Říká se tomu mediální zkratka. V úterý zveřejnila Česká školní inspekce výsledky dvou mezinárodních šetření a konstatovala, že se české děti ve čtenářství, matematice a přírodních vědách zlepšují a jejich výsledky jsou nadprůměrné. Média to vyhodnotila jako bod obratu. Po létech, co jsme se zhoršovali například v testech PISA, kde jsme v mnoha oblastech naopak podprůměrní, se trend obrátil. Ona zkratka je v tom, že v tomhle případě srovnáváme hrušky a jablka, případně dvě velmi různá jablka. Opatrnost je na místě. Než začneme jásat, bylo by dobré zjistit, cože jsme to vlastně naměřili.
Pokud jsme zatím naříkali nad zhoršujícími se výsledky žáků, vyvozovali jsme to téměř výhradně z mezinárodního šetření PISA (podrobněji ZDE), které zkoumá ve všech zemích patnáctileté, bez ohledu na to, v jakém jsou ročníku školy. Tedy i ty, kteří propadali a jsou třeba jen v sedmé třídě. Šetření TIMSS a PIRLS (podrobněji ZDE a grafy ZDE) zkoumá žáky čtvrtých tříd. Na oznámení inspekce reagovala i společnost Scio s tím, že v jejím šetření, které se jmenuje Stonožka a zkoumá žáky v šestých třídách a primách víceletých gymnázií, také došlo mezi lety 2009 a 2012 ke zlepšení (čtěte ZDE), ale zatím je tak malé, že se z toho nedá usoudit, jestli jde o náhodu či začátek nějakého trendu.
Než se začneme radovat, je dobré si několik věcí uvědomit. Ta data jsou z různých let, byl zkoumán různě složený vzorek a pravděpodobně není ani zcela jasné, nakolik se metodika jednotlivých šetření podobá a liší. Respektive neexistuje o tom žádná pro veřejnost přístupná a srozumitelná informace. Vyvozovat z věci nějaký bod obratu tedy rozhodně není na místě.
A i v případě, že by další data obrat naznačovala, není vůbec jasné, co ho způsobilo. Část veřejnosti například dlouhodobé zhoršování v PISA přičítala reformě školství. Byl to nesmysl, protože patnáctileté ještě reforma, která odstartovala v roce 2005 v prvních třídách, nijak nezasáhla. Stejně bych ale byl opatrný v konstatování, že současné naměřené zlepšení je způsobeno působením reformy. Praktické zkušenosti naznačují, že v naprosté většině škol se nezměnilo nic, reforma nereforma. Co tu změnu tedy způsobilo, opravdu nevíme. Nějaké změny ve školách a vyučování? Vyšší motivace rodičů, aby jejich děti měly kvalitnější vzdělání? Nějaké vlivy mimo školu a široce přístupné moderní technologie?
Jediné, co se z toho dá vyvodit zcela jistě, je, že různá data říkají o našem vzdělávacím systému velmi různé věci a bylo by na místě si v tom udělat pořádek. Například srovnat metodiky jednotlivých šetření a ujasnit si, co jsme se vlastně dozvěděli. Stejně tak bychom si měli udělat jasno v tom, zda jsou v tomto směru využitelná data z plošného testování v pátých a devátých třídách. Ta z prvního ročníku jistě ne, ale příští rok už by bylo dobré srovnat, co vychází z plošných testů a z výběrových šetření. Tyhle výsledky totiž bývají ve světě často různé, protože výsledky plošných testů se snaží učitelé ovlivnit kvůli lepšímu obrazu školy. Bude to tak i u nás? A konečně, začněme dělat výběrová šetření (tedy netestujeme všechny dejme tomu patnáctileté, ale jen sociologicky vybraný vzorek) i u nás, nespoléhejme jen na mezinárodní šetření. Webový nástroj, který to umožňuje, už Česká školní inspekce má, podobné projekty slibuje, ale zatím se v tomto směru nic nestalo.
Dokud nezačneme ve vzdělávání pracovat s kvalitními a hlavně srovnatelnými daty, jsou jásot nad zlepšením, stejně jako vztek ze zhoršení, poněkud předčasné.
Než se začneme radovat, je dobré si několik věcí uvědomit. Ta data jsou z různých let, byl zkoumán různě složený vzorek a pravděpodobně není ani zcela jasné, nakolik se metodika jednotlivých šetření podobá a liší. Respektive neexistuje o tom žádná pro veřejnost přístupná a srozumitelná informace. Vyvozovat z věci nějaký bod obratu tedy rozhodně není na místě.
A i v případě, že by další data obrat naznačovala, není vůbec jasné, co ho způsobilo. Část veřejnosti například dlouhodobé zhoršování v PISA přičítala reformě školství. Byl to nesmysl, protože patnáctileté ještě reforma, která odstartovala v roce 2005 v prvních třídách, nijak nezasáhla. Stejně bych ale byl opatrný v konstatování, že současné naměřené zlepšení je způsobeno působením reformy. Praktické zkušenosti naznačují, že v naprosté většině škol se nezměnilo nic, reforma nereforma. Co tu změnu tedy způsobilo, opravdu nevíme. Nějaké změny ve školách a vyučování? Vyšší motivace rodičů, aby jejich děti měly kvalitnější vzdělání? Nějaké vlivy mimo školu a široce přístupné moderní technologie?
Jediné, co se z toho dá vyvodit zcela jistě, je, že různá data říkají o našem vzdělávacím systému velmi různé věci a bylo by na místě si v tom udělat pořádek. Například srovnat metodiky jednotlivých šetření a ujasnit si, co jsme se vlastně dozvěděli. Stejně tak bychom si měli udělat jasno v tom, zda jsou v tomto směru využitelná data z plošného testování v pátých a devátých třídách. Ta z prvního ročníku jistě ne, ale příští rok už by bylo dobré srovnat, co vychází z plošných testů a z výběrových šetření. Tyhle výsledky totiž bývají ve světě často různé, protože výsledky plošných testů se snaží učitelé ovlivnit kvůli lepšímu obrazu školy. Bude to tak i u nás? A konečně, začněme dělat výběrová šetření (tedy netestujeme všechny dejme tomu patnáctileté, ale jen sociologicky vybraný vzorek) i u nás, nespoléhejme jen na mezinárodní šetření. Webový nástroj, který to umožňuje, už Česká školní inspekce má, podobné projekty slibuje, ale zatím se v tomto směru nic nestalo.
Dokud nezačneme ve vzdělávání pracovat s kvalitními a hlavně srovnatelnými daty, jsou jásot nad zlepšením, stejně jako vztek ze zhoršení, poněkud předčasné.
14 komentářů:
Tentokrát musím s panem Feřtekem souhlasit. Naprosto přesně vystihl danou situaci. Ono je opravdu dost pravděpodobné, že srovnáváme nesrovnatelné. A určitě je větší pravděpodobnost, že se nám konečně podařilo vybrat "lepší vzorek" ke zkoumání než, že se naši žáci opravdu, když vezmeme v úvahu stav našeho školství, zlepšují.
Jakkoli mohu mít pochopení pro stanovisko předchozího diskutujícícho, cítím z Feřteka (se znalostí jeho předchozí práce) spíše obavu z toho, že by se nám studenti začali zlepšovat bez očkování Feřtekem prezentovaných pilulek pro české školství, které už předvádí s dalšími třinácti pseudoexperty pod zvlhlým praporem MŠMT. Pak by totiž očkování ztratilo opodstatnění a to se přece do krámu nehodí. Připouštím, že část mých závěrů vychází z pozorování Feřtekovo aktivit v průběhu posledních let, ale to je přece v souladu s jeho logikou hodnocení maturantů. Přece nemůže pouze vidět špatnou maturitní práci, je třeba přihlížet k celé historii. Tak to tedy činím.
"A určitě je větší pravděpodobnost, že se nám konečně podařilo vybrat "lepší vzorek" ke zkoumání než, že se naši žáci opravdu, když vezmeme v úvahu stav našeho školství, zlepšují."
Jak jste to prosím vypočítal?
S panem Fertekem lze TENTOKRAT souhlasit. Nema to nic spolecneho s reformou, ani s tim, z ceho ho obvinuji diskutujici. Objektivni clanek.
Proč se tedy stejný komentář neobjevil pod hroznými výsledky předchozích výzkumů...? Závěr je tedy zřejmý: žáci jsou pořád stejní a jen průzkumy se zlepšují a zhoršují... ;o)
žáci jsou pořád stejní...
a jinde se dětičky začaly konečně horšit.
"Jak jste to prosím vypočítal?"
Ono není vždy potřeba počítat.
Ale když chcete věřit, že se nám děcka zlepšují, tak tomu věřte, ale lepší by asi bylo otevřít oči, podívat se kolem sebe a probudit se ze sna.
Ale když chcete věřit, že se nám děcka zlepšují, tak tomu věřte, ale lepší by asi bylo otevřít oči, podívat se kolem sebe a probudit se ze sna.
Což platí i naopak. Pokud apriori odmítáte připustit, že se žáci zlepšují, pak odmítejte, ale lepší by bylo otevřít oči...
Připomíná mi to výrok, který bohužel neumím ocitovat přesně, tak jen parafrázuji: "Pokud výsledky nejsou v souladu s mým přesvědčením, pak běda výsledkům."
Já myslím, že zlepšují. Třeba Perná z kvinty si to teď vylepšila na dvojku.
Dokonce jsem zaregistoval i poměrně dramatické zvýšení průměrného IQ v béčku. Ale pak jsem si uvědomil, že příčinou je už týdenní absence jinak neustále hýkajícího Semeráda.
Čistě technicky řečeno, o nějakém "bodu obratu" bude možno mluvit, až vzestupný trend znalostí našich dítek potvrdí nějaký další výzkum za nějaké dva, tři roky.
Do té doby se stejně dobře můžeme bavit o jednom anomálním výsledku.
Čistě teoreticky bychom také mohli spekulovat o tom, že dítka v okolních státech blbnou ještě rychleji, nežli ta naše.
Osobně bych byl šťasten, pokud by se trend ke zlepšení potvrdil, ale prozatím věřím spíše své každodenní praxi, jakkoliv je omezená mým malým dosahem.
Dávat pak do souvislosti jedny výsledky s "reformou", to už mi přijde hodně přitažené za vlasy. Leda tak, že už učitelé měli konečně čas i učit a nikoliv jen sepisovat slohová cvičení.
dítka v okolních státech blbnou ještě rychleji, nežli ta naše
Ne, to s tím nemá nic společného. Skóre (body) v TIMSS (ale i PISA) se počítá na stejné škále pro všechny roky. Takže jestliže průměr za ČR je nyní vyšší než v roce 2007, znamená to opravdu, že současní žáci řeší stejné nebo podobné úlohy úspěšněji. Na výsledku v jiných státech to teď nezávisí. Na průměr 500 to bylo normováno jen na samém začátku.
Díky za upřesnění. Však jsem také tuto možnost zmínil jen jako spekulativní a čistě pro úplnost.
V pořadu Máte slovo právě řekl cikán prezidentce asociace základních škol, cituji:
"Vypadáte jako rozumná ženská, i když jste učitelka."
Zajímá mne, jestli v tom zlepšujícím se českém žáctvu jsou alikvotně zahrnuta i naše Romčata trpící segregací v praktických školách.
V opačném případě honem rychle ještě něco změřte, než se tu vůkol rozpoutá inkluze!
Kouzlo nechtěného vypovídající mnohé o podstatě určitých problémů:
"Vypadáte jako rozumná ženská, i když jste učitelka."
"Vypadáte jako rozumný chlap, i když jste cikán."
Okomentovat