Pavel Laskavec: Jak přemýšlím o plošném testování

středa 29. září 2010 ·

Konečně jsem si přečetl sled otázek k problematice, nikoli důvodů, proč něco nejde. Nejsem si jist, zda se vám bude někdo snažit odpovědět, ale z historických zkušeností tuším, že pokud se vám nasbírají odpovědi, jen málo jich bude z odpovědných míst.


Dovolte mi zareagovat svým pohledem.

Víme toho hodně, nebo málo o rizicích a o přínosech plošného testování? Pro žáka, pro školu a učitele, pro vzdělávací politiku?

Můžeme hledat ve statistikách a donekonečna srovnávat a psát studie, zadávat diplomové práce, ale nevěřím, že se takovým způsobem dá najít odpověď na položenou otázku. Jenže – odpověď najdeme až tehdy, až přesně nadefinujeme, co chceme plošným testováním zjistit.

Jak dobře umíme číst číselné výsledky testů? Jsme profesně připraveni nad výsledky žáka říkat, co vlastně test vypovídá? Kdo jste si přečetli např. brožury vydané k šetření PISA, seznámili se s rafinovaností vyhodnocování otevřených odpovědí, a kdo jste měli v ruce nějaké interpretace, které by ukázaly, že umíme říct, jak dobrý je určitý žák v tom či onom oboru? Nebo dokonce v čem bychom mu mohli pomoci k lepšímu výkonu a jak? (Máme u nás vůbec takové interpretace, tolik let po výzkumu?)

Ať jsme schopni pochopit graf jakkoli, studii jakkoli kvalitně studovat, opravdu si myslíte, že má mít plošné testování něco společného s tím, jak dobrý je žák ve svém oboru? Nemělo by plošné testování zjistit, jak dobrý je ve svém oboru učitel?

Dokážeme si představit, že namísto písemného testu by se informace o žákovi poskládala z kvalitních zpráv o tom, jak se odvíjel jeho postup v učení za posledních třeba 5 let? (Ne z „vysvědčení“, arci.)

Nedokážeme. Nikdy v sobě nepotlačíme fakt, že takové hodnocení bude vždy z velké části subjektivní. Nicméně – opravdu si myslíte, že dítě potřebuje studii o tom, jak se vyvíjí? Tím chci říct – nemůžeme předpokládat, že opřen o objektivní hodnocení učitele, o kterém je dítě přirozeně přesvědčeno, že je objektivní, rozezná svůj „výkon“ sám? Navíc je to jedna z rozvíjených kompetencí. Chceme-li předkládat dětem subjektivní slovní hodnocení, jak asi naloží s faktem, že se diametrálně liší od toho, co samo cítí? Pro příklad není nutné chodit daleko. Černé puntíky na prvním stupni jsou miniaturou takového hodnocení. Dle mého je každý černý puntík latentním startérem šikany. Ať už v podobě dominance, či submisivity dítěte. O podobném nebezpečí u učitele raději nemluvím. Že, paní učitelko Hajská? (pozn: učitelka ze seriálu My všichni školou povinní).

Jak dalece jsme informováni o tom, jaký vliv na výuku a na kurikulum školy má to, když na výsledcích nějakých koncových textů závisí hodnocení školy? Jsou u nás dostupné a mezi učiteli a politiky rozšířené nějaké studie o tomhle vlivu?

Nemá smysl se po tom pídit. Nikde nic nenajdeme, a když, tak s takovými vstupními parametry, které sami neumíme nebo nemůžeme nasimulovat. Buď se shodneme a budeme hrát podle pravidel, nebo neuděláme nic. Není už moc času dělat studie, či čekat na nařízení z Bruselského svazu.

Co víme o rozdílech v psychologii žáků při skládání testů? Jsme ochotni vzít zodpovědnost za rozdíly ve výsledcích žáků, kteří by měli nějaké značné obtíže se skládáním takové jednorázové zkoušky? Považujeme schopnost „sezení u testu“ za povinnost každého budoucího občana, a proč to považujeme za cenné?

Jediný spolehlivý způsob, jak rozdíly setřít, je nastavit statistické parametry tak, aby byl výsledek co nejhladší a nejobjektivnější. Je to věc velmi pragmatická a řešitelná. Zvlášť, když si uvědomíte, že v plošném testování k faktickému vyhodnocení testů nepotřebujete faktické výsledky dětí. Je to matoucí? Bude to mnohem jasnější, až přesně nadefinujeme, co chceme plošným testováním zjistit.

A co si vlastně od testování kdo slibuje? Hlavně: co dobrého tím způsobíme dětem? (Ovšemže z hlediska jejich vzdělávání).

Wow. Konečně byla položena nejpodstatnější otázka. Jsem vděčný za její formulaci. Okamžitě na ni odpovím a vzápětí se pokusím odpovědět na otázky, které vygenerovaly moje odpovědi.
Cílem plošného testování musí být zkvalitnění vzdělávání.

Pro začátek si prosím uvědomme následující skutečnost: učitel dostává šanci ovlivnit, ať už negativně či pozitivně, vývoj dítěte osm až 12, i více let. V době, kdy mají „mentální zápisy“ tu největší trvanlivost. Kdy je uvažování dětí nejčistší, vyjadřování nejupřímnější a dokážou nám tak moc věřit. Jako učitelé máme ohromnou sílu i vliv. Proto si myslím, že jediným způsobem, jak vyloučit negativní vlivy takového testování, je vůbec do toho žáky nezatahovat.

Největší slabina současné školské reformy je v tom, že zadavatel nemá informace o tom, jak reforma probíhá. A necítí odpovědnost za její výsledek.

Hráči školské reformy

·         „pedagogický ústav“ je zadavatelem
·         „pedagogický sbor“ je vykonavatelem
·         Česká školní inspekce je kontrolorem a soudcem zároveň
·         Ministerstvo školství je odměňovatelem
(pozn: můj pohled)

Papežský sbor, řádoví duchovní, inkvizice, královská koruna.

Cítíte ten nesmysl? Kdy kontroluje ten, kdo nic neví o zadání? Česká školní inkvizice je první orgán, který by měl ministr školství jedním škrtem zrušit. Vyplácení podpory v nezaměstnanosti, či dokonce doživotní renta, která by inkvizitory zavazovala již nikdy ve vzdělávacím procesu nepůsobit, způsobí našim dětem mnohem méně škody, než jejich další setrvávání u naprosto zbytečné, spíše však škodlivé, práce. Zatuchlá úředničina lidí příliš starých, či příliš mladých, je pro školy morem a pro učitele jedem. Podaří-li se nám, učitelům, zbavit se ČŠI, převezme kontrolní funkci, mimochodem naprosto přirozeně, zadavatel.

V tom totiž tkví kouzlo dotažení reformy. Nakažte zadavatelům, ať se postarají o testování toho, co si zadali. Proč to máme vymýšlet za ně, a dokonce to psát do autoevaluace školy? Takže – my máme přijmout zadání, a pak ještě výsledek naší práce ohodnotit? A co budete dělat vy? Za těmi stoly v pedagogických ústavech? To opravdu chodíte jen prudit a rozdávat rozumy, když už vytáhnete paty, nebo se umíte i ptát? Pokud se umíte ptát, tak se proboha ptejte! V tuto chvíli jste naprosto nejzásadnějším hráčem, a pokud tady něco nefunguje, je to VAŠE CHYBA. Jestli vám není jasné proč, zeptejte se architektů, kterým popadaly či popraskaly jejich stavby.

Takže, vážený byrokrate – každý jednotlivě – pokud jste byli schopni zplodit větu „rozlišuje manipulační působení médií a identifikuje se s pozitivními prosociálními vzory“, přijďte si k nám ověřit, jak jsme daleko s naplněním tohoto zadání. Vymysleli jste očekávaný výstup, a základní podmínkou existence výstupu je jeho ověřitelnost. Tak nám ukažte, jak sami, jako zadavatelé a kontroloři, dokážete tento výstup ověřit. Mimochodem – rozlišovat manipulační působení médií neumí ani většina z nás. To by se vzdělávání u nás nedostalo tam, kde je.

Podle mého by měly platit při plošném testování následující zásady.

Zásady plošného testování

1.       Plošné testování řídí ten, kdo je odpovědný za zadání (RVP).

2.       Testuje se jen do úrovně zadání, tedy RVP.
Pak bude možné klasifikovat pedagogické sbory. Ty se srovnávají jen tehdy, pokud vyučují podle stejného RVP. To odpovídá i na otázku, ve kterých předmětech testovat. Na to je jednoduchá odpověď, pane byrokrate. Můžete testovat to, co testovat umíte. Pochybuju, že umíte testovat modelování plastelínou, či zpěv trampské písničky. A nemyslete si, že to napoprvé zvládnete dokonale. Tohle je dlouhá cesta a zpracovat tyhle informace každý rok vám dá zabrat.

3.       ŠVP nepatří byrokratům do ruky.
Nezadali jste nám ŠVP, ale RVP. Náš ŠVP se tak stane opravdovým know-how, zvlášť pokud budeme zbaveni dodržování nesmyslných formálností dokumentu. Kdo může lépe vědět, jak má vypadat ŠVP, než ti, kteří s ním mají pracovat a mají ho číst? V současné době se upravuje ŠVP pro jediného čtenáře – inkvizitora.

4.       Plošné testování vede ke klasifikaci škol.
Dopracujeme se ke klasifikaci pedagogických sborů (podle společného a vzhledem k současné reformě i nejobjektivnějšího měřítka – RVP). Tím dostaneme mezi sbory soutěž a soutěž přitáhne muže. Nevěříte? Vsaďte se.

5.       Dítě by nemělo vůbec poznat, že se podílí na výsledku nějakého testování.
 
Z hlediska žáka MUSÍ být testování anonymní. Ba co víc – musí být jeho anonymnost ZARUČENA. Pak je také bez problémů i možná archivace výsledků a dokonalý přehled o vývoji vzdělávacího procesu na škole.

6.       Výsledky testů vedou vždy k aktualizaci RVP.

7.       Aktualizaci RVP konzultují pedagogické ústavy s učiteli s nejlepšími výsledky.

Pedagogické fakulty

Tato část si zaslouží vlastní titulek. Celou dobu, i v současné školské reformě, slepě míjíme to místo, které by nás jako učitele mělo pálit nejvíce. Vsadím se, že devět z deseti učitelů je otázkou „co tě naučili na vysoké škole“ přivedeno do rozpaků. Neumím jasně definovat, co mi dala vysoká škola tohoto typu. Umím mnohem jasněji definovat, co mi dal který učitel. Ale kdybych měl vypíchnout cokoli z učiva na pajdáku, co mi v praxi doopravdy pomohlo, nenajdu asi nic. Je to proto, že učivo na pajdáku nemělo s učitelskou praxí mnoho společného. Navrhuji tedy dát pajdákům opravdu kvalitní studijní materiál – reálné školní vzdělávací programy. Těch nejlepších škol, i těch horších. A učme studenty pochopit, jak jsou konstruovány. Učme je rozpoznat, co je v nich dobré a co je brzda. Učme je srovnávacími metodami určovat problémy a nacházet jejich řešení. Jen s náhledem do reálného světa učitele a školy dokážeme připravit nové učitele na jejich práci.

Nový učitel

Ve svém krátkém vystoupení sir Robinson vyzývá učitele k revoluci ve vzdělání. Vysvětlím, proč musí nastat. Proč je to nevyhnutelné a proč na tom musíme okamžitě začít pracovat.

Ve škole vychováváme a vzděláváme vlastní budoucnost. Ne, už to není klišé. Zatímco učitelé před válkou mohli jen těžko předpokládat, že jejich vlastní budoucnost budou měnit jejich vlastní žáci, dnes může naši budoucnost měnit žák i deset let poté, co opustí gymnázium. Nikdo nám nepředal tuhle zkušenost, ale musíme se uvědomit, při naší odpovědnosti, že společnost zažijeme takovou, jakou si uděláme už v první třídě základní školy.

Aby to celé vypadalo ještě hůře, je naše práce ztížena skutečností, že nemůžeme naše děti připravit na jejich dospělou budoucnost. Není to už v intelektuálních schopnostech dospělého člověka.Jen si zkuste představit, jak to bude vypadat s komunikacemi, dopravou a celou společností za 10, 20 let. Až přijdou naše děti do zralého věku. Daří se vám to představit? Umíte si představit, čím budou obklopeni, jak budou komunikovat, jak bude vypadat odměňování, státní správa, zákony…. Nevěřím, že si to někdo z nás umí představit. Tak kde proboha bereme v sobě tu aroganci myslet si, že dokážeme naše děti na život připravit? A není to nakonec tak, že bychom je spíše měli naučit se vyrovnávat s tím, co přichází? Neměli bychom je chránit před vším, co v nich názory fixuje? Neměli bychom se snažit jim ve vzdělávacím procesu otevřít co nejvíce dveří, místo toho, abychom je zavírali?

Každá otázka dítěte je květem, který vyraší z jeho koberce snů. Procházíme se po mnoha kobercích mnoha dětí. Naučme se po těchto květech nešlapat a naučme děti to jediné, co jim pomůže se vyrovnávat s jejich vlastní přítomností: jak se starat o zahradu, aby byla co nejzdravější a nejbarevnější.

Máme šanci

Zatímco politici systematicky zapomínají vnímat odpovědnost, danou jim mocí, učitelé si neuvědomují moc, kterou jim dává jejich odpovědnost.

Fakt už se probuďme. 

20 komentářů:

Luděk Blaha řekl(a)...
29. září 2010 1:06  

Zajímavé čtení.
Jedna připomínka: v charakteristice hráčů postrádám roli ředitele/ky školy.
Jedna výhrada: naprosto a zásadně odmítám, abych byl jako učitel zatahován do odpovědnosti za budoucnost společnosti, jakkoli (na rozdíl od Vás, pane Laskavče) si myslím, že je můžeme připravit na jejich dospělou budoucnost.
Jsou hodnoty a postupy fungující bez ohledu na ideové gejzíry všech pedagogicky jasnozřivých průzkumníků.
Třeba to, že úspěšný zaměstnanec musí umět doformulovat lehce nedotažené zadání od svého poněkud zpomaleného šéfa.

poste.restante řekl(a)...
29. září 2010 1:26  

Pane Laskavče, nejspíš to myslíte dobře. Váš příspěvek do diskuse by zasloužil delší komentář, ale pokročilá hodina už mi to neumožňuje.

Ve Vašem textu jsou myšlenky dobré i zcestné. Jen stručně.

Zrušit ČŠI a stanovit povinnost tvůrcům RVP stanovit také způsob a měřítko testování. Skvělé a tleskám.

Neefektivnost ped. fakult a ústavů.
Víme to všichni, ale neuskodí občas to připomenout. Máte další bod.

ŠVP čte pouze inkvizitor.
A ještě blbě, dodal bych.

Plošné testování povede ke klasifikaci škol.
To asi opravdu muže nenaláká, nezlobte se.
Bude-li škola motivována k lepším výsledkům, bude motivována k podvádění. Z toho plyne nutnost kontroly průběhů testů. Děsím se představy druhých státních maturit, kterou z toho nejspíš vyrobí MŠMT.
Klasifikace sborů?
No, dejme tomu, ale až z dlouhodobých výsledků a nikoliv na základě "slabého ročníku". Na vzpomínaném Chánově pohoří 9 z 10 Janů Amosů.

Anonymní testování?
Omyl a to hluboký. Dítko, kterému o nic nejde se na test vykašle.
A bude-li vědět, že má test vliv na hodnocení školy, či učitele (a to vědět budou), část žáků ho záměrně pokazí, aby "osolili" nenáviděného učitele.
Toho stejného, kterému za 20 let na srazu poděkují za přísnost, se kterou vyžadoval znalost třeba angličtiny.

Výsledky testů vedou k aktualizaci RVP.
Nerozumím tomu, proč?
Dopadne-li test špatně, tak vyhodíme vyjmenovaná slova?
Výstupy základního stupně vzdělání by se měly v čase měnit minimálně.
Aktualizovat je třeba spíše odborné vzdělávání, ale to jsme na střední škole. Mimochodem, my jsme prováděli průběžnou aktualizaci učebního plánu i před příchodem RVP. Jsme totiž v "konkurenčním prostředí".

sir Robinson to nejspíš myslí také dobře. Ale kde beru aroganci myslet si, že připravuju pro život?
Inu možná někdo v reformě zruší čárky ve větě, ale podle mne jsou nezbytné pro pochopení obsahu sdělení, stejně jako ta vyjmenovaná slova.
Mé děti budou žít v roztodivném světě, ale pochybuji, že nebudou potřebovat procenta či funkci sinus. Že jim bude ke škodě znát dva cizí jazyky.
Až po maturitu získáváme pouze základy - všeobecné nebo odborné. Ale každý doktor, právník či inženýr Vám potvrdí, že potřebuje ve své profesi CELOŽIVOTNÍ vzdělávání.
Ale to musí stát na pevných základech. Pak si totiž budou moci vybírat svůj osud.

Jinak totiž učme raději rovnou střelbu a bojová umění. To se totiž hodí vždy.

Anonymní řekl(a)...
29. září 2010 11:22  

První výhrada - anonymita testů. Asi neznáte českého žáka, ten většinou ve svých 15 letech žádnou odpovědnost vesměs nemá,tedy u většiny žáků - kašlu na to.
Já bych až tak učitele "nevydíral" slovy - odpovědnost za budoucnost. Oni ti naši žáčci sedí ve škole v průměru 7 hodin a zbytek dne je "formuje" realita života v podání naší současné společnosti. Všichni víme, že je nevalná. Učitel nemá na tento proces naprosto žádný vliv.
Ovlivnění ŠVP - to nás ovlivňuje spíše MŠMT svými dodatky volitelnosti jako sexuální výchova,...Jak mám ovlivnit kompetence k řešení lomených výrazů, když mi ve třídě sedí ten "zbytek", který se nedostal na osmileté gymnázium, což jsou převážně žáci od 3 do 5. Všichni víme, že žáků ubývá, ale gymnázií je hodně, tak berou i dvojkaře a trojkaře.
Ono jakékoliv testování má svá úskalí, především je potom, podle politické situace patřičně prezentováno.

Ondřej Šteffl řekl(a)...
29. září 2010 13:49  

To jsou skvělé otázky: Neměli bychom děti chránit před vším, co v nich názory fixuje? Neměli bychom se snažit jim ve vzdělávacím procesu otevřít co nejvíce dveří, místo toho, abychom je zavírali?

Mé odpovědi:

Na první - Ne úplně vždy, třeba čtení nebo desatero by si měly zafixovat, ale tradice školy předávat vše jako hotové a fixní pravdy je jistě dnes chybná a z hlediska jejich budoucího života dětem velmi škodí.

Na druhou - Ano!

K testování a celému článku - něco dobré něco scestné. Přece jen je dobře o testování vědět něco víc - třeba na http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/ondrej-steffl.php?itemid=9642 je základní rozlišení.

Pokud testovat a srovnávat školy, musíte mít plán, co s těmi špatnými. Závřít? A co s těmi dětmi? Lepší je jim naopak pomoci, třeba i přidat peníze. Ale zase, musíte mít plán a připravenou potřebnou infrastrukturu na to pomáhání. Dokud to nemáme, je to marné.

Pavel Laskavec řekl(a)...
29. září 2010 16:22  

Zatím jsem nenašel ve vašich "otázkách" nic neřešitelného, nebo v mých dřívějších textech již dávno neřešeného. Na všechny argumenty tady vznesené zareaguji komplexně pokračováním článku. Takže jsou-li otázky, jen do mě.
Velmi za ně děkuji.

Anonymní řekl(a)...
29. září 2010 18:03  

Co udělá zřizovatel, ŠI nebo na nátlak rodičů školská rada, v konkurenčním prostředí, s těmi "špatnými školami", které jsou špatné jen proto, že se nacházejí v sociálně znevýhodněném kraji ? To bych rád opravdu věděl, jak to od zeleného stolu vyřešíte ?

Anonymní řekl(a)...
29. září 2010 18:35  

Tady může být záměr MŠMT jakýkoli, ale nemohou rozhodovat o školách, které jim nepatří. To je suverenita krajů a obcí. MŠMT může sice krátit normativy, ale představa, že jednomu oboru dají pro různé školy různé normativy, je nereálná a neobhajitelná. Záměr MŠMT o zrušení "špatných" škol je zatím spíše proklamační výkřik (ostatně jako i jiné výkřiky).

Anonymní řekl(a)...
29. září 2010 20:23  

Já bych to tak nepodceňoval, mám za to, že v tom může být i záměr. Dáte si dítě do školy, která se nachází na 3 127 místě nebo do školy na 57 místě v rámci ČR ? Nikoho nebude zajímat, že je na té "poslední" škole 1/3 žáků se sociálním znevýhodněním. Když ty 2/3 odejdou, školu zřizovatel zavře. Normativ je normativ. Na ten nikdo nesáhne, protože by to bylo diskriminační.

Anonymní řekl(a)...
30. září 2010 15:33  

Ježišmárjá, že vás to baví. Ani za deset let žádné testování nebude a devátý ročník rovněž nezruší, protože do půl roku budeme mít jiného ministra a s ním nového poradce, který bude prosazovat desetiletou základku. Nebo si myslíte, že to u nás není možné?

Anonymní řekl(a)...
30. září 2010 22:26  

V době finančních represí opravdu nehrozí nějaké srovnávačky, leda že by je učitelé zaplatili ze svého.

poste.restante řekl(a)...
30. září 2010 23:40  

Zkušenost nás bohužel učí, že pitomosti nacházejí svou cestu k realizaci překvapivě snadno a peníze na jejich financování se také vždycky nějak najdou.

Byla by chyba věc podceňovat.

ad "Zatím jsem nenašel ve vašich "otázkách" nic neřešitelného"

Však my také, (většinou) chápeme Váš článek jako solidní příspěvek do diskuse, pane Laskavče.

Pes ale není zakopaný v neřešitelnosti některých "otázek".
Spíše se skrává v přehnaných až nesmyslných očekáváních od zavedení testů.

Prostě dokud nebudeme mít představu o cíli, nemá vůbec smysl se bavit o tom proč a co testovat a už vůbec ne jak testovat.

Nejdřív musím mít cíl, pak zvolím cestu k němu a pak mi testy MOHOU napovědět, zda jdu po oné cestě správně.

Anonymní řekl(a)...
1. října 2010 13:37  

Zrušit ČŠI, aby si VÚP a MŠMT kontrolovalo a hodnotilo svou práci? Co takhle zrušit i finanční úřady, aby se důkladně zkontrolovaly samy firmy!
Vy jste zřejmě teprve přistál, ne?

poste.restante řekl(a)...
1. října 2010 19:54  

Anonymní 1. 10. 2010 13:37

Promiňte, ale ona snad ČŠI kontroluje práci VUP či MŠMT?

Vždyť ona už nekontroluje ani proces výuky, spíš jen to, jestli má učitel správně vyplněné papíry.

Anonymní řekl(a)...
2. října 2010 12:40  

A jasná zpráva o nefunkční reformě v poslední výroční zprávě a zejména o nutnosti revizi RVP je snad čím? Zdá se, že zrušení ČŠI vyřeší úplně všechno...určitě i problémy s prostatou...

Anonymní řekl(a)...
2. října 2010 13:00  

Podle mých zkušeností (kvalifikovaný učitel s praxí 19let) je nutné testovat vždy na výstupu (9.r.zš,4.r. sš, 3. a 5.r.vš). Certifikovaná autorita by měla vystavit doklad těm, kteří o něj mají zájem - a zaplatí si jej. Tvrdé? Jak pro koho... Vždyť i dnes se řada studentů a žáků musí obrátit třeba na Cambridgeské zkoušky z angličtiny, třeba už v 9.r., aby mohlo být prokázáno že něco umějí. Školství postrádá důvěryhodnost a učitelé jsou ve všech svých problémech ponecháni sami....

poste.restante řekl(a)...
2. října 2010 19:03  

Aby nedošlo k omylu.
Zrušení ČŠI je pochopitelně pitomost. Vždy musí existovat nějaký, z principu nezávislý, kontrolní orgán, dohlížející na kvalitu vzdělávacího procesu.

Jen by bylo lepší, kdyby se opravdu věnoval tomu, čemu by měl, tedy tomu, jak opravdu zkvalitnit vzdělávání v ČR. Dnes je jeho činnost značně rozpliznitá a až příliš na můj vkus se věnuje prosazování současných reformátorských dogmat.
Možná by stálo za to, kdyby inspektoři měli vlastní "mateřskou" školu a povinnost nejméně jednou za 3 - 4 roky na ní jeden školní rok odučit.

Jestli je lepší současnou ČŠI reformovat, anebo rovnou rozpustit a vybudovat znovu, to je již jen technický problém.

Pavel Laskavec řekl(a)...
3. října 2010 9:23  

Prosím, zkuste alespoň jediný, racionální a rozumný důvod, proč ČŠI hájit. Já je považuji za jednu z velkých překážek k tomu, aby se vzdělání zlepšilo. Nezávislý orgán ke kontrole vzdělávacího procesu je ten nejnesmyslnější přívlastek, který jsem kdy o ČŠI slyšel.
Zkusím to statisticky - mluvil jsem z očí do očí s několika tisícovkami učitelů. Jediný z nich se inkvizitorů zastával, jak jsem pak zjistil proto, že mezi nimi měl jednoho z rodičů.
Odučit jeden rok na škole? Chcete zkvalitňovat nezkvalitňovatelné a přivodit další generaci trauma? Copak jste nikdy nikdo nečetl žádnou inspekční zprávu? Vždyť ti lidé jsou úplní idioti. A pokud nejsou, nadávají na nesmyslnou práci, kterou dostávají. Inspektor kontroluje vrátného, jestli má uniformu v pořádku. Máte pocit, že jeho kontrolou bude objekt ve větším bezpečí?
Ne, zrušení ČŠI nevyřeší vše, ale vše dovolí. ČŠI je překážkou k vůbec nějakému vzdělávání.
PS: Já osobně nemám žádný problém s ČŠI a ani z žádným jejím inspektorem. Jen ten celý orgán je zbytečný. Kdyby se náklady na inspekci rozpustily ve škole... Ale však vy víte.

Anonymní řekl(a)...
3. října 2010 14:31  

Testování ? Kdo tento proces zaplatí ? Nejde to udělat na koleně, protože pak by to nemělo žádnou vypovídací hodnotu. Kolik stály státní maturity ? Kolik by stály srovnávací zkoušky ? Během několika let nesmysl - bublina, která záhy praskne. Jednoduše milí kolegové peníze nejsou a nebudou, leda že by jsme si to zaplatili ze svého !!

poste.restante řekl(a)...
3. října 2010 16:30  

Pavel Laskavec

Současnou ČŠI nemám, stejně jako Vy, ani ten nejmenší důvod hájit.

Přesto si ale myslím, že by měl existovat někdo, kdo mi přijde do hodiny a buďto spokojeně odejde a poklepe mi na rameno, anebo zbystří a přijde ještě jednou, dvakrát a pak třeba znovu za čtvrt roku, aby mi posléze navrhnul změnu v tom, co dělám špatně, anebo rovnou navrhnul řediteli mou výměnu.

V ideálním případě by mi poskytnul rovnou metodickou pomoc.
Jenže aby toho byl schopen, musí sám učit. Jinak ztrácí kontakt s realitou.

Myslím, že by měl existovat orgán, ke kterému bude směřovat nespokojený rodič své ztížnosti na učitele či ředitele.

Tyto funkce nemůže plně pokrýt zřizovatel, který nota bene, právě ředitele dosazuje.

Má-li být MŠMT garantem úrovně a kvality vzdělávání, musí k tomu mít kontrolní nástroj.
Jak se ten nástroj bude jmenovat, je nepodstatné.

A znovu.
Současná ČŠI není vším tím, čím by, podle mne, měla být.
Proto bych klidně navrhnul i její zrušení a výstavbu "nového" orgánu.

P.S.: Že na ni nadávají všichni, které kontroluje, to zas tak překvapivé není. Dopravní policii, která rozdává pokuty také chválí málokterý řidič.

Když ovšem nadávají i samotní inspektoři, kteří cítí, že jejich práce postrádá smysl, pak je něco hodně špatně...

P.P.S.: Nerad bych, aby se naše diskuse soustředila jen na ČŠI. To vlastně vůbec není zajímavé téma.
Na rozdíl od testů.

Anonymní řekl(a)...
3. října 2010 21:11  

ČŠI dostala ještě jiný úkol, tím je kontrola EU-OP VK. Tady se zadrhnou nejméně na 3 roky.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.