Stanislav Cikalo: Daty řízené školství v roce 2020

Další z řady reflexí účastníků kurzu RVP "Vzdělávací technologie pro 21. století". Vznikla po prostudování problematiky 6. lekce, jež nesla název Aktuální metody hodnocení výukových výsledků. Má ovšem přesah i do poslední ještě nerealizované lekce - Budoucnost vzdělávacích technologií.



Tento text jsem napsal jako reakci na 6. lekci kurzu RVP_VT21, jež se zabývá tématem Aktuální metody hodnocení výukových výsledků.


Je pondělí 7 hodin ráno a Petrovi zní pokojem jeho oblíbená skladba Wake me up or I’ll be late skupiny Wonky chonk. Předchozí večer si zapomněl budík sám nastavit na 6:30, aby ještě stihl vidět východ slunce. Jeho osobní véemka (VM = virtual man; v jeho případě ve tvaru kapesních hodin) z předchozích školních dní usoudila, že nejlepší čas pro dnešní vstávání bude v 7:00.

Neochotně ale rychle vstal, gestem zapnul rádio a přeladil na stanici s poněkud hlučnějším pořadem, než by běžně člověk ráno očekával. Na snídani si chtěl vzít jogurt s příchutí čokolády, lednička mu však doporučila jablko a pomeranč. Chvíli přemýšlel, zda poslechne. Nakonec si vzal dvě jablka a utíkal na autobus směřující do vedlejší čtvrti k jeho škole. Jelikož měl autobus dvě minuty zpoždění, stihl si ještě na busboardu přečíst ranní zprávy z Twitteru a odeslat Evě omluvnou zprávu za zmeškaný ranní východ slunce.

Do školy dorazil v 7:40, vstupní déeska (DS = door scan) ověřila jeho identitu a pustila jej dovnitř. Když se přiblížil ke své šatní skříňce, na displeji se mu objevila připomínka, že o velké přestávce se má dostavit do ředitelny. Jen na zprávu rychle mrkl, otevřel a zavřel skříňku a běžel do třídy.

Na jeho stole se rozsvítil displej, zobrazil mu nabídku předmětů na tento týden s doporučenou pondělní skladbou. Bezmyšlenkovitě návrh šišky  (oblíbený výraz pro ŠIS = Školní informační systém) odsouhlasil a než zazvonilo na hodinu, ještě si přeobjednal dnešní oběd. Měl chuť na ovocné knedlíky. Stravovací aplikace však v minulém týdnu nezaevidovala jedinou hodinu tělocviku, takže mu dovolila původní rizoto vyměnit jen za kuřecí plátky nebo řecký salát. Vybral si plátky.

Do třídy vešel třídní, pozdravil se se žáky a nechal je pracovat. Chtěl si osobně ověřit přítomnost déeskou nahlášených žáků. Rychlým pohledem po třídě však usoudil, že to nejspíš nebude nutné. Bude mít dost času projít pokroky a neúspěchy všech dětí ve třídě. Takže si nakonec ověří i jejich fyzickou účast v hodinách. V posledních měsících se jen ojediněle stávalo, že by se někteří žáci zkoušeli ztrácet z hodin. Déeska byla v tomto ohledu ojedinělou pomocnicí.

Petr věděl, že má ještě nějaké resty z minulého týdne, a tak si z nabídky nedodělaných úkolů vybral fyzikální pokus a zapnul potřebnou aplikaci. Šiška zesynchronizovala potřebná data a ukázala Petrovi výsledek nezdařené páteční simulace jaderného pokusu. Doma si připravil nějaké podklady, vytáhl tedy véemku a soubory přetáhl do připravené simulace.

Šiška z minulých let věděla, že fyzika není jeho silná stránka, a tak mu navrhla pozměněné parametry simulace, aby mu pomohla úkol v krátkém čase dodělat a vybrat si práci na jiném předmětu. Po pár minutách si výsledek simulace, zdrojová data, parametry, grafický výstup včetně jeho interpretace uložil do svých hodinek.

Třídní si jeho úspěšně zakončeného pokusu všiml, na svém panelu si zobrazil přehled všech jeho předchozích pokusů za celý měsíc a přemýšlel, jak by mohl Petrovi ještě pomoci, aby to z fyziky dotáhl alespoň na 70 % při závěrečném hodnocení. Někteří žáci se sami ozývali, když potřebovali některou látku vysvětlit osobně. Petr však mezi ně nepatřil a raději testy opakoval vícekrát, než aby dal najevo, že něco neví. Vzhledem k sofistikovanému školnímu informačnímu systému a průběžnému zaznamenávání jeho studia neměl Petrův přístup rozumné opodstatnění. Věděl to a přesto raději nic neřekl.

Celý článek na spomocnik.rvp.cz