Alles Gute nestačí. Češi by měli umět anglicky a německy!

Institut pro sociální a ekonomické analýzy (ISEA) dnes zveřejnil výsledky sociologického výzkumu „Cizojazyčné kompetence české populace: němčina ve srovnání s jinými jazyky“. Šetření se zaměřilo na pět jazyků: angličtinu, němčinu, ruštinu, francouzštinu a španělštinu. Ukázalo se, že schopnost a vůle učit se jazykům není v Česku příliš veliká, i když si lidé důležitost znalosti cizích jazyků uvědomují. Jedním jazykem se domluví 27 %, dvěma jazyky 14 % a třemi nebo více jazyky se domluví 5 % dotázaných. V konkurenci světových jazyků dle očekávání vede angličtina, ale němčina má u nás velmi silnou druhou pozici. Navíc existuje významná spojitost mezi znalostí angličtiny a němčiny. Z těch, kdo mluví dobře anglicky, 44 % mluví dobře i německy. Opačně, z těch, kdo mluví dobře německy, 54 % mluví dobře i anglicky.


„Schopnost domluvit se jiným než mateřským jazykem se stává jedním z klíčových faktorů životního úspěchu i životního stylu pro celou populaci bez ohledu na vzdělání. Zejména národy, jejichž jazyky nepatří mezi tzv. „světové jazyky“, v čím dál větší míře kladou důraz na jazykovou výchovu, jejímž cílem je co největší část populace připravit na komunikaci alespoň ve dvou světových jazycích,“ říká profesor Petr Matějů vedoucí celého výzkumu. Pokud jde o jednotlivé jazyky, výzkum ukázal, že schopnost se „docela dobře“ domluvit anglicky sice uvádí 27 % dotázaných, ale domluvit se tímto jazykem „velmi dobře“, případně „bez problému komunikovat slovem i písmem“, uvádí jen necelých 10 % dotázaných. Na druhém místě je němčina: schopnost se „docela dobře“ domluvit německy uvádí 22 % dotázaných, což je ve srovnání s preferovanou angličtinou překvapivě velký podíl. Domluvit se v němčině „velmi dobře“, případně „bez problému komunikovat slovem i písmem“, však uvádí jen necelých 5 % dotázaných, což je polovina ve srovnání s angličtinou.

V případě angličtiny existují velké rozdíly mezi věkovými skupinami. V nejmladší věkové skupině (do 29ti let) schopnost „docela dobře“ se domluvit anglicky uvádí 53 % dotázaných (v nejstarší skupině, tj. nad 60 let, jen 7 %) a domluvit se „velmi dobře“, případně „bez problému komunikovat slovem i písmem“ uvádí 17 % dotázaných (v nejstarší skupině jen necelé 2 %). V případě němčiny jsou rozdíly mezi věkovými skupinami výrazně menší: v nejmladší věkové skupině schopnost se „docela dobře“ domluvit německy uvádí 25 % dotázaných (v nejstarší skupině 20 %) a domluvit se „velmi dobře“, případně „bez problému komunikovat slovem i písmem“ uvádí v nejmladší skupině 4 % dotázaných (v nejstarší skupině jen 3 %). „Za významné je však třeba považovat zjištění, že za „docela důležitou“ pro život němčinu považuje 55 % dotázaných. Tím se němčina opravdu zařazuje mezi jazyky, které by v našem geografickém a kulturním prostředí mohly tvořit základ bilingvní výchovy,“ říká Matějů. To potvrzuje i názor respondentů. Ti odpovídali i na otázku, které dva jazyky by rodiče měli doporučit dětem ke studiu. Angličtinu by podle očekávání jako první jazyk doporučila drtivá většina dotázaných (93 %). Pokud jde o němčinu, jako první nebo druhý cizí jazyk by ji doporučilo celkem 62 % dotázaných.

Výzkum se zaměřil i na faktory, které pozitivně či negativně ovlivnily současné znalosti cizích jazyků. Jako zásadní se ukázala možnost naučit se jazyk ve škole. 54 % respondentů uvádí, že jejich současné jazykové schopnosti silně ovlivnily možnosti výuky jazyka ve škole. Na druhém místě z hlediska vlivu je uváděna nutnost zvládnout jazyk pro povolání (23 %). „Dle hlubší analýzy není mezi němčinou a angličtinou z tohoto hlediska podstatný rozdíl. Ukazuje se, že klíčovou roli hraje škola a potřeba jazyka pro povolání. Lidé musí mít možnost nejen jazyk ve škole studovat, ale podstatná je i motivace ze strany učitelů a spolužáků,“ upozorňuje Matějů.

Výzkum ISEA byl proveden ve spolupráci s Česko-německým fondem budoucnosti a Goethe-Institut Prag. Datový soubor 1061 respondentů je reprezentativní pro obyvatelstvo ČR ve věku od 15ti let.