestileté funkční období neumožňuje řediteli ve škole něco opravdu důkladně změnit
Vzhledem k tématu diskuse by se chtělo říci zaplaťpámbu. Nebo si doopravdy myslíme, že zpolitizovaní ředitelé škol realizují změny převážně k lepšímu? Pokud by ano, pak ještě více politizace, prosím.
Okomentovat