Příspěvek osvětluje metodu CLIL, nahlíží na ni jako na nástroj rozvoje jazyka a zároveň informuje o např. o tom, jak má škola postupovat při zavádění integrované výuky. Komentuje různé organizační formy a realizace CLIL v praxi. V přehledné tabulce uvádí do srovnání metodiku výuky cizích jazyků a metodiku integrované výuky.
Integrovaná výuka cizího jazyka a odborného předmětu (CLIL) není novou formou jazykového vzdělávání ani novou formou vzdělávání v nejazykovém předmětu, ale je to inovativní přístup, který propojuje část vzdělávacího obsahu odborného předmětu a část vzdělávacího obsahu jazykového předmětu. David Marsh mluví o CLILu jako o zastřešujícím termínu (2008, s. 12), který se vztahuje na různé formy jazykového a integrovaného vzdělávání, Do Coyle integrovanou výuku definuje jako přístup ke vzdělávání, ve kterém jsou použity různorodé metodologie rozvíjející jazyk, kdy má výuka dva cíle – pozornost je věnována jak obsahu, tak jazyku (2010, s. 3). Nejazykový předmět tak není učen v cizím jazyce ale skrze cizí jazyk. Právě rovnováha mezi jazykovou a obsahovou složkou a dvojí cíl odlišuje od pouhého zařazení mezipředmětových témat (z historie, dějepisu, občanské výchovy) do hodin cizího jazyka, v nichž učitel žáky rozvíjí, hodnotí a testuje především v jazykových znalostech.
CLIL využívá různorodé organizační formy, akcentuje rozvoj kognitivních procesů, dává prostor pro rozvíjení kritického myšlení žáků. Cílem výuky není osvojit si odbornou slovní zásobu nejazykového předmětu, ale umět nové informace analyzovat, hodnotit, demonstrovat a prezentovat. Žáci mají více příležitostí zapojit se do výuky netradičním způsobem, reagovat na podněty spolužáků a učitele v cizím jazyce. CLIL je dynamická, motivující forma výuky, je to příležitost používat cizí jazyk jako přirozený prostředek komunikace. Žáci si cizí jazyk osvojují bezděčně, podobně jako jazyk mateřský – tedy velmi efektivně a s dlouhodobými výsledky.
Existují různé způsoby realizace CLIL v praxi. Od krátkých herních činností v cizím jazyce, tzv. jazykových sprch, jimž se vyhradí část učební jednotky, přes dílčí aktivity, které pokryjí 45minutovou výukovou jednotku, nebo delší moduly – tematicky zaměřené bloky, které mohou pokrývat více vyučovacích hodin. Další formou zařazení CLILu do výuky je projektové vyučování, které může zasahovat do vzdělávacího plánu jednoho pololetí i prostupovat do více ročníků. Učební jednotka nejazykového předmětu může využívat určité prvky CLILu. Žáci například pracují s cizojazyčným textem v cizím jazyce nebo v českém jazyce, přitom velká část hodiny může být vedena v českém jazyce. Za vyvrcholení metody CLIL se považuje vedení celé učební jednotky nejazykového předmětu v cizím jazyce.
Na prvním stupni ZŠ v 1. období se metoda CLIL může realizovat jednoduchými pokyny v cizím jazyce, vzdělávací obsah může být naplňován v mateřštině. Ve 2. období 1. stupně může učitel v cizím jazyce zařazovat zajímavá témata, která vedou k rozvoji produktivních řečových dovedností žáků a k nácviku základních komunikačních situací. Na 2. stupni ZŠ se pak může v cizím jazyce vyučovat i větší část nejazykového předmětu.
CLIL metoda je vhodná k použití ve všech vyučovacích předmětech či vzdělávacích oborech. Předměty, které více spoléhají na verbální komunikaci (dějepis, filozofie, občanská nauka apod.), vyžadují obvykle vyšší jazykovou úroveň učitele i žáků než předměty, v nichž se více využívá názorných pomůcek a jiných prostředků na podporu verbálního projevu (např. matematika, biologie, zeměpis, ale i tělesná výchova). Lze říci, že je snadnější CLIL zavádět v takových předmětech, jejichž přirozenou součástí jsou praktické činnosti (pokusy, demonstrace, práce s materiály). Učitel například při provádění pokusu spojí mluvené slovo s názornou ukázkou, odborná slovní zásoba může být uvedena na plakátu nebo v pracovním listu apod.
V CLIL hodině se využívá široká škála organizačních forem a metod výuky, které odrážejí různé styly učení žáků. Metodika CLIL klade důraz na využití informačních a komunikačních technologií a různých forem vizualizace, jazykových a obsahových opor (nutná odborná slovní zásoba) pro rozvoj čtenářských a jiných gramotností.
V tabulce níže uvádíme pro snazší orientaci rozdíly i prolínání metodologie výuky cizích jazyků a CLILu;
Jazyková výuka | Výuka CLIL | |
Cíle učebního plánu |
|
|
Délka učební jednotky, její náplň |
|
|
Plánování hodiny |
|
|
Stavba úlohy/úkolu |
|
|
Výběr jazyka |
|
|
Hodnocení a testování |
|
|
- zúčastnit se náslechu hodin kolegy a sledovat, jaké metody a učební procesy aplikuje a přiučit se didaktice jazyka/nejazykového oboru,
- zvolit si téma, které se bude učit sdíleně,
- seznámit se s obsahovým a jazykovým materiálem,
- identifikovat jazykové a obsahové cíle, kterých chceme dosáhnout,
- vyhledat kvalitní učební materiály, doplňkové, učebnicové, autentické či neautentické pomůcky a opory (z oborových učebnic, z bilingvních programů, z internetu),
- upravit a přizpůsobit učební materiály a vytvořit své pracovní listy,
- sestavit harmonogram výuky, systém hodnocení a domluvit se na pravidelných schůzkách se spolupracujícím kolegou nebo týmem k průběžné zpětné vazbě,
- zjišťovat zpětnou vazbu od žáků a nejen od pedagogické veřejnosti (např. od rodičů).
Očekává se, že se v budoucnosti v České republice do používání metody CLIL zapojí více škol. Učitelé budou mít možnost navázat spolupráci s podobně zaměřenou školou pro výměnu zkušeností a sdílení CLIL materiálů. Společnými silami tak vybudují profil své školy jako CLIL školy. Partnerství škol umožní učitelům hospitace, tvorbu a realizaci společných projektů a profesionalizaci v přístupu k integrované výuce.
Licence

ŠMÍDOVÁ, Tereza. Metodický portál, Články: „Integrovaná výuka cizího jazyka a obsahu - jak začít?“ [online]. 13. 07. 2010.[cit.14. 07. 2010.]. ISSN 1802-4785. Dostupný z WWW:
0 komentářů:
Okomentovat