Postavení absolventů škol na trhu práce se zlepšuje jen velmi pomalu

Dopady ekonomické recese jsou ještě stále patrné na míře nezaměstnanosti a počtu volných pracovních míst. Poslední statistické údaje z dubna 2011, vyhodnocené Národním ústavem pro vzdělávání (NÚV), však potvrzují mírné zlepšení situace absolventů na trhu práce. Nejsnadněji nacházejí uplatnění absolventi zdravotnických a technických oborů, vysoká míra nezaměstnanosti zůstává i nadále ve stavebních oborech, kde postihuje zejména vyučené absolventy.


Tyto a další informace přináší publikace „Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním – 2011“, vydaná Národním ústavem pro vzdělávání (NÚV) v rámci projektu ministerstva školství VIP II – Kariérové poradenství, na který přispívá Evropský sociální fond.

Nezaměstnanost absolventů škol se odvíjí od celkové ekonomické situace v zemi. Zatímco v době hospodářského růstu rok od roku klesala až na vůbec nejnižší hodnotu v červnu roku 2008 (15,1 tisíc nezaměstnaných absolventů škol), obrat nastal ještě téhož roku s nástupem ekonomické krize.

Krize způsobila obrat


V následujícím období došlo k výraznému nárůstu počtu absolventů bez pracovního uplatnění a zároveň k narušení pravidelného cyklického vývoje počtu nezaměstnaných absolventů, kdy na podzim pravidelně dosahoval nejvyšších hodnot v důsledku nové vlny čerstvých absolventů a v průběhu zimy a jara klesal vlivem jejich absorpce trhem práce.

Do dubna 2009 počet nezaměstnaných absolventů škol místo obvyklého snižování kolísal kolem hodnoty 26 tisíc. „Výrazně větší problémy s nezaměstnaností absolventů nastaly po příchodu nové vlny absolventů od září 2009, kdy bylo na úřadech práce evidováno již 38 tisíc absolventů škol,“ uvádí Daniela Chamoutová, která je spoluautorkou publikace o nezaměstnanosti.

Statistické údaje z dubna 2011 však přece jenom ukazují, že se situace absolventů na trhu práce začíná pozvolna zlepšovat. „Průběh absorpce vlny absolventů, která přibyla v letních měsících roku 2010, je sice stále v porovnání s minulostí velmi pozvolný, ale přesto už naznačuje příznivější vyhlídky pro letošní absolventy,“ vysvětluje Daniela Chamoutová. V dubnu 2011 bylo evidováno 32 tisíc nezaměstnaných absolventů škol, do začátku prázdnin se jejich počet dále snižoval.

Téměř pětina vyučených absolventů zůstává bez práce

Nejvyšší míru nezaměstnanosti vykazovali v dubnu 2011 čerství absolventi (tj. absolventi do jednoho roku od ukončení studia) středního vzdělání s výučním listem (kategorie E+H), a to 18,7 %. Nepatrně nižší byla míra nezaměstnanosti čerstvých absolventů středního odborného vzdělání s maturitní zkouškou a odborným výcvikem (kategorie L0/L5), v dubnu 2011 dosahovala 18,2 %.

Pozitivním zjištěním, vycházejícím z posledních statistických údajů, je fakt, že se růst míry nezaměstnanosti absolventů výše uvedených skupin, patrný od nástupu ekonomické krize, pravděpodobně zastavil a dokonce lze sledovat mírný pokles. Přesto však zůstává téměř každý pátý vyučený absolvent bez pracovního uplatnění.
Míra nezaměstnanosti absolventů středního odborného vzdělání s maturitou (kategorie M)  meziročně mírně vzrostla na 11,4 %, oproti dubnu loňského roku se mírně zvýšila i míra nezaměstnanosti absolventů gymnázií (3,2 %). Meziročně došlo také k mírnému nárůstu míry nezaměstnanosti absolventů vyššího odborného vzdělání (9,4 %).

Nižší míra nezaměstnanosti absolventů středního odborného vzdělání s maturitou ve srovnání s vyučenými absolventy je však dána nejen jejich vyšší šancí na uplatnění, ale také tím, že zdaleka ne všichni přicházejí ihned po škole na trh práce. „Značná část absolventů odborného vzdělávání po maturitě pokračuje ve studiu, z gymnazistů téměř všichni, ať už na veřejné či soukromé vysoké škole nebo na VOŠ,“ vysvětluje Daniela Chamoutová z NÚV.

Nejlépe nacházejí uplatnění zdravotníci a technici

Z porovnání údajů z dubna 2011 vyplývá, že nejsnáze nalézají uplatnění čerství absolventi zdravotnických oborů. Podíl na této skutečnosti má kromě vysoké poptávky po pracovnících ve zdravotnictví také fakt, že převážná většina absolventů těchto oborů nevstupuje ihned po ukončení studia do pracovního procesu, ale pokračuje v dalším vzdělávání.

Velmi dobré postavení na trhu práce mají také absolventi elektrotechnických oborů středních škol, a to zejména vyučení, maturanti s odborným výcvikem a absolventi nástavbového studia.

V důsledku postupného oživování průmyslové výroby došlo k významnému meziročnímu poklesu míry nezaměstnanosti absolventů strojírenských oborů. „Firmy mají zájem hlavně o strojaře maturanty, ať už z oborů s odborným výcvikem, či z klasických maturitních oborů. Významný zájem je i o vyučené a absolventy vyšších odborných škol,“ upřesňuje Ing. Jiří Vojtěch z NÚV.                                    

Propad stavební výroby, k němuž došlo s určitým zpožděním po nástupu ekonomické recese, se projevil na nezaměstnanosti absolventů stavebních oborů, a to především vyučených. Vysokou mírou nezaměstnanosti jsou tradičně postiženi také absolventi zemědělských oborů. Obtížně nacházejí uplatnění především absolventi VOŠ a maturanti s tímto zaměřením, příznivější situace výjimečně nastala u vyučených.

Celou publikaci najdete na www.infoabsolvent.cz v sekci Absolventi škol a trh práce, nebo na www.nuov.cz - Publikace a periodika.


Celá tisková zpráva ke stažení (164kB DOC)