Přečtěte si: Jak dopadla státní maturita

Jedním z velkých nedostatků loňského prvního ročníku státních maturit byla neexistence alespoň trochu podrobnějšího vyhodnocení. Ministerstvo školství pouze oznámilo, že považuje státní maturity za úspěch, ale dodnes není k dispozici žádná souhrnná zpráva, podrobněji zpracované výsledky a hlavně nejsou známa opatření, která chce ministerstvo na základě výsledků prvního ročníku maturity udělat. O tom, že by tak velký a nákladný projekt zhodnotil nějaký nezávislý auditor a vydal o tom zprávu, ani nemluvě. V malém se o zhodnocení s časovým odstupem pokusily Lidové noviny prostřednictvím dvou článků ve vzdělávací příloze Akademie. Najdeme tu vyjádření Cermatu o tom, co dělalo studentům největší potíže, a výsledky jednotlivých skupin škol. Z této tabulky vyplývá, že dosahují úspěchu v podstatě v závislosti na míře nadání a talentu dětí, které přijímají. Očekávatelně jsou tedy na začátku tabulky osmiletá gymnázia a na konci učiliště a nástavbové studium.

Z článku Radky Kvačkové  v Lidových novinách vybíráme:

Čtyřicet procent matematických úloh zařazených do maturitních testů z matematiky testovalo de facto vědomosti, které by si žáci měli odnést ze základní školy. Když potom Cermat udělal analýzu a v jejím rámci oddělil úlohy vztahující se k učivu základních škol, zjistilo se, že je nezvládli beze zbytku ani všichni gymnazisté. Jejich průměrná úspěšnost v tomto případě činila 84 procent, studenti odborných škol zvládli základní učivo z matematiky dokonce jen na 40 procent.


„I to byl důvod, proč jsme se rozhodli udělat vedle plošných maturit ještě výběrové šetření v devátých třídách základních škol,“ popisuje Pavel Zelený. Ukázalo zajímavou věc. Že totiž učitelé těchto škol nemají tak úplně přehled, kolik se toho jejich žáci během povinné školní docházky z matematiky vlastně naučili. Když byli dotázáni, jak odhadují jejich úspěšnost v testech odpovídajících učivu základních škol, tipovali, že by měli v průměru správně vyřešit aspoň 45 procent úloh. Ve skutečnosti to bylo jen 35 procent. Blíž výsledku byl, a to je zajímavé, odhad samotných žáků.


Kde mají žáci a posléze studenti v matematice největší mezery? „Často si neporadí s výrazy a ani s jednoduchými rovnicemi. Selhávají v rutinních operacích,“ říká Pavel Zelený. A na otázku, jestli je reálné, aby byla u maturit zkouška z matematiky v budoucnu povinná, reaguje skepticky: „Kdybychom zavedli povinnou matematiku, ale i povinný cizí jazyk, ohrozilo by to čtyřicet procent odborných škol (v současné době si lze vybrat v jednotné části maturitní zkoušky k českému jazyku buď matematiku, nebo cizí jazyk – pozn. red.). Přitom největší potíže by se vyskytly na školách zdravotnických, kde mají maturanti, tedy spíš maturantky, potíže i s cizím jazykem.“