Marek Fiala: Využití prezentačních aplikací při výuce

čtvrtek 10. října 2013 ·

Námět na realizaci celoškolního projektu s cílem nasazení metodiky převrácené třídy do výuky, vyvolání spolupráce učitelů a zavedení inovativního přístupu k výuce prezentačních aplikací v informatice, jenž posiluje zájem žáků o práci.

V poslední době internet zaznamenal mohutnou expanzi rozličných prezentačních aplikací pro všechny myslitelné platformy a zařízení tak, jak o tom například podává svědectví blog Tech&Learning článkem 40 Sites and Apps for Creating Presentations. V tomto textu si kladu za cíl zkoumat tento fenomén z hlediska jeho dopadů na výuku ICT na školách.

Rozhodnout se, kterou z mnoha dnes i volně dostupných možností, jak vytvářet prezentace, použít a začlenit je do výuky je jistě nelehký úkol, se kterým se ovšem každý učitel nakonec musí vypořádat sám na základě svých osobních preferencí, schopností a doporučení podobných výše odkázanému. Ovšem tomuto úkolu předchází ještě jeden – snad i závažnější. Je třeba najít důvod a odhodlání se do současných možností internetu ponořit. Proč věnovat tvorbě prezentací větší prostor, než vyžaduje odvykládání nutného minima v podobě seznámení žáků s možnostmi MS Power Point? A proč by se učitel sám měl o širší paletu nástrojů zajímat, a jak by je měl využít?

Odpovědí je obrovská aplikační volnost, kterou tyto nástroje disponují. Ono jde jen velmi těžko učit tvorbu prezentace a prezentování samo o sobě, bez návaznosti na téma obsahu aplikace, které pak zpětně ale naší práci dává smysl a motivaci. Volba nejvhodnějšího nástroje je proto závislá na konkrétní situaci, pro niž je prezentace tvořena.

Khanova škola jako předvoj

Nejznámějším projevem vstupu multimediálních prezentací do vyučování jsou jistě videa Khanovy akademie, která nepovažuji za nutné představovat. V souvislosti s nimi mluvíme o modelu převrácené třídy a tento trend je v současnosti natolik populární, že jsme začali Khanova videa překládat do češtiny (https://khanovaskola.cz/). Jenže Khan učí anglicky, používá anglické (resp. americké) notace a překlad se tak stává komplikovaným.

Za příklad poslouží následující obrázek z videa Khanovy školy Basic Trigonometry.


Vždyť funkce tangens, se v našich školách značí „tg“, nikoli „tan“, jak v souladu s americkou konvencí píše Khan a mnemotechnická pomůcka „soh cah toa“ je založena na anglických termínech pro odvěsny a přeponu, které nepovažuji za vhodné žákům předkládat ve chvíli, kdy se seznamují s touto terminologií v češtině (což je současně ale chvíle, kdy toto video potřebují).

Důvod, proč se takto obšírně zabývám Khanovou školou ve článku o prezentačních softwarech je nasnadě - my to zvládneme taky! A to právě pomocí těchto nástrojů.

Nechápejte výše uvedené jako útok na Khanovu akademii, nebo kritiku snahy o její překlad do čestiny. Khanova škola je unikátním didaktickým projektem. Khanovou akademií nerozumíme jen výuková videa na Youtube, ale i doprovodný systém online cvičení s analýzou výukových výsledků. Můj záměr je poukázat na výrobní jednoduchost a eleganci videí a na možnosti, jež nám metodika převrácené třídy předkládá.

Převrácená třída

Zkusme tedy zvážit, zda by se tvorba videí podobných Khanovým nemohla stát smyslem a cílem naší výuky prezentačních aplikací. Soubor multimediálních výukových materiálů od žáků pro žáky má neoddiskutovatelně veliký potenciál. Vidět spolužáka-vrstevníka něco umět, je silnější motivací pro učení se, než když látku vykládá učitel. Současně žák do videa promítne svůj pohled na předkládanou problematiku a výsledná prezentace se může stát pro jeho spolužáky významně stravitelnější, než učitelův výklad.

Často je to nedostatek nebo nevhodnost materiálů, co brání žákům ve studiu doma, a tento problém odpadá, poskytuje-li škola na svých stránkách vlastní tutoriály tohoto charakteru. Jsou-li volně dostupné, mohou navíc posloužit i komukoli dalšímu a reprezentovat tak naši školu.

Při tvorbě prezentace vzniká silný podnět, aby se žák prezentovanou látku dobře naučil. Přitom dovést žáky k vlastní tvorbě je podle Bloomovy taxonomie nejvyšší cíl výukových aktivit, což z možnosti dát průchod žákovské kreativitě činí nejvyšší ctnost kantorského povolání.

V neposlední řadě chci zdůraznit ohromný potenciál pro mezioborovou spolupráci, který podobná výuková aktivita skýtá. Je snadné donést počítač do hodiny literatury, ale dostat tam informatiku, je podstatně těžší.

Celý článek na spomocnik.rvp.cz

0 komentářů:

Články dle data



Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.