Jiří Kostečka: Rekviem za státní maturitu z češtiny

úterý 18. září 2012 ·

Dění kolem letošní maturitní zkoušky je ukázkou nejen české provinciálnosti, ale i nehezkých vlastností našeho národního naturelu. Malost, lhavost, neprofesionalita, odezdikezdismus a halení úzkých ekonomických zájmů do hávu vyšších idejí se tu projevily v přímo krystalické podobě.

V červnovém článku pro Učitelské noviny jsem poukázal na výmysly, fámy a dezinterpretace dění kolem centrálního hodnocení maturitních slohů. Během prázdnin proběhly k této problematice bouřlivé debaty na webech1, ministr školství rozhodl o některých změnách maturitního modelu, nově jsou známa i čísla kolem odvolání. Považuji za potřebné toto vše komentovat a dodat leccos, co se do prvního článku nevešlo. Předesílám, že se tentokrát dotknu též chyb, k nimž v prvním (a posledním?) roce existence hodnocení mimo školy došlo. Svými články nehájím Cermat, nýbrž morální a profesní integritu drtivé většiny hodnotitelů i vedoucích týmů, a zejména samu koncepci centrálního hodnocení.

Celou kampaň rozpoutal web EDUin. O tom, že v ní vůbec nešlo o kauzu bohemistickou, nýbrž politickou a ekonomickou, by mohl pochybovat jen hodně naivní člověk. Nejvíce však na ní fascinuje bohorovnost, s jakou úzká skupina lidí spojená s touto o. p. s. vydávala a vydává své názory za jedině správné a autory tažení za experty. Člověk by málem řekl, že v osobách T. Feřteka, O. Hausenblase a O. Botlíka k nám promlouvají reinkarnace Peroutky, Komenského a Gausse. Došlo to tak daleko, že dva prvně uvedení byli jmenováni do poradní ministerské komise, ačkoli k tomu, kvůli čemu vznikla především, totiž hodnocení slohových prací, nemají absolutně co říci. Do této komise přitom nebyl navržen jediný praktikující středoškolský češtinář, což je naprostý skandál.

Veřejné  mínění tak vytvořili tři lidé: novinář usvědčený z opakovaných manipulací s podloudně získanými materiály, učitel, co nikdy neučil, a matematik spjatý s firmou podnikající v oblasti tvorby testů. Tuto sestavu vehementně doplnila středoškolská češtinářka V. Valíková, která nejprve zpochybnila vzdělání všech absolventů bohemistiky na FFUK ze sedmdesátých a osmdesátých let jen proto, že studovali v době Rzounka, a následně označila funkční stylistiku, jeden z největších výdobytků moderní české vědy vůbec, za ideologii, což je výrok, nad kterým už opravdu zůstává rozum stát. (Dokonce ho v diskusích zopakovala: to patrně aby se Vilém Mathesius, Roman Jakobson a Bohuslav Havránek dostali ve svých hrobech zase do původní polohy.) Vše dovršila veřejným přiznáním, že slohy „hodnotí citem“. Takových emotivních vystoupení byly na EDUinu stovky. To je pak těžká diskuse. Alespoň tu stejně veřejně prohlašuji, že kdyby ona kolegyně takto zdůvodnila hodnocení slohových prací mých synů, natož prací maturitních, řeknu jí v kabinetě něco hodně nelichotivého od plic.2

Snad nejtypičtějším projevem vzbouřené hysterie byl nelíčený údiv mnoha maturantů i jejich rodičů, jak vůbec může někdo ze slohu propadnout, spojený s vulgárními nadávkami a výhrůžkami na adresu hodnotitelů. Vždyť maturitu máme od toho, aby se dávala, když už student ty čtyři roky nějak prolezl! A jestli si nějaký „centrální magor“ usmyslí, že ji nedá, byť postupoval podle kritérií, jež se zde vytvářela již od dob Pražského lingvistického kroužku, budeme ho žalovat. Hodnocení vně škol je třeba zničit proto, že dřív bylo možné, aby si ředitel či tatínek podnikatel dokročili přímo na kantora. To teď najednou nejde – jak to? Jsme vůbec v Česku? (Pozn.: žádný strach, příští rok už zase budeme…) Pro ilustraci jeden z diskusních příspěvků tohoto typu; je více než reprezentativní:

No dnes mi přišlo rozhodnutí jak jinak než se se zamítá …už totohle divadla mám fakt pokrk jenom samý čekání a úplně k ničemu.Každej abych z těch hodnitelů v životě poznal co je ta za zasranost někoho poškodit když má všechny zkoušky hotový a jenom nějaká debilní slohovka mu zkazí nějakou část života.Nesnáším to a raději snad abych v září opět neudělal a nebudu mít maturitu jenom díky nějaký posraný slohovce tohle už se nedá jinak napsat.Doufám že je tu ted někdo kdo hodnotil ty slohovky,těmhle lidem krom těch co hodnotili “možná podle svého svědomí a vědomí správně’ přeju aby je v životě potkalo něco kde jim zbude jen čumět a řvát aby byli bezmocní protože těmhle lidem nic jinýho nepřeju. (Neúspěšný maturant na webu EDUin)

Opravdu si někdo myslí, že takovému mladému muži patří do ruky maturitní vysvědčení? A propó: někteří EDUinští debatéři přijali citovaný výlev „s pochopením“…

Ale dobrá: frustraci z neúspěchu lze rozumět – méně již ovšem přijmout ji jako důvod k tomu, aby se ustupovalo od systému, který je neskonale objektivnější než ten, k němuž se rozhodnutím ministra školství vracíme. (Když gymnázia, na nichž jsem v minulosti působil, navštívili učitelé ze zahraničních partnerských škol, nelíčeně žasli, jak je možné, že u maturit mohou zkoušet žáky titíž vyučující, kteří je v daném předmětu na škole vedli, a že dokonce opravují jejich maturitní slohy.)

Uveďme ještě tento neuvěřitelný „příspěvek“ O. Botlíka, CSc., rovněž na webu EDUin:

Blba, který to [jde o některá zadání maturitních slohů, JK] vymyslel a rozeslal po celé republice, by měli – jak ráda ve společnosti říkala jedna starší kultivovaná dáma – „pověsit za koule do průvanu a nechat dlouho houpat“.

Co kdyby se místo těchto insinuací konečně někdo zeptal všech 400 hodnotitelů na celkovou úroveň dnešních středoškoláků z většiny SOU a řady SOŠ? Můj tým mně posílal zoufalé maily, že některé práce opravit ani nejde, protože nejsou česky. Na základě více než 600 maturitních slohů, jež jsem kontroloval, to mohu plně potvrdit.

V civilizované cizině funguje centrální hodnocení esejů zcela uspokojivě a podle analogických kritérií, včetně bodové tabulky. Proto znovu upozorním na nejprestižnější mezinárodní maturitu International Baccalaureate: ze statistické ročenky vyplývá, že se během jednoho jejího cyklu opraví centrálně několikset tisíc esejů. Není pravda, že slohové práce se vymykají svou „jedinečností“ možnostem korektního hodnocení – jen je nelze hodnotit s takovou exaktností jako matematiku. To ale neznamená, že při stanovení smysluplných kritérií a sjednocení jejich výkladu nelze dospět k akceptovatelné evaluační shodě.

Uvedu nyní překlad krátkého výňatku z IB tabulky pro hodnocení maturitních esejů, aby bylo zřejmé, oč mně jde především: totiž že sloh lze objektivně hodnotit, že v cizině se tak roky postupuje a užívá se přitom bodovací tabulka s deskriptory podobná té naší. Hodnocena je tu literárněinterpretační esej na předem neznámé téma, zadané v souvislosti s uměleckými díly, jež byla probrána v maturitním kurzu. Píše se na základní úrovni půldruhé hodiny; rozsah není předepsán, ale očekává se nejméně 500 slov, optimálně 600–700 slov (!) Cituji kritérium D (překládám úmyslně „otrocky“, abych se co nejvíc přiblížil duchu anglického originálu):

D: Organizace a rozvoj textu (tj. naše 3B – kompoziční výstavba, koherence textu)3

Jak dobře organizovaná, koherentní a rozvíjená je prezentace myšlenek?

0 – Práce nedosahuje standardu popsaného deskriptory uvedenými níže.
1 – Myšlenky fakticky (virtually) nemají organizaci ani strukturu a chybí koherence a/nebo rozvoj (development: tím se rozumí kompozice textu).
2 – Myšlenky mají určitou (some) organizaci a strukturu, ale je tu (there is) jen velmi malá koherence a/nebo rozvoj.
3 – Myšlenky jsou adekvátně organizovány, s vhodnou (suitable) strukturou a určitou (some) pozorností věnovanou koherenci a rozvoji.
4 – Myšlenky jsou dobře organizovány, s dobrou strukturou, koherencí a rozvojem.
5 – Myšlenky jsou efektivně organizovány, s velmi dobrou strukturou, koherencí a rozvojem.
Umí  si někdo představit, jak by se rozkřičeli odpůrci centrálního hodnocení, kdyby se taková tabulka objevila v české kotlině? Vždyť třeba vůbec nespecifikuje, jak vnímat rozdíl mezi „dobře organizovány“ a „efektivně organizovány“! A přece se podle ní hodnotí a výsledek uznávají v Oxfordu i Cambridgi, na Harvardově univerzitě i na Yale.

Zcela zásadní příspěvek k maturitní tematice přičinil 11. 8. J. Soukal, autor vysoce respektovaných středoškolských učebnic literatury, v rozhovoru pro web Aktualne.cz (dostupné na http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml?id=753801). V něm brilantně obhájil koncepci celé nové maturity (včetně hodnocení slohů mimo školy) a jasně ukázal její výhody ve srovnání se starým modelem. Text byl přetištěn na webu Česká škola a v diskusi obdržel výrazně souhlasné reakce; zejména hlasitý souhlas se Soukalovým názorem, že stará maturita byla „cinknutá“, o lecčems vypovídá. Pro ilustraci dva typické ohlasy:

1. Nezapomeňte na psychologii – ohodnotit jako nedostačující písemnou práci někoho, koho jste čtyři roky učili (jakkoliv si zaslouží neprojít), je mnohem těžší, než dát stejné hodnocení práci někoho, koho neznáte. Takže se bude nadhodnocovat (pokud zůstane zachována komplexnost hodnocení, tedy neúspěch v jedné části = neúspěch celkový) a objektivizace zapláče. Doufám, že ti kolegové a kolegyně, kteří letos nabádali své studenty, aby se odvolali vždy, když budou nespokojeni s hodnocením PP, budou mít tolik charakteru a cti v těle, že jim totéž doporučí i v následujícím školním roce, kdy se sami stanou hodnotiteli. A přeji jim, aby jejich volání studenti houfně vyslyšeli.
2. Proč mlčí mlčící většina národa? Protože je to pohodlnější!!! Jde o klídek, pohodičku, přeci nebudeme nakonec ještě dobře a zodpovědně vychovávat své děti, to dá příliš mnoho práce, ne? Mnohem jednodušší a snazší je jim říkat, jak jsou úžasní, jak jsou dobří, že jsou nejlepší děti na světě a že v životě stačí jenom otevřít hubu a hamburger s colou a třiceti tisíci zajisté přiletí a strefí se přesně. A hlavně jim všechno dovolit a nezaslouženě certifikovat! Nic horšího už pro ty děti a pro nás dospělé opravdu nejde udělat! A tak nakonec všichni dostanou, co chtějí a zodpovědný za marasmus života není jakoby nikdo, hlavně ne rodič, hlavně ne dítě, hlavně ne učitel, hlavně ne stát! Jenom to není pravda. Nic víc! Dnes si ještě můžeme chvilku nalhávat, jak jsme dobří! Pak už budeme jenom sklízet! Všichni, bez výjimky!

Ano: jak to, že vloni nikdo neprotestoval, i když se hodnotilo podle v principu stejných tabulek a kritérií? Protože maturita byla „cinknutá“.

Řada diskutujících upozornila na známý problém kapitačních dotací. Jeho důsledkem je boj škol o žáka. Ke středoškolskému studiu jsou tak přijímáni i uchazeči, kteří na ně prostě nemají. A když pak dojde u maturity na lámání chleba (a chleba se neláme v domácí jizbě), selžou. Viz tento webový příspěvek:

Takže nikoliv úvaha: všechny děti se chtějí učit, tak je nechte, ať část jich maturuje na praktických školách, část na odborných a část na gymnáziích. Nýbrž: hrubým odhadem polovina dětí, které  jdou na SŠ, se UČIT NECHCE NIČEMU a je to patrné z celého devítiletého předchozího období (možná je to i víc než polovina). Dilema zní: co s těmito nemakačenky?? (Na webu Česká škola)

Letní  debaty na webech nakonec ale ukázaly jednu důležitou věc: řada učitelů z praxe si myslí, že objektivizace maturitního hodnocení je správná myšlenka. To je velmi povzbudivá zpráva za situace, kdy nejen EDUinem, ale následně i některými celostátními (bohužel i veřejnoprávní) médii byla rozpoutána štvanice, v níž se to na adresu centrálního hodnocení maturitních slohů hemžilo označeními jako „zpackané“, „fiasko“, skandál“, „debakl“, a kdy se v rozporu se skutečností tvrdilo, že maturanti nebyli dostatečně informováni.4

Novou maturitu, včetně kritérií hodnocení písemné práce a důrazu na práci s textem při ústní zkoušce, přijala nemalá část češtinářů za svou.

V průběhu odvolacího řízení se pak ukázalo, že až na některá selhání jednotlivců (jichž ovšem bylo mediálně zneužito tak, jako by špatně pracovalo málem 99 % hodnotitelů) odvedli externí spolupracovníci Cermatu naprosto standardní výkon. Každá aktivita, na níž je účasten lidský faktor, přece nese riziko chyby! Proto se zavedl hned trojnásobný opravný mechanismus, jenž naprostou většinu případných omylů korigoval.5 Během debat zastánci projektu mj. objasnili, že není křivdou, když propadl ze slohu jedničkář jen proto, že napsal „kreativně“ recept na koláče místo na palačinky nebo fejeton místo reportáže: česká maturita se přece v současné podobě nehodnotí podle výkonu čtyřletého, ale dvoudenního. Stejně jako maturita mezinárodní. Stejně jako přijímací zkoušky na vysoké školy.

Říkám-li, že centrální hodnocení maturitních slohů proběhlo s ohledem na celková čísla v zásadě korektně, netvrdím tím, že se při něm nevyskytly negativní jevy. Pokusím se je zde shrnout a komentovat; začnu tím nejzávažnějším:

  1. Nevysvětlitelná, politováníhodná a v některých případech bohužel až trestuhodná selhání individuálních hodnotitelů. Chci hodně hlasitě zdůraznit, že mě i další členy hodnotitelských týmů nesmírně mrzí, a nejen proto, že právě ona ve svém důsledku projekt CeHoPP pohřbila: jsem nejen didaktik, ale především učitel z praxe a jakékoli skutečné poškození žáka se mne hluboce dotýká. Přes vše, co zde píši, naprosto chápu roztrpčení maturantů i jejich rodin v těch případech, kdy negativní hodnocení opravdu bylo nesprávné, protože hodnotitel hrubě nedodržel metodiku i přímé pokyny vedoucích týmů. Například když strhl za jedinou chybnou interpunkční čárku 2 body v kritériu 2A, ač se neměl strhávat žádný; když i po opakovaných upozorněních dával 0 bodů v kritériu 1B za zprávu v budoucím čase; když nepochopitelně udělil jen 13 bodů práci, jíž tři konzultovaní přehodnocovatelé přiřkli posléze 21–23 bodů; když přidělil nulu v 3B za údajně nedokončenou práci, a nevšiml si, že maturantka omylem skočila ze strany 2 na stranu 6, kam závěr napsala – to se může pisateli ve stresu stát a hodnotitel na to měl přijít. A jako pedagog tělem i duší stejně dobře chápu, že takové oprávněné rozhořčení konkrétních lidí nelze dobře uklidňovat okřídlenou větou „selhal jedinec, systém je v pořádku“, jakkoli je to právě v tomto případě pravda (viz statistiku níže). Vzhledem k tomu, že zde jde o chyby neomluvitelné, nebudu rozhodně hledat polehčující okolnosti; stát se neměly a viníci nechť zpytují svědomí hluboce a dlouze.
  2. Katastrofální (ne)propagace celé akce ze strany Cermatu, nevysvětlení jejích důvodů a přínosu, nepoukázání na její inspiraci zahraničními zkušenostmi.
  3. Spuštění projektu CeHoPP naostro hned první rok. Musím souhlasit s názorem, že bylo lépe nejprve vyzkoušet centrální hodnocení nanečisto, tj. paralelně s hodnocením učitelů na školách, srovnat výsledky obého, vytřídit nejkvalitnější hodnotitele a teprve s nimi spustit ostré centrální hodnocení až v příštím maturitním ročníku. (Odmítám však populistickou politickou reakci, při níž se s vaničkou vylévá i dítě.)
  4. Selhání středoškolských češtinářů jako komunity. Ať už mezi sebou jakkoli polemizujeme, ať už jsme zastánci toho či onoho pojetí maturity, způsob, jakým si necháváme líbit zasahování diletantů do naší suverénní odborné problematiky, je bez nadsázky otřesný. Není přece vídáno ani slýcháno, aby si lékaři, matematikové, právníci nechali do svého oboru žvanit kdejakými cvachy, aniž by je okamžitě vyprovodili ze scény! Napadlo by snad příčetného nelékaře radit chirurgovi, podle jakých kritérií si má vybrat skalpel a kam říznout? Ano, v demokracii se smí každý vyjádřit, ale snad probůh ne v zasvěcené odborné debatě, do níž se může její účastník kvalifikovat toliko vysokoškolským vzděláním v daném oboru a aspoň minimem praktických profesních zkušeností!

Co naopak nová maturita v letošním modelu ukázala pozitivního?
  1. Centrální hodnocení slohů vede naprosto nezpochybnitelně k objektivizaci maturitní zkoušky: hodnotí-li se totiž slohy na školách, pak jsou známky nesouměřitelné; bez jednotné metodiky klasifikuje každý češtinář jinak, a navíc domovský učitel často maturantovi přidává (vzpomeňme Soukalova termínu „cinknutá maturita).
  2. Hodnocení slohů mimo školy se ukázalo být i netušeným, a velmi cenným diagnostickým prostředkem zjištění stavu vyjadřovacích schopností našich středoškoláků. (U jedné třetiny z nich jsou příšerné, u druhé nedostačující; uspokojivé až velmi dobré nacházíme nanejvýš u 10 % celé středoškolské populace. Je nejvyšší čas, ne-li pozdě, s tím něco dělat.)
  3. Centrální hodnocení slohů lze bez potíží zvládnout logisticky.
Nyní  avizovaná čísla, která dokazují, že chybné  hodnocení maturitních prací, jakkoli bolestné v individuálních případech, se ukazuje jen nečetné v celkových číslech: Bylo podáno 4718 odvolání týkajících se slohu, z toho 4614 na základní úrovni a 104 na vyšší úrovni. Vyhověno bylo 452 z nich, z toho 29 na VÚ a 423 na ZÚ. Všechny povinné zkoušky přitom vykonalo v jarním termínu 93 256 žáků.6

Z toho vyplývá, že prokázaných chybových hodnocení – vztáhnuto k celkovému počtu odevzdaných maturitních slohových prací – bylo 0,48 %. Necelé půl procento! To je snad fiasko či debakl? I tehdy, přičteme-li eventuální úspěšné žaloby proti výsledku odvolání a určitý počet potenciálně chybně hodnocených prací, jež navzdory masivní anticermatovské kampani napadeny nebyly, protože to studentům z nějakého důvodu nestálo za to, je zjevné, že celkově dopadlo centrální hodnocení maturitních slohů uspokojivě.

Jak by podle autora článku měla maturita vypadat v budoucnu?

Obecně:
  1. Rušme postupně maturitu u některých učebních oborů s tím, že ti učni, kteří by jej úspěšně absolvovali a později měli zájem o dodatečné složení maturitní zkoušky, připravovali by se na ni samostudiem či v samostatných kurzech a mohli by ji konat ve spádových školách.
  2. Pokud se bude nadále nabízet maturita na SOU v takovém rozsahu jako nyní, je nutno ponechat současný dvouúrovňový model. Snad všichni praktici se shodují na tom, že jednoúrovňová maturita dosažitelná frekventantům většiny SOU a některých SOŠ bude zcela k smíchu gymnazistům, a naopak maturita přiměřená gymnaziálnímu standardu bude nepřiměřeně náročná pro většinu učňů a řadu žáků středních odborných škol. (Ostatně je iluzorní předpokládat, že s ministerskou změnou skutečně jedna úroveň přijde; nikoli: bez kontroly a hodnocení z centra bude úrovní přesně tolik, kolik je učitelů na středních školách…)
  3. Vysoké školy by se měly co nejdříve jasně vyjádřit, zda je maturitní model zajímá, či nikoli. V prvním případě by pak bylo vhodné, aby konečně po mnohaletém mlčení a mlžení nastínily svoje představy v této oblasti.
K češtině:
  1. Slohová práce by se měla i v budoucnu zadávat z centra a opravovat v centru; měla by být delší s příslušně zvýšenou časovou dotací. Maximální možnou eliminaci hodnotitelských omylů ošetří vytvoření týmu z nejlepších letošních hodnotitelů.
  2. Didaktický test by měl postupně obsahovat i otevřené úlohy typu PISA, v konečném počtu asi 30 % všech testových úloh. Hodnotitele vyškolené pro tento typ úloh máme.
  3. Ústní zkouška může zůstat bez větších změn, tedy s pracovními listy a 15–20minutovou interaktivní diskusí před maturitní komisí (to je dobrá česká tradice). Na rozdíl od K. Lippmanna jsem přesvědčen, že učitel zde nemusí nikterak rezignovat na kreativitu svou ani maturantovu. Psal o tom ostatně několikrát i J. Soukal: skutečně dobrý češtinář se bude držet bodů z pracovního listu, a přesto povede se svými studenty vysoce zasvěcený, kultivovaný dialog o vylosovaném literárním díle a přilehlých souvislostech. I ústní zkoušku však je třeba žádoucím způsobem objektivizovat, a to jejím nahráváním na audiomédium, jak opakovaně navrhuji. Má to dva důvody. Prvním je zamezit postup těch češtinářů, kteří stále ještě vedou ústní maturitní zkoušku postaru a v rozporu s vyhláškou i didaktickými zásadami oboru, zejména ignorováním jazykové složky předmětu na úkor složky literární (analýze neuměleckého textu věnují jen zlomek celkového času, popř. na ni rezignují úplně). Druhým je snaha dát do ruky maturantovi neprůstřelný materiál pro eventuální odvolání: dnes si může na ústní zkoušku – na rozdíl od slohu – stěžovat, jak chce, a nic si nevystěžuje. Nahrávky by se archivovaly pouze a jedině po dobu, po kterou je možno odvolání podat, pak by se fyzicky zničily.
Na úplný závěr:

Přestaňme si konečně něco předstírat. V EDUinském tažení vůbec nešlo o nějaké odborné češtinářské záležitosti ani o studenty, nýbrž především o to, jak zlikvidovat státní maturitu ve stávající podobě. Nejpravděpodobnější důvod, totiž komerční, jsem nastínil v prvním příspěvku pro UN, jejž Česká škola rovněž přetiskla.

Maturita se dnes nabízí i žákům, jejichž akademický potenciál a morálně-volní studijní předpoklady se blíží nule. Zde tkví skutečná příčina selhání naprosté většiny letos propadlých maturantů. U češtiny jí v celkovém záběru nebyly chyby hodnotitelů, nýbrž neschopnost neúspěšných kandidátů stvořit po čtyřleté středoškolské výuce mateřského jazyka byť i jen 200 slov konzistentního a mluvnicky jakžtakž správného textu. I proto jsem v Učitelských novinách a jinde hovořil o reálné hrozbě ztráty funkční gramotnosti dospívajících.

Pokud návrhy ministerské komise projdou v Parlamentu, národ spokojeně spočine v příjemném maturitním zahníváníčku. Tisíce středoškoláků po celé zemi si oddechnou, protože jejich domovský učitel je přece nenechá rupnout, i kdyby psali hůř než páťáci a v mluvě nedali dohromady jedinou souvislou českou větu. Politici elegantně vyřeší problém a nebudou již muset čelit tlaku voličů. Stylistika – o jazyku nemluvě – se na středních školách bude nadále učit tak málo, že komunikační deficit středoškoláků, již nyní děsivě velký, v dalších letech dále dramaticky vzroste.

Je tristní vidět po třiceti letech praxe takové konce výuky mateřského jazyka. Jedna nechutná kampaň – a proces „dešolichace“ maturity je v troskách.

Mohlo by mně to být jedno: škola, na níž působím, nabízí jak českou, tak mezinárodní maturitu. Přípravu na paskvil, v nějž se hrozí proměnit maturita česká, sfouknu se svými oktavány během jednoho večera na koleji, načež se budeme věnovat již jen nácviku na interpretační IB esej – a to je trochu jiná liga. Pachuť ovšem zůstává. Neučil jsem celý život jen na elitním gymnáziu.

Zrušení centrálního hodnocení oprav maturitních slohů a dvou maturitních úrovní je obrovskou strategickou chybou, která se nejpozději do dvaceti let celému národu šeredně vymstí.

PhDr. Jiří Kostečka, Ph.D.

P. S. Některé děti, které se bojí byt na taboře samy, tak mužou tady přijet s rodiči. […] Koná se v Českýckych Budějovicích. Jestli souhlasí s tím vaší rodiče, tak můžeté přijet 30 července a podepsat že stim souhlasité aby vaše dítě jelo na letní tabor. Na závěr vám chcy řict že jidlo a piti je v ceně.
Samozřejmě jako 10 letý Vojta, tak i jinni by byly rádi za to, že se mají právě jako on někomu svěřit. Myslím, že je to větší důkaz projevu lásky. Pro mne si myslím, určitě ano. Domnívám se správně? Když myslím, že i pro Vás?

Takové  texty po vrácení maturitního hodnocení do škol mnohde projdou, a leckde nejhůř za tři. Chceme to?

1 Zejména EDUin, Česká škola, Aktuálně.cz.
2 Tím ovšemže nepopírám, že jistá míra intuice při hodnocení slohů, zejména z funkčněstylové oblasti umělecké, bývá přítomna. Uplatňuje se při vnímání jemných stylizačních nuancí, účinnosti metafory apod. Je však naprosto nepřípustné zavádět do hodnocení slohových prací subjektivní „cit“ individuálního hodnotitele jako hlavní, ne-li jedinou evaluační metodu.
3 Kromě tohoto kritéria se hodnotí ještě A) znalost a porozumění dílům; B) dodržení tématu (tj. zodpovězení zadaných otázek); C) formální analýza uměleckých prostředků užitých v daných uměleckých dílech; E) správnost, jasnost, adekvátnost a jazyková funkčnost kandidátova vyjadřování (naše kritéria 2A, 2B, 3A)
4 Není např. pravda, co na EDUinu psal člen ministerské komise P. Krupka, že kritéria hodnocení maturitních slohů byla známa až od března: ve skutečnosti se hodnotilo podle zásad stanovených již při loňských certifikacích, jen zpřesněných. Metodická příručka k hodnocení vyšla sice až těsně před maturitou, péčí dvou externích spolupracovnic Cermatu, ale původně ani existovat neměla a nemusela: k úspěšnému napsání maturitního slohu úplně stačí řádná středoškolská výuka češtiny (ovšem ne pouze literatury, nýbrž i jazyka a slohu!!), sledující kompetence obsažené v RVP G a v Katalogu požadavků k maturitní zkoušce. Potřebná poučení obsahují mj. i stávající učebnice jazyka a slohu pro SŠ (popř. v kombinaci se Základní mluvnicí češtiny).5 Poctivě dodávám, že bohužel opravdu jen naprostou většinu, nikoli všechny. K tomu dále v hlavním textu.
6 Jde o počet odvolání na hlavu, nikoli o celkový počet podání. Některá odvolání se totiž dostala do systému vícekrát od téhož stěžovatele – i proto uváděl P. Husník v UN vyšší absolutní čísla, procenta se však neliší.

Publikováno v Učitelských novinách č. 31/115.

Poznámka redakce: Děkujeme autorovi i redaktorovi Učitelských novin panu Petru Husníkovi za vstřícnost a laskavý souhlas se zveřejněním článku na České škole. Text byl autorem pro potřeby zveřejnění na České škole upraven.

73 komentářů:

Pytlik Blaha řekl(a)...
18. září 2012 1:51  

Zrušení centrálního hodnocení oprav maturitních slohů a dvou maturitních úrovní je obrovskou strategickou chybou, která se nejpozději do dvaceti let celému národu šeredně vymstí.

Jakkoli si uvědomuji, že mi nepřísluší se zapojovat do diskuse ani žertem, tohle chmurné proroctví mne dost vyděsilo.
Si říkám, kdy asi tak by byla nejvhodnější doba pro emigraci do nějaké jazykově klidnější končiny.

Anonymní řekl(a)...
18. září 2012 6:47  

Pane kolego,
jakkoli čtu Vaše zdejší příspěvky vždy s velkým pobavením, věřte prosím, že tady končí každá legrace. Co se týče vyjadřovacích dovedností mladých, my do zadní části těla nesměřujeme, my už v ní dávno jsme. Po jarním a podzimním kole mám za sebou četbu cca 900 maturitních slohů. To, co uvádím ve svých příkladech, je špička ledovce. A místo aby se zatáhlo za poslední záchrannou brzdu - hrozbu neúspěchu u maturity po objektivním hodnocení slohů mimo školy - nasměruje se lokomotiva dole kopcom. Dvacet let volám, aby češtináři přestali cpát do středoškoláků telefonní seznamy spisovatelů, a místo toho je učili myslet při jazykových hodinách a tvořit smysluplné texty ve slohových. Dvacet let je mně shovívavě odpovídáno, že "na Máchovi přece učím studenty taky komunikovat." Větší didaktickou pitomost jsem snad neslyšel - a taky se to letos v plné nahotě ukázalo: pořádný motivační dopis skutečně po analýze oxymóronů ve 3. zpěvu Máje nenapíšete. Výsledkem jsou dalmyrány a zabyté spolujeskyně a svalování viny za neúspěch na všechny a na všechno, jen ne na neschopnost desetitisíců maturantů ukout pořádnou českou větu, neřkuli konzistentní text zvíci aspoň 200 slov.
Tož tak.
Jiří Kostečka

Anonymní řekl(a)...
18. září 2012 7:39  

Naprosto souhlasim s panem Dr. Kosteckou. Vidim situaci stejne.
Martin Mikulas

poste.restante řekl(a)...
18. září 2012 8:54  

Díky autorovi za tento článek.
Neshodneme se ve všem. Například já si stále myslím, že problém s vynikajícími studenty, kteří neuspěli pouze v písemné práci nelze šmahem odbýt pár větami. To ale není vůbec podstatné, protože mnohem větší problém máme u těch 99% ostatních maturantů.
Jestli mi na aféře kolem hodnocení písemných prací z ČJ něco vadí nejvíc, pak je to právě ta skutečnost, že v mediální bublině kolem hodnocení prací se zcela přehlušilo to nejdůležitější sdělení:
Úroveň písemného projevu naprosté většiny současných maturantů je tristní.
Podporoval jsem myšlenku centrálního hodnocení právě proto, že jsem doufal, že objektivní hodnocení odhalí tento fakt v plné nahotě.
Reakce MŠMT je z tohoto úhlu pohledu ta nejhorší možná.

S dalšími názory autora, vyjádřenými v číslovaných bodech, vcelku souhlasím. Případné rozpory
nejsou zásadní.

Zajímal by mne názor autora i dalších diskutujících na možnost "kompromisního" řešení. Tedy hodnocení písemné práce nezávislým hodnotitelem a současně i učitelem na škole.
Myslím, že má dvě podstatné výhody:
1. Pro veřejnost je hodnocení dvěma hodnotiteli zárukou vyšší objektivnosti.
2. Zpětná vazba při komunikaci mezi školním a centrálním hodonotitelem při vyjasňování kritérií a sjednocování hodnocení by současně vzájemně obohacovala obě strany.

Anonymní řekl(a)...
18. září 2012 9:24  

Velmi zajímavý a přesvědčivý článek. V jednom z komentářů se píše "Úroveň písemného projevu naprosté většiny současných maturantů je tristní", což lze zpřesnit na Úroveň naprosté většiny současných maturantů SOU je tristní.
Nepomůže navrhované postupné rušení maturity čtyřletých oborů s výučním listem (dříve také nazývané jako učební obory s maturitou), mělo by to být okamžitě, nebo co nejdříve.
Je zapotřebí stanovit minimální limit pro složení maturity na kvalitní úrovni. A pro ty, kteří ho z nejrůznějších důvodů nesplní při počátečním odborném vzdělání, vytvořit oficiální systém doplnění vzdělání na tuto úroveň kdykoliv během života (po stabilizaci v novém zaměstnání, založení rodiny, domácnosti), tempem a způsobem vyučování, který jsou schopni žáci zvládnout. Dříve fungovalo studium při zaměstnání, například maturitní studium při zaměstnání pro vyučené trvalo 5 (slovy pět) let, pro maturanty z jiných typů škol 3 roky, což se nedá srovnat s dnešní 2-letou nástavbou po vyučení. A absolventy maturitních oborů na SOU už nic nemotivuje, (ani nemají možnost) aby si zvýšili úroveň studia na úroveň absolventů SOŠ (průmyslovek a podobných typů škol).
Samozřejmě to naráží na odpor žáků maturitních oborů na SOU. Problémy s nízkou úrovní zvládnutí vyučovaného předmětu, které odhalilo centrální hodnocení českého jazyka jsou podle zkušeností i v ostatních předmětech, včetně odborných.

Petr Koubek řekl(a)...
18. září 2012 9:26  

Které státy nejvíce přidávají na vzdělávání (z členů OECD, jinak by to byla Afrika!!): Brazílie (více než 10 % každý rok!), Rusko, Čína!

A my se pořád v teplíčku dohadujeme o maturitě - přátelé, je půl jedné! Povinné vzdělávání musí být 12 let, od 5 do 17; učitelé musí být motivovaní učit se a profesně i osobnostně růst. 70procent lidí MUSÍ studovat v bakalářských oborech - podnikání a právo, základy státu, cizí jazyk a řemeslo (to je i fyzika, statistika, kritické myšlení a tvůrčí psaní; jen abychom si rozuměli...)! 35 procent lidí z ročníku by mělo dosahovat stupně ISCED 5, magisterského stupně, měli by mít rozsáhlou praxi (v řádu měsíců) v rámci vyššího terciéru, měli by mít za sebou minimálně rok na stáži v zahraničí na oborově příbuzné univerzitě. Jestli toto není někomu na Hospodářské komoře, Ministerstvu financí a na Úřadu vlády jasné, tak ať se jde s prominutím bodnout!!

Anonymní řekl(a)...
18. září 2012 9:27  

Pro "poste restante": Myšlenku Vámi navrhovaného kompromisního řešení najdete v průvodním textu k našemu otevřenému dopisu ministru školství. Problémem je, že se zjevně se žádným takovým řešením vůbec nepočítá.

J. Soukal

Anonymní řekl(a)...
18. září 2012 9:29  

Souhlasím s článkem p. Kostečky. Nápad s hodnocením nezávislým hodnotitelem a učitelem ze školy mně přijde zajímavý, bohužel jeho realizaci nevidím jako reálnou kvůli šetření (na nepravých místech umíme šetřit nejlépe).
Za nejdůležitější sdělení ministerské komise považuji její faktický závěr:
Nevadí, že se obrovské množství maturantů ve školách nic nenaučí a jejich znalosti zdaleka neodpovídají úrovni maturanta, jen se to nikdo nesmí dozvědět.
Pamětníci si určitě vzpomenou na známý vtip o porouchaném stojícím vlaku s generálními tajemníky KSSS a řešením L. Brežněva:
Zatáhneme záclonky a budeme se tvářit, že vlak jede.
Martin Krynický

Pytlik Blaha řekl(a)...
18. září 2012 9:36  

Pane Kostečko,
jakkoli je stav ledovce možná ještě horší, než jsme schopni dohlédnout, veškerá legrace končí tak takorát u Šebkových nerozbitných kalíšků.
To jazykové strádání středoškolských dětiček má pokračování v převodu jejich textů do elektronické podoby. A tam je teprvá čeho se hroziti. Neb vhodného vzoru v klenotnicích světového písemnictví nemají.
Pokud okolní svět nebude od těch našich budoucích kádrů nic pořádného vyžadovat, my si můžeme mluvením jim do duší o bídných vyhlídkách na trhu práce klidně i sanice vykloubit a vše marné jest.

poste.restante řekl(a)...
18. září 2012 11:46  

J. Soukal
Ano, o textu Vašeho dopisu ministrovi i o návrzích v něm obsažených samozřejmě vím. A s naprostou většinou se zcela ztotožňuji. Zajímal mne názor kolegy Kostečky a ostatních diskutujících.
Návrh na tento způsob uspořádání hodnocení písemných prací jsem znovu vytáhnul v květnových diskusích a nezávisle na mně mnozí jiní. Osobně ho považuji za nejlepší variantu, i když je mi jasné, že například "dohadovací řízení" v případě zásadně odlišného hodnocení by nebylo nic jednoduchého. Ale to už je řešitelná technikálie.
Bohužel se spolu s kolegou Krynickým obávám, že narazí na protichůdnou snahu MŠMT: "Musí se šetřit za každou cenu."

P.S.:
Úroveň naprosté většiny současných maturantů SOU je tristní.
Nebyl bych tak přísný na žáky SOU. I zde se najdou literárně zdatní jedinci a naopak i mezi gymnazisty se vyskytují, s mírnou nadsázkou, pologramotní očumovači youtube, kteří knihu používají jen jako podložku pod stůl.
Souhlasím s Vaším názorem, který obhajuje třeba i pan Šteffl. Pokud má být společná "maturita" pro SOU a gymnázia, tak tomu ale proboha neříkejme maturita. Anebo rozlišujme "minimální státní závěrečnou zkoušku" a "skutečnou maturitu", která jediná je podmínkou nutnou ke vstupu na VŠ.

P.P.S.: Opětovně provádím anketu mezi prváky, kdo z nich pravidelně čte a třeba i chodí do veřejné knihovny. Letos je to povzbudivých 7 ze 60. :-)

Anonymní řekl(a)...
18. září 2012 11:47  

Kombinace školního a externího hodnocení je sice dobrý nápad, ale musíme si uvědomit, že žijeme v České republice, kde si stačí zařvat a udělat nějakou tu mediální rošádu a mění se kvůli tomu zákony.
Proč bych já jako češtinář měnil své hodnocení kvůli nějakému "centrálnímu magorovi a diletantovi z CERMATu", který se ukájí na mých nebohých studentech? A jak bych jim vysvětlil, že mají ze slohu nedostatečnou? A co by tomu řekli jejich rodiče???
Nene, raději si to opravím sám podle instrukcí pana ředitele...:)

Anonymní řekl(a)...
18. září 2012 12:42  

Jak tak ke mně doléhají názory kolegů, často se v nich objevují tyto myšlenky:

Část dnešních maturantů nechť projde školou, ale nemusí ji zakončit maturitou, jen odbornou zkouškou (vyšší odbornou zkouškou) podle specializace školy.
Pro zbylé středoškoláky je třeba zachovat dvě úrovně, rozdíly jsou i při snížení počtu maturujících velké.
Obě úrovně maturity musí jít nahoru.
Má-li mít maturita nějakou objektivitu, musí být řízena centrálně.
Na všech částech maturity (testy, písemka, ústní) je třeba metodicky pracovat.

J. Soukal

Anonymní řekl(a)...
18. září 2012 13:58  

Souhlasím bezvýhradně s celým textem p. dr. Kostečky a děkuji za brilantní, srozumitelné formulace problémů.

Malý dotaz - pokud by byl jeden hodnotitel písemné práce z čj interní a jeden externí, jak by se postupovalo v případě rozdílných hodnocení, třeba i o jeden stupeň? Aritmetický průměr nelze dělat. Takže přizvat třetího, externího hodnotitele?

Pytlik Blaha řekl(a)...
18. září 2012 14:10  

rozlišujme "minimální státní závěrečnou zkoušku"

To se mi líbí. Tedy:
absolvent naší střední školy je dostatečně minimálně státně zkompetentněn.
Nebo tak nějak? Proč ne svoji úrověň každému typu střední školy?
Já se prostě nemohu srovnat s různými úrovněmi téže zkoušky hodnocenými stejnými klasifikačními stupni.
Jestli to nebude tím, že nejsem češtinář. Jakkoli jsem už tu nabídku skoro měl.

Anonymní řekl(a)...
18. září 2012 14:11  

SOUHLASÍM!
Skvěle a pravdivě napsáno. Je možné se někde podpisem připojit a poslat dopis p. ministrovi?
učitel PedF

Anonymní řekl(a)...
18. září 2012 14:25  

adresa podporamaturite@seznam.cz
text otevřeného dopisu je i na České škole, původní text na aktualne.cz

Anonymní řekl(a)...
18. září 2012 14:38  

K dotazům poste restante 8.54 hod. aj.
1) Kompromisní řešení „1 hodnotitel na škole – 1 vně školy“ je návrhem J. Soukala, já osobně jsem radikálnější, jistě i vlivem své zkušenosti s maturitou mezinárodní, kde centrální hodnocení je absolutní samozřejmostí. Obávám se totiž toho, co by nastalo v případě značného rozchodu obou hodnocení: nesporně by dostalo přednost to pro žáka příznivější, čili v 99 % „domácí“ – a je to pěšky jako za vozem. Externí hodnotitel by tak byl vlastně zbytečný: případů, kdyby by se podle jeho úsudku žákův učitel „rekalibroval“, nebo se „obohatil“, neřkuli klasifikaci zhoršil, by bylo minimum (kéž se mýlím).
2) Problém neúspěšných jedničkářů byl v naprosté většině případů způsoben nikoli tím, že by hodnotitel nebyl poznal jiskřivý esprit maturantovy kreace, nýbrž tím, že se pisatel skutečně těžce odklonil od zadaného tématu či útvaru. U jednorázové zkoušky se to stává (viz i přijímačky na univerzity: cožpak se u nich každému jedničkáři vždy zadaří? – a koho tam zajímá, jak studoval předchozí 4 roky!). Tady ovšem v nejednom případě musejí zpytovat svědomí ti češtináři, kteří do poslední chvíle nevěřili, že se akce CeHoPP spustí, a své studenty prostě řádně nepřipravili. (Omlouvám se všem profesionálům, ale těch prvně jmenovaných bylo dost a dost – já i J. Soukal totiž taky často mluvíme s maturanty…) A ještě něco: každý češtinář narozený před r. 1960 si pamatuje, že nedostatečné se udělovaly za podobné úniky (typicky od úvahy k výkladu) už za staré maturitní koncepce. Letošní povyk právě kolem tohoto tedy dost nechápu.
3) Podzimní hodnocení ukázalo, že máme k dispozici několik desítek skutečně kvalitních, poctivých, na stejnou kriteriální vlnu naladěných hodnotitelů, jejichž výstup by byl nekonečně objektivnější než budou ty příští, tj. po vrácení maturitních slohů školám. Jestli se k tomu ještě přidá i možnost, aby si školy zadávaly samy i témata a kritéria hodnocení, můžeme maturitní sloh, resp. vůbec výuku slohu na středních školách úplně zrušit. Postačí připravit nejhloupější středoškoláky na „nepodkročitelný“ didaktický test hodný šesťáka. Ti nadanější a pilnější si ovšem rychle začnou shánět kvalitnější certifikáty. Život je naučí. Nevěřili byste, jak dobře jsou zahraniční univerzity informovány a struktuře a kvalitě české maturity a jak konkrétní mívají na její výsledek požadavky.
Jiří Kostečka

Anonymní řekl(a)...
18. září 2012 16:32  

Poznámka k modelu dvou hodnotitelů: Navrhoval jsem - pouze pro nejbližší dva roky - srovnání školního a externího hodnocení z toho důvodu, aby zkušenosti z centrálního hodnocení nepřišly vniveč. Klasifikoval by učitel na škole, to je za dnešní situace si nezměnitelné. Myslím, že už po roce bychom věděli, jak postupovat v budoucnu.
Připojuji citaci ze svého diskusního příspěvku na http://www.denikreferendum.cz/clanek/13898-ke-statni-maturite-z-cestiny:
„(…) zaráží mne suverenita vyjádření některých kantorů ve vztahu k centrálnímu hodnocení. (…) Když jsem se zapojil do diskuse k jedné zveřejněné maturitní práci, překvapilo mne, jak nekoncízní jsou hodnotící soudy známé kritičky státních maturit. Jiný nesporně zkušený učitel pak dokonce dokázal obhajovat vyjádření typu „(Strach) Číhá na takový moment, aby mohl způsobit drkotání zubů či STOJÍCÍ CHLOUPKY NA PŘEDLOKTÍ“; dokonce ho považoval za přednost práce (http://www.eduin.cz/titulka/podivejte-se-jak-konkretne-vypada-hodnoceni-maturitni-pisemne-prace/; příspěvek z 09. 06 .2012 v 11:41).“
Pracovat by na sobě měli všichni hodnotitelé. Nepočítám-li letošní zmetkaře, ti centrální mají před ostatními v tomto ohledu výrazný náskok.

J. Soukal

Anonymní řekl(a)...
18. září 2012 17:22  

P. Soukal

Ano, je to "nejméně špatný kompromis", za současného stavu na školách a s ohledem na využití znalostí a zkušeností centrálních hodnotitelů - tedy s vyhověním oběma stranám. S tím se dá souhlasit.
Jen se musí předem vědět, co se bude dít v případě rozdílností, a ty budou od minimálních po největší.

Anonymní řekl(a)...
18. září 2012 17:44  

Souhlasím s názory p. Kostečky a p. Soukala. Jsem přesvědčena:
1. Z hlediska praktického nelze provést hodnocení PP jedním externím a jedním interním hodnotitelem.
2. Centrální hodnocení přineslo několikaúrovňové hodnocení (hodnotitel - vedoucí hodnotitelského týmu - vedoucí hodnocení předmětu). Právě toto považuji za obrovský přínos - na hodnocení části slohů se bez problémů shodneme, není třeba o něm diskutovat. Sporné práce si zaslouží zvláštní pozornost.
3. Po zrušení centrálního hodnocení se na výuce slohu nic nezmění - dál bude preferována výuka literatury (tedy literární historie). Navzdory RVP, ústní části maturitní zkoušky, požadavkům praxe. A věřte, proškolila jsem stovky učitelů...
4. Hrozím se okamžiku, kdy PP mých studentů ohodnotí necertifikovaný, nekalibrovaný učitel (a možná to nebude ani aprobovaný češtinář).

Soňa Havlíčková

Anonymní řekl(a)...
18. září 2012 18:09  

Vysvětlete mi prosím jedno:
jak mohl ministr školství rozhodnout o návratu hodnocení pís. prací na školy - cožpak je slepý a hluchý? Nevidí, že maturitu pohřbil? Snad je ještě šance, že parlament bude mít rozum a návrh "rady" neschválí. Jinak nevím.

Anonymní řekl(a)...
18. září 2012 18:56  

Pánové Kostečka a Soukal pro své předmětově-odborné stromy nevidí les.

Od hlavního problému neustále odhlížejí. Tím problémem je, že státní maturita je dlouhodobě zoufale špatně organizovaný projekt, navíc součást zoufale špatně vedeného celého školství. Například už jen v tom, že nahání k relativně náročné zkoušce studenty, kteří se po celé čtyři roky studia prakticky nedozvěděli, co se od nich u maturity bude chtít, protože to pořádně nevěděli ani jejich učitelé, neb v projektu vládl po mnoho let šlendrián a chaos.

Myslet si, že na špatně fungujícím středním školství něco spraví zavedení náročného a ještě náročnějšího zkoušení všech jeho absolventů na konci celého procesu, je stejná - s prominutím - pitomost, jako myslet si, že když budu neschopnému soustružníkovi měřit všechny jeho výrobky a ještě si na to vezmu přesnější šupléru, tak se jeho práce zlepší.

Když takovýhle zmršený systém dostane na starost a k napravení libovolně schopný manažer, jeho první rozhodnutí nemohou být jiná, než že z vůbec možných prvních kroků, které jsou všechny nějak (hodně) špatné, zvolí jen ty relativně nejméně škodlivé.

Ne že bych se moc chtěl zastávat ministra Fialy, ale tenhle maglajz se rychle a dobře spravit nedá. A hlavně to v této chvíli vůbec není "o tom", jak zdokonalovat zkoušení na konci a ještě více studentům dokazovat, že je v jejich škole špatně učili, a trestat je za něco, za co skoro vůbec nemůžou. Je to "o tom", jak dát do pořádku výuku na SŠ jako takovou (a koneckonců nejen na SŠ).

Anonymní řekl(a)...
18. září 2012 19:05  

A ony neexistují katalogy požadavků? A zkušební testy???

Anonymní řekl(a)...
18. září 2012 20:04  

Pan Kostečka píše, že existoval třístupňový systém kontroly, který byl zárukou kvalitního hodnocení slohových prací. Zároveň ale uvádí, že někteří hodnotitelé neodvedli svou práci dobře - konkrétně vyjmenovává jejich prohřešky. Pokud by systém byl kvalitní, nemohlo takové hodnocení projít přes ty dva vyšší kontrolní stupně! Nešlo tudíž o selhání jednotlivců, ale systému! (Radek Sárközi)

Anonymní řekl(a)...
18. září 2012 20:43  

Tvrdit o systému, který produkuje 0,48% chyb, že selhal, mně přijde docela odvážné. Jakými slovy by se pak měl hodnotit systém středního školství, který produkuje několik procent neúspěšných maturantů?
Pokud jde o přirovnání k soustružníkovi. Problém je, že státní maturita konečně soustružníkovi začala výrobky měřit, až do státní maturity si mohl soustružník vyrábět, co chtěl a všichni museli respektovat, že si součástky může nafrkat, jak ho zrovna napadne.
Pokud přijde do takového podniku schopný manažer, tak určitě nezruší oddělení kontroly, které začalo signalizovat, kde se vyrábějí zmetky, ale začne tlačit na soustružníky, aby vyráběli pořádně.
Pokud existuje jeden hlavní problém českého školství, tak je to skutečnost, že od zhroucení přijímacích řízení na VŠ a SŠ kolem roku 2005 (od této chvíle se někam dostane každý) neexistuje žádná kontrola kvality práce škol a žáků. Není divu, že mnozí pracují jen jako (učitelé i žáci).
A jestli mně osobně něco vadí na mé práci, tak je to vědomí, že kdybych se na všechno vykašlal, zapsal do třídnice, vykládal vtipy, sem tam napsal něco na tabuli a rozdal dobré známky, byl bych úplně v pohodě. Jak říká jedna kolegyně: "Kde jinde bych byla ve dvě doma a měla nakoupeno". Obtěžovat takové soustružníky s výstupní kontrolou je opravdu zločin.
Martin Krynický

Anonymní řekl(a)...
18. září 2012 21:24  

A jak je to v zahraničí? Kolik procent populačního ročníku tam maturuje? Kolik procent maturity neudělá? A kolik procent maturantů jde na VŠ?

Pytlik Blaha řekl(a)...
18. září 2012 21:33  

Nebyl jsem vzorný student... Všichni se shodovali na tom, že studuji těžce pod své možnosti.

Není divu, že mnozí pracují jen jako (učitelé i žáci).


Nechci Vás, pane Krynický, přivádět do rozpaků, ale časoprostorový interval mezi těmito výroky je necelých dva a půl roku a asi osmdesát kilometrů.

S tím soustružníkem to nebude až tak přímočaré. Bylo by vhodné nezapomenout, že na dílně bývá mistr, který za provoz nese odpovědnost. Soustružník si dělá, co chce, snad jen tehdy, jestli mistr v pracovní době laškuje s Bohunou z kantýny, z lahve nekolkované lihoviny si notně přihýbaje.

Anonymní řekl(a)...
18. září 2012 21:37  

Pane Sárközi,

no konečně, už jste mi opravdu chyběl. Jen jste zapomněl poznamenat, jak jste byl zklamán jednou mou přednáškou v r. 2001 a připojit nenápadně link na svou e-učebnici literatury.

Ale k věci: Když budu tvrdit, že v projektu CeHoPP k chybám nedošlo, obviníte mne z arogance a ze lži; když je poctivě přiznám, bohorovně smetete projekt jako systémově chybný.

Pokusím se Vám objasnit, co mám na mysli, na příkladu. Každý týden jde na National Geographic pořad Vyšetřování leteckých neštěstí. Ukazuje se v něm, že přes veškerá zabezpečení kontrolních i komunikačních systémů tu a tam nějaké letadlo spadne. Pokud jsem pochopil, zhruba od konce 90. let jde v naprosté většině případů o selhání lidského faktoru: tedy nikoli systému, ale konkrétního člověka, který dobře nastavená pravidla systému porušil.
Velmi podobně tomu bylo u letošního centrálního hodnocení maturitních slohů. Ovšem s tou výhradou, že systém se tu necizeloval bezmála sto let jako u leteckého provozu, nýbrž jen cca půl roku. Přesto bylo rozhodnuto uvést jej do provozu, protože panovala nikoli bezdůvodná obava, že bez něj by došlo k havárii podstatně horší – ke ztrátě funkční gramotnosti naší mladé generace. Uznávám ovšem, že jeden školní rok se s tím mohlo počkat a spustit provoz toliko zkušební.

Přes veškerou snahu pak několik nešťastných havárií skutečně nastalo. Opakuji však stále dokola: z více než 93 000 maturitních prací bylo prokazatelně nesprávně ohodnoceno méně než půl procenta, a ani ty se hned neroztříštily o zem či mořskou hladinu, nýbrž šly ještě do odvolacího řízení. Samozřejmě jako kantor vnímám velmi citlivě fakt, že v těchto případech mohli být (byli) maturanti poškozeni při přijímacím řízení na VŠ – ale neměly by si tu trochu hrábnout do svědomí právě naše univerzity? Co jim brání nechat několik volných míst do září pro tyto případy?

Jak to zatím vypadá, jako řešení toho půlprocenta omylů byl zvolen zákaz létání namísto dalšího zkvalitnění kontrolního systému. Faktem ovšem je, že u maturit tak příští rok nebudou padat a umírat lajdáci a nemakačenkové. Jak geniální.

Jiří Kostečka

Pytlik Blaha řekl(a)...
18. září 2012 22:13  

Právě jsem se díval, pane Kostečko, na Vaši virtuální hospitaci. Lépe na hospitaci ve Vaší hodině. Nabyl jsem dojmu, že žáci babického gymnázia snad ani žádnou státně maturitní záchrannou brzdu nepotřebují.
Proč to u vás ve škole jde a jinde nejde a to takovým způsobem, že se musejí vynaložit nemalé peníze na kontrolní mechanismy, které nefungují uspokojivě ani po tolika letech usilovného snažení. A to do takové míry, že jinak milí a pohodoví lidé se dokáží vytáčet až na samou mez diskusní únosnosti.

Anonymní řekl(a)...
18. září 2012 22:36  

Nebudu komentovat vaši úvodní trapnou poznámku, která svědčí o tom, že neumíte být věcný. Ostatně stejně jako ve svém článku, kde jste nařkl kde koho z podivného spiknutí proti maturitám a jakýchsi nekonkrétních ekonomických zájmů, aniž byste předložil jediný důkaz...

Veřejných kritiků státních maturit, kteří na toto téma napsali nějaký článek, bylo objektivně více než zastánců. Kde je těch 400 hodnotitelů, kteří věří myšlence externího hodnocení slohových prací? Obhajují ho ve skutečnosti jen dva lidé (Kostečka, Soukal)! Nezaznamenal jsem ani jeden článek od člověka, který by nebyl placen z CERMAT a který by státní maturity v letošní podobě obhajoval. To není náhoda...

Pracujete s číslem půl procenta chybovosti, ale pokud je systém špatně nastaven, nemůžete nijak vypočítat jeho chybovost! To, že se např. studenti, kteří dostali jedničku nebo trojku, ale správně měli dostat dvojku, neodvolávali, je zřejmé. Chybovost tedy může být klidně i 90%. Pouze pokud by byli dva nezávislí hodnotitelé, mohlo by se dojít k nějaké prokazatelnější chybovosti.

Pokud jsem někde v diskuzních fórech kritizoval externí hodnocení slohových prací, zdůrazňoval jsem, že největší chybou bylo, že neproběhla jeho generálka jako např. u didaktických testů. Právě to pohřbilo celou myšlenku státních maturit (společně se špatným testem z vyšší matematiky).

CERMAT utratil za státní maturity miliardu korun, ale na generálku za pár milionů neměl... To svědčí o velmi nezodpovědném přístupu k celým státním maturitám.

Jinak v článku časté citace názorů z diskuzních fór mi přijdou jako velmi manipulativní. Mohl jste si to odpustit a být věcnější. Stejně tak citace nejhorších z prací, které opakovaně využíváte. Tvrdíte, že by jejich autoři maturity složili - pokud by měli učitele s profesní ctí, určitě by je nesložili! Vlastně tím urážíte češtináře...

(Radek Sárközi)

Anonymní řekl(a)...
18. září 2012 22:40  

Proč to u vás ve škole jde a jinde nejde?

Jestli ono to nebude tím, pane Blaho, že na babickém gymnáziu nejsou - z jistých důvodů - nejspíš žádní lajdáci a nemakačenkové. Ti jsou rozprostřeni na ostatních vzdělávacích ústavech. Proto tam také žádný učitel nepracuje jen "jako".

Anonymní řekl(a)...
18. září 2012 23:29  

A také je v Babicích dost vysoké školné... A platy učitelů budou o něco vyšší. ;-)

Josef Zemek řekl(a)...
18. září 2012 23:37  

Z facebooku Cermatu - - Karel Čížek 17. 9. ve 14,04: „Taky by mě zajímalo jak ještě dlouho mám čekat na slohovky. Hlavně že se všude psalo, že výsledky jsou už 10.9. Já stále čekám a nic! Jsme tu snad pro srandu králíkům? Z tohoto čekání budu mít psychickou újmu ... :-/“

Anonymní řekl(a)...
18. září 2012 23:37  

Z facebooku Cermatu - - Karel Čížek 17. 9. ve 14,04: „Taky by mě zajímalo jak ještě dlouho mám čekat na slohovky. Hlavně že se všude psalo, že výsledky jsou už 10.9. Já stále čekám a nic! Jsme tu snad pro srandu králíkům? Z tohoto čekání budu mít psychickou újmu
J. Zemek... :-/“

Anonymní řekl(a)...
19. září 2012 0:10  

Pro pana Sárköziho:

1. Do této chvíle získala iniciativa údajně pouhých dvou lidí více než 100 signatářů. Přidávají se k ní i vysokoškolští pedagogové, kteří konstatují přesně to, co ukázaly maturitní slohy: katastrofální myšlenkové, formulační, pravopisné i formální nedostatky ročníkových, ba diplomových prací VŠ studentů – nedostatky, které mají původ na školách nižších stupňů.

2. Citace, které jsem uváděl, ani zdaleka nebyly z nejhorších maturitních prací; bohužel podobných byly tisíce.

3. Generálka maturitní zkoušky v režii Cermatu proběhla na středních školách v r. 2010. Vy to nevíte, pane Sárközi, a odvažujete se tu seriózně debatovat? Tedy – už jsem od Vás v minulosti zažil leccos, ale tohle je opravdu hodně silná káva. Jinak nahlédněte na http://www.novamaturita.cz/maturitni-generalka-2010-1404034731.html. Eventuální omluvu si strčte do kapsy.

4. Pište si, že by na leckterých středních školách práce, z nichž jsem citoval, prošly – ne nutně kvůli nekompetenci místních češtinářů, ale kvůli hrubému nátlaku na ně, aby nenechali rupnout z "blbé" češtiny frekventanty, kteří prošli v odborných zkouškách. A ještě něco: není urážkou, jestliže roky kritizuji ty češtináře, kteří učí donekonečna Čelakovského a Staška a podobnou vznešenou literární klasiku, navíc způsobem „narodil se, napsal, umřel“, ale nejsou schopni rozvíjet u svých studentů abstraktní myšlení, mluvní pohotovost, slohovou vytříbenost, přesnou orientaci v komunikační situaci – takže jazykové hodiny do výuky předmětu „český jazyk a literatura“ (!) raději vůbec nezavádějí.

A protože jsem druhou aprobací anglista, dovolím si jen podotknout, že jestli je něco v zahnívajícím českém maturitním rybníku skutečně malér, pak nikoli maturita z češtiny, ale česká maturita z cizích jazyků. Zrušení dvou maturitních úrovní tu povede k doslova groteskní frašce.

Jiří Kostečka

Anonymní řekl(a)...
19. září 2012 0:26  

Pane Radek Sárközi uvedeme některá tvrzení na pravou míru.
Jediné, co můžeme tvrdit o počtech článků je skutečnost, že kritických vyšlo více než obhajujících. O počtech napsaných článků nevíme nic, protože je zcela zřejmé, že noviny otisknou to, co se jim hodí. Což je samozřejmě obrana nebohých studentů spíše než oprávněná smůla těch, kteří prostě nenapsali dobře maturitní písemku.
Jako učitel znám spoustu lidí, kteří obhajují letošní opravování maturitních prací, lépe řečeno, neznám osobně žádného, který by měl pocit, že loňský systém byl lepší.
Jinak já osobně nemám nic společného ani s CERMATEM ani se SCIEM, svůj zájem o zlepšení českého školství jsem prokázal jako málokdo a letošní maturity mě přijdou jako správný krok správným směrem. Článek Vám klidně napíšu, ale bohužel jsem jenom učitel a ne odborník na prezentaci vzdělávací problematiky v médiích, takže ho nikdo neotiskne. Mám v podstatě dvě možnosti, zůstat učitelem (a nemít žádný vliv na další vývoj vzdělávání v zemi) nebo se učení vzdát a začít si budovat nátlakovou skupinu. Budu o tom uvažovat.
Protože se pohybuji v reálném světě vím, že ne všechno je hned ideální a vždy se objeví nějaká chyba. Některé chyby jsou vidět více, protože existuje ekonomický zájem na tom, aby vidět byly, jiné tak moc vidět nejsou, protože není nikdo, kdo by na ně upozornil.
Jinak pokud jde o přijímání na VŠ daleko větší nespravedlnost než politováníhodné chyby státních maturit považuji (nejen já) skutečnost, že na mnohé vysoké školy se přijímá podle výsledků NSZ, u kterých mají výhodu bohatší studenti, kteří si mohou dovolit zaplatit více termínů, případně přípravný kurs.
Pokud jde o ekonomické zájmy, jsem přesvědčen, že zájem SCIA na kastraci maturit je značný (a pochopitelný, protože kapři si rybník nevypouští). Jinak si neumím vysvětli obrovskou nekoherenci názorů pana Šteffla, který na jedné straně kritizuje zaostalost a nemodernost českého školství (a já s ním většinou musím bohužel souhlasit) a na druhé straně s obrovským nasazením bojuje proti všem reálným alternativám, které by mohly tento stav alespoň trochu zlepšit.
Veřejně Vás vyzývám, abyste vysvětlil:
1. Proč Vám méně vadí skutečnost, že obrovské množství studentů se nic nenaučí, než to, že jsme se to kvůli maturitám dozvěděli (Předpokládám, že jako moudrý člověk zaměřujete svoji pozornost proti tomu, co více škodí).
2. Jakým mechanismem dojde ke zlepšení úrovně středních škol tím, že se státní maturity úplně rozmělní a maturity se na některých školách budou opět dávat zadarmo.
Martin Krynický

Anonymní řekl(a)...
19. září 2012 0:30  

Pane Kostečko,

ad 3) Vaše čtenářská gramotnost není nic moc... Uvádím, že generálka proběhla, ale týkala se jen didaktických testů, nikoliv externího hodnocení slohových prací. Právě to jsem psal v jiných diskuzních fórech, která jste určitě četl, a píši to i zde. Takže jde vlastně o bod, v kterém s Vámi souhlasím. Už Vám ta svatá válka za slohovky a proti češtinářům asi zatemnila úsudek... Chtělo by to méně fanatismu a více kritického myšlení (to se snaží u svých žáků pěstovat např. Vámi všude proklínaný Ondřej Hausenblas).

(Radek Sárközi)

Anonymní řekl(a)...
19. září 2012 0:38  

Vážený pane Krynický,

článek Vám určitě zveřejní např. Česká škola, takže hurá do psaní! Ale už je asi trochu pozdě, nemyslíte? Zastánci letošních maturit měli psát články v létě...

Jeden tip pro psaní článku: Neurážejte všechny odpůrce, jak to dělá pan Kostečka, zkuste být věcný a pracujte pouze s fakty.

(Radek Sárközi)

Anonymní řekl(a)...
19. září 2012 1:30  

Pane Sárközi,

Ad 3) Již mnohokrát v minulosti jsem Vám dokázal, jak doslova trapně nevíte, o čem píšete. Takže by to chtělo trochu více čtenářské gramotnosti z Vaší strany – o tu mou laskavě nemějte obavy.
Píšete: „Pokud jsem někde v diskuzních fórech kritizoval externí hodnocení slohových prací, zdůrazňoval jsem, že největší chybou bylo, že neproběhla jeho generálka jako např. u didaktických testů. Právě to pohřbilo celou myšlenku státních maturit (společně se špatným testem z vyšší matematiky). CERMAT utratil za státní maturity miliardu korun, ale na generálku za pár milionů neměl... To svědčí o velmi nezodpovědném přístupu k celým státním maturitám.“

Je mi líto, ale maturitní generálka 2010 obsahovala JAK didaktické testy, TAK slohové práce. A sloužila tudíž i k prověření kritérií hodnocení slohů, která byla tehdy nastavena v první vlně certifikací. Nemusím snad zdůrazňovat, že budoucí centrální hodnotitelé se kalibrovali právě na základě této generálky. A pak už jen na okraj: žádná separátní generálka didaktických testů, jak implikujete, nikdy neproběhla.

Pokud jde o pana O. Hausenblase, kontrolujte se prosím. Neproklínám ho, to bych si jako člen akademické obce nikdy nedovolil. Vždy jsem oceňoval jeho přínos pro hnutí kritického myšlení a vyzdvihoval jeho zásluhu na tom, že úspěšně medializoval (nikoli však objevil či inicioval: to učinili již dávno před ním V. Kučera, M. Hoznauer, V. Nezkusil, a další – škoda, že je, co vím, necitoval) některé problémy výuky češtiny na počátku 90. let. Nic víc, nic míň. Jinak nikdy neučil češtinu na střední škole, nikdy tudíž mj. nezadal ani neopravil jediný ostrý sloh, nikdy nenatočil jedinou REÁLNOU vyučovací hodinu, aby bylo možno posoudit jeho praktické pedagogické kvality, nikdy neodvedl jedinou třídu k maturitě. Přesto vystupuje suverénně v médiích jako expert na výuku češtiny a neodmítl účast v ministerské komisi, ačkoli k ní neměl sebemenší mandát praktikujících středoškolských češtinářů. To není naprosto žádné urážení, nýbrž konstatování faktů.

Jiří Kostečka

Anonymní řekl(a)...
19. září 2012 7:04  

Pane Sárközi,

nejsem placen Cermatem, placení jsou např. námezdní novináři (a ti nikoli Cermatem). Jako externista rozhodně nejsem na Cermatu ekonomicky závislý, byť pro něj nepracuji zadarmo.
K Vámi uváděnému systému dvou hodnotitelů: Když O. Botlík letos opakovaně uváděl svůj návrh na "ověřovací test" postavený na tomto principu, ukázal Pavel Doležel (na EDUinu), k jak neobjektivním výsledkům to může vést.
Zkuste se někdy zamyslet nad podstatou našich výtek k práci maturitní komise a na naše argumenty odpovědět. Ne že bych toužil po vašich slovech, ale třeba by vám bylo jasnější, co to je selhání jednotlivců a co systémový zmetek.

J. Soukal

Anonymní řekl(a)...
19. září 2012 9:26  

Ohledně té ďábelské komise - tu si sestavil ministr školství a je jeho manažerskou a politickou odpovědností, koho tam delegoval a koho ne a proč. Já opravdu nikde nečetl, že by v ní pan Ondřej Hausenblas měl zastupovat středoškolské češtináře! Složení komise bych prostě respektoval. Ona tam třebas za středoškolské češtináře mohla být nominována paní Valíková, což by se Vám asi také nelíbilo... Jestli si myslíte, že něčeho dosáhnete tím, že pozurážíte co nejvíc členů této komise a tím i ministra školství, jste mimo. Něčeho dosáhnete, pokud budete věcně argumentovat a získáte dostatek učitelů na svou stranu a někde seženete peníze na svou verzi maturit s nahráváním ústních zkoušek a podobnými vychytávkami.

Pro pana Kostečku: Ohledně té generálky u slohovek - myslím, že všichni zasvěcení i nezasvěcení chápou, že jsem myslel tento postup: 1) Nejprve proběhne školení a "kalibrace" či "sladění" (nebo jak to v CERMATU odborně nazýváte) externích hodnotitelů (myslím těch 400 z letoška). 2) Následně proběhne generálka externího hodnocení slohových prací. 3) Vychytají se nedostatky a projekt se spustí, ale až za tři čtyři roky. 4) Mezitím dostanou všichni učitelé SŠ možnost absolvovat stejné školení jako certifikovaní hodnotitelé, aby měli přesné informace, co a jak se bude hodnotit. 5) Také vyjdou zdarma příručky pro žáky, které jim pomohou zvládnout dobře napsat maturitní slohy.

Tento postup by zvolil každý soudný ředitel CERMAT nebo garant češtiny v něm zaměstnaný! Postup, který byl zvolen, oprávněně sám kritizujete...

Právě tento chybný manažerský postup, nikoliv nějaká kampaň pohřbila státní maturity. A je to dobře. Za ty peníze, co stály daňové poplatníky, šlo opravdu o zmetek!

Rád bych viděl třeba rozpočet na propagaci státních maturit - proč když byl milion na zřízení PR profilu na FaceBooku s informacemi o státních maturitách, nebyly peníze na rozeslání příručky ke slohovkám na všechny střední školy? To by žákům pomohlo mnohem více... Podobných nehospodárných a neefektivních postupů bychom v CERMAT našli určitě více!

Pro pana Soukala: To, že někdo dostává peníze z CERMAT za to, že pro něj pracuje, znamená, že není placen z CERMAT? To je výrok roku! :-D

Anonymní řekl(a)...
19. září 2012 10:16  

"Generálek" ke slohu existovalo více, např. v březnu 2011 projekt Index, kdy se hodnotily práce externě.
Je absurdní, že si někdo stěžuje na to, že by žáci měli maturovat z češtiny až tehdy, když vyjdou (zadarmo!) příručky zaměřené na sloh. Většinu útvarů na ZÚ znali žáci již ze základní školy a učitelé již od první vlny školení znají výčet všech slohových útvarů, které se u maturity můžou objevit.
Po podzimních maturitách již i řada rodičů, příp. paní Valíková tvrdí něco, co dříve netvrdili: 1) výuka slohu v dané třídě mohla být nedostatečná (učitel se slohu nevěnoval, žáci nepsali slohové práce - až několik těsně před maturitou), 2) slohová práce daného žáka mohla být skutečně velmi slabá (pak nepomůže nic jiného než intenzivní trénink).

Anonymní řekl(a)...
19. září 2012 11:34  

A nejsou někteří žáci letos prostě jen oběti špatných učitelů? Pokud s nimi učitelé sloh vůbec nedělali, žáci neodmaturovali... Postiženi ale nebyli ti učitelé, nýbrž studenti! To jsme chtěli???

Anonymní řekl(a)...
19. září 2012 12:27  

Řekněme, že by na školách měly fungovat předmětové komise, které by se měly i zabývat přípravou na (jakoukoli) maturitu, a jejich práce je rovněž kontrolována vedením školy.
Navíc si lze opravdu těžko představit učitele, který výuku slohu zanedbává a ani ve chvíli, kdy se dozví, že jeho žáci budou hodnoceni externě, nezmění přístup...

Pytlik Blaha řekl(a)...
19. září 2012 14:18  

A nejsou někteří žáci letos prostě jen oběti špatných učitelů?

Je to už drahně let, co se jedna bývalá žákyně školy zcela vážně domáhala neomezeného přístupu na net s tím, že jsme ji toho málo naučili a ona teď má značně omezenu tu ... konkurenceschonost.
Jakkoli jsem ji nikdy neučil, s omluvou jsem jí musel sdělit, že jí nemohu pomoci, ale ubezpečil jsem ji, že udělám všechno proto, aby se to už neopakovalo. A tím vlastně začaly moje problémy s krajní neoblibou u žáků.

Anonymní řekl(a)...
19. září 2012 14:40  

Ad 19. září 2012 9:26
Ukažte mi jediný můj text, ve kterém jsem některého člena komise urazil. Nejsilnější můj výraz v této souvislosti bylo ironické spojení „slavná komise“. Před slovem „ministr“ píši v 99 % případů zdvořilé „pan“ a rovněž jej neurážím. Vadí mně ovšem, označuje-li v Parlamentu komisi za „názorově, ideově, profesně komplexní“, protože to tak prostě není. Byla-li svolána především kvůli údajným chybám při projektu CeHoPP, měl v ní sedět češtinář z praxe. (Já sám jsem již v polovině července jasně deklaroval, že o to zájem nemám – to jen abych předešel jízlivým poznámkám.)

Ad 19. září 2012 7:04
„Navíc si lze opravdu těžko představit učitele, který výuku slohu zanedbává a ani ve chvíli, kdy se dozví, že jeho žáci budou hodnoceni externě, nezmění přístup...“ Je mi líto, ale jestli se o někom opravdu vyjadřuji nevybíravě, pak o těchto „těžko představitelných“ učitelích. Oni totiž opravdu existují, osobně jsem jich za tu dobu, co učím, poznal dost a dost. Do jednoho prohlašují, že jazyk a pravopis mají znát žáci ze ZŠ, a učí čtyři roky jen literaturu. Ve čtvrtém ročníku dřív nacvičili v březnu jeden cvičný výklad, jednu úvahu, jeden popis a jedno vyprávění a tyto útvary se pak na škole zadaly jako maturitní. Není divu, že někteří jejich žáci letos neuspěli – i toto byl totiž důvod části propadnutí.

Jiří Kostečka

Anonymní řekl(a)...
19. září 2012 15:03  

Radek Sárközi:
„Nezaznamenal jsem ani jeden článek od člověka, který by nebyl placen z CERMAT a který by státní maturity v letošní podobě obhajoval.“
V maturitních diskusích, které pilně čtete, se objevilo, že články s jinými názory redakce prostě ignorovaly. Náš otevřený dopis nestál většině médií, jež jsme obeslali, ani za odpověď.
Vaše dovolávání se věcnosti je při pohledu na vaše příspěvky neuvěřitelné. Tvrdíte například, že chybně opravených prací může být až 90 procent, protože JE ZŘEJMÉ, že se velká část studentů neodvolala (tu „velkou část“ dovozuji z vašeho textu). Můžete uvést jediný argument, který by mohl tenhle váš výmysl učinit alespoň trochu pravděpodobným? Naopak podle informací, které jsem já posbíral „v terénu“, se odvolával kdekdo, koneckonců výsledky přezkumu tomu napovídají. A atmosféra kolem maturit přímo vybízela k tomu se odvolat.

Pro pana Anonymního:
Svým vyjádřením k „placení Cermatem“ jsem chtěl naznačit, že výše citovaná věta pracuje jaksi samozřejmě s touto logikou: Státní maturitu obhajují proto, že jsou placeni Cermatem (je možná i konotace, že tak činí přímo za peníze). Z našich aktivit je snad patrné, proč obhajujeme státní maturitu. K Cermatu jsme se dostali, protože právě on její realizaci garantuje.
Co se týče komise, přijala vadné rozhodnutí a přinejmenším některé její členy ani nenapadlo, že by si jeho kvalifikovanost měli někde ověřovat. Zkuste to přenést do roviny, která se přímo dotýká vaší práce, a pak mi řekněte, jak se budete s takovým rozhodnutím smiřovat. A argumentačně podložené konstatování, že někdo něco udělal špatně, není urážka. O urážení se běžte poučit do maturitních diskusí o centrálním hodnocení, tam jich na adresu hodnotitelů najdete bezpočet.
Systém centrálního hodnocení reagoval na fakt, že na školách se opravuje neobjektivně. Zkuste porovnat letošní a loňské číslo KLADNĚ VYŘÍZENÝCH ODVOLÁNÍ a protočí se vám panenky. A to nikdo nepopírá, že se studentům přidávalo, takže většina z nich neměla k odvolání žádný důvod a neodvolala se. Faktem neobjektivnosti se argumentovalo PROTI STÁTNÍ MATURITĚ. Když „manažer“ přijal rozhodnutí, které objektivitu ŘÁDOVĚ zvýšilo, stalo se to, co se stalo.
Připravit své studenty mohl každý učitel, stačilo jen chtít. Ale jsou tací, kteří nechtějí a místo toho svalují vinu na jiné. V letošních maturitních polemikách najdete dokonce výtku, že studenti některým pojmům uvedeným v hodnotících kritériích (asi hlavně koheze textu) ani nerozumějí. Snad nebudete tvrdit, že za to může sama maturita, když se – přinejmenším – podle daných kritérií opravovalo už vloni.

J. Soukal

Anonymní řekl(a)...
19. září 2012 15:59  

Pokusím se shrnout některé myšlenky, které by mohly pomoci udělat maturity kvalitnějšími:

1) Kromě CERMAT by měla existovat stálá komise pro maturity, která by byla zároveň odvolacím orgánem.

2) Společné (státní) maturity by se měly rozšiřovat postupně. Mělo by se začít pouze didaktickými testy. Ve chvíli, kdy budou kvalitní a kdy je veřejnost přijme, bude možné rozšířit maturitu o další položky (např. o slohové práce).

3) Součástí maturit by měla být veřejná obhajoba absolventské práce (obdoba bakalářské práce). Viz můj článek: http://www.eduin.cz/titulka/jak-by-mohly-vypadat-kvalitni-maturity/

4) Nové složky maturit nelze zavádět z roku na rok, ale je třeba je pečlivě připravit např. během pěti let. (Bohužel u nás se deset let něco velmi draze chystalo a pak se během roku udělalo vše jinak...)

5) Didaktická podpora při zavádění nových maturit musí být mnohem větší než byla doposud, a to směrem ke všem učitelům i studentům.

Do budoucna maturitám ani výuce na SŠ určitě neprospějí konfrontační články typu tohoto. Stačí navrhovat věcná řešení, není třeba někoho ironizovat, zpochybňovat jeho kvality apod. Pan Kostečka prostě mohl z článku vzít jen jeho věcnou část (což je asi třetina) a publikovat ji. Třeba to udělá příště... Zatím by někdo nezávislý mohl vzít kritéria z IB a obodovat podle nich celý Kostečkův článek. ;-)

(Radek Sárközi)

Anonymní řekl(a)...
19. září 2012 17:36  

maturitám ani výuce na SŠ určitě neprospějí konfrontační články typu tohoto. Stačí navrhovat věcná řešení, není třeba někoho ironizovat, zpochybňovat jeho kvality apod.

Pane Sárközi, po přečtení celé diskuse Vám musím napsat, že jediný, kdo zde neustále napadá druhé, konfrontuje možné i nemožné, ironizuje a zpochybńuje druhé - a to tím více, čím méně má věcných a logických argumentů pro svá tvrzení - jste Vy sám.
Podotýkám, že nejsem češtinářka a nejsem placená Cermatem. Jednoznačně ve věci maturit souhlasím s článkem dr. Kostečky a podporuji všechny argumenty zde řečené ve prospěch centrálního hodnocení slohových prací.

Vnucování se p. Sárköziho do diskuse za každou cenu je trapné a promiňte, p. S., já už Vaše komentáře budu příště vždy přeskakovat jako ztátu času. Děkuji za pochopení.
Jana Slavíková, učitelka

Anonymní řekl(a)...
19. září 2012 19:02  

Právě jste napsala naprosto nevěcný komentář... Ani bych nechtěl, aby někdo takový jako Vy vyjadřoval souhlas s mými názory.

(Radek Sárközi)

Pytlik Blaha řekl(a)...
19. září 2012 23:20  

Rytíři české stylistiky a spisovnosti načechrali péra na přilbicích svého intelektu, zaharašili ostrovtipnou zbrojí a v záři zapadajícího slunce na sebe ukázali zadky svojí nebetyčné odbornosti a o tom, jak by to mohlo na školách fungovat ku spokojenosti všech zúčastněných, vím zase asi tak středně velké kulové.
Tyhle diskuse našemu školství prospívají asi tak jako mně plošná prohibice.

Anonymní řekl(a)...
19. září 2012 23:26  

A co by podle Vás, pane Blaho, našemu nebohému školství prospělo více? Tedy - kromě zrušení prohibice.

Pytlik Blaha řekl(a)...
19. září 2012 23:58  

co by našemu nebohému školství prospělo více?

Více než co?
Tady pomůže už jen jediné:
vyměnit zřizovatele, ředitele škol, učitele, žáky a jejich rodiče.
Jediné, koho bych nechal, jsou školníkovic psi.

poste.restante řekl(a)...
20. září 2012 9:39  

Nevadí mi, když to v diskusi jiskří. Pokud je člověk pro svou pravdu skutečně zapálený, občas na nějaké to slůvko nehledí.
Ale v této debatě je na mne přece jen příliš testosteronu a osobních útoků. Proto jsem se na čas odmlčel.

Děkuji panu Kostečkovi i ostatním za odpověď na můj dotaz.
Ještě k návrhu na kombinaci "centrálního a školního" hodnotitele.
Domnívám se, že mechanismus pro vícestupňové hodnocení v případě rozporu mezi dvěma hodnotiteli byl již vymyšlen a neshledávám zásadní rozdíl mezi tím, zda jsou oba hodnotitelé "centrální", či nikoliv. Spíš si myslím, že limitujícím faktorem jsou finanční prostředky na odměny hodnotitelům a proto budeme raději hledat důvody, proč to nejde.

A co by nejvíce pomohlo českému školství? - Především změna modelu financování. Pokud je učitel finančně až existenčně závislý na počtu žáků ve škole či ve třídě, tak to prostě nebude fungovat dobře nikdy. I kdybychom vymysleli třeba deset státních maturit.

Anonymní řekl(a)...
20. září 2012 10:28  

Milí kolegové,

věřte, že tady se opravdu jen čechralo peří. Zavítali jste někdy na EDUin?

K posledním příspěvkům: Podle mého soudu bude při systému "školní-centrální hodnotitel" docházet k neřešitelným rozporům, zejména pokud půjde o práce těsně kolem cut-off score; že řada ředitelů tlačí na češtináře, aby "to dali", i když je „to“ na úrovni frekventanta zvláštní školy, je smutný fakt – mám to přímo od hodnotitelů.
Pane P. B., to jsme dva, kdo ví kulové. Ono to školství asi fungovat ke spokojenosti všech nemůže, protože v něm hnízdí příliš mnoho nesmiřitelně rozporných zájmů. Viz jen totální rozhádanost češtinářů. Já toliko zkonstatoval, co rozhodně NEFUNGUJE, totiž cinknutá maturita, upatlaná hezky na domácí půdě. To proto, že mj. vede k dramatickému poklesu vyjadřovacích schopností mladých a podle mne i jejich intelektuální kapacity, která s kvalitou vyjadřování rozhodně úzce souvisí (a to prosím nemluvím o pravopisu, nýbrž o stavbě vět a logické kompozici textu).

Nicméně uznávám, že ve srovnání s takovou katastrofou, jakou je odříznutí druhého nejprochlastanějšího národa světa od kořalky, je to prkotina.

Jiří Kostečka

Anonymní řekl(a)...
20. září 2012 10:41  

Trefné, pane Kostečko!
A on ten alkohol naše politiky zajímá podstatně víc než cokoli, co se týká školství.
Učitelům je slíbená perspektiva a kariérní řád, aby opět drželi ústa, no a žákům a rodičům potvrzen návrat k maturitě či "madurytě" zadarmo.
Tak to zkrátka u nás v české kotlině chodí...

Anonymní řekl(a)...
20. září 2012 11:21  

Za sebe mohu napsat, že jsem nikdy necítil od ředitele ani nikoho jiného tlak někomu u maturit (ani nikde jinde) přilepšit. Pokud učitel takovému tlaku nedokáže čelit, je to jeho profesní selhání! Externě hodnocená slohovka o palačinkách profesní hrdost těmto učitelům nevrátí...

(Radek Sárközi)

Anonymní řekl(a)...
20. září 2012 11:32  

Pane S.,
kolik let jste učil celkem a kolik let z toho na SOŠ a na SOU? U posledních dvou typů škol ještě prosím uveďte, zda byly státní, či soukromé.

Anonymní řekl(a)...
20. září 2012 12:45  

Za sebe mohu napsat, že jsem nikdy necítil od ředitele ani od nikoho jiného tlak na to, abych se v práci snažil, ve fyzice prováděl pokusy a v matematice bojoval o co nejvyšší využití potenciálu svých žáků.
Dále mohu napsat, že několikrát mně bylo naznačeno, abych nebyl tak neústupný, jednou jsem s kolegou matematikem byl při maturitě přehlasován jazykáři a při přechodu na novou školu mně bylo zakázáno používat penalizačně motivační systém, kterým jsem se snažil dosáhnout toho, aby si žáci udržovali alespoň minimální přehled o látce a nemuseli se biflovat kvůli naprosté ztrátě kontextu.
Dále mohu napsat, že jako člen školské rady jsem řešil několik stížností rodičů na přílišnou přísnost a náročnost některých kolegů a ani jednu stížnost na to, že by někdo nepřistupoval k výuce dostatečně zodpovědně. To všechno v době, kdy si jedna z kolegyň o hodinách většinou četla knížku a třídní učitelé vyučovaných tříd měli za úkol hlídat za dveřmi aby žáci z těchto hodin neutíkali na oběd. Trvalo šest let než se učitelům podařilo najít rodiče, kteří by byli ochotni podat písemnou stížnost ke ŠR na tuto hodnou učitelku, která jejich dětem nedávala horší známky než dvojky.
Dále mohu napsat, že ačkoliv mě osobně perspektiva propuštění z důvodů nedostatku žáků v mé škole příliš netrápí, protože by mě umožnila ze školství odejít bez trapného pocita vzdání se, nemohu při své činnosti nemyslet na kolegy, jejichž situace by byla podstatně složitější než má a občas se přistihnu při myšlenkách, zda by nebylo lepší přece jenom trochu povolit, když konkurece otevřeně nabízí budoucím uchazečům zářnou perspektivu toho, že to u ní bude lehčí.
Nakonec pak mohu napsat, že po celou tu dobu jsem učil na gymnáziích, která sice nepatří mezi několik málo elitních ústavů v republice, které si stále ještě vybírají z mnoha uchazečů, ale rozhodně patří mezi školy, které dosahují minimálně průměrných vysledků a kde je stále ještě živá myšlenka, že by se žáci měli něco naučit.
Martin Krynický

Anonymní řekl(a)...
20. září 2012 12:57  

Neberu moralizování o tom, jak se má někdo chovat v určité situaci od někoho, kdo se sám chlubí, že v ní nikdy nebyl. Historie jednoznačně vypovídá, že z úst většiny z nás je to pusté tlachání, protože nakonec stejně ohneme záda a uděláme to, co po nás budou chtít.
Já osobně si sebou nejsem zdaleka tak jistý jako pan S., před jehož sebejistotou nezbývá než smeknout.
Jednou z výhod dobře fungujícího systému je to, že nestaví lidi zbytečně do takových nešťastných situací. I to je jeden z důvodů, proč externí hodnocení potřebujeme a proč si myslím, že mnoha učitelům, které tady někteří hrdinové odsuzují, by se ve skutečnosti hodně ulevilo. Obvinění z alibismu přijímám, ale upozorňuji, že si nepamatuji ve svém životě situaci, kde bych projevil méně osobní statečnosti než velká většina mého okolí a zatracení mé osoby tudíž nezbytně povede k nutnosti nalezení nějakého jiného národa s pevnější páteří (generace našich žáků to však podle mých zkušeností ještě nebude).
Martin Krynický

Pytlik Blaha řekl(a)...
20. září 2012 16:35  

bylo naznačeno, abych nebyl tak neústupný

Nezdárné dětičky zásadně trestám jedničkami, z čehož neustoupím ani o milimetr.
Citlivější povahy se zastydí a jdou do sebe a sígři, kteří si na špatných známkách budují své renomé, vyloženě trpí.

Anonymní řekl(a)...
20. září 2012 16:42  

Pan Kostečka občas zmiňuje v diskuzích svou disertační práci o výuce češtiny na SŠ. Bylo by výborné, kdyby ji třeba na České škole nebo někde jinde na internetu (např. na webu www.rvp.cz) zveřejnil. Pokud si tedy myslí, že je její obsah zajímavý a zjištěné skutečnosti důležité. Je škoda, že neprobíhá nějaký soustavný výzkum, který by nabídl kvalitní data o našem školství. Články a diskuze se pak odvíjejí jen od dojmů a diskuzí ve sborovnách...

(Radek Sárközi)

Anonymní řekl(a)...
20. září 2012 17:19  

Sárközi, proč se chováte jako chlípný skřet a okopáváte, a okopáváte? Chcete provokovat? Všichni, kdo četli eduinský web, si mohli přečíst Vaše výzvy, aby dr. Kostečka zveřejnil svoji disertaci. I jeho odpověď. Proč by to asi dělal? Mohu vám nabídnout svoji disertaci o výuce češtiny, máte zájem? A také habilitační práci, případně několik dalších disertaček a diplomek na toto téma. Jenže vy víte, že kvalifikační práce jsou dostupné v knihovnách příslušných fakult. Vám stejně jde o jediné - napadat, urážet. Rovněž už na Vás nebudu reagovat.
Nebudu ani riskovat, že budete moje jméno urážet, dehonestovat vámi užívaným způsobem a šířit pomluvy. Proto se nepodepisuji.

Anonymní řekl(a)...
20. září 2012 17:22  

Pane Sárközi,
z článků pana Kostečky je patrné, že nevznikají na základě dojmologie, ale znalosti minimálně tisícovky slohových prací z letošního roku.
Dojmologií se naopak oháníte Vy: podle Vás by se maturanti neměli "snižovat" k pracím o kratším rozsahu a na praktické téma a zůstat u čtyřstránkových prací na vznešená témata; podle Vás by VŠICHNI maturanti měli vytvořit originální závěrečnou práci, na které by usilovně a poctivě pracovali.
Jenže velká část maturantů toho není schopna a není schopna napsat ani ten recept na palačinky!
O tom, že maturita je leckde dávačka viz příspěvky výše.

Anonymní řekl(a)...
20. září 2012 17:23  

oprava: interpunkce před "viz".

Anonymní řekl(a)...
20. září 2012 17:45  

S profesní ctí učitelů to není nijak dobré. To je zřejmé i z toho, kolik anonymů najdeme v diskuzích na České škole. Opět bych se spíše styděl, kdyby můj článek opěvovali především anonymové (v tomto případě je mi pana Kostečky líto...), naopak jsem hrdý na to, že anonymové mě v lásce nemají. :-D

(Radek Sárközi)

Pytlik Blaha řekl(a)...
20. září 2012 19:49  

Ani nevím proč, ale napadlo mne, jestli se v předmětu Český jazyk a literatura učí i tak krátké slohové útvary jako je příspěvek do diskuse na webu, sdělení elektronickou poštou nebo krátká zpráva textová.
Ono i takové udání, pomluva či plivanec by měl mít vhodnou formu a obsah.

Anonymní řekl(a)...
20. září 2012 20:47  

Pane Sárközi zkusím být co nejvěcnější.
Protože jste fakticky tlumočníkem oficálních názorů na vzdělávací politiku, nemusíte se bát postihu a proto nemáte potřebu se vyjadřovat anonymně. Myslím, že nemáte nárok kritizovat někoho, kdo se cítí ohrožen za to, že se vyjadřuje anonymně. Já se také nad Vás nevyvyšuji kvůli tomu, že si dovolím oficiálně hlásit k názorům, které se oficiálně nenosí.
Stále jste nereagoval na mé věcné připomínky k Vašim zkušenostem.
To, že neexistuje solidní dlouhodobý výzkum našeho školství, je obrovská chyba a je smutné, že nejúplnějšími informacemi disponuje soukromá společnost SCIO jejíž reprezentant se několikrát chlubil, že by některé skutečnost ze své databáze zjistit mohl, ale přece jenom SCIO je soukromá společnost a nebude něco dělat zadarmo.
Trochu škodolibě musím podotknout, že SCIO i Vy se snažíte torpédovat všechny snahu tuto situaci změnit (u SCIA to chápu, u Vás ne). Konkrétně se jedná o testování na ZŠ a státní maturitu, kde se podařilo zjistit, že úroveň našich maturantů je katastrofální a proto ministerstvo proti školství a mládeži další ročníky okleštilo, aby jsme se podobně nepříjemné zprávy už raději nedozvídali. Těším se na Vaši reakci.
Martin Krynický

Anonymní řekl(a)...
20. září 2012 21:27  

"Protože jste fakticky tlumočníkem oficálních názorů na vzdělávací politiku..."

Možná si přečtěte moje starší příspěvky na České škole či jinde a zjistíte, že to není pravda. Ostatně nedávno (za ministra Dobeše) byly "oficiální názory" zcela opačné! Moje názory jsou konzistentní od 90. let. :-D

Ke státním maturitám se vyjadřuji již velmi dlouho. Poprvé to bylo myslím zde: http://www.ceskaliteratura.cz/forum.htm (jde o oponentský posudek, který si u mě objednal CERMAT v roce 2000).

Jinak u státních maturit (i plošného testování) mi hlavně vadí jejich nekvalita, nikoliv jejich samotná existence. A pak mi rovněž vadí poměr mezi kvalitou a cenou...

To vadí i dalším kritikům jako je O. Hausenblas, O. Šteffl, O. Botlík, T. Feřtek, V. Valíková, J. Zajíček (není to málo lidí a jsou to opravdoví odborníci na svých místech, kteří mají za sebou hodně kvalitně odvedené práce). Za člověka na svém místě považuji i současného ministra školství, a to jako vůbec prvního v posledních 15 letech...

(Radek Sárközi)

Anonymní řekl(a)...
20. září 2012 21:30  

Stále mi není jasné, v čem je odborník pan Feřtek. Vysvětlí to někdo konečně?

Anonymní řekl(a)...
20. září 2012 21:31  

Opravuji ten odkaz: http://www.ceskaliteratura.cz/forum/broz.htm

Ano, souhlasím s moudrým Bilbem Pytlíkem - maturovat by se mělo výhradně ze psaní e-mailů (určitě je budou studenti psát častěji než recept na palačinky...). ;-)

(Radek Sárközi)

Pytlik Blaha řekl(a)...
20. září 2012 22:22  

Děkuji Vám, pane Sárközi, že jste mi tam vsunul to měkké "i".
Spojení "moudrý Blb" by bylo poněkud svérázné.
Jen bych rád připodotknul, že i povedený motivační dopis zaslaný elektronikou poštou bez náležitého průvodního textu se nakonec ani nemusí dostat na stůl výběrové komise.
Maturita nematurita.

Pytlik Blaha řekl(a)...
20. září 2012 23:28  

Jo! Už jsem to našel!
Oxymóron se tomu říká.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.