Před každou zásadní změnou vlády se otevřeně hovoří o nutnosti reformovat školství, jako o jednom z pilířů, na kterých má Česká republika stát.
Velice často jsou tyto proklamace upozaděny v běhu „všedních dní,“ kdy se projeví jako podstatnější pro duševní zdraví národa, třeba nákup letadel nebo Pandurů. Tady je totiž efekt okamžitý. Hlavně pro bankovní konta některých účastníků těchto řízení. Modlím se za to, aby ve státní správě konečně našli uplatnění politici a úředníci, kteří nebudou vlastní zájmy nadřazovat zájmům společným.
Za zájem společný považuji právě nastartování tzv. vzdělanostní společnosti, ve které nebude ostudou prohlásit „ já jsem učitelka a hrozně mě to baví.“
Každý absolvent pedagogické fakulty se v průběhu své přípravy na budoucí povolání setkává s pojmem „Srovnávací pedagogika.“ Není tedy žádný problém zjistit naprosto všechny podrobnosti o systému vzdělávání a nastavení politiky toho kterého státu směrem ke školství. Není nemožné se dočíst například věkové složení učitelek terciální sféry v severní Itálii. Spousta těchto informací je v praxi naprosto nepotřebných. Potom jsou ovšem informace, které jsou zásadní a které naznačují, že jsou i země, kde si svých učitelů váží.
Tou nejzákladnější je procento HDP určené pro školství, zde jsme hodně pod průměrem vyspělých zemí, mezi které chceme patřit. Toto je jasné politické rozhodnutí a jako takové vyžaduje odvahu a určitý nadčasový až vizionářský pohled. Každý politik a každá politická garnitura se do historie zapisuje, ne svými proklamacemi v době nástupu, ale na konci svého období, v době bilancování.
Dnes nikdo neví, jak dopadne vyjednávání o podobě příští vlády. Přesto si dovolím požádat tuto budoucí vládu jako celek a nejvyššího představitele ministerstva školství zvlášť, o odvahu za kterou bude jednou v budoucnosti veleben nejen pracovníky ve školství, ale hlavně tzv. obyčejnými lidmi, kteří díky tomuto rozhodnutí nebudou mít problém s nezaměstnaností.
Z předchozího vyplývá, že jediná nepřijatelná varianta by byl návrat pravicové koalice, která svůj přístup ke školství v plné kráse předvedla v předchozích letech.
Petr Šmíd, místopředseda KV SPOZ Ústeckého kraje
Zdroj: SPOZ.cz
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
8 komentářů:
Dočká se, budou totiž volby, a to je vzdělání vždy prioritou. Horší je to při sestavování státního rozpočtu. To jsou priority jinde.
Zatím jsme slyšeli pouze o podpoře, podpoře jazykového, přírodovědného a technického vzdělávání. Což je opět natolik vágní formulace, že zní nevyplývá vůbec nic.
Při té příležitosti jsem si přečetl na stránkách SPOZ volební program. Kapitolu Školství doporučuji /3.4/, už vím, kam chodí v poslední době naši stínoví apod. pro rozumy. V tomto případě dobře dělají.
Zrovna v dnešní době dávat na web text z dílny Strany přátel organizovaného zločinu...
to 10:06
V poslední době mě nějak stranická příslušnost a původ přestaly zajímat, těch zklamání od všech, kterým jsem věřil, bylo přespříliš. Radši koukejte na obsah, ten se tolik přetvařovat nemůže.
Státní zaměstnanci a učitelé si "nahrabali" již před rokem 2007. Tato slova pronesl jistý ministerský předseda z jisté politické strany. Po r. 2010 do pak vše dospělo do stádia nivelizace platů ve školství. Školství se stane ve volebním roce 2014 opět prioritou, pokladna však bude prázdná. Zase někdo řekne - učitelé si už "nahrabali" před rokem 2014. Ignorant
se otevřeně hovoří o nutnosti reformovat školství
Konečně! Konečně se tu objevila parta správných lidí, kteří to s námi myslí doopravdy, ale opravdu doopravdicky dobře. Já su tak šťastné.
Na nějakém ustavujícím něčem jsem v chumlu poradců zahlédl i Edu Zemana. Dodnes si pamatuji jeho indoší poučku, že generální dodavatel rovná se výrazná množstevní sleva.
Když se někdo chce učit, tak se učí sám a bez postrkování shora, zdola, bez škol vybavených nejmodernější didakticku technikou.
Když je někdo lenoch nebo se prostě jenom nechce učit a chce jenom někam chodit, aby nemusel do práce (středoškoláci), tak nepomůžou ani sebelépe placení a nejlépe kvalifikovaní učitelé s kariérním řádem, ani školy s nejmodernějšími výdobytky učebních pomůcek a způsobů zkoušení aby prošli skoro všichni.
Záleží na žácích, jestli se chtějí učit nebo ne. To za á.
A za bé, z hlediska učitelů, kteří se vyučováním živí je pojem priorita daný především peněžním ohodnocením, pak někde v dálce společenskou prestiží a dalšími výhodami učitelství, nebo nevýhodami, které jsou učitelé schopni spolknout a přizpůsobit se jim.
Okomentovat