Bořivoj Brdička: Můj příspěvek do diskuze o plošném testování

pondělí 18. října 2010 ·

Na konferenci Standardy pro základní vzdělávání, hodnocení výsledků vzdělávání pořádanou MŠMT a iniciovanou osobně panem ministrem jsem šel s určitými pochybnostmi. Očekával jsem masivní nástup zastánců tradičního pojetí. Až na výjimky (Jana Straková, Ondřej Šteffl, Martin Chvál) se mé očekávání naplnilo. Opět jsme si vyslechli všem známé stesky o zhoršující se kvalitě našeho školství, o níž podávají důkazy i výsledky mezinárodních srovnání. O této skutečnosti svědčilo hned několik přednášejících a vidíme ji ostatně všichni kolem sebe. Pokud ale hodnotím situaci správně, šance na změnu k lepšímu je velmi malá.

Realitu dokonale popsal Ondřej Šteffl pomocí tzv. Cargo efektu (viz Cargo cult), který naše snažení přirovnává k pokusům tichomořských domorodců odkoukaným od vojáků za 2. světové války, kteří se dodnes snaží máváním přivolávat letadla přinášející kýžené výsledky (v podobě nákladu), bez toho, že by nejprve zajistili jejich naložení a správné nasměrování. Martin Chvál nám připomněl, že naše pracně zaváděná reforma v podobě RVP, je krok správným směrem, a že by tudíž bylo chybou, kdyby s ní standardy a testy nebyly kompatibilní (též viz můj článek Plošné testování trochu jinak). Jana Straková pak vyjádřila přesvědčení, že ověřování výukových výsledků musí sloužit v první řadě jako kladná zpětná vazba k nastavení vhodných výukových postupů. To znamená, že takové testy nemá smysl realizovat na konci vzdělávacího cyklu, kdy se v naprosté většině případů učitel s žákem loučí.

Všechny tyto názory jsou mi blízké. Vzhledem k mé nedávné sérii článků na toto téma uveřejněných Učitelským spomocníkem mi přišlo zbytečné se na konferenci hlásit s příspěvkem. Měl jsem ale v úmyslu se přihlásit alespoň do diskuze a na podněty reagovat alespoň touto formou. Diskuze s dotazy z pléna byla opakovaně slibována, ale nějak na ni nezbýval čas. Ve 12.30 jsem musel odejít, a tak jsem se ke slovu vůbec nedostal. Dovolím si tedy své sdělení účastníkům, a nejen jim, předat touto cestou.

Kolegové, pokud se vás bude snažit někdo přesvědčit o tom, že plošné testování je správné a jako argument bude předkládat fakt, že se uskutečňuje ve většině vyspělých zemí, nevěřte mu. Je sice pravda, že se testování dělá, ale ve většině vyspělých zemí je kritika vůči němu mimořádně velká. O této skutečnosti na konferenci nezaznělo ani slovo. Dozvěděli jsme se, že plošné testování se v Evropě nedělá jen ve třech zemích (Česko, Řecko, Wales). Už nikdo ale nezmínil fakt, že Wales testování odmítl v roce 2006, protože v místním parlamentu převládl názor, že nemá na výukové výsledky pozitivní dopad (např. viz Wales Drops Most Standardized Testing).

Situaci ve Spojených státech jsem popisoval opakovaně v minulých článcích. I zde dochází k zásadním změnám. Ty změny vesměs naplňují požadavky Jany Strakové. Výsledky státem garantovaného testování budou napříště určeny v první řadě samotným žákům, učitelům i rodičům, a teprve jako vedlejší efekt budou použity jako datový vstup pro školskou centrální statistiku.

Druhou zcela zásadní věcí je nastavení cílů a úrovně testování. Signifikantním příkladem dokládajícím bídu naší současnosti je Českou školou odkazovaný článek maturanta Jana Macháčka Maturitní generálka jako variace na Gogola. Snoubí se v něm nezvyk být zkoušen místo ze znalostí z „přemýšlení a hledání rozdílů“ (což mimochodem je podle mne velkým vyznamenáním pro CERMAT) s nepochybně oprávněnou stížností na přílišnou snadnost zadání. Tento problém nevyřeší dvě úrovně státní maturity. Řeší ho pouze průběžné ověřování výsledků se stále stoupající náročností komplexně pojatých testových otázek a zadávaných úkolů, jež berou v úvahu předchozí výsledky zkoušeného. To je možné samozřejmě jedině při nasazení dnes všudypřítomných technologií.

Poslední věcí, kterou bych rád všem zastáncům plošného testování sdělil, je to, že sebelepší test nikdy nebude schopen v plné míře ověřit sebelépe definované standardy – tedy v první řadě kompetence pro 21. století, jak se v poslední době stává zvykem definovat aktuální požadavky na výukové cíle našich škol. Na výsledky testování je nutno se v kontextu této skutečnosti dívat vždy s určitou rezervou. Je mimořádně obtížné – ne-li přímo nemožné – tato data použít k přímému hodnocení učitelů a celých škol.

Jak tak sleduji dění, které záměr pana ministra Dobeše vyvolává, mám stále větší obavu, že je zde značné riziko naplnění těch nejčernějších vizí. Učitelé by mohli ve formě standardů podobných tradičním osnovám dostat zase přesný návod, co mají kdy učit a testy by tomu mohly nasadit korunu tím, že by se učilo jen to, co se testuje – na prvním stupni, na druhém i na střední škole. Raději tu představu ani nedomýšlím. Vůbec nebere v úvahu fakt, že děti jsou dnes jiné, že doba žádá zcela odlišné schopnosti, že se pokoušíme realizovat reformu, která snadno může být s předloženým záměrem v rozporu. Přesto věřím, že je možné zavést jak standardy, tak státem organizované plošné a průběžné ověřování výukových výsledků – takové, které naše školství přivede na cestu vývoje k lepším zítřkům. Nesmíme ale stát na místě a jenom mávat!

5 komentářů:

Dan řekl(a)...
18. října 2010 8:02  

Je zajímavé, jaké prohlášení vydalo MŠMT v pátek (http://www.msmt.cz/pro-novinare/msmt-zahajilo-verejnou-diskusi-ke-standardum-zakladniho). Zde se již hovoří o průběžném sledování. Že by se poučili? Nebo jen chtějí uchlácholit kritiky, ale jinak vše bude postupovat v kolejích, které naznačujete? Těžko říct, je nutné vše hodně pečlivě sledovat.

Anonymní řekl(a)...
18. října 2010 20:25  

1) Co si slibuje ministr od plošného testování ( nějaké pořadí, kdy bude vylepšovat rozpočet těm dobrým nebo naopak těm špatným, aspoň toto by si měli na MŠMT ujasnit )?

2) Žákům devátých tříd do bude šumafuk, pokud to zrovna nebudou povinné přijimačky na SŠ, nejlépe na konci dubna nebo na začátku května.

3) Rodiče mají svých starostí v práci habaděj. Je opravdu bude v sociálně znevýhodněné oblasti zajímat pořadí školy ! A že těchto oblastí v ČR máme povíce.

4) Školy se pouze zaměří na předměty a oblasti testování ( pud sebezáchovy ), ostatní půjde ke kytkám

5) Až teprve nyní v tomto bodě vyvstane potřeba totální změny RVP-ŠVP, pač nebude v souladu se standardem a plošným testováním

6) Pozitiva - pořadí škol až od roku 2013 . To skutečně název politické strany VV už v příštích volbách nebude nikdo znát. Alibismus stejně jako se školným na VŠ od téhož roku.

Anonymní řekl(a)...
19. října 2010 9:21  

Chce-li někdo srovnávat co škola naučila, musí nejprve změřit jací žáci do té školy přišli. Tedy nelze pouze měřit co umí na konci, ale spíše "přidanou hodnotu". A možná by výsledky srovnávacích testů měli být dopněny o test studijních přepokladů. Pak se lze snad přiblížit "objektivnímu" hodnocení. Ale obávám se, že ministerstvo zkončí u Čj, M a Aj.

koubek řekl(a)...
19. října 2010 16:46  

Napojím vlákénko o odborném přístupu ve vyspělé Evropě X českém napodobování. Souhlasím totiž, že problémem české cesty ke standardům je, že se nesnažíme pochopit celý velmi komplexní cluster souvislostí, ale za to budeme napodobovat to, co je na zahraničních případech patrné – tedy testujeme a je to!
Má inspirace je z Německa: zde konference federálního ministra pro kult a vzdělávání v roce 2001 odmítla společné osnovy, protože to šlo proti tradici. Schválila ale přípravu standardu pro testování v závěrečných ročnících. Co už ale ministr Dobeš nevidí, také protože má negramotné rádce Krejčího, Tichou a spol., je styl práce a způsob přenosu informací do spolkových zemí, na odborná fóra, na učitelská fóra, na půdu oblastních školských rad a svobodných škol. Tyto detaily by MŠMT ukázaly, že Německo, známé precizností, ale i jistou rigiditou, v reakci na testování standardu, vyvinulo obrovskou snahu, aby školám umožnilo: včasnou diagnostiku, všeobecnou podporu žákům, kteří to potřebují, podporu (metodickou), kterou učitelům poskytují veřejné instituce řízení školství, odborní didaktikové a další odborná síla soustředěná v institutu IQB a v institutech pro kvalitu ve spolkových zemích a v neposlední řadě také učitelé sami sobě navzájem.
Tempo zavádění standardů se samozřejmě přizpůsobuje potřebám systému a právům žáků a učitelů – tedy testuje se až po uběhnutí celého, čtyřletého cyklu! Jeho styl odpovídá západnímu standardu participace a pomoci. Samotná přípravná fáze, která zaangažovala celou veřejnost, trvala téměř 4 roky. Jsem zvědav, jak to bude u nás. Zatím to vypadá, že to Josef Dobeš stihne za několik týdnů…

Mgr. Milan Šatra řekl(a)...
19. října 2010 21:05  

Dokud se nezavedou povinné přijímací zkoušky na střední školy a těchto bude nabízet méně míst ke studiu než je celkový počet žáků na základních školách, tak se kvalita českého školství nezlepší. Nějaké "nablblé" srovnávací testy budou žákům absolutně ukradené, neboť pro ně nemají nejmenší hodnotu. Takž pokud chce nový poradce ministra Dobeše ušetřit finance, tak ať pustí z hlavy svůj zcela úchylný nápad se zrušením devátých tříd a raději se zasadí o redukci počtu zbytečných středních škol (i zde může propusiti spoustu neschopných učitelů) a zarazí stejně tak zbytečné a nesmyslné vyhazování peněz za plošné testování žáků základních škol.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.