Jak krátce shrnout budoucí školskou politiku? Jde o směs racionálních, ale i naivních představ. Jako když kočička s pejskem pekli dort.
Z blogu autora na zpravodajském portálu Aktualne.cz dále vybíráme:
Měli bychom začít pochvalou. Výrok nového ministra o klíčové úloze základní školy, který popudil představitele vousatějších škol, není mimo realitu.
Nevytvoří-li nižší stupně předpoklady pro další studium, nebudou mít vysoké školy koho učit. Základní školy jsou v mezinárodním srovnání nejvíc podfinancovány a jejich výkonnost v mezinárodních testech klesá.
Sympatické jsou záměry zvýšit platy učitelů, a zejména mladých. Jen aby se to splnilo. Za minulých vlád ODS si učitelé pohoršili.
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
6 komentářů:
"Základní školy jsou v mezinárodním srovnání nejvíc podfinancovány a jejich výkonnost v mezinárodních testech klesá."
Podfinancování je zřejmé, ale ráda bych se vyjádřila ke známému mýtu klesající výkonnosti v mezinárodních testech. Zejména se vždy hovoří o klesající matematické gramotnosti.
Učím od roku 1986 a zcela náhodou vždy mezinárodní testování probíhalo v ročnících, ve kterých jsem učila matematiku. V prvním testování v 90. letech ho absolvovali žáci 8. ročníku a dovoluji si upozornit na to, že tyto děti se v 8. ročníku učily v matematice to, co dnešní deváťáci (bodjeť by oproti těmto současným dětem, které byly testovány rovněž v 8. ročníku neměly lepší výsledky). Následující testování v 90. letech absolvovali žáci 8. ročníku, kteří ještě přecházeli na 2. stupeň v 5. třídě. Ve čtvrté třídě tedy většinou znali to co dnešní děti probírají ve třídě páté. Tito žáci však již na ZŠ absolvovali děvět tříd. Z výše uvedeného vyplynula situace, kdy žáci v 8. třídě díky protaženému druhému stupni znali zhruba polovinu toho, co se dnes učí v matematice 9. ročníku (bodejť by neměly tyto děti lepší výsledky než dnešní děti). Další mezinarodní testování naše republika vynechala a v následujícím jsme tedy v matematice krapínek poklesli. Není to však evidenteně tím, že žáci 8. ročníku dnes nemohou být s vědomostmi tam, kde jejich předchůdci, a že je to hlavně způsobeno posunem osnov. Koneckonců ve zprávě z testování je to i uvedeno, ale to by si ji museli novináři, kteří o tom svého času psali, museli celou přečíst a ostaní by museli nevěřit hned všemu, co napíší novináři. Doporučuji přemýšlet vlastní hlavou a ověřovat!!! A nedělat z učitelů a dětí blbce!!
Kdo nevěří, ať si srovná osnovy matematiky dnešního 8. ročníku s osnovami matematiky 8. ročníku např. v roce 1994.
Nesouhlasím. Mám dojem, že v současné době jsme "vyměkli" v náročnosti. Ve snaze o to, abychom měli vzdělaný národ a všichni měli maturitu, narostl počet "středních" škol, na které se dostane každý. A každý "musí" udělat maturitu. Laťky jdou dolů.
I já učím již dlouho. A pamatuji si, že na střední školu se hlásila asi pětina dětí ze třídy (respektive se pětina dostala...), a to z více jak třiceti dětí ve třídě! Ale dětí je málo (na počet volných míst)a tak "musíme být hodní" a náročnost je v ... jinak děti jsou stejné (Gaussova křivka se nemění). I když byly šrouby utažené, pětkařů i jedničkářů bylo stejně. Ale děti se naučily více. A na střední škole se pokračovalo s větší náročností. Při setkání s kolegy ze SŠ na otázku "...co jste nám to ze základky poslali??!" odpovídám "Co jste si přijali!" Ostatně populace je vlastně chytřejší, projde systémem s minimálně vynaloženým úsilím ...
Copak někoho zajímá, co děti umí?
Důležité je pomalovat balící papíry a říkat, že to je projekt. Důležité je, abychom před prázdinama napsali do třídních knih seznámení s riziky a poučení o bezpečnosti. Důležité je, aby na chodbě stál dozor. Důležité je, aby podle švp žáci "neuměli", ale "používali". Důležité je napsat ve výstupním hodnocení klady žáků, ne co (ne)umí.
A vy se tady rozčilujete nad tím, že nezvládli nějaký test... Ach jak jste nemoderní...
To, co napsala Eny Gma je samozřejmě pravda. Nicmémě vůbec nepochopila záměr mého příspěvku. Šlo mi o to, aby některým došlo, že při interpretaci výsledků testů mezinárodního srovnávání se bohužel na faktor posunutí učiva v osnovách zapomíná. Tudíž se těžko dají sronávat naše výsledky z roku 1994 a z roku 2006.
Jinak ze své zkušenosti mohu říct, že základky si svůj standard v rámci současných komplikovaných možností ještě jakž takž drží. Horší už je to, jak také uvádí Eny Gma, se středními školami a o vysokých ani nemluvě. Došlo k naprosté devalvaci maturity a ti, co mají titul Bc., jsou na úrovni bývalých maturantů.
Ve školství se pohybuji skoro 60 let /žák student, kantor/. Zdá se mi, že úroveň vzdělání kolísala, v 50-6O letech nic moc, potom v 7O
"nové pojetí", kvantum znalostí byl nad možnosti obyčejných dětí. Tehdy jsme mlčeli, ba co víc, přicmrndávali a po odpolednech doučovali méně nadané děti. A nyní remcáme, nic nám to však není platné jako před 3O lety.
A stav je nyní skutečně tristní:
žáci umí velmi málo, skoro nic. Změkčilo se hodnocení, žák nemůže a ZŠ propadnout více než 2 krát a stejně po něm SŠ skočí...
A výchova? Žádná. Ve škole se nesmí, rodina nemá čas a televize působí protivýchovně. Mladí lidé jsou vedeni jen ke konzumu, vzory se jim stávají "celebrity". Na starší hledí jako na příživníky, ačkoliv sami si zatím nevydělali ani na slanou vodu.
Diagnóza jasná: společenskomravní úpadek. Léčba? Nemohu doporučit, bylo by to trestné - propagace násilí.
Tak to jsme ještě frajeři, když tolik na ZŠ naučíme. Osmiletá gymnázia v závislosti na poklesu narozených dětí berou již nejen jedničkáře a dvojkaře, ale mnohdy se tam přimíchají i trojkaři. Normativ je normativ a naplnit třídu osmiletého gymnázia na 30 studentů je nutnost.Učitele II. stupně bych díky těmto úvahám označil za "hrdiny současné doby" a v rámci úspor bych jim těch 10 % z platu vzal. To proto, že šetřit se musí a produktivita práce se tím velmi rychle zvýší. Konec ironie - za měsíc začne nový školní rok a uvidíme, jak předvolební sliby zvednou úroveň školství.
Okomentovat